By Author [ A  B  C  D  E  F  G  H  I  J  K  L  M  N  O  P  Q  R  S  T  U  V  W  X  Y  Z |  Other Symbols ]
  By Title [ A  B  C  D  E  F  G  H  I  J  K  L  M  N  O  P  Q  R  S  T  U  V  W  X  Y  Z |  Other Symbols ]
  By Language
all Classics books content using ISYS

Download this book: [ ASCII | HTML | PDF ]

Look for this book on Amazon

We have new books nearly every day.
If you would like a news letter once a week or once a month
fill out this form and we will give you a summary of the books for that week or month by email.

Title: Bohemian Grammar
Author: Nigrin, Jaroslav Victor
Language: English
As this book started as an ASCII text book there are no pictures available.
Copyright Status: Not copyrighted in the United States. If you live elsewhere check the laws of your country before downloading this ebook. See comments about copyright issues at end of book.

*** Start of this Doctrine Publishing Corporation Digital Book "Bohemian Grammar" ***

This book is indexed by ISYS Web Indexing system to allow the reader find any word or number within the document.

produced from scanned images of public domain material
from the Google Books project.)

                           BOHEMIAN GRAMMAR

                     JAROSLAV VICTOR NIGRIN, A. M.




            Copyright, 1918, by the Slavie Publishing Co.,
                             Chicago, Ill.

    “Slavie” Publishing Company 465 2544 S. Millard Ave., Chicago.

                           CHARLES R. CRANE
              a true and enlightened friend of the Slavs
                        this work is dedicated_

                              _J. V. N._

                       _Chicago, July 14, 1917_


In preparing the present work it has been my aim to present to English
speaking people a practical text book of the Bohemian language written
along modern lines, explaining the grammatical principles and supplying
enough exercises to illustrate them. As far as I am aware there are
only two other books published on the same subject in English:--Chas.
Jonáš “Bohemian Made Easy” a book based on conversational method and
Grammar of the Bohemian language by W. Morfill, a very brief work
destined for philologists rather than general students. As Jonáš’s
book is out of print, and, as there is quite a demand for a practical
text book of Bohemian among businessmen and students--Bohemian is at
present taught at several Universities and High Schools in the United
States--this work was undertaken.

The basis of this work was “Mluvnice česká” by Dr. Jan Gebauer, this
being the standard Bohemian Grammar sanctioned by the university of
Prague. My task was to arrange, to present the facts of the language
given by Gebauer in such a way as to make its study most easy,
practical and palatable. To accomplish this aim I have used my own
experience and also followed suggestions given in various methods
employed in the teaching of modern languages, in order that the book
may be of assistance not only in a class-room but also in private

It is perhaps needless to point out that the first part, dealing
with phonetics is very important, because, if the student obtains
a correct pronunciation at the very outset, he will have made
considerable progress in understanding and making himself understood.
It is further recommended that the oral exercises be really practised
orally--eventually by the entire class in unity. Learn the language
by ear and eye! To the exercises from Bohemian into English very soon
are added small articles, fables, stories and poems, which bring the
student in touch with the living language and not only with prepared
grammatical examples. It is certainly an easier and a surer way to
learn correct Bohemian by reading and hearing as much as possible of
good Bohemian than by making translation from English into Bohemian.
Therefore, the exercises given in Bohemian are more numerous than those
in English. Repetition makes mastery, and I did not hesitate to repeat
a point that seemed to me to be important and the student ought to
return again and again to such sections which are more difficult and
also more important.

Bohemian is a highly inflected language and presents a great
variety of forms. I tried to simplify the study of this multitude by
systematizing, by linking and uniting similar forms and by gradually
introducing the question of declension and verb forms. The part dealing
with idiomatic expressions and syntax is not as complete because I had
not enough material on hand. This present work is to a certain degree
a pioneer work and as such has had its difficulties that could not be
mastered in a comparatively short time and with insufficient material.
The book was written during the Great War, when it was impossible to
obtain the aid of authorities in Bohemia. However, I wish to express
my indebtedness to the following works consulted in my present work:
Rádce správné češtiny: Peter Zenkl; Škola českého jazyka, Říha, Heyduk,
besides the already mentioned works of Gebauer, Morfill and Jonáš.
I wish also to thank most sincerely the following kind helpers: my
colleague Boh. Kral, Mr. Josef Mach, Dr. J. E. S. Vojan and Miss Marie
Novak who helped in the compiling of the dictionary and especially Miss
Katherine Kiely for painstaking revision and help in proof-reading.

I hope, that the included paper by Mr. A. R. Nykl, on the “Slav Nations
and their languages” will help to awaken interest in Slavic philology.
It will also show that by studying Bohemian--a language of 10,000,000
people--of whom about a million are living in the United States, we are
really getting in touch with a race of almost 150 million souls, a race
that is comparatively youthful on the horizon of the history of mankind
and undoubtedly a race with a bright future.

I sincerely hope that this present work will help to foster the study
of Bohemian and that it will awaken interest in the literature and
culture of my native land.

Chicago, August 18, 1917.

Jaroslav Victor Nigrin.


By A. R. Nykl.

The =Slavs= belong to the Aryan or Indo-European group of races.

As the =original dwelling place= of the Slav race the majority of
savants designate the territory between the Carpathians and the Baltic
Sea, along the rivers Elbe, Vistula and Dnieper. It is generally
assumed that during the great migration of nations in the course
of the first centuries after Christ, various Slavonic tribes have
left their original common home and migrated West and South, forming
several separate groups, which in the course of time have developed
characteristic religious, climatic and linguistic idiosynsrasies. This
theory is considered the most plausible historically, though it is not
quite corroborated by archeological research.

The =NAME SLAVS= (=Slověne=) has been differently interpreted as being
derived from “=slavný=” (glorious) or “=slovo=” (word, speech, sermon).
It is assumed that the Slavs called themselves so, because they could
understand each other, while they called their neighbors, the Germans,
whose speech was unintelligible to them “=Němtsy=” (=ně-umtsy=), i. e.
people who were unable to speak intelligently. Another theory is that
the appellation =Slověne= was first adopted by a Slav tribe living in
the vicinity of Saloniki, which had been converted to Christianity by
the Sts. Cyrill and Methodius, and, having at the same time learned
the use of writing, wished to be known as a more educated people, in
contradistinction from other, still illiterate, tribes. Their language
has been preserved in the Orthodox church liturgy and is called the Old
Slavonic. As Christianity, and with it the use of writing, gradually
spread among the other Slav tribes, the distinctive name =Slověne= was
also adopted by them, and finally became synonymous of the whole race.

Originally the whole territory East of the river Elbe, part of Western
Saxony, Bohemia, Moravia, Hungary and Illyria were inhabited by Slavs.
From their settlements on the Elbe the Slavs were gradually driven
East by the Germans, in Hungary they were driven from the plains into
the mountains, i. e. the Carpathians, Tatra, the Alps and the Carso.
In the Balkan peninsula they were hemmed in by the Greeks and later
by the Turks. In Russia they were several times overrun by Asiatic
races. They stubbornly held their ground as guardians of Europe against
Asiatic domination, particularly so their Eastern and Southern groups.
These constant struggles have somewhat retarded their intellectual and
economic development, but their latent strength will surely bring them
to the position they should rightfully occupy in the world’s history.

According to their present dwellings the Slavs can be divided into
three groups:

I. NORTHWESTERN, comprising the Bohemians (Czechs), Slovaks, Lusatian
Serbs (Wends), Poles and Kashubes.

II. EASTERN, comprising Russians, i. e. Great Russians, Little Russians
(Ruthenians, Ugro-Russians) and White Russians.

III. SOUTHERN, comprising the Slovenes, Serbo-Croatians and Bulgarians.

=THE NUMERICAL STRENGTH= of the Slav nations is variously estimated
between 140 and 150 millions, distributed approximately as follows:

  Czechs and Slovaks                    10,000,000
  Lusatian Serbs                           180,000
  Poles and Kashubes                    20,125,000
  Russians and White Russians           66,300,000
  Little Russians                       30,000,000
  Serbo-Croatians                        9,210,000
  Slovenes                               1,450,000
  Bulgarians                             4,850,000

=THE MUTUAL RESEMBLANCE= of the Slavonic languages is very great,
especially in syntax and grammatical structure. If a Bohemian, for
example, learns Russian thoroughly, he can understand and translate the
remaining Slavonic languages with a considerable degree of accuracy.

One may best judge of the similarity of the Slavonic languages by
comparing the following examples, which are the translation of the
first four verses of the Lord’s Prayer:

=Bohemian (Czech)=:

Otče náš, kterýž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království
tvé; buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi.

=Old Slavonic=:

Otče naš, iže jesi na něbesěch! da svjatitsja imja tvojé, da priidět
carstvie tvojé: da búdět vôlja tvojá, jako na nebesi i na zemi.


Tatko ny kojto si v nebe-to, neka da se svjati ime-to tvoje; da dojde
carstvo-to tvoje; da bude volja-ta tvoja kakto na nebe-to, taka i na


Oče naš koji je si na nebesima, da se sveti ime tvoje; da dodje carstvo
tvoje; da bude volja tvoja, i na zemlji kao na nebu.


Oče naš, ki si v nebesih, posvečeno bodi ime tvoje. Pridi kraljevstvo
tvoje. Zgodi se volja tvoja, kakor v nebesih, tako na zemlji.

=Lusatian Serbian=:

Wôtče naš, kiž sy w njebjesach; swječene budž twoje mjeno; přindž k nam
twoje kralestwo; twoja wola so staň kaž na njebju, tak tež na zemi.


Ojcze nasz, który jest w niebie, świeč sie imie twoje, przyjdź
królestwo twoje, badź wola twoja jako w niebie tak i na ziemi.

=Little Russian=:

Otče naš ščo na nebi! Nechaj svjatitsja imja tvoje. Nechaj priide
carstvo tvoje. Nechaj bude volja tvoja jak na nebi, tak i na zemlj.


Otěc naš kotorj jesi na něbesach; da svjatiťsja imja tvojo, da priďot
cárstvo tvojo, da budeť volja tvoja kak na něbesach i na zemli.


The invention of the oldest Slavonic writing, the =glagolitsa=, is
generally attributed to the two apostles, Cyrill and Methodius, but it
seems that this writing had already been in use prior to their advent.
It is derived from the old Greek alphabet, to which new letters,
representing sounds unknown to Greek, such as =št=, =šč=, =š=, =č=,
=jer=, =jery=, =jať=, were added. From the rather unwieldy letters of
the =glagolitsa= the more mobile =kyrillitsa= has been evolved, which
is now used in the Russian-Orthodox church books. The modern Russian
alphabet, the =graždanka=, is a simplified form of kyrillitsa, and
was first introduced by Peter the Great of Russia. It is used by all
Orthodox Slavs: the Russians and Little Russians, the Bulgarians and
Serbs. Those of the Slavonic tribes who came under the influence of the
Roman-Catholic church, i. e. Czechs, Slovaks, Lusatian Serbs, Slovenes,
Croatians and Poles, have adopted the Latin alphabet.


OLD SLAVONIC, also called Church Slavonic, was originally spoken in the
vicinity of Saloniki, and was the first literary language of the Slavs.
The old Bulgarian language is the one most closely related to it. Its
structure and vocabulary are used as a basis for comparative philology.

BOHEMIAN (Czech) and SLOVAK have been treated in detail in the
foregoing pages.

BULGARIAN is spoken by a race of Ugro-Finnish origin, which emigrated
from Northern Russia to the Balkans and adopted the language of the
Slav tribes whom it conquered. Its main characteristic is the use
of definite article at the end of nouns, cf. =car-at=, =zemja-ta=,
=nebe-to=. Its older literature contains many fine examples of Slav
poesy. (There are three principal dialects spoken in Bulgaria: the
Danubian, the Thracian and the Macedonian, which form the bridge
between the Russian on the one side and the Serbo-Croatian on the

SERBO-CROATIAN is spoken in Serbia, Croatia-Slavonia, Montenegro,
Bosnia and Herzegovina, Dalmatia, Adriatic islands and Southern Hungary
(Bacska, Sirmia and Banat). (There are four principal dialects:
=čakavština=, =štokavština=, =kajkavština= and =cvrližština=.) The only
difference between the Serbs and the Croats is that the former are
chiefly Orthodox and partly Mohammedan and use the Russian alphabet,
while the latter are mostly Roman-Catholics and use the Latin alphabet.
The greatest literary treasure of this language constitute the national
epics (=narodne pjesme=), in which the national heroes, who fell in
the fateful battle of Kosovo Polje. The chief characteristic of this
language is that it is spelt entirely phonetically.

SLOVENE is spoken in Southern Styria, Carinthia, Carniola, Istria,
Gorizia, Trieste and in several districts near Udine in Italy. It is
very much akin to the Serbo-Croatian and shows but slight differences
in syntax and composition.

WEND or LUSATIAN SERBIAN is spoken in some districts of the Upper and
Lower Lusatia and forms a bridge between the Bohemian and Polish. The
center of this tribe, now entirely surrounded by the Germans, is the
town of Bautzen (Budyšín).

POLISH is next to Slovak the most akin to Bohemian. Various sounds,
which in Bohemian are rendered by diacritical marks, such as =š=, =ř=,
=č=, are represented by =sz=, =rz=, =cz= in Polish. A difference is
also made between the soft and hard l, as in Russian. The language has
also preserved the old Slavonic nasal sounds =ą= (on) and =ę= (en). A
glorious national history and splendid literature are the heritage of
the Polish nation, and the language is well worth the study.

The KASHUBE is a dialect spoken in Pomerania, near Danzig, by about
200.000 souls. The Kashubes, however, mostly consider themselves Poles.

LITTLE RUSSIAN, also called Ruthenian or Ukrainian, is spoken in
Eastern Galicia, in the Carpathians from Uzhorod to Munkács, Northern
Bukowina, and Southern Russia, along the Black Sea and the rivers
Dniester, Dnieper and Don. It is rich in national poesy, and, like
the Serbo-Croatian, has preserved some of the purest characteristics
of the Slav race. It constitutes a bridge between the Polish and the
Russian, being to a certain extent a mixture of the two languages. It
chiefly differs from the Russian in the pronunciation of =jery=, =jať=,
=e=, =o=, and =u=, cf. =dilo= (Russ. djelo), =buv= (Russ. byl), =dovg=
(Russ. dolg), =ridny= (Russ. rodnoj), =vže= (Russ. uže), =usjaki=
(Russ. vsjaki).

RUSSIAN, also called Great Russian, is the official language of the
Russian Empire. It is the most important of all the Slavonic languages
and every Bohemian ought to learn it, especially in view of the great
facility with which he can acquire it as compared with non-Slavonic
nationalities. By learning it one acquires at the same time the key to
all other Slavonic languages, so that one can learn any one of them in
less than six months.

The grammatical forms and syntax in Russian are purer and more
elaborate than in any other Slavonic tongue. The knowledge of Russian
opens one the door to an immense literature, whose beauties have thus
far found only a very fragmentary interpretation in America. Bohemians
in America ought to devote special attention to the learning of Russian
language and affairs, because Russia has a great future before her,
and the friendliest relations should be cultivated between her and the
United States.

Among the extinct Slavonic languages a special mention deserves the
=Polabian=, which was spoken by the Slav tribes who lived on the
river Elbe, i. e. =Vagri= in Lauenburg and Holstein, =Bodrici= in
Mecklenburg, and =Lutici= (Veleti) in Brandenburg, as far back as the
latter part of the 18th century.



The Bohemian Alphabet--Česká Abeceda.

A. The Alphabet.

The Bohemian alphabet--=abeceda=--(called after the first four letters
a, b, c, d) consists of 39 letters--písmen.

To these letters correspond individual sounds--=hlásky=--which go
to make up the Bohemian words. The Bohemian language is very nearly
phonetic, that is, for each sound there is a letter or, in other words,
the spelling of words agrees with the pronounciation. These sounds are
divided into: vowels--=samohlásky=--; and consonants--=souhlásky=.

B. The Vowels--Samohlásky.

The vowels are the word building sounds. =Every vowel (and every
consonant) has only one, unchanging pronunciation.= The vowels are:

=a= like final a in America,

=e= like e in pen,

=o= like o in obey,

=u= like u in pull,

=y= was formerly pronounced hard (as u in French, or ue in German), but
it softened and is now almost equal to i.

Long and short vowels.--Dlouhé a krátké samohlásky.

The vowels a, e, i, o, u, y as given above are called
short--=krátké=,--and their pronounciation is short. But the same
vowels occur long--=dlouhé= and then they are marked with the long
sign--=čárka= and are pronounced long.

=Dlouhé samohlásky=: =á=, =é=, =í=, =ó=, =ú=, =ý=

C. Consonants.--Souhlásky.

Most of the consonants in Bohemian have the same sound as in English.
These will be taken up first.

The following consonants have the same pronounciation in Bohemian as in

=b=, =d=, =f=, =h=, =l=, =m=, =p=, =r=, =t=, =v=, =z=. The letter =s=
is always pronounced as the =s= in side; never like s in =nose= (sound

The Accent--Přízvuk.

In Bohemian the accent falls upon the first syllable. If the word
contains many syllables a secondary and weaker accent falls upon the
odd syllables (that is upon the third or fifth). Since the accent is
regular there is no need of marking it.

=Note.=--Differentiate between the long syllable and the accented one!
Examples: Voda (water). Here both syllables are short, the first one
is accented; pátá (the fifth); here both syllables are long, the first
one is accented. Kámen (the stone); here the first syllable is long
and is accented; malá (small); here the first syllable is short but
accented, the second is long and unaccented. The accent is the stress
of the voice, while the long syllable refers merely to the prolongation
in sounding. =The beginner is advised to pronounce the long syllables
markedly long just for the sake of practice.=



  =mám=, I have;   =má=, has;     =máme=, we have;
  =znám=, I know;  =zná=, knows;  =známe=, we know;
  =volám=, I call; =volá=, calls; =voláme=, we call.

=The negative form of the verb= is formed by simple prefixing--=ne=--to
the verb. Examples: neznám--I don’t know; nemáme--we have not etc.


We begin with the nouns of the first declension. They end in a
consonant in the nominative singular. In the objective (accusative)
case they add =-a=; in the objective plural they replace =-a= by =-y=.


  bratr--brother,   objective sing. bratra, object. plural bratry.
  syn--son;         object. sing. syna,     object. plural syny.
  pán--gentleman,   object. sing. pána,     object. plural pány.
  pták--bird,       objective sing. ptáka,  object. plural ptáky.
  sedlák--a farmer, object. sing. sedláka,  object. plural sedláky.
  hoch--a boy,      object. sing. hocha,    object. plural hochy.

=Article.=--There is =no= article, definite or indefinite in Bohemian.

=Use of the cases.=--The subject of a sentence is in the nominative
case (the case that names the person or thing). The object of the verb
is in the objective case.

Pán volá hocha.--The gentleman calls the boy.

=Who= (kdo) calls? =The gentleman calls.=--Pán volá. The gentleman
is the subject of the sentence and is in the nominative case. =Whom=
(koho) does the gentleman call? The gentleman calls =the boy=.--Pán
volá hocha. The boy is the object of the verb calls and is in the
objective case.

Since Bohemian is a highly inflected language, it is of extreme
importance to become acquainted early with the case forms and their

Exercise I.

Translate into English:

Mám bratra. Máme bratry. Znám ptáka. Voláme sedláky. Bratr volá hocha.
Sedlák má syna. Pán volá bratra. Sedlák nezná pána. Hoch nemá ptáka.
Bratr nevolá hocha. Neznám pána. Nevolám sedláka. (The article and
auxiliary do, does, are not translated).

Exercise II.

Translate into Bohemian:

The farmer knows the gentleman. We have a brother. The gentleman has
a bird. The farmer doesn’t know the boy. We know the farmer. The
gentleman doesn’t call the boys. The farmer has sons. The brother knows
the boys. I know the boy. I don’t know the gentleman.



Consonants having different pronounciation in Bohemian than in English.

=c= pronounced like ts, =noc= the night, =celý= whole.

=j= pronounced like =y= in you, já I, =voják= the soldier.

=ch= pronounced like =kh= (more exactly like German =ch=,
machen)--=chudý=, poor.

Consonants with the hook marks.--Souhlásky s háčky.

When the Latin script was adopted for the Bohemian language there were
not enough letters for some of the Bohemian sounds. In the early times
groups of letters were used to denote such sounds. The long vowels were
marked by doubling. Ex. Pán was written paan, the present letter =š=
(equal to our =sh= in =shoe=) was written =ss=, =sh=, or =sch=. In the
XV. century the Bohemian reformer John Hus advanced a spelling reform
by devising simple marks over kindred Latin letters to represent such
sounds as had no Latin equivalents. At the present hooks are used to
mark these peculiar consonants.

  =ž=, like z in seizure,       =žák=, pupil;--=užitek=, use.
  =š=, like sh in shoe,         =košile=, shirt;--=koš=, a basket.
  =č=, like ch in church,       =černý=, black;--=oči=, eyes.
  =ť=, like ty (y like in you), =koťata=, kittens;--=ťuká=, knocks.
  =ď=, like dy (y like in you), =loď=, ship.
  =ň=, like n in onion,         =laň=, roe;--=kůň=, horse.
  =ř=, something like rsh,      =kořen=, root;--=hoří=, burns.

It is impossible to indicate the exact pronounciation of the letters
=ď=, =ť= and =ř=. The best way to learn their pronunciation is by
imitating the native Bohemians. The following phonetical description of
the more difficult sounds will be perhaps helpful.

=ď=, =ť=, =ň= are palatal dentals. They are formed when the tip of the
tongue is close to the conjunction of the palate and front teeth.

=ž=, =š=, =č= are palatal sibilants, the position of the tongue is
in the middle of the mouth, the teeth are almost closed and =hissing
sounds are formed=.

=ř=, the tongue as in the preceding section, but the tip is slightly
raised and it trills when =ř= is pronounced.

=h=, =ch=, =gutturals=, are formed in the throat.

di, ti, ni.

Syllables =di=, =ti=, =ni= are pronounced as if written =ďi=, =ťi=,
=ňi=, leaving out the “v” hook is an exception in writing.

Distinguish carefully in writing and speaking the syllables =di=, =ti=,
=ni=, from =dy=, =ty=, =ny=. This is very important!

=Examples=:--=zvony=, bells; =zvoní=, rings; =u vody=, by the water;
=vodí=, leads; =letí=, flies; =tety=, aunts; =noviny=, newspaper;
=nic=, nothing; =ticho=, silence; =boty=, boots; =vždy=, always;
=divadlo=, theater.

  Verbs.                                Slovíčka.

  =Jsem=, I am,                         =Jsme=, we are,
  =jsi=, thou art,                      =jste=, you are,
  =on jest= (abbreviated =je=), he is,  =ona jest= (je), she is,

  =máš=, thou hast,                     =máte=, you have,
  =znáš=, thou knowst,                  =znáte=, you know,
  =voláš=, thou calls,                  =voláte=, you call.

The second person singular =jsi=, =máš=, =voláš= etc. corresponds to
our: thou art, thou hast, thou callest etc. These forms, however,
are obsolete in English and therefore the Bohemian forms ought to be
translated by you are, you have, you call etc.

In Bohemian the singular forms =jsi=, =máš=, etc. are used in a
familiar way, in talking to intimate friends, to children, or among the
members of the family. The plural forms, =jste=, =máte= etc. are the
polite forms to be used by the stranger.


  =bratr=, brother, =bratři=, brothers;
  =pán=, gentleman, =páni=, gentlemen;
  =pták=, bird,     =ptáci=, birds;
  =sedlák=, farmer, =sedláci=, farmers;
  =hoch=, boy,      =hoši=, boys;
  =žák=, pupil,     =žáci=, pupils;
  =voják=, soldier, =vojáci=, soldiers;
  =holub=, pigeon,  =holubi=, pigeons.

Nominative plural of the nouns of the first declension:

The nominative plural of the nouns of the first declension ends in -i.

=Zde=, here; =doma=, home.

Exercise I.

Translate into English:

Jsem žák. Jsme žáci. Nejsem voják. Nejsme vojáci. Žák má bratra. Žáci
mají bratry. Voják volá sedláka. Sedlák jest zde. Nejsem sedlák, jsem
žák. Bratr jest doma. Hoši jsou doma. Hoch má holuba. Voláme pány.
Voláš pána. Máte holuby. Jste zde. Neznáme hochy. Ona jest doma.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

I am here. The boy is home. The farmer has a pigeon. The farmers have
pigeons. You don’t know the gentleman. The soldier has a brother. We
are soldiers. The gentleman has a son. You call the boy. We know the
gentleman. The birds are here. She is home. He is here.

Reading exercise. Given to practice the pronunciation.


Lev spal. Malá myška mu skočila na záda. Lev se probudil a chytil myš
do svých drápů. Ulekaná myš prosila lva: Pusť mne, odplatím se ti
jednou. Lev se dal do smíchu, že mu malá myška slibuje odplatu, ale
pustil ji na svobodu.

Za rok lovci chytili lva a přivázali ke stromu provazem. Myška uslyšela
řvaní lva, přišla, přehryzla provaz a pravila: Vidíš, smál jsi se,
že bych ti nemohla pomoci, ale teď vidíš, že i malá myška může mnoho



Hard and soft consonants.--Měkké a tvrdé souhlásky.--I and Y.

The two vowels =i=, and =y= differ slightly in pronounciation, see
Lesson I. =I= is called měkké =i= (soft i), =y= is called =tvrdé y=.
The distinction between these two letters is very important.

=h=, =ch=, =k=, =d=, =t=, =n=, =r= are called =tvrdé souhlásky=--hard
consonants and they are followed by =y= or =ý=.

=ž=, =š=, =č=, =c=, =ď=, =ť=, =ň=, =ř=, =j=, are called =měkké
souhlásky=--soft consonants and are followed by =i=, or =í=.

Memorize each set of the consonants and keep well in mind the
fundamental distinction between them.

=ou= is the only diphthong in Bohemian. It is pronounced as =o= in
=low=. =Koule=, a ball; =louka=, a meadow.

=ú, ů.= If the long =u= occurs at the beginning of the words the simple
long mark =´= is used; =ú=kol, lesson; =ú=terý, Tuesday. If the long u
occurs in the middle or at the end of the words a little circle mark
=ů= is used to denote the length, =růže=, rose; =dolů=, down; =kůže=,

Where we have =ů= at present the old Bohemian had =ó=, bóh o. B.
(=bůh=), =stól= o. B. (=stůl=), table etc.

  =ě= called and formerly written ie, pronounce =iye=.
  =e= is the only vowel taking the hook mark.

=ě= occurs in the following syllables:

  =mě= (mye), =město=, city, =uměti=, to know.
  =bě= (bye), =běhám=, I run, =oběd=, dinner.
  =vě= (vye), =věda=, science, =věci=, things.
  =pě= (pye), =pět=, five, =pěna=, foam.
  =fě= (fye), =fěrtoch=, an apron.

Syllables =dě=, =tě=, =ně= are pronounced as if written =ďe=, =ťe=,
=ňe=. Both =di=, =ti=, =ni= and =dě=, =tě=, =ně=, are exceptional modes
of writing.

Distinguish carefully between: =dě=, =tě=, =ně=, and =de=, =te=, =ne=;
=mě=, =bě=, =pě=, =vě=, =fě=, and =me=, =be=, =pe=, =ve=, =fe=.

=Vedeme=, =tebe=, =tělo=, =umění=, =něco=, =věci=, =nedělej=, =pěst=,
=ledy=, =týrá=, =udice=, =utíká=, =nyní=, =u vany=, =voní=.


Present indicative of verb slyšeti--to hear.

  =Slyším=, I hear,    =slyšíme=, we hear,
  =slyšíš=, you hear,  =slyšíte=, you hear,
  =slyší=, he hears,   =slyší=, they hear.

There is no progressive form of the verb in Bohemian, therefore
=slyším= can also be translated by I am hearing; =voláme=, we are
calling etc. The following verbs are conjugated in the same way as
=slyším=. The first person only is given: =vidím=, I see; =nosím=, I
carry; =chodím=, I walk; =mluvím=, I speak; =chválím=, I praise.

  =bratra=, of the brother;--=bratrů=, of the brothers.

The possessive case of the nouns of the first declension ends in =-a=
in the singular and in =-ů= in the plural.

The first three cases of pán.

             Singular                       Plural

  Nominative =pán=, the gentleman,     =páni=, the gentlemen,
  objective  =pána=, the gentleman,    =pány=, the gentlemen,
  possessive =pána=, of the gentleman, =pánů=, of the gentlemen.

The nouns of the first declension are all of the masculine gender. They
are divided into two sections, the first denoting animate things only,
the other denoting inanimate beings. The second section, that of the
inanimate nouns is declined as follows:

             Singular                    Plural

  Nominative =strom=, the tree,     =stromy=, the trees,
  objective  =strom=, the tree,     =stromy=, the trees,
  possessive =stromu=, of the tree, =stromů=, of the trees.

As we have seen we do not need to use the personal pronouns with the
Bohemian verb to indicate person and number. The endings of the verb
show that with sufficient clearness.

=The interrogative form= is denoted by the question mark in writing and
proper accentuation in speaking, e. g.

  =Voláte bratra.= You call the brother.    Positive statement.
  =Voláte bratra?= Do you call the brother? Question.
  =Nemáte chleba.= You have no bread.       Positive statement.
  =Nemáte chleba?= Haven’t you bread?       Question.

  =Kdo?= who?
  =Koho?= whom?
  =Co?= what?
  =Kde?= where?
  =a=, and;
  =ne=, no;
  =ano=, yes.

These inanimate nouns are declined like strom.

  =klobouk=, hat;
  =strom=, tree;
  =chléb=, bread;
  =kabát=, coat;
  =obraz=, picture;
  =rám=, frame.

Exercise I.

Translate into English:

Kdo má kabát? Já mám kabát. My máme kabáty. Koho voláte? Volám bratra
a vojáka. Zde jest kabát hocha. Vidíte strom? Ano, vidím strom. Ne,
nevidím strom. Máš chléb? Ano, mám chléb. Žák má klobouk a kabát. Koho
slyšíte? Slyším hocha. Koho chválíte? Chválíme žáka. Pán má obraz. Rám
obrazu. Chléb sedláků.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

The gentleman has a picture. Whom do you hear? I hear the soldiers.
We speak. Do you know the farmer? Yes, I know the farmer. Whom do you
call? I call the brother. We praise the farmers. What do you hear? Do
you see the boy and the soldier?

Reading Exercises:

    Koulelo se, koulelo
    červené jablíčko.--
    Komu ty se dostaneš,
    mé zlaté srdíčko?

    Myštičko, myš,
    pojď ke mně blíž.
    Nepůjdu, kocourku,
    nebo mne sníš.




There are some words in Bohemian that contain no vowels; ex. =vlk=,
wolf; =prst=, finger.… In such words the consonants =l= and =r= play
the part of a vowel; they take a softer sound and are called semivowels
(Pronounce them as if there were a slight e before l or r. =Vlk= as
=velk=, =prst= as =perst=).

=Examples=:--Strč prst skrz krk. Drn, pln, slz, brk, vlna.--Some
consonants following each other give trouble to the inexperienced
beginner. Much practice is therefore necessary to acquire a good
pronounciation right from the beginning.

Drill exercise.--Pronounce distinctly:

=hněv=, anger; =čti=, read; =zdi=, walls; =štěstí=, happiness;
=kořist=, prey; =zvon=, bell; =sklep=, cellar.

Šla Prokopka pro Prokopa, Prokope, dej trochu oukropa. Třiatřicet
křepelek letělo přes třiatřicet stříbrných střech.

The Bohemian Alphabet.

=a=, =á=, =b=, =c=, =č=, =d=, =ď=, =e=, =é=, =é=, =ě=, =f=, =g=, =h=,
=ch=, =i=, =í=, =j=, =k=, =l=, =m=, =n=, =ň=, =o=, =ó=, =p=, =r=, =ř=,
=s=, =š=, =t=, =ť=, =u=, =ú=, =ů=, =v=, =y=, =ý=, =z=, =ž=.

The letters =q=, =x=, =w= occur only in words of foreign origin.

The vowels =a=, =e=, =i=, =o=, =u=, =y= have full vocal tone.
Consonants are divided into surds =ch=, =k=, =t=, =ť=, =p=, =s=, =c=,
=š=, =č=, =f=. They have a dull sound and no vocal tone while the
sonants =h=, =g=, =d=, =ď=, =b=, =z=, =ž=, =v=, have a clear sound and
light vocal tone.--When a surd follows the sonant or vice versa, either
in the same word or in two neighboring words, then either the surd
changes into a sonant or the sonant into a surd so that they are both
of the same quality.


  =lehký=, light, is pronounced as =lechký=,
  =nehty=, nails, is pronounced as =nechty=,
  =kde=, where, is pronounced as =gde=,
  =kdo=, who, is pronounced as =gdo=,
  =v Praze= is pronounced as =f Praze=,
  =bez práce= is pronounced as =bes práce=.

The final sonant changes into a surd.

  =v= is pronounced as =f=,  =lev= (lion) is pronounced =lef=,
  =h= is pronounced as =ch=, =sníh= (snow) is pronounced =sních=,
  =z= is pronounced as =s=,  =lez= (crawl!) is pronounced as =les=,
  =ž= is pronounced as =š=,  =běž= (run!) is pronounced as =běš=,
  =ď= is pronounced as =ť=,  =loď= (ship) is pronounced as =loť=.

When, however, a vowel follows the sonant, this will keep its full
sound; =lvi=, lions; =ve sněhu=, in the snow; =lezu=, I crawl; =běžím=,
I run; =lodě=, ships.

Prepositions =v=, in; =k=, to, towards; =s=, with, =are= words. They
must therefore be separated from words before which they stand but in
speaking they are united to the following word and pronounced as one,
e. g.: =v lese=, in the forest say =vlese=; =k bratru=, to the brother
say =kbratru=, =s pánem=, with the gentleman, say =spánem=.



  =Já=, I,                         =my=, we,
  =ty=, thou (but translated you)  =vy=, you,
  =on=, he,                        =oni=, )
  =ona=, she,                      =ony=, )   they
  =ono=, it;                       =ona=, )

Notice that while in English the plural of all three he, she and it is
=they=, each of these has its own plural form in Bohemian.

We have had so far two classes of verbs and the auxiliary to be, =býti=.

  =Já volám=,    I call,      =my voláme=,      we call,
  =ty voláš=,    you call,    =vy voláte=,      you call,
  =on=  )        he  )        =oni= )
  =ona= ) =volá= she ) calls  =ony= ) =volají=, they call.
  =ono= )        it  )        =ona= )

The personal pronoun is usually omitted, except in emphatic statements.
The third person plural of the verbs of the first lessons: =mají=, they
have, =znají=, they know (the same as =volají=) and =jsou=, they =are=.


All nouns in Bohemian belong to either the masculine, feminine or
neuter gender. =Jsou buď rodu mužského, ženského nebo středního.=
This distinction is called grammatical gender.--Nouns ending in the
nominative singular in =a= are of feminine gender.

Declension of the feminine nouns ending in -a.

                 Singular.                  Plural.

  Nominative  =škola=, school;         =školy=, schools,
  objective   =školu=, school;         =školy=, schools,
  possessive  =školy=, of the school;  =škol=, of the schools.

Feminine nouns of this declension:

  =škola=, school,
  =kniha=, book,
  =teta=, aunt,
  =ryba=, fish,
  =sestra=, sister,
  =matka=, mother.

=Ve škole=, in the school (locative case).

Exercise I.

Translate into English:

Kdo jest ve škole? My jsme ve škole. Pán jest doma. Kde jsou vojáci?
Oni jsou zde. Mám knihu. Má sestra má knihy. Neslyším sestry. Sestry
volají hocha. Kde jest hoch? Hoch jest ve škole. Voláme tetu, ona jest
doma. Knihu žáka má voják. Vidím dům sedláka. Chválíte žáky? Ano,
chválíme žáky.

Exercise II.

Answer in Bohemian:

Kde jest sestra? Máte knihy? Slyšíte pána, znáte vojáky? Kde jest hoch?
Co má ona? Koho volají ony? Vidíte stromy?

Exercise III.

Translate into Bohemian:

We don’t hear the gentleman. She has an aunt. The pupils are in the
school. Where is the sister of the soldier? The bread of the farmer is
here. She doesn’t hear. They (masc.) don’t hear. They (feminine) don’t
see. What do you see? I have books. We have books in the school.


Review of the Phonetics.--Opakování hláskování.


  Short, =krátké=: =a=, =e=, =ě=, =i=, =o=, =u=, =y=;
  long,  =dlouhé=: =á=, =é=, =í=, =ó=, =ú=, =ů=, =ý=.


  Soft consonants, =měkké souhlásky=: =ž=, =š=, =č=, =c=, =ď=, =ť=, =ň=,
                                      =ř=, =j=, followed by =i= or =í=.
  Hard consonants, =tvrdé souhlásky=: =h=, =ch=, =k=, =d=, =t=, =n=, =r=,
                                      followed by =y= or =ý=.
  Soft syllables, =měkké slabiky=:    =di=, =ti=, =ni=, =dě=, =tě=, =ně=,
                                      =bě=, =pě=, =vě=, =mě=, =fě=.
  Hard syllables, =tvrdé slabiky=:    =dy=, =ty=, =ny=, =de=, =te=, =ne=,
                                      =be=, =pe=, =ve=, =me=, =fe=.

Diphthong, dvojhláska: ou.

The remaining consonants: =b=, =p=, =v=, =l=, =m=, =s=, =z=, =f=,
are called =neutral consonants--obojetné souhlásky=. These consonants
become hard or soft in certain cases or verb ending as will be shown in
the grammar or they are soft or hard in certain words to be taken up
latter on. The proper use of =y= or =i= after neutral consonants is one
of the difficulties of the Bohemian grammar.

=Long vowels--dlouhé samohlásky.=--It is very important to employ
the long mark =´= over long vowels and to give sufficient length in
pronouncing them. The beginner especially should prolong them to
acquire the habit. Many quasi-homonyms are distinguished by the length
sign: e. g. =pata=, heel, =pátá=, fifth, =peče=, bakes, =péče=, care,
=pára=, steam, =párá=, ripping, =psi=, dogs, =psí=, of the dog, =kůl=,
post, pillar, =kul=, forged.



The indirect object is expressed by the dative case. It answers to the
question to whom? Komu?

I give a book to the boy.--Dám knihu hochovi.

I give what? The book. The book is the direct object.

To whom do I give the book? To the boy, =hochovi=. The boy is the
indirect object expressed in Bohemian by the dative case. The
preposition =k=, to or towards, (=ke= or =ku= before word beginning
with =k=, =b=, =v=, =p=) is used only to denote direction, when the
verb implies motion. =Jdu ke stolu.= I go to (towards) the table.

The forms of the dative.

                           Singular.             Plural.
  Masculine animate        =pánu=, or =pánovi=,  =pánům=,
  Masculine inanimate      =stromu=,             =stromům=,
  Feminine                 =škole=,              =školám=.

Adjectives.--Přídavná jména.

In Bohemian the adjectives agree with the noun they modify in gender,
number and case.

Nominative singular and plural of the masculine and feminine forms of
the adjectives.

  Masculine animate        =velký voják=, big soldier,
  masculine inanimate      =nový kabát=, a new coat,
  feminine                 =dobrá škola=, a good school.

  Masculine animate        =velcí vojáci=, big soldiers,
  Masculine inanimate      =nové kabáty=, new coats,
  Feminine                 =dobré školy=, good schools.

The adjective ends in the nominative singular for the masculine in =-ý=.

The adjective ends in the nominative singular for the feminine in =-á=.

The adjective ends in the nominative plural for the masculine anim. in

The adjective ends in the nominative pl. for the masculine inanim. in

The adjective ends in the nominative plural for the feminine in =-é=.


  =dal=, gave;
  =malý=, =-á=, small;
  =velký=, =-á=, big; (=-á= is abbreviation for =velká=);
  =starý=, =-á=, old;
  =nový=, =-á=, new;
  =zelený=, =-á=, green;
  =dobrý=, =-á=, good, used both with objects and persons.
  =špatný=, =-á=, bad;
  =jaký=, =-á=, of what kind (adjective);
  =není=, is not.

Exercise I.

Translate into English:

Hodný sedlák dal hochovi knihu. Hodní sedláci dali hochům knihy. Stromy
jsou zelené. Malý žák jest ve škole. Kde jest hodný hoch? Hodný hoch
jest doma. Pán dal hochovi klobouk. Slyším sestru. Jest žák hodný? Ano,
žák jest hodný. Jest kniha stará? Ne, kniha není stará, kniha jest
nová. Sedlák dal chleba pánovi. Starý pán jest doma. Hodná matka jest
zde. Starý dům jest veliký. Kabát hocha jest nový.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

The old gentleman knows the boy. The old gentlemen know the boys. Is
the small boy in the school? Yes, he is in the school. No, he is not in
the school, he is at home. The coat is old. Where is the big soldier?
We have coats and hats. The good pupils are in school. Where is the big
sister? The aunt is good. The tree is big and green.

Reading exercise.


Kmotr Matěj šel navštívit kmotra Jíru. Nedaleko statku potkal kmotrova

“Co dělá táta, Josífku?” ptá se ho.

“Právě chtěl jíst, ale když vás viděl přicházet, vstal a nechal jídla
být,” odpověděl pravdomluvný hoch.

“A proč pak?”

“Inu, táta povídal, že byste nám mnoho snědl, a máma to musela se stolu
všecko uschovat.”

“A kam pak to schovala, Josífku?”

“Husu dala na pícku, kýtu na kamna, klobásy se zelím do trouby, buchty
na polici a dva džbány piva pod lavici.”

Kmotr se neptal dále, usmál se a v okamžení vešel přes práh ke kmotrovi.

“Pozdrav tě bůh!” vítal ho kmotr Jíra. “Ale že pak jsi nepřišel o
chvilku dříve, mohl jsi s námi jíst, právě dnes nám od jídla nic
nezbylo, čím bychom tě uctili.”

“Nemohl jsem, milý kmotříčku, dříve přijít, přihodilo se mi na cestě
něco neočekávaného.”

“A co, povídej!”

“Zabil jsem ti hada, a ten had měl hlavu tak velikou jako ta kýta, co
máte na kamnech, tlustý byl jako ta husa, co je na pícce, bílé masíčko
měl jako ty buchty, co jsou na polici, dlouhý pak byl jako ty klobásy,
co leží otočené na zelí v troubě, krve ale bylo, co piva v těch dvou
džbánech, co tamto pod lavicí stojí.”

Dobře to Matěj vyvedl. Kmotr Jíra se za svou nehostinnost zastyděl,
žena musela jídlo a pití na stůl postavit, a oba teprv hosta častovali.

                                                        Božena Němcová.


Měkčení tvrdých souhlásek.--Softening of hard consonants.

It was stated in Lesson III. that the plural of the masculine animate
nouns and their adjectives ends in =-i=--měkké =i.= Since =i,= měkké,
cannot follow a hard consonant this must =soften,= that is change into
corresponding soft consonant. In softening, =při měkčení=

  =h=  changes into =z=, =druh=, comrade, =druzi=, comrades,
  =ch= changes into =š=, =hoch=, boy, =hoši=, boys,
  =k=  changes into =c=, =voják=, soldier, =vojáci=, soldiers,
  =r=  changes into =ř=, =bratr=, brother, =bratři=, brothers.

=d=, =t=, =n= soften automatically upon the addition of =i=--=di=, =ti=,

Neutral consonants simply add =-i.=

This change, called softening, is very important, it also occurs after


Locative and instrumental cases.

After the prepositions: =o=, about, =v (ve)=, in, =po=, following,
after, =the locative case= is employed in Bohemian.

After the prepositions: =s (se)=, with, =za=, behind, further
where in the English we employ the preposition =by= to signify
=instrumentality= to some action, =the instrumental case= is used in

=Note.=--Prepositions =s=, with; =v=, in; =k=, to, towards, add =-e=
for the sake of euphony, (=k= before =k=, =b=, =v=, =p=, =v= before
=v=, =f=, =s= before =s=, =z=, =š=, =ž=).

Locative case.

               Singular.           Plural.

  masc. anim.  =pánu=, =pánovi=,   =pánech=,
  masc. inan.  =stromu=, =stromě=, =stromech=,
  feminine     =škole=,            =školách=.

Instrumental case.

  masc. anim.  =pánem=,            =pány=,
  masc. inan.  =stromem=,          =stromy=,
  feminine     =školou=,           =školami=.

Mluvím =o hochovi=. I speak about the boy. Locative case.

Mluvím =s hochem=. I speak with the boy. Instrumental case.

  =Jdu=, I go,     =jdeme=, we go,
  =jdeš=, you go,  =jdete=, you go,
  =jde=, he goes,  =jdou=, they go.

The following verbs form their present indicative like =jdu=: =nesu=, I
carry, =čtu=, I read, =beru=, I take.

Exercise I.

=Jdu s pánem=. I go with the gentleman, =jdeš s pánem, on jde s pánem,
ona jde s pánem=. =My jdeme s pánem, vy jdete s pánem, oni jdou s
pánem, ony jdou s pánem.=

Continue orally as in the example above indicated throughout all three
persons singular and plural:

  =Nesu knihu= …
  =Volám žáka= …
  =Čtu ve škole= …
  =Mám kabát= …
  =Slyším ptáka= …
  =Vidím strom= …


  =dívka=, girl;
  =Češka=, Bohemian girl;
  =Američanka=, American girl;
  =zpívá= (like =volá=), sings;
  =Čech=, Bohemian;
  =Američan=, American;
  =les=, forest;
  =kam?= where;
  =ten=, this one for masculine;
  =ta=, this one for feminine.

=Do= (preposition) is followed by possessive case.

Exercise II.

Translate into English:

Jdu do školy. Máš klobouk a kabát. Ta dívka jest Češka. Jest ten voják
Čech? Ne, on není Čech, jest Američan. Jdu do lesa. V lese jsou stromy.
Pták zpívá v lese. Kdo mluví o škole? Hoch sedláka mluví o škole. Koho
volá sestra? Sestra volá tetu. Co čte bratr? Bratr čte knihu. Co nese
starý sedlák? Starý sedlák nese knihu. Ten sedlák jest Čech.

Exercise III.

Change the sentences in Exercise II. into plural (in Bohemian).

Exercise IV.

Translate into Bohemian:

A good pupil goes to school. She takes bread. They hear the soldiers.
What are you hauling? The good aunt has a garden. A big sister reads a
book. A gentleman goes with the soldier. Behind the soldier is a tree.
The big house is the school. Where do you go? I go home. We speak about
the school.


  =učitel=, teacher;
  =učí se=, they study;
  =sedí=, they sit;
  =v lavicích=, in benches;
  =u stolu=, at the table;
  =stojí=, stands;
  =ostatní=, the others;
  =dávají pozor=, they pay attention.


Ve škole jsou žáci a učitel. Mají knihy. Učí se pilně. Sedí v lavicích.
Učitel jest u stolu. Na stole má velkou knihu. Jeden žák stojí a čte,
ostatní dávají pozor.

Jsme ve škole a učíme se. Jsme žáci. Sedíme v lavicích. Máme knihy a




The vocative case.

The vocative case is used in Bohemian in direct address, in calling
somebody and in appealing. Ex. g. =Pane! dej mi chléb.= Sir, give me

Declension of holub, tabulated.


  nominative     =holub=, the pigeon,
  objective      =holuba=, the pigeon,
  possessive     =holuba=, of the pigeon,
  dative         =holubu=, =holubovi=, to the pigeon,
  locative       =o holubu=, =holubovi=, about the pigeon,
  instrumental   =s holubem=, with the pigeon,
  vocative       =holube!= pigeon!


  nominative     =holubi=, the pigeons,
  objective      =holuby=,
  dative         =holubů=, =holubův=,
  possessive     =holubům=,
  locative       =holubech=, =holubích=,
  instrumental   =holuby=,
  vocative       =holubi!=

=Holub= is the stem--=kmen=.--The various cases are formed by adding to
the stem the inflectional endings.

=Holub= is the type--=vzor=--of the declension of the masculine
nouns =animate=, ending in hard consonant. (The neutral consonant is
considered here hard). If we replace the stem by a line, the case
endings will be more evident.

  Nom.   =--=,            =--i=,
  Obj.   =--a=,           =--y=,
  Poss.  =--a=,           =--ů=, =--ův=,
  Dat.   =--u=, =--ovi=,  =--ům=,
  Loc.   =--u=, =--ovi=,  =--ech=, =--ích=,
  Inst.  =--em=,          =--y=,
  Voc.   =--e=,           =--i!=

Remarks on this declension. A.) In the singular, the objective and
possessive cases end in =--a=, the dative and locative end in =--u=, or

B.) In the plural the Nominative and Vocative cases end =--i=;
Objective and instrumental end in =--y=. Exception nom. plur.
=učitelé=, teachers, =andělé=, angels.

C.) If the stem vowel is =ů=, ex. =bůh=, this =ů= changes into =o=
in all oblique cases, (all other cases except nominative singular),
=bozi=, nom. pl., =boha=, of the god, etc.

D. =Hard consonants must soften= before =i= or =í= (locative plural),
see lesson VI. on the necessary change.

E.) In the vocative the stem vowel shortens in =pane!= Sir! The hard
consonants softens before =-e=, in this case: =bože!= God!, =bratře!=
brother! With many nouns ending in =ch=, =h=, and =k= the vocative
singular ends in =-u=, =hochu!= =vojáku!= =synu!=

F.) =e= before the final consonant is dropped out in the oblique cases,
Ex. =pes=, dog, =psi=, =psu=, etc. =Orel=, eagle, =orla=, =orli=;
=Turek=, Turk, =Turka.=

Infinitive and past participle of verbs.--Neurč. způsob a příčestí

  I. pers. sing.       Infinitive.            Past participle.

  =volám=, I call,     =volati=, to call,     =volal=, called,
  =dám=, I give,       =dáti=, to give,       =dal=, given,
  =znám=, I know,      =znáti=, to know,      =znal=, known, knew,
  =chválím=, I praise, =chváliti=, to praise, =chválil=, praised,
  =mluvím=, I speak,   =mluviti=, to speak,   =mluvil=, spoken, spoke,
  =chodím=, I walk,    =choditi=, to walk,    =chodil=, walked.

Almost all the Bohemian verbs end in the infinitive of =-ti=. The
participle (masculine) is very often formed by replacing the infinitive
ending =-ti= by =-l=.--The past participle adds =-i= in masculine
plural, =-a= in feminine singular, =-y= in feminine plural.

=Žák mluvil.= The pupil spoke. =Žáci mluvili.= The pupils spoke.
=Sestra mluvila.= The sister spoke. =Sestry mluvily.= The sisters spoke.

The formation of the past tense.

Masculine form.

  =Já jsem mluvil=, I spoke, I was speaking,
  =ty jsi mluvil=, you spoke, you were speaking,
  =on mluvil=, he spoke, he was speaking.
  =My jsme mluvili=, we spoke, we were speaking,
  =vy jste mluvili=, you spoke, you were speaking,
  =oni mluvili=, they spoke, they were speaking.

There is no progressive form in Bohemian, therefore =mluvím= is both I
speak or I am speaking, and the same is true for other tenses.

The feminine forms.

  =Já jsem mluvila=, I spoke,
  =ty jsi mluvila=, you spoke,
  =ona mluvila=, she spoke,
  =My jsme mluvily=, we spoke,
  =vy jste mluvily=, you spoke,
  =ony mluvily=, they spoke.

The past tense in Bohemian is formed from the past participle and
present tense of the auxiliary =býti=, to be (=jsem=, =jsi=, =jsme=,
=jste=). The auxiliary is left out in the third person. =On mluvil. Oni

When the personal pronoun is left out as is usually done, the
auxiliary is placed after the participle: =já jsem mluvil=, or =mluvil
jsem=, =my jsme mluvili=, or =mluvili jsme.=

Whenever the subject of the verb is masculine, the past participle has
the masculine form; if the subject is feminine, the past participle has
feminine form.

Oral Exercise.

Continue in all three persons, singular and plural, (follow the example
in the Lesson VI):

  =Já jsem chodil do školy= …
  =Dal jsem knihu hochovi= …
  =Chválil jsem žáka= …
  =Mluvila jsem se sestrou= …


  =hledati=, to look for, to seek,
  =udělati=, to do, to make,
  =učitel=, teacher,
  =bratr=, brother,
  =pes=, dog.

Exercise I.

Translate into English:

Nemluvil jsem s tetou. Učitel mluví s bratrem. Učitel mluvil s bratry.
Znal jsem vojáka? Sestra chválila tetu. Kdo chodil do školy? Já jsem
chodil do školy. Matka dala hochovi chleba. Koho jsi slyšel mluviti?
Slyšel jsem mluviti pána o vojácích. Komu jsi dal knihu? Co jsi hledal?
Hledal jsem psa. Zde jest pes. Kdo to udělal? Malý hoch to udělal.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

The teacher is in school with the pupils. What are you looking for? I
am looking for my book. Where is the big boy? The big boy is on the
street. Who was praising the boy? The teacher was praising the boy.
Brother walks with the dog. I see birds. The pigeons are birds. We
called the soldiers and gentlemen. We did not know them.


Declension of the masculine nouns inanimate ending in a hard consonant.

Type,--=Vzor= =strom=--tree.

  nom.  =strom=,            =stromy=,
  Obj.  =strom=,            =stromy=,
  Poss. =stromu=,           =stromů=, =stromův=,
  Dat.  =stromu=,           =stromům=,
  Loc.  =stromě=, =stromu=, =stromech=, =stromích=,
  Inst. =stromem=,          =stromy=,
  Voc.  =strome!=           =stromy!=

=Remarks on this declension=: A.) In the singular the nominative and
the objective is formed simple by the stem, the possessive, dative and
locative take the ending =-u=,--In the plural the nom., object., instr.
and voc. take the ending =-y=

B) =e= in ending =-ek= (diminutive ending) loses =e= in oblique cases,
=stromek=, =stromky=, little tree.

C) =ě= in the loc. sing. softens the hard cons. in the same way. Ex.
=Tábor=, camp, =v táboře=, in the camp; =sud=, barrel, =v sudě=, in the
barrel. But since no sound =ě= comes after =s=, =l=, z==, words ending
in these consonants add simple =e= in place of =ě=. (General rule in
Bohemian). =Les=, forest, =v lese=, =kostel=, church, =v kostele=.

Irregular verbs.

  First person.     Infinitive.         Past participle.

  =Jsem=, I am,     =býti=, to be,      =byl=, was,
  =mám=, I have,    =míti=, to have,    =měl=, had,
  =jdu=, I go,      =jíti=, to go,      =šel=, gone, went,
  =čtu=, I read,    =čísti=, to read,   =četl=, read,
  =vidím=, I see,   =viděti=, to see,   =viděl=, seen, saw,
  =slyším=, I hear, =slyšeti=, to hear, =slyšel=, heard.

The last two verbs are not irregular but belong to a special class.

The past tense (and there is only one past tense in Bohemian) is formed
for the first two persons from the past participle and the auxiliary
=býti=; the third person is the participle alone. See preceding lesson.

  =byl jsem=, I was (masc.),     =byla jsem=, I was (fem.),
  =byli jsme=, we were (masc.),  =byly jsme=, we were (fem.),
  =byl jsi=, you were (masc.),   =byla jsi=, you were (fem.),
  =byli jste=, you were (masc.), =byly jste=, you were (fem.),
  =on byl=, he was (masc.),      =ona byla=, she was (fem.).

In the same way =měl jsem=, I had; =ona měla=, she had. =Četli jsme=,
we read (masc.); =ony četly= (fem.) they read.--=Šel= forms, however,
an exception (the =e= is so called =pohyblivé e=, movable =e=, like =e=
in ending =-ek= of the masculine nouns (declension)). The feminine form
of =šel= is =šla=, the plural of =šel=, =šli=, the plural of =šla=,

=On šel=, he went; plural =oni šli=, they went or they were going.

=ona šla=, she went; plural =ony šly=, they went, or they were going.

No auxiliary is employed in Bohemian in making question or negative
statement. Negative form is made by simply prefixing =ne= (viz I.
lesson); =nebyl jsem=, I was not; =nešel jsem=, I did not go. The only
exception is =jest=, abbreviated =je=, is, but =není=, is not.

Questions are formed by interchanging pronoun and verb. =Ty máš
peníze.= You have money. =Máš ty peníze?= Have you money? But since
the pronoun is usually omitted, only question mark and in speaking
accentuation indicates question. =Čtete knihu.= You read a book. =Čtete
knihu?= Do you read a book? When the verb has for subject a noun then
the verb =follows= the noun in a statement and =precedes= the noun in
a question, except when an adverb why? =proč?=, when?, =kdy?=, where?,
=kde?= =kam?= is used to introduce the question.

Hoch =byl= ve škole. The boy =was= in the school. =Byl= hoch ve škole?
=Was= the boy in the school? Voják =četl= knihu. The soldier =read=
the book. =Četl= voják knihu? Did the soldier =read= the book? Sestra
=nemluvila=. The sister =didn’t talk=. Proč sestra =nemluvila=? Why
=didn’t= the sister =talk=?

When translating into English the Bohemian verbs may be rendered by
progressive form. Ex.: =Mluvil jsem=, I spoke or I was speaking.

  =Proč=, why;
  =dům=, (=domy=), house;
  =stůl=, (=stoly=), table;
  =tábor=, camp;
  =les=, (=lesy=), forest;
  =za=, behind (with instrumental);
  =zahrada=, garden;
  =dnes=, to day;
  =včera=, yesterday;
  =kde?= where? when speaking of a location.
  =kde jest bratr?= where is the brother?
  =kam?= where? when speaking of direction.
  =kam jdete?= where do you go?
  =na=, on, upon;
  =česky=, Bohemian;
  =anglicky=, English.

Oral Exercise.

Complete in all three persons singular and plural:

  =Včera jsem byl ve škole= …
  =Nemluvím česky= …
  =Šla jsem do lesa= …
  =Neviděla jsem vojáka= …

Exercise I.

Translate into English:

=Na stole jest kniha. Na stole byla kniha. Vojáci jsou v táboře. Kdo
volal bratra? Ten starý pán volal bratra. Kam šel sedlák? Sedlák šel do
kostela. V lese jsou stromy. Viděl jsem ptáky v lese. Šli jsme do lesa.
Kam jste šli? Jsme v lese. Kde jste? V lese. Za domem jest veliký les.
Proč jste nebyl ve škole? Viděl jste hochy ve škole?=

Exercise II.

Translate into Bohemian:

Where do you go? I go home. Where were you yesterday? I went into the
forest. The boy reads a book. The boys read books. The boy was reading
a book. The boys were reading books. The sisters were talking with
teachers. Behind the house is a garden. Did you see the soldiers? The
soldier was here.


Declension of feminine nouns ending in -a.

Vzor ryba.

            Singular      Plural

  Nom.      =ryba=   =ryby=
  Obj.      =rybu=   =ryby=
  Poss.     =ryby=   =ryb=
  Dat.      =rybě=   =rybám=
  Loc.      =rybě=   =rybách=
  Instrum.  =rybou=  =rybami=
  Vocative  =rybo!=  =ryby!=

Notes on this declension: A. The possessive plural is formed from
the simple stem, ryb, škol, žen. Where this stem ends in two or more
consonants sestra, matka, bitva etc. it is necessary for the sake of
euphony to introduce “movable =e=” before the last consonant. Ex.
sest=er= of the sisters; mat=ek= of the mothers; bit=ev= of the battles.

B. If the stem vowel is =ou=, this is shortened into =u= in the
possessive plural. Moucha, fly; m=u=ch, of the flies, louka, meadow;
l=u=k, of the meadows; houba, mushroom; hub, of the mushrooms.

C. The ending for the dative and locative singular is =ě=. This changes
into =e=, before l, s, z. Ve škol=e=, in the school, hus=e=, to the
goose, koz=e= to the goat. The hard consonant softens before =ě= as was
explained before, víra (belief) víře, ruka (hand) ruce, noha (foot)
noze, moucha (fly) mouše.

D. Observe the final =y= is hard, ryb=y=; but in instrum. rybam=i=.

E. Dcera (daughter) has an ancient dat. and loc. =dceři=.


The future tense of the verb to be. Budoucí čas slovesa býti.

  =budu= I shall be,
  =budeš= You will be,
  on, ona, ono =bude=, he, she it will be,
  =budeme= we shall be,
  =budete= you will be,
  oni, ony, ona =budou=, they will be.

The so-called “compound future tense,” of all Bohemian verbs is formed
from the future forms of the auxiliary to be--budu, budeš, etc. and the
infinitive of the verb.

Ex. Budu mluviti. I shall talk or I shall be talking.

Budeme míti, we shall have. Budeš slyšeti, you will hear. Učitel bude
chváliti. The teacher will praise. Teta bude chváliti. The teacher will
praise. Sestry budou mluviti. The sisters will talk. Míti, to have, to
possess, is also used in the sense of to have to. ought to, in which
case it is followed by the infinitive. Ex. Mám mluviti pravdu. I ought
to speak the truth, I have to speak the truth. Máme pracovati. We ought
to, we have to, work.

=Idioms.= Jak se máte? How are you? How do you do? Mám se dobře. I am
well. Máme se dobře. We are well.

Míti se dobře, (špatně), to be well, (unwell), (se is a reflexive
pronoun). Mám se špatně. I am not well.


  =žena=, woman, wife
  =pravda=, truth
  =koza=, she goat
  =kráva=, cow
  =husa=, goose
  =matka=, mother
  =bitva=, battle
  =ruka=, hand
  =zítra=, tomorrow
  =dobře=, well
  =špatně=, unwell, badly
  =na ulici=, on the street
  =dělati=, dělám, to do, to make
  =děkuji=, thank you
  =mnoho=, (followed by poss. case) many

Oral Exercise:

Complete: Budu dnes pracovati, budeš dnes pracovati etc.

  Já budu mluviti česky …
  Šel jsem na ulici …
  Mám se dobře …
  Budu čísti knihu …
  Znám já učitele? …
  Budu se míti dobře …

Exercise I.

Translate into English:

Máme mluviti pravdu. Budeme mluviti pravdu. Sedlák má krávy a husy.
Chudá žena má kozu. Žena sedláka zná hocha. Co budete dělati zítra?
Budu čísti knihy. Budeme se míti dobře. Máme se dobře. Měl jsem se
dobře. Jak se máte pane? Děkuji, dobře. Voják byl v bitvě. Hoch nešel
do školy, neměl knihy. Máš míti knihy. Dáme to matce. Šel jsem s matkou
na ulici. Sedlák má mnoho krav. Voják viděl mnoho bitev. Koupil jsem
košík hub. Co děláte dnes?


  =Rodina=, family
  =dělník= dělníci, working-man
  =můj otec=, my father
  =osm=, eight
  =denně=, daily
  =práce=, work,
  =přijíti=, přijdu (při-jíti), to come
  =večeřeti=, večeřím, to eat supper
  =noviny=, newspaper
  =vypravuje=, tells, relates
  =vydělává=, earns
  =mzda=, wages
  =slušná=, decent
  =tvůj=, yours
  =co se stalo za den=, what happened during the day,
  =různý=, different, various
  =bavíme se=, we amuse ourselves
  =hra=, play, game


Můj otec pracuje v dílně, jest dělníkem. Dělá osm hodin denně. Vydělává
slušnou mzdu. Po práci přijde domů, večeříme a pak otec čte noviny.
Matka mu vypravuje, co se stalo za den doma. Vypravujeme o různých
věcech a též se bavíme hrami.

Answer in Bohemian.

Čím (what) jest tvůj otec? Kde pracuje tvůj otec?

Kdy přijde otec domů? Kdy večeříte?

Co dělá otec večer? Bavíte se hrami? O čem (about what) vypravujete?
Jaké noviny čtete?



=Podstatná jména= jsou jména =předmětův= (osob, věcí a ideí).

=Nouns= are the names of =objects= (persons, things or ideas).

=Číslo. Number.= V češtině jest =jednotné a množné číslo=.

In Bohemian there is singular and plural number. The old Bohemian had
also a third number =the dual=, used when speaking of two objects. It
is now used only in few cases, see lesson XX.

=Rod, Gender.= Všechna podstatná jmena v češtině jsou rozdělena ve tři
třídy dle =mluvnického= rodu. A sice =v=: rod =mužský=, rod =ženský=,
neb rod =střední=.

All nouns in Bohemian are divided into three classes, according to
their grammatical gender: masculine, feminine or neuter.

(Grammatical gender may differ from the =natural= gender denoting
the sex. Děvče, the girl is neuter although denoting a female being.
Inanimate things may belong to any gender e. g. stůl, table is
masculine, okno, window is neuter, voda, water is feminine).

It is important to know the gender of nouns, because adjectives,
pronouns and participles vary their endings according to the gender of
the noun which they modify.

The following rule, which holds good in the majority of cases, will be
useful in determining the gender of nouns:

Nouns ending in a hard or neuter consonant are masculine.

Nouns ending in =-a=, are feminine, also many in =-e= are feminine.

Nouns ending in =-o= are neuter, also many in =-í= are neuter.

=Being--Bytost.= In the masculine gender alone, a difference is made
between nouns denoting animate beings, životné bytosti, and those
denoting inanimate beings, neživotné bytosti.

=Skloňováním= nazýváme =změny=, kterými se slovo přizpůsobuje svému
úkolu ve větě. Podstatné jmeno má sedm takových =změn=--=pádů=.
=Changes=, by which a noun is adjusted to its purpose in the sentence,
are called =declension=. Bohemian nouns have seven such =changes
called--cases=. The use and office of cases is explained in Lesson XV.

Numbers. Čísla.

=1 jeden, 2 dva, 3 tři, 4 čtyři, 5 pět, 6 šest, 7 sedm, 8 osm, 9 devět,
10 deset, 11 jedenáct, 12 dvanáct.=

jeden, dva are masculine forms, =jeden=, =hoch=, =dva hoši=, =jedna=,
=dvě=, are feminine forms =jedna sestra=, =dvě sestry=. All other
numerals have but one form, for all genders.

Numerals beginning with pět, šest, sedm etc. are followed by the
possessive plural.

Pět hochů five boys, deset domů … etc.


  =den=, (dni) day
  =pondělí=, (n.) Monday
  =úterý=, (n.) Tuesday
  =středa=, (f.) Wednesday
  =čtvrtek=, (m.) Thursday
  =pátek=, (m.) Friday
  =sobota=, (f.) Saturday
  =neděle=, (f.) Sunday
  =místnost=, (f.) room
  =jídelna=, (f.) dining room
  =komora=, (f.) pantry
  =osoba=, (f.) person
  =děti=, children
  =syn=, (synové m.) son
  =dcera=, (f.) daughter
  =již=, already
  =ještě=, yet
  =mladý=, young
  =náš=, (naši) ours
  =pokoj=, sitting room, parlor
  =ložnice=, (f.) bedroom
  =dřevník=, (m.) wood-shed.

Abbreviations: m--masculine; f--feminine, n--neuter. Plural form is
given with nouns to show exceptions and declension to which they belong.

Oral exercise:

A. Complete: Mám dobrého přítele, máš dobrého přítele.…

  Znám dva hochy …
  Nemám se dobře …
  Vidím pět domů …
  Dal jsem to bratrovi …

B. Decline:

Dělník, les, dílna, hra.

D. Conjugate in the present, past and future (ex. chválím, chválíš …
chválil jsem … budu chváliti):

baviti (bavím) to amuse (like chváliti) (chválím.) vydělávati,
vydělávám (like volati volám.)

Exercise I.

Translate into English:

Dnes jest čtvrtek, zítra bude pátek. Včera byla středa. Za tři dny (In
three days) bude neděle. Co jste dělal v pondělí? V pondělí jsem byl
ve škole. Večer jsme četli noviny. Kolik vydělal bratr? Bratr vydělal
deset dolarů. Jsem ještě mladý. Zde jest šest osob. Vidím dvě osoby.
V dílně jsou dělníci, ve škole jsou žáci. Pět a pět je deset. Tři a
tři je šest. Máme rybu k večeři. V neděli nepracujeme. Co budete dělat
zítra? Sestry jsou v jídelně.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

The old woman has five geese. I saw the old woman and the geese in
the forest. The geese went before the woman. This soldier was in two
battles. My father works in a shop. He is a workman (Inst.) I am a
pupil. (Inst.) We shall read to morrow. Where were you yesterday?

Rodina II.

V naší rodině jest osm osob. Otec, matka a šest dětí. Čtyři synové a
dvě dcery. Dva hoši chodí již do školy a dva jsou ještě doma. Jsou
mladí. Náš dům má deset místností: kuchyni, pokoj, jídelnu, 4 ložnice,
komoru a dřevník. Kolik místností má váš dům?


Declension of neuter nouns ending in -o.

=Vzor, type.= Město, city.

                      Singular          Plural

  Nom. and Vocative   město             měst=a=
  Obj.                město             měst=a=
  Poss.               měst=a=           měst
  Dat.                měst=u=           měst=ům=
  Loc.                měs=tě=, měst=u=  měst=ech=
  Instr.              měste=m=          měst=y=.

The possessive plural is the simple stem like =ryb= in feminine
declension. The “movable e” is here also introduced for the sake of
euphony where the stem ends in two or three consonants. =Okno=, window,
=oken=, =jablko= apple, =jablek=.

Final =ě=, follows the usual rules; a) it changes into e after s, l, z,
ve skle, in the glass.

b) it softens the hard consonants (r into ř, h into z, ch into š, k
into c). Ex.: mléko, milk, v mléce.

Locative plural also ends in =-ích= instead of =-ech=; ve slovích, ve

=IDIOMS.= Many idiomatic expressions are formed with the verb =míti= to
have. =Míti hlad=, to be hungry. =Mám hlad=, I am hungry. =Míti žízeň=,
to be thirsty. =Máte žízeň?= Are you thirsty? =Míti rád někoho, neb
něco=, to like. =Mám rád bratra.= I like my brother. The Adverb =rád=
(gladly) expresses the English to like. =Já rád čtu knihy.= I like
to read books. (We read books gladly.) =My rádi pracujeme.= We like
to work. (We work gladly.) =Ty rád čteš.= You like to read. =Hodina=
(hodiny) hour. =Kolik= how many? (how much?). =Kolik jest hodin?= What
time is it? =Jsou dvě hodiny.= It is two o’clock. =Jest šest hodin.=
It is six o’clock. (Numerals higher than four are followed by the
possessive pl.)

Oral exercise.

Complete in all persons singular and plural

  Mám hlad, máš hlad etc.…
  Měl jsem žízeň …
  Mám ráda své rodiče … I like my parents.
  Rád kreslím … I like to draw.
  Budu se rád učiti … I shall like to study.

Decline: Okno window, jablko apple, slovo word, kladivo hammer.


  =přítel= (vocative příteli!), m., friend
  =laskavý=, kind
  =laskavost=, kindness
  =tužka=, f. (tužky), pencil
  =čerstvý=, fresh
  =ano=, yes
  =ne=, no
  =koupiti=, to buy
  =prodati=, to sell
  =večer=, m., evening
  =také=, also
  =trochu=, a little
  =včera=, yesterday
  =sklenice=, f. (sklenice) glass.

Exercise I.

Translate into English:

Včera večer v šest hodin jsem byl na ulici. Kam jdete, příteli? Jdu do
města koupiti jablka. Hoch má tři jablka. Pán dal hochovi deset jablek.
Jak se máte? Děkuji, mám se dobře. Jak Vy se máte? Také dobře. Píšeme
pérem a tužkou. Můj syn má žízeň. Máte, prosím, trochu vody? Ano, zde
jest sklenice vody. Sestra má ráda tetu. Nemáte rád učitele? Ano, mám
ho (him) rád, jest velmi laskavý. Kolik jest hodin? Jsou dvě hodiny.
Jest sedm hodin večer. Nemáte žízeň? Nemám žízeň, ale mám hlad. Za
(behind) městem jest veliká zahrada.

Exercise II.

Change the following sentences into the plural:

Mám jablko. V městě jest velký dům. Mám péro a tužku. Hoch jde městem.
Ulice města jest čistá. Píši pérem, nebo tužkou. Můj bratr jest
učitelem. Teta koupila husu. Dělník pracuje ve městě.

Exercise III.

Change into singular:

Mluvíme se sestrami. V městech chválí sedláky. Na stromech rostou
jablka. Chválíme slovy. Dobří žáci mají i pera a tužky. Kde máte knihy?
Rádi jíme jablka. V zahradách je hodně stromů.

Exercise IV.

Translate into Bohemian:

I am thirsty. Here is a glass of fresh water. Thank you for your
kindness, I like to drink a glass of pure fresh water. Does your
brother like to read good books? Yes, sir, he likes books very much. He
brought ten books yesterday. How many pencils has your friend?

Tři housky a jeden koláč.

Chlapec dostal hlad. Koupil si housku a snědl ji, ale ještě měl hlad.
Koupil si druhou housku a snědl ji, ještě měl hlad. Koupil si třetí
housku a snědl ji, a stále ještě měl hlad. Tedy si koupil koláče, a
když jeden z nich snědl, měl dost, byl sytý. Tu se chlapec uhodil do
hlavy a pravil:

“Jsem to hlupák! Proč jsem snědl tolik housek? Mohl jsem si raději hned
koupiti jeden koláč.”


Přídavná jména.--The adjectives.

Určitá přídavná jména, end in the singular in =-ý=, =-á=, =-é=, in the
plural in =-í=, =-é=, =-á=. e. g.

  dobr=ý= hoch, good boy
  dobr=á= teta, good aunt
  dobr=é= slovo, good word
  dobř=í= hoši, good boys
  dobr=é= tety, good aunts
  dobr=á= slova, good words.

Určitá přídavná jména the definite adjectives, agree with the noun
they modify in number, gender and case.

Declension of definite adjectives. Singular:

Type, vzor, dobrý.

                       Masculine  neuter     feminine

  Nom. and Vocative    dob=rý=    dob=ré=    dob=rá=
  Obj.          (živ.) dobr=ého=  dob=ré=    dob=rou=
                (než.) dob=rý=
  Poss.                dob=rého=  dob=rého=  dob=ré=
  Dat.                 dob=rému=  dob=rému=  dob=ré=
  Loc.                 dob=rém=   dob=rém=   dob=ré=
  Inst.                dob=rým=   dob=rým=   dob=rou=

The last four cases have equal forms for masculine and neuter.

In all genders the nominative case equals the vocative.

The objective case of the masculine gender has two forms: one for the
animate, another for the inanimate declension.

  Vidím =velikého= vojáka, I see a big soldier
  Vidím =veliký= strom, I see a big tree.

Definite Adjectives: (Masculine form alone are given.)

  =veliký=, also velký, big, large
  =dobrý=, good
  =veselý=, merry, jolly
  =vysoký=, high
  =nový=, new
  =krátký=, short
  =černý=, black
  =červený=, red
  =modrý=, blue
  =malý=, small
  =špatný=, bad
  =smutný=, sad
  =nízký=, low
  =starý=, old
  =dlouhý=, long
  =bílý=, white
  =zelený=, green
  =žlutý=, yellow.

Verbs with ě or e as root vowel.

uměti to know, to be able to do.

  =uměl=, =--a=, =--o=, known, knew, was able to do.
  =umím=, I know
  =umíš=, you know
  =umí=, knows
  =umíme=, we know
  =umíte=, you know
  =umějí=, they know.

This conjugation differs from the verb =slyšeti=, =viděti=, only in the
third person plural: =umějí=, they know, but =slyší=, they hear.

Verbs conjugated like uměti

  =Směti= (smím), to may
  =sázeti=, to plant
  =krájeti=, (krájím) to cut

Verbs conjugated like slyšeti

  =seděti= (sedím), to sit
  =boleti=, (bolí) to pain, ache
  =bydleti=, (bydlí) to live, to dwell

=Uměti= and =směti=, to may are followed by infinitive:

Umím =psáti=. I know how to write. Smím jíti domů. I may go home.

Oral exercise:

A.) Complete in all persons singular and plural:

Neumím francouzsky. I don’t know French. Nesměl jsem odejíti. I might
not leave. Budu krájeti chleba. I shall cut bread. Bydlel jsem ve
městě. I lived in town. Smím k Vám přijíti? May I come to see you?

B.) Decline in singular:

  Veliký les,
  veselá sestra,
  hodný pán,
  červené jablko.

Exercise I.

Kde bydlíte? Bydlím ve velikém domě. Bydleli jsme v malém městě. Naši
rodiče sázeli stromy, i my je (them) budeme sázeti. Sedláka bolela
ruka. Bratra bolel zub. Nesmíš jíti ven. Čerstvý sníh jest bílý. Dala
jsem jablko veselému hochu. Kdy čtete noviny? Čtu noviny v osm hodin
ráno. Šel jsem s malým bratrem a s malou sestrou. Na vysokém stromě má
černý pták hnízdo. Umíme čísti česky. Mluvíme česky. Nesmím zlobiti své
(my) rodiče.


Declension of definite adjectives. Plural.--Sklonění určitých
přídavných jmen. Množné číslo.

Vzor, type dobrý.

                    Masc.    Fem.       Neuter

  N. a Voc. (živ.)  dobř=í=  dobr=é=    dobr=á=,
            (než.)  dobr=é=
  Object.           dobr=é=  dobr=é=    dobr=á=,
  Poss.                      dobr=ých=
  Dat.                       dobr=ým=
  Locative                   dobr=ých=
  Instrumental               dobr=ými=.

In the nominative plural the masculine adjectives of the inanimate
noun end in =-é=; the animate adjectives end in -í. The hard consonant
must soften before i! Dobrý pán. Dobří páni.

  velký hoch,
  velcí hoši,
  velký dům,
  velké domy.

The last four cases have the same forms for all genders.

The adjectives frequently form the predicate. (After verb to be.)

  Bratr jest hodný.       Brother is good.
  Bratři jsou hodní.      The brothers are good.
  Matka byla nemocná.     Mother was sick.

Compound verbs.

Many verbs are formed by the addition of prefixes. Ex. take, retake.

In Bohemian a great number of prefixes are used to give the verb a
rich variety of meaning. As soon as a verb takes a prefix it obtains
a perfect aspect, that is, it denotes an action which was, or will be
completed. For this reason all verbs with prefixes =have no present
tense=; =but= this present form signifies future. =No compound future
tense can be formed with the verbs with prefixes.= Viz lesson XXXVI.
for future discussion.

  =jíti= to go,
  =přijíti=, to come (to go to)
  =přišel= jsem, I have come.
  =přinésti= to bring
  =najíti=, to find,
  =jdu=, I go; =půjdu=, I shall go.
  =přijdu=, I shall come
  (We cannot say, budu přijíti!)
  =odejíti=, to leave, to go away
  =udělati=, to make and finish.

The past tense of compound verbs corresponds to the English perfect
past. =Přišel jsem=, I have come.

Chytrý sluha.

Pán poslal sluhu pro hrušky. “Kup mi jen nejlepší,” řekl mu. V krámě
mu dávali žádané hrušky, on je vrátil: “Ne,” pravil, “dejte mně jen

Kupec odpověděl: “Ochutnej jednu, uvidíš, že jsou všecky dobré.”

“Jak poznám, že jsou všechny dobré, když ochutnám jenom jedinou?” mínil

Ukousl od každé hrušky a přinesl je pánovi. A pán ho za to vyhnal ze

  =dívka= (f.) (dívky) girl
  =strýc=, m. uncle
  =trhati=, to pick, to gather
  =avšak=, but
  =hloupý=, silly
  =ochočiti=, to tame
  =pečený=, baked, roasted
  =hráti si=, to play
  =ač=, although
  =kdykoliv=, whenever
  =patrno=, evident
  =odpověděti=, to answer
  =letěti=, to fly
  =přiletěti=, to arrive flying
  =povšimnouti si=, to notice
  =pražádný=, none, not a bit
  =síla= (síly), f. strength
  =sprostý=, common, low
  =tvor=, m. (tvorové), creature
  =před=, before
  =proto=, therefore
  =slušnost=, decency
  =utíkati=, to run away
  =zavolati=, to call upon
  =že=, that

Sokol a kohout.

Mladý sokol se dal tak ochočit, že přilétal pánovi na ruku, kdykoliv
naň zavolal. Kohout však utíkal před pánem a křičel když se k němu
blížil. Sokol si toho povšimnul a řekl kohoutovi: Ty kohoute nemáš
pražádné slušnosti. Patrno že jsi sprostý tvor. Chodíš k pánovi jen
když máš hlad. To já nedělám, hloupý ptáku! Mám síly dost a létati
umím, avšak před pánem neutíkám.

Kohout odpověděl: Já ještě nikdy neslyšel o pečeném sokolu, ale slyšel
jsem o pečeném kohoutu. Proto utíkám.

Exercise.--Change the above story into the plural.

Oral exercise.

A.) Complete in all persons singular and plural:

  Našel jsem kohouta …
  Najdu kladivo …
  Neudělal jsem to …

B. Decline in singular and plural: pečený kohout, veselá dívka, staré

Exercise I.

Translate into English:

Přišel jsem navštívit strýce Jana. Strýc Jan jest sedlákem. Našel
jsem strýce na zahradě. Trhal jablka. Učitel se ptal žáka, co udělal.
Několik velkých hochů si hrálo na ulici. Stateční vojáci bojovali ve
veliké bitvě. Malé dívky odešly domů. Přijdu ve dvě hodiny. Ve starých
domech jsou malé světnice.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

When did you come? I came at seven o’clock. What have you found? I
found the old hammer. Where did you buy the pears? I bought them in the
store. We shall come tomorrow. The good aunts are sick. What do you
know about the big cities. In the forest are many big trees. What has
the mother given to the little boys? She gave them good cakes.


Possessive pronouns. Přisvojovací náměstky.

Possessive pronouns (like adjectives) agree with the nouns they modify
in number, gender and case.

            Masculine               feminine       neuter

  Singular  =můj=, my, mine         =má=, moje;    =mé=, moje
            =tvůj=, thy, thine      =tvá=, tvoje;  =tvé=, tvoje

  Plural    =moji= (animate)
            =mé=, moje (inanimate); =mé=, moje,    =má=, moje
            =tvoji= (animate)       =tvé=, tvoje,  =tvá=, tvoje.
            =tvé=, tvoje (inanimate)

=jeho=, his; =její=, her, hers; =jeho=, its; =jejich=, their, have one
form for =all= three genders, singular and plural.

Jeho bratr, jeho sestra, jeho srdce; jejich bratr, jejich sestry,
jejich pole.

            Masculine,         feminine and neuter

  Singular  =náš= our, ours    =naše=
            =váš= your, yours  =vaše=

  Plural    =naši=             =naše=
            =vaši=             =vaše=

Similar to =můj, má, mé, is svůj, svá, své, the reflexive possessive
pronoun=, used when referring to the subject of the sentence. Ex. =Já=
jdu se =svým= bratrem. =I= go with =my own= brother.

=Reflexive pronoun se.= Vztažná náměstka se.

Umývám se, I wash myself, umýváme se, we wash ourselves, umýváš se a
umýváte se, You wash yourself.

The Reflexive =se= is used for all three persons, both singular and
plural. In Bohemian the reflexive pronoun is used with many verbs. Its
declension and varied use will be taken up later on.

=Irregular verbs.= Nepravidelná slovesa. II.

=chtíti= to want.

Present indicative:

=chci=, =chceš=, =chce=; =chceme=, =chcete=, =chtějí=.

Past participle =chtěl=, wanted.

=Věděti= to know.

Present indicative

=vím=, =víš=, =ví=, =víme=, =víte=, =vědí=

Past participle, =věděl=, knew, known.

=jeti=, to go, to ride.

Present indicative

=jedu, jedeš, jede, jedeme, jedete, jedou.=

Past participate, =jel= went, rode ridden.

=Chtíti= is followed by infinitive.

=Chci mluviti.= I wish to talk.

The difference between: a) =uměti, věděti a znáti=.

=uměti nějakou věc=, to know an art, to be able to do a certain thing.

Umím čísti, I know, I can read. =Věděti něco=, to know something.
Slyšel jsem to, vím to. I heard it, I know it. =Znáti= (znám), to know
a person or a thing to be acquainted with it. Znám Vás. I know you.

b) =Jeti a jíti.=

=jeti= is used whenever we go somewhere by some means of
transportation, =jíti= denotes merely walking.

=Jedu domů=, I go home, if I use some vehicle, car, horse, bicycle etc.

=Jdu domů=, if I merely =walk=. I went to New York is to be translated
jel jsem, if train or other vehicle was used. But =šel jsem= do New
Yorku if =I walked=.

The future of jíti, jdu, půjdu (prefix pů-), never budu jíti.

The future of jeti, pojedu (prefix po-); never budu jeti.

Oral exercise.

Complete in all three persons singular and plural:

Půjdu na procházku. I’ll go for a walk. Pojedu na venkov--I’ll go to
the country. Chci pracovati--I wish to work. Nevěděla jsem to--I didn’t
know it (fem.) Umím svou úlohu--I know my lesson. Znám mladou dívku, I
know a young girl. Nevěděl jsem to, I didn’t know it.


  =dvůr= (dvory) court-yard, yard
  =lov= (lovy) chase
  =krásný=, beautiful
  =řádný=, respectable, decent
  =ochočený=, tamed
  =půl=, half
  =spálený=, burned
  =promluviti= (=mluvím=) to speak, to deliver a speech,
  =přečísti= (čtu) to read over,
  =uviděti= (=vidím=) to see, to perceive,
  =užívati=, (užívám), to use,
  =plný=, full,
  =zdraví=, health.

Exercise I.

Translate into English:

Můj bratr mluví. Moji bratři mluvili. Tvůj bratr promluví. Kdy jste
přečetl tu (that) velkou knihu? Má matka to chce věděti. Kohout sedláka
běhá po dvoře. Má teta má velkou zahradu, plnou krásných květin. Sokol
se dá ochočiti. Ochočení sokolové byli užíváni k lovu. Zdraví hlava
všeho. Čistota půl zdraví. Veselá mysl půl zdraví. Máte jít domů. Když
přišel, uviděl svůj dům spálený. Poznal jsem ho co (as) řádného hocha.
Přečtu tu knihu zítra.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

Did you know that respectable gentleman? Have you read that old book
through? You ought to know this (to). Will you go to Washington? (by
train). Did you go (walk) to Washington? Who knows this gentleman? Who
knows how much are five and five? We can work well. The farmer has
a big yard with many (s mnoha) cows and geese. My father spoke some
(několik, follow by possessive) kind words. Our old mother came here.
Our soldiers march through the city. Your garden is big.

Den a noc.

(Look for the words in the vocabulary at the end of the book). Den má
dvacet čtyři hodiny. (Also čtyřiadvacet hodin). Noc jest ta část dne,
kdy nám slunce nesvítí. Když slunce započíná svítiti, říkáme tomu ráno,
nebo jitro. Poledne jest půl dne; hodiny ukazují dvanáct hodin. Půlnoc
jest půl noci. Odpoledne jest doba mezi polednem a večerem. Večer
slunce zapadá, tmí se. Lidé se zdraví: Dobré jitro! Dobrý den! Dobré
odpoledne! Dobrý večer! Dobrou noc!


It is very important that the student of Bohemian master the declension
of nouns, adjectives, pronouns and numerals. This is to be acquired not
only by memorizing the case endings but also by thorough understanding
of the meaning and use of the cases.

=Case questions.= To each case a set of questions corresponds, which
help us to determine the case. The boy knows the soldier. =Who= knows
the soldier? The =boy= knows the soldier.

=Whom= does the boy know? The boy knows the =soldier=. We see, that the
question who? asks for and =determines= the nominative case, and the
question whom? asks for and determines the objective case.

  Nominative     =Kdo?, co?=           who?, what?
  Objective      =Koho?, co?=          whom?, what?
  Possessive     =Koho?, čí?, čeho?=   whose?, of what?
  Dative         =Komu?, čemu?=        to whom?, to what?
  Locative       =O kom?, o čem?=      about whom?, about what?
  Instrumental   =S kým?, s čím?=      with whom?, with what?

The last question is used in asking for things, the first (and second
of the possessive) is used in asking for animate beings.

No question corresponds to the vocative case. This is used in calling
somebody, and has no connection with the sentence. It is inserted in
the sentence and separated from it by a comma.

The Use of the Individual Cases.

The =nominative= is the case of the subject of a sentence.

The =objective= (or =accusative=) is the case of the direct object of
a positive, transitive verb. (Transitive verbs express action which
is =transferred= upon something. Ex. =to see= some one, =to have=
something etc. are transitive verbs.)

(Intransitive verb: to go, jíti).

Negative transitive verbs require their object in the possessive case.
Vidím matku. I see mother. But: Nevidím =matky=. Nemáme dělníků.
However in modern colloquial Bohemian this use of the possessive is
being replaced by the objective.

=Possessive= (or genitive) is used as the English possessive. (In
Bohemian the possessive comes after the name of the possessed object.
Mother’s child. Dítě matky.) The possessive is further used:

b) to express the object of the negative transitive verb.

c) to denote parts and quantities, libra kávy, sklenice vody.

d) after numerals higher than four, after indefinite numerals trochu,
několik etc. několik hochů, trochu vody.

e) after verbs: tázati se (koho) to ask for information, žádati
(něčeho) to demand, báti se (koho) to fear.

f) after superlative and comparative viz latter lesson.

The =dative= is the case of the indirect object. (In translation the
English preposition =to= is used mostly to express dative.) The dative
is used after verbs: povídati (komu) to tell, věřiti (komu) to believe,
radovati se (čemu) to rejoice (something), učiti se (čemu) to study a
thing, rovnati se (komu) to equal somebody, věřiti (komu) to believe.

The =locative= case is used only after prepositions. See lesson XVI.

The =Instrumental= case is used to express an instrument or cause of
an action. Píši pérem. I write with a pen. It is used after a passive
verb where in English the preposition by denotes actor. Bylo to učiněno
=vojákem=. It was done by the =soldier=. It is used where in English
the preposition through is used. Jdu =lesem=. I walk =through the
forest=. It is used with the preposition =s=, with, along, to denote
association. Mluvím s matkou. I talk with the mother.

Exercise I.

Determine case in following sentences. Translate them.

Dělníku, zde jsou tvé peníze. Teto, máme vás rádi. Bratr koupil dům. V
domě jest několik pokojů. Koupil jsem bušel bramborů. Díváme se okny.
Vojáci mluvili se sedláky. Učíme se českému jazyku čili češtině. Po
neděli přijde pondělí. V zahradě je mnoho květin. Neuvidím více bratra.
Sokol se nebál pána. Krávy sedláka jsou tučné. Dni v zimě jsou krátké.
Dáme dar matce. Učitel opravil žákům úlohy.

Exercise II.

Answer the following questions or complete sentences and determine
their cases:

Kdo mluví ve škole? Co jest na stole? Kdo má peníze? S kým mluvíte? Čím
píšete? S kým jdete? Na čem leží kniha? V čem zůstáváte? O kom mluví
sedlák? Co máte? Koho vidíte? Koho slyšel váš bratr? Komu věříte? Komu
dáte sklenici vody? Čemu se divíte? Stromy čeho jsou vysoké?


Prepositions. Předložky.

The prepositions are followed in Bohemian by definite cases--váží se s
jistým pádem. Therefore, to complete the theory of the use of cases we
will take in this lesson the study of the prepositions. This study is
the more important because the lack of case forms in English is made up
by suitable prepositions and the use of prepositions in both languages
varies considerably.

=No preposition is used with the first and fifth case.=

Prepositions with the objective.

=Mimo= besides, except, =Mimo= vojáky byli tam i občané. =Besides=
soldiers there were also civilians.

=Ob= (seldom used now) expresses a change. =Ob= den., every second day.

=Pro= for. Jdu =pro= svého bratra. I go for my brother.

For is used in different sense in English than in Bohemian:

  =For= ten cents.              =Za= pět centů.
  Train =for= Prague.           Vlak =do= Prahy.
  I worked =for= two weeks.     Pracoval jsem =po= dva týdny.

=Přes=, over, across. =Přes= pole a lesy. Across the fields and the

=Přes= noc. Over night. =Přes= sto dollarů. Over hundred dollars.

=Skrze= through, =Skrze= Vás, through you.

Prepositions with the possessive.

=Bez= without. =Bez= chleba. Without bread.

=Dle= according to. =Dle= posledních zpráv. According to the latest

=Podle= (dle) zákona. According to the law.

=Vedle= next to, alongside of. =Vedle= našeho domu. Next to our house.

=Do= in, into. Jdu =do města=. I go into the city. Dvakráte do roka.
Twice a year.

  Do is used in different sense in Bohemian than in English.

  Zaplatím to =do= roka. I’ll pay that =within= a year.

  To bych =do něho= neřekl. I shouldn’t think that =of him=.

  Není nám nic =do= toho. It is not our affair.

  Není mi =do= smíchu. I do not feel like laughing.

  Jdu =do= školy. I go to school.

=Kromě= aside of, except, besides. Každý den =kromě= neděle. Every day
except Sunday.

=Kolem=, about. =Kolem= těla. About the body. =Kolem= poledne. About

=Okolo= around. Zeď =okolo= zahrady. Wall around the garden. But: Šel
jsem =okolo=. I went (passed) by.

=Místo= instead of. =Místo= otce přišel syn. Instead of the father came
the son.

=Od=, from (somebody). =Od= mé matky. From my mother. =od--k,
from--to.= Od domu k domu. From house to house.

=U=, at, by, Byl =u= tety. He was at the aunt’s house. Stál =u= domu. He
stood by the house. But:

  =At= noon. =V= poledne.
  =At= five o’clock. =V= pět hodin.
  =By= sea, =by= land.  Po moři, po zemi.
  Límec =u= kabátu. The collar =of= the coat.

=Z=, =(ze)=, out of, from something. =Ze= železa. Made of iron. But:

  =Z bídy.= On account of poverty.
  =Z jara.= In the beginning of the Spring.
  =Z kapsy.= Out of the pocket.
  =Z Prahy.= From Prague.

Prepositions with the dative.

=K=, =ke=, =ku=, to, towards. Jdu =k= bratrovi. I go to my brother. =Ke=
druhé hodině. Around (toward) two o’clock.

=Proti= against. =Proti= nepříteli. Against the enemy.

=Naproti=, opposite. =Naproti= knihovně. Opposite the library. (Jdu
tetě =naproti=. (Naproti is an adverb here.) I go =to meet= my aunt.)

Prepositions with the locative.

=O=, about, Mluvíme =o= knize. We speak about the book.

=Po=, after, following. =Po= bratrovi přišla sestra. After the brother
came the sister. After dinner. =Po= obědě.

=Při=, at, by, =Při= hostině. At the banquet.

=V, ve,= in, at, =V= městě, in the city.

Some prepositions are followed by two or even three cases.

=Mezi=, between, among; =nad=, above; =pod=, under, below; =před=,
before are followed by the =objective= when they denote a =direction=
of motion, in answer to =kam?= Where to?

When they denote, =position=, =location= in answer to =kde?= Where at?,
they are followed by the =instrumental=.

Jdu =mezi lidi= (kam). I go among the people. =Mezi lidmi= (kde?) Among
the people.

Slunce vyšlo =nad horu= (kam?) a stojí =nad horou= (kde?) The sun rose
above the mountain and stands above the mountain.

Schoval se =pod stůl=, (kam?); jest schován =pod stolem=. (kde?) He hid
under the table; he is hidden under the table.

Vyšel jsem =před dům= (kam?), stojím =před domem=. (kde?) I stepped
before the house. I am standing before the house.

  NOTE! Před týdnem. A week ago. (Týden zpátky is an anglicism.)

=Na, on, v, in,= is followed by the =objective= when it denotes a
=direction= of motion in answer to kam? Where to?; and is followed by
the =locative= when it denotes a location in answer to kde? Where at?

Dej knihu =na stůl= (kam?) Kniha jest =na stole= (kde?) Lay the book on
the table. The book lies on the table.

=V=, connects only rarely with the ob. Ex. Upadl v nemoc. He became

=Za=, behind, followed by the =accusative= in answer to =kam=? Where
to? (direction), and is followed by the =instrumental= in answer to
=kde=? Where at? Position. Schovej se za stůl (kam?) Hide behind the
table. Sedíme za stolem. We sit behind the table.

=Za=, =during=, expressing time is followed by the possessive
(genitive). Za krásného dne. During a beautiful day.

=S=, =se=, with when denoting =an association= is followed by the
instrumental. S hochem, with the boy.

=S=, =se=, =off= from, in answer to odkud? from where?, is followed by
the possessive. Skočil s vozu. Jumped off the wagon.

Distinguish =z=, out of, =z= mouky, and =s=, with, =s= moukou.

When a word is preceded by a preposition, they both are pronounced as
one word and the accent which naturally falls upon the first syllable,
goes over on the preposition. Ve’vodě. Not ve vo’dě. In the so-called
=compound verbs= “ve složených slovesech” the prepositions form
=prefixes=, e. g. přijíti, =na=jíti. See lesson XXXIV.

Exercise I.

Translate into English and note the use of prepositions.

Princezna na hrášku.

V jednom městě žil jeden princ. Chtěl se oženiti s nějakou opravdovou
princeznou. Vyjel si do světa pro nevěstu. Mnoho cestoval, ale nenašel,
čeho hledal. Bylo sice dost princezen, ale jsou-li to skutečně
princezny, nedalo se zjistit. Vždycky v tom bylo něco podezřelého. I
vrátil se domů bez nevěsty, všecek smuten, protože by byl rád měl za
ženu skutečnou princeznu.

Jednou večer nastala hrozná bouřka; blýskalo se a hřmělo, lilo se jako
z konve, to bylo strašně! Tu zaklepal někdo na dvéře a starý král vyšel

Venku před domem u vrat stála jakás princezna. Ale, pane, ta vypadala
od lijáku a bouřky! Voda tekla jí s vlasů a se šatů, nabírala se jí do
střevíčků špičkami a patami vytékala ven. A přece tvrdila o sobě, že je
pravou princeznou.

“Však uvidíme!” pomyslila si stará královna. Ale neříkala nic. Šla do
ložnice, sňala s postele všechny peřiny, položila je vedle na židli,
pak položila na dno hrášek, na ten dala dvacet slamníků a ještě dvacet
prachových peřin.

Na to přivedla princeznu k posteli, aby šla spát. Ráno, když přišla k
snídani, tu se jí ptali, jak se jí to spalo.

“Ale špatně,” řekla princezna. “Celou noc jsem ani oka nezamhouřila!
Co to jen v té posteli bylo? Ležela jsem na něčem tvrdém, takže mám
záda samé modřiny. To je hrůza!”

Teď všichni viděli, že je to skutečná princezna protože skrze dvacet
slamníků a dvacet prachových peřin ucítila hrášek. Tak citlivý nemůže
býti nikdo než opravdická princezna.

Ten princ si ji tedy vzal za ženu, protože teď už věděl, že má
skutečnou princeznu.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

Go to the baker and buy bread for ten cents! When I came with the
bread, we sat down to the table. The baker lives opposite our house.
Before his door stands a tree. Next to him lives a butcher. There are
many people in the butcher’s store. Go for your brother! We went to the
park. Many birds sat on the trees. We seated ourselves on the bench.
They built a house of bricks. Take the book off the table. Two years
ago I was in France. They called for Mr. Smith. The painting hung on
the wall over the piano. The farmer came to town.


Měkké sklonění.

The declensions of holub, strom, ryba and slovo, are called hard. The
remaining declensions are called soft. The nouns of these declensions
end either in a soft consonant or in a neutral one, which, however, has
a soft quality.

The types of masculine soft declensions are muž for the animate and meč
for the inanimate.

Type Vzor =muž= man.

      Sing.              Plural.

  N.  mu=ž=              muži (=mužové=)
  O.  mu=že=             mu=že=
  P.  mu=že=             mu=žů=, mužův,
  D.  mu=ži=, mu=žovi=   mu=žům=
  L.  mu=ži=             mu=žích=
  I.  mu=žem=            mu=ži=
  V.  mu=ži!=            mu=ži=, mu=žové=!

Poznámky k tomuto sklonění.

All masculine animate nouns ending in a soft consonant are declined
like muž. E. g. =malíř= painter, =kovář= blacksmith. Those ending in
=-ec= have movable =e= in the possessive singular. =o=tec father,
o=tce=, ku=pec= merchant, ku=pce=. These nouns have o=tče!= ku=pče!=
in the vocative. Nouns ending in =-tel= fall into this declension.
Ex.: =učite=l teacher, =kazatel= preacher (plural nom. =učitelové=,
=kazatelové=), =cvičitel= instructor, cvičitelé, =kůň= horse, plur.
=koně=, inst. plur. =koňmi=. Nouns ending in =-ce= e. g. =zrádce= (voc.
zrádče!) traitor also fall into this declension. In =kněz= priest,
final =z= changes into =ž= in N. P. =kněží=, L. P. o =kněžích=, D. P.

Type vzor =meč=, sword.

           sing.     plural
  Nom.     m=eč=     m=eče=
  Object.  m=eč=     m=eče=
  Poss.    m=eče=    m=ečů=, (me=čův=),
  Dat.     m=eči=    m=ečům=
  Loc.     m=eči=    m=ečích=
  Instr.   m=ečem=   m=eči=
  Voc.     m=eči=!   m=eče=!

All masculine inanimates ending in a soft consonant are declined like
meč. Ex.: Koš basket, nůž (nože) knife, plášť mantle, pokoj room,
pokoj--mír also means peace; stroj, machine. Many nouns ending in =-l=
are declined like meč, e. g. =úl=, beehive, =kotel=, boiler.

Imperative. Rozkazovací způsob.

The imperative in Bohemian has distinctive forms for each of its three

  2nd person singular =chval!= Praise (thou)!
  1st person plural =chvalme!= Let us praise!
  2nd person plural =chvalte!= Praise (you)!

In some idiomatic expressions the third person singular of the
imperative occurs. Dej Bůh! May God give. Chval každý duch Hospodina.
Praise every soul the Lord!

The second person singular is the fundamental imperative form, the
imperative root. The first person plural is formed by the addition of
-me, the second person plural is formed by the addition -te to the
imperative root. Ex.

  chval       praise!
  chval=-me=  let us praise!
  chval=-te=  praise! (you)

  mluv        speak!
  mluv=-me=   let us speak!
  mluv=-te=   speak! (you)

When the second person singular of the imperative ends in =-i=, this
=-i= changes into =ě=. =čti!= read! =čtěme!= let us read! =čtěte!=
read! =jdi!= go! =jděme!= let us go! =jděte!= go!

The negative form is made by prefixing =ne-= to the position. =Nemluv!=
Don’t speak! =Nemluvme!= Don’t let us speak! =Nemluvte!= Don’t speak!

Imperative of verbs studied so far:

  volati to call,             =volej!= call!
  Znáti, to know,             =znej!= know!
  dáti to give,               =dej!= give!
  prositi to ask for, to beg, =pros!= ask!
  slyšeti to hear,            =slyš!= hear!
  psáti to write,             =piš!= write!
  klepati to knock,           =klepej!= knock!
  bráti to take,              =ber!= take!

Oral exercise.


Dobrý otec, nový stroj, mladý učitel, malý nůž.

Exercise I.

Muž nese v koši jablka. Zámek se otevírá klíčem. Dej mi (mě) nůž,
hochu! Četli jsme pohádku o princi a princezně. Dobrý přítel nad zlato.
Přátele poznáš v neštěstí. V pokoji sedí matka a čte. Jdu k učiteli
učiti se čísti. Na kraji lesa rostou květiny. Kde jsi našel tolik
krásných květin? Jdu k lékaři. Kovář kuje železo. Sedláci užívají
mnoho strojů. Zavolej otce, Josefe! Nemluvme, ale dejme pozor! Pište
úlohu! Neberte to! Dej pozor, hochu! Živ buď s rozumem, obejdeš se bez
lékařů. Bičem nepřešvihneš obušku. Lepší kůrka v pokoji nežli bochník v
rozbroji. Zajíce v pytli nekupuj.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

The teacher reads us from a book. In the basket are flowers. Where is
your mantle? We go to our friends. The priest sits in the room. He is
reading. The soldiers fight (bojují) with swords. The doctor is not at
home. The boy bought some cookies (koláče). Please give me a piece of
bread. Call your father! Let’s go home, boys! The strong blacksmith
talks with the farmers. April showers bring forth May flowers. Lost
time is never found again.


    Byl jeden král
    ten dával bál,
    přišly myšky zapískaly,
    pavoučkové tancovali.

    Přiběh’ kocour veliký,
    tu byl konec muziky,
    myšky se vám ulekly,
    šup--do dírky utekly.


Měkké sklonění ženského rodu. Soft declension feminine gender.

=Nouns= ending in =e= or =ě=.

=Type, vzor růže, rose.=

               Singular     Plural.
  Nom. a Voc.  =růže=  =růže=
  Object.      =růži=  =růže=
  Poss.        =růže=  =růží=
  Dat.         =růži=  =růžím=
  Loc.         =růži=  =růžích=
  Inst.        =růží=  =růžemi=

Poznámky k tomuto sklonění

Feminine nouns, ending in the nominative singular in =e= or =ě= belong
to this declension. E. g. =duše=, soul, =polovice= one half; all those
ending in =-yně= (feminine ending) =otrokyně= slave woman, =žákyně=
girl pupil, =sokyně= woman rival etc.

Many nouns of this declension have dropped =e= or =ě= in the nominative
and objective: =zem= (země) earth, =dlaň= palm, =vášeň= passion,
=obec=, community.

In the possessive plural some nouns of this declension drop =í=,
especially those ending in -ice, =slepice= (slepic) hen, =ulice=
(ulic), street. Those ending in yně, use both forms: =bohyně= goddess
p. =bohyní= i =bohyň= of the goddesses.

Nouns ending in a soft consonant.--Type vzor řeč, speech.

  N. a V.  =řeč=   =řeči=
  O.       =řeč=   =řeči=
  P.       =řeči=  =řečí=
  D.       =řeči=  =řečem=
  L.       =řeči=  =řečech=
  I.       =řeči=  =řečmi.=

Feminine nouns ending in a soft consonant are declined like řeč.

Ex.: =věc=, thing; =pomoc=, help; ending in =-t=: =kost=, bone;
=radost=, joy.

Some nouns of this declension, especially those ending in =-l= and
=-ň=, =ď= form nom. and instr. plural like =růže=. Ex.: hůl, stick,
hole, holemi; dlaň, palm, dlaně, dlaněmi; loď, ship, lodě, loděmi.

Adverbs. Příslovce.

Adverbs modify verbs, adjectives and other adverbs. Příslovce určují
slovesa, přídavná jmena a příslovce.

Příslovce způsobu, Adverbs of manner, odpovídající na otázku jak? how?
are often formed from the definite adjectives by replacing the final
vowel by =-ě=. Ex.

  =silný=, =-á=, =é=, strong,  =silně=, strongly,
  =hlasitý=, =-á=, =é=, loud,  =hlasitě=, loudly,
  =nový=, =-á=, =é=, new,      =nově=, newly, recently,
  =špatný=, =-á=, =é=, bad,    =špatně=, badly,
  =pilný=, =-á=, =é= diligent, =pilně=, diligently.

As shown before, =-ě= changes =r= into =ř=, =h= into =z=, =ch= into =š=
and =k= into =c=. =dobrý= good, =dobře= well, =vysoký= high, =vysoce=
highly, =dlouhý= long, =dlouze= at length, =suchý= dry, =suše= dryly,
=tichý=, =tiše=, =hladký= smooth, =hladce= smoothly.--After l, e is
added. =rychlý= quick, =rychle= quickly, =smělý= audacious, =směle=

Imperative of the verb: to be. Rozkazovací způsob slovesa býti.

=Buď!= be thou, =buďme!= =buďte!=

Verbs ending in first person singular in =-i=. Type pracovati, to work.

  =pracuji= I work,     =pracujeme= we work,
  =pracuješ= you work,  =pracujete= you work,
  =pracuje= works,      =pracují= they work.

Imperative: =pracuj=, =pracujme=, =pracujte=.

Verbs of this division: =milovati= to love; =kupovati= to be buying.

Oral exercise:

Decline: Drahá vlast, pilná žákyně, řecká bohyně, tmavá noc.

Practice in imperatives: Běž rychle! běžme rychle! běžte rychle!

Continue as indicated above: Dělej to dobře! Choď rovně! Dej pozor!
(Pay attention)! Piš svou úlohu jasně! (Write your lesson clearly!) Buď
poslušný! (Be obedient!)

Exercise II.

Translate into English:

V zahradě kvetla krásná růže. Mám rád květiny. Naší vlastí jsou
Spojené Státy. Kočka chytila myš. Venuše byla u Řeků bohyní krásy. Choď
do školy a uč se! Nežádej chleba! Pišme úlohy! To jest veliká tíž (nebo
tíže). Naše obec má krásné parky. Proste o pomoc! Volej přítele! Spěte!
Dobrou noc! Pracujme pilně. Buďte tiše! Udělal jste to špatně. Žádostem
zlým a vášním odpírejte. Jazyk bez kostí, ale kosti láme. Přijď rychle!
Váš stroj běží hladce. Dělal jste to špatně. Pracuj pilně! Milujme svou

Exercise III.

Translate into Bohemian:

Did you see the little mouse? No I didn’t see it (ji). We shall not
work during (v) the night. Let us study! Don’t take that! Did the
teacher praise the boy? Yes, he praised him (ho). The merchants are
buying the chickens. Give me a few apples. Where is the girl with that
(s tou) beautiful rose? She is in the garden with her lady friend. The
boy walks with his friend (man). Vesna was the goddess of Spring of the
old Bohemians. Write clearly! The girl and the boy pupil talk. Don’t
talk! Speak loudly! How are you working? I work diligently. The soldier
came quickly. You have done that well!

Nechoď tam!

    Nechoď tam, prší tam,
    je tam velké bláto.
    Upadneš, nevstaneš,
    budeš volat: Táto!

Kyselé hrozny!

Hladová liška uviděla na révě pěkné zralé hrozny. Dostala na ně chuť!
Chtěla si na nich pochutnati. Ale hrozny visely příliš vysoko. Marně po
nich skákala,--nemohla jich dosáhnouti.

Když viděla, že jich nedostane, odešla a pravila: “Ty hrozny jsou
příliš kyselé. Ať si je jí, kdo chce!”

Zda neučinila lépe, než kdyby naříkala?


Neuter Declension of soft ending. Sklonění středního rodu měkké vzory.

Type, vzor =pole=, field.

          Singular Jednotné  Plural Množné.
  N. & V. pol=e= field       pol=e=
  O.      pol=e=             pol=e=
  P.      pol=e=             pol=í=
  D.      pol=i=             pol=ím=
  L.      pol=i=             pol=ích=
  I.      pol=em=            pol=i=

Neuter nouns ending in e or ě, singular and plural belong to this
declension. Some nouns of this declension: moře sea, nebe heavens, lože
bed, ohniště fire place, vejce egg (this has possessive plural vajec),
plíce lungs, plic poss. plural, poledne noon, loc. sing. o polednách, v

Type, vzor kuře, chicken

           jedn. číslo.    množné číslo.
  N. & V.  ku=ře= chicken  ku=řata=
  O.       ku=ře=          ku=řata=
  P.       ku=řete=        ku=řat=
  D.       ku=řeti=        ku=řatům=
  L.       ku=řeti=        ku=řatech=
  I.       ku=řetem=       ku=řaty=

According to this declension the names of young animals are declined.
Ex.: =ptáče=, young bird, =holoubě=, squab, =hříbě=, colt. Further:
neutral nouns ending in =-e=, plural =-ata=, Ex.: vnouče grandchild,
kníže duke, poupě bud, děvče girl, koště broom.

Dítě child, is declined in singular like kuře, in plural like řeč.

N. děti, V. and O. děti, P. dětí, D. dětem, L. dětech, I. dětmi.

Type vzor rámě, arm.

           Singular   Plural
  N. & V.  rám=ě=     ram=ena=
  O.       rám=ě=     ram=en=
  P.       ram=ene=   ram=en=
  D.       ram=eni=   ram=enům=
  L.       ram=eni=   ram=enech=
  I.       ram=enem=  ram=eny=

This declension resembles greatly that of the type kuře, the =t= in the
plural is, however, replaced by =n=.

Neuter nouns ending in -mě follow this declension. Some nouns of this

=břímě= burden, =símě= (=semena=) seeds. But these nouns have also new
forms nom. sing. =rameno=, =semeno=, =břemeno= and are then declined
like město.

Type, vzor letter, psaní.

  The first five cases and V. singular:  psan=í=
  The instrumental singular              psan=ím=
      N. V. O. P.              plural    psan=í=
      D.                          ”      psan=ím=
      L.                          ”      psan=ích=
      I.                          ”      psan=ími=.

All nouns ending in =í= are declined like psaní. =Examples=:

Neuter nouns: =zboží= goods, =znamení= sign, etc.

Masculine nouns: =Jiří= George, =pondělí= Monday, =září= September.

Feminine nouns: =paní= lady (instrumental sing. paní!)

All so called verbal nouns (they are all neuter) =kreslení= drawing,
=pití= drinking etc.

Oral exercise:


  Krasná paní,
  silné rámě,
  hodné dítě,
  čerstvé vejce.

Complete in all 3 persons s. and p.: Kupuji ovoce, kupuješ ovoce.
Miluji svou matku. Uviděl jsem dítě.

Exercise I.

Piš svou (your own) úlohu čistě a pozorně! Matka si hrála s hodným
dítětem. Sedláci pracují pilně na polích. Lodě plují po moři. Kde jste
koupil hříbě? Jdi rychle a přines mi to krásné růžové poupě! Hvězdy
svítí jasně na nebi. Jdi do krámu a přines třicet vajec! Uděláme z nich
dobrý oběd. Kuchařka je v kuchyni a vaří. Děti přišly pro koš květin.
V pokoji jest pěkný obraz. Smělému štěstí přeje. Lenochu nejlépe
domlouvati dubovými slovy. Doufej směle, dokud duše v těle. Veselé
mládí vesele si vede.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

The careless boy lost his coat and cap. Do Jennie and Joseph study
diligently? Fred skates rapidly and gracefully. (spanile.) Did the man
speak poorly or well? A child should keep quiet (má býti tiše) when old
persons are present. A good general must be a brave man.


Výjimky ve sklonění. Exceptions in declensions.

Dual. Dvojné číslo.

The old Bohemian had well developed forms of =dual= number, used when
speaking of two things or persons. In modern Bohemian the dual survived
only with some names of parts of body occurring in pairs (and with the
numeral =sto=, hundred).

Feminine Gender.

Ruka--hand, noha--foot, declined in the singular like ryba.

When speaking of the following parts of the human body, however, the
dual forms must be used:

  Nom., Ob. & Voc.         ruc=e=    no=hy=
  Possessive and Locative  ruk=ou=   noh=ou=
  Dative                   ruk=ám=   noh=ám=
  Inst.                    ruk=ama=  noh=ama=.

Neuter Gender.

Oko eye, ucho ear, are declined in the Singular like slovo.

Dual forms:

  Nom. Voc. and Object.  oči    uši
  Possessive             očí    uší
  Dat.                   očím   uším
  Locative               očích  uších
  Instr.                 očima  ušima

koleno knee, declined like slovo, the dual forms only in the poss. and
loc. cases: =kolenou=.

=Plural nouns=, Pomnožná podstatná jména:

These nouns exist only in the plural:

=dveře= door, declined like =růže=, =kamna= stove, declined like (rámě)
=ramena=, I., =kamny=, =nůžky= scissors, declined like =ryba=, =peníze=
money, (peníz coin) like =meč=, poss. =peněz=.

Further exceptions:

přítel, friend, nepřítel enemy, declined like muž, in singular, but
in plural N. and V. přátelé, O. přátele, P. přátel D. přátelům, Loc.
přátelích, I. přáteli.

=Člověk= (human being) declined like holub, plural =lidé= people,
declined like řeč. Lid is people taken collectively; náš lid our
people, naši lidé, our people taken individually.

Den is declined in the singular like meč, excep. loc. ve dne!

Plural N. and V. dni, O. dni also dny, P. dní also dnův. Dat. dním also
dnům, Loc. dnech, Inst. dny; týden week, declines like den.

Instead of týden neděle (Sunday), is used for week. Za pět neděl or za
pět týdnů. After five weeks.

Plural of =nebe= (heavens) =nebesa=, it is in plural declined like
slovo. (Stem nebes). In sing. nebe is declined like pole. Lesson XIX.

Měkké sklonění přídavných jmen. Soft declension of adjectives.

Adjectives of this declension end in the nominative for all three
genders singular and plural in =í=. Declension dob=rý-á-é=, is called
=tvrdé=, hard.

                         Masculine and neuter  feminine
  Nom. and Vocative      sever=ní=             severní
  Object. (masc. anim.)  sever=ního=           severní
  (neuter & masc. in.)   sever=ní=
  Possessive             sever=ního=           severní
  Dative                 sever=nímu=           severní
  Locative               sever=ním=            severní
  Instrumental           sever=ním=            severní

Plural of all three genders:

  Nom. and Vocative                  severn=í=
  Objective                          severn=í=
  Possessive                         severn=ích=
  Dative                             severn=ím=
  Locative                           severn=ích=
  Instrumental                       severn=ími=

Note that =í= persists in all cases for all genders in both the
singular and the plural. The feminine singular ends in all the cases in

Most of these adjectives of the soft declension are formed from the
nouns and may be rendered into English by the possessive of the
corresponding noun, by corresponding adjectives, or by a noun in the
nominative. Ex.:

=Sever=, north; =severní=, of the north, northern north.

  =severní plodiny= produce of the north.
  =severní hranice= northern boundary.
  =severní vítr= north wind, also northerly wind.

=ryba= fish, =rybí maso= fish meat, meat of the fish.

=sever= north, =severní= northern, =jih= south, =jižní= southern,
=západ= west, =západní= westerly, western, =východ= east, =východní=
easterly, eastern.

=noc= night, =noční= nightly, =den= day, =denní= daily; =jaro=,
spring; =jarní=, vernal; =léto=, summer; =letní=, of the summer;
=podzim=, fall; =podzimní=, autumnal; =zima=, winter; =zimní=, wintry;
=ráno=, morning; =ranní=, of the early morning; =večer=, evening;
=večerní=, of the evening.

=medvědí= kůže, bear’s skin; =oslí křik= donkey’s cries.

=horní=, upper; =spodní= lower; =přední= the front one; =zadní= the
rear-hind one; =poslední= the last (one).

=střední= or prostřední the middle one.

Idiomatic Expressions--Osobitá rčení.

  =Líbiti se=, to like, used only in third person, líbí se.
  =Ta věc se mi líbí.= I like that thing.
  =To se mi do něho líbí=, or =to se mi při něm líbí=. I like that of him.

=Líbiti se= is similar to =míti rád=. See lesson XI. But =mám rád=,
=máš rád= etc. se užívá o osobách, is used in regard to persons,
whereas věci (things) se nám líbí, líbiti se (někomu) is =followed by
the dative=. Já rád něco dělám … =I gladly= do certain work.

=Dáti se=, to commence. =Dalo se do deště.= It commenced to rain. =Dal
jsem se do práce.= I commenced to work.

Oral exercise:

Complete in all persons singular and plural:

  Já rád cestuji (I like to travel.)
  Zítra se dám do učení.
  Líbí se mi to?
  Rád bruslím (I like to skate).

Decline: Jarní den, poslední peníze, pravá ruka.

Exercise I.

Translate into English:

Máš vždy mluviti pravdu. Co mám dělati? Neměl čím zaplatiti. Divadlo
se nám velmi líbilo. Dali se do pití a hodování. Měsíc svítil jako
rybí oko. Lesní včely přebývají v dutých stromech. Jak poučné jest
pozorovati hvězdy za dlouhých letních nocí! Dej pozor na zadního žáka.
Palmy rostou v jižních krajinách, tropickými zvaných. Z oslích kůží
se dělá pergamen. Má starší sestra pilně pracuje. Ranní ptáče dál
doskáče. Chůva chodí s dětmi na procházku. Dítě zatleskalo rukama. Z
jeho černých očí zářila radost. Slyšíme ušima. V kamnech hoří oheň. Pes
ležel za kamny. Dobří přátelé jsou drahý poklad. Za pěkných jarních dnů
je radost pobýti (to stay) v přírodě. Tvé ruce nejsou čisté. Byl tak
nemocen, že se sotva držel na nohou.

Exercise II.

Did you like the book? I like my instructors. You have to bring your
books. I didn’t like that. In the western part of our country are high
mountains. The autumn days are days of quiet sunshine. “An artist,”
said Michael Angelo, “must have his measuring tools not in the hand,
but in the eye.” The early bird catches the worm.

Nestejné dědictví.

Bohatý kupec měl dva syny. Starší z nich byl otcovým miláčkem a otec
chtěl mu odkázati všecko své jmění. Matka litovala mladšího syna a
prosila muže, aby synům neříkal, dokud nebude nutno, jak je rozdělil,
neboť doufala, že se jí podaří nějak oba porovnati. Kupec jí poslechl a
neprozradil synům svůj úmysl.

Kdysi matka seděla u okna a plakala. Přišel k ní soused a tázal se,
proč pláče. Ona odpověděla: “Jak nemám plakati? Oba synové jsou stejní
a otec chce jednomu odkázati všecko a druhému nic. Prosila jsem muže,
aby synům neříkal, jak se rozhodl, dokud bych si nevymyslila, jak bych
mladšímu mohla pomoci.”

Soused odvětil: “Mám pro tebe lehkou pomoc. Jdi, pověz synům, že starší
dostane vše a mladší nic, a oni se porovnají.”

Mladší syn, jak uslyšel, že nebude míti žádného majetku, odešel do
ciziny, pilně se tam učil a vzdělal se ve vědách i v řemeslech. Starší
však zůstal doma, žil s otcem a neučil se ničemu, protože věděl, že
bude bohat.

Když otec umřel, starší syn, protože nic neuměl, brzy utratil všecko
jmění své, kdežto mladší naučil se v cizině vydělávati a brzy zbohatl
svou prací a přičiněním.

Dle Tolstého.

Review exercise:

Study and classify the verbs. Translate.

Čistý rozum mají ti, kteří vodu pijí. K službě se nevtírej, jsi-li
požádán, neodepři. Já myji mouřenína, oni myjí cihlu. Když hra
nejlepší, přestaň! Kde tě lidi nezvou, nehrň se! Na chytrého mrkni,
hloupého trkni. Řečník nadchl posluchače dobrou řečí. Velká řeka tiše
plyne, malá s šumem běží. Kdo se nechceš mrzeti, uč se jazyk držeti.
Až vypereme, pověsíme prádlo, aby uschlo. Zlato nemluví, ale působiti
může. Hodný s hodným se přátelí. Každý rád na svůj mlýn vody nahání.
Čím srdce přeplněno, tím ústa přetekou. Člověk přichází slabý na svět.
Neutrácíme peněz zbytečně. Nekupuji, čeho nepotřebuji. Mistr mistru
nerad ukazuje.

    Pracuj každý s chutí usilovnou
    na národa roli dědičné,
    cesty naše mohou býti rozličné,
    jenom vůli mějme všichni rovnou.




The infinitive of all the Bohemian verbs--with very few
exceptions--ends in =ti=.

When we detach this suffix =-ti= from the infinitive of the Bohemian
verb we get the =infinitive stem=--=kmen neurčitého způsobu=.

This infinitive stem of the Bohemian verb (and as a matter of fact of
verbs of all the Slavic tongues) has six different forms according to
which the philologists divide the Bohemian (and all the Slavic) verbs
=into six classes=.

In this book, however, for practical reasons, the verbs will be divided
according to the endings of the =present indicative= into =four
groups=, and further subdivided according to the infinitive, imperative
and participle forms.

Verbs whose present indicative or participle is formed by changes of
the root will be treated as irregular. Example: =jíti=, to go; =jdu=, I
go; =šel jsem=, I went.

The classification used in this book was conceived in order to simplify
the task of the student in mastering the Bohemian verb. The present
indicative (=identical= with the simple future) is not only the most
important tense but it is the =only= tense with fully developed
personal endings. The imperative endings =-me=, =-te= are also endings
of the present. All other tenses are compounded. The philological
division into six classes is based upon the historical grammar.

Present indicative endings of the Bohemian verb.

     I. group
  Sing.    Plural
  =-u=     =-eme=
  =-eš=    =-ete=
  =-e=     =-ou=

    II. group
  Sing.    Plural
  =-ám=    =-áme=
  =-áš=    =-áte=
  =-á=     =-ají=

   III. group
  Sing.    Plural
  =-ím=    =-íme=
  =-íš=    =-íte=
  =-í=     =-í or ějí=

    IV. group
  Sing.    Plural
  =-í=     =-eme=
  =-eš=    =-ete=
  =-e=     =-í=

The main forms of the Bohemian verbs are:

=The infinitive (neurčitý způsob)= ending in =-ti=.

=The present indicative, přítomný čas oznamovacího způsobu=, its
endings are given above.

  =Past participle minulé příčestí=        see lesson VII. Ex. psal
  =Passive participle trpné příčestí=      see lesson XXXVI. Ex. chválen
  =Imperative rozkazovací způsob=          see lesson XVII. Ex. piš!
  =Gerunds Přechodníky=                    see lesson XXXVIII. Ex. chváliv,
  =Verbal nouns, Slovesná podstatná jména= see lesson XXXVII. Ex. chválení

The various verbal forms are derived from a =stem=. This stem is
obtained by detaching the personal endings. Ex.: =trp-ím=, =trp-íš=,
=trp-í=, stem of the present ind. trp.--=Trpě-l=, =trpě-la=, =trpě-n=,
participle stem trpě.

The =root= of the verb is that part present in all forms of =regular
verbs=. =Trp= is the root of the verb =trpěti=.

The past and passive participles agree in gender and number with their

Hoch =nesl=. Hoši =nesli=. Hoch byl =nesen=. Hoši byli =neseni=. Děvče
=neslo=. Zvířata =nesla=. Děvče bylo =neseno=. Děvčata byla =nesena=.

In the imperative, the first form (2nd person singular) is the
imperative stem. =The other forms= (see lesson XVII.) are formed by the
suffixes =-me= and =-te=.


A. Vzor =nésti=, to carry, to bear.

  Infinitive          =nés-ti=
  Imperative          =nes!=
  Present indicative  nes=u=    nes=eš=   ne=se=
                      nes=eme=  nes=ete=  nes=ou=
  Past participle     nes=-l=      =-la=     =-lo=
  Minulý přechodník      =-li=     =-ly=     =-la=
  Passive participle  =nesen=      =-na=     =-no=
  Trpný přechodník       =-ni=     =-ny=     =-na=

Root, infinitive, stem, past participle stem: nes.

Some verbs of this conjugation: vézti to haul; lézti to crawl.

B. vzor =vinouti=, to wind.

  Infinitive          =vinou-ti=
  Imperative          =viň!=
  Present indicative  vin=u=,     vin=eš=,   vin=e=
                      vin=eme=,   vin=ete=,  vin=ou=
  Past participle     vinu=-l=,      =-la=,    =-lo=
                          =-li=,     =-ly=,    =-la=
  Passive participle  =vinut=.

(Root is =vin=, infinitive stem vinou-, participle stem vinu-).

Some verbs of this conjugation:

=minouti= to pass by; =stanouti= to stop, to stand; =vzpomenouti= to
think of, to remember; =vanouti= (vítr) to blow (the wind).

C. Vzor =tisknouti=, to print, to press.

  Infinitive                =tisknou-ti=
  Imperative                =tiskni!=, =tiskněme!=, =tiskněte!=
  Present indicative        tiskn=u=    tiskn=eš=   tiskn=e=
                            tiskn=eme=  tiskn=ete=  tiskn=ou=
  Past participle           tisk=l=          =-la=       =-lo=
                                =-li=        =-ly=       =-la=
  Passive participle        tišt=ěn=
  Recent forms (novotvary)  tiskn=ul=        =-la=       =-lo=
                                 =-li=       =-ly=       =-la=
  Passive participle        tiskn=ut=

The root and the participle stem =tisk= infinitive stem tisknu.

Vzor tisknouti liší se (differs) od vinouti v imperativě (tiskni). V
minulém přechodníku dle novotvarů se rovná vzoru minouti, starší tvary
vypouštějí =-nu=.

Slovesa tohoto časování: (Verbs of this conjugation):

=dotknouti=, (dotkl, dotčen) to touch; =nadchnouti=, (nadchl, nadšen)
to inspire; =táhnouti=, (táhl, tažen) to pull, to drag; =zamknouti=,
(=zamkl=, zamčen) to lock; =padnouti=, (padl, napaden) to fall.
Novotvary dotknul, nadchnul, táhnul, zamknul, padnul. Slovesa =hnouti=
to move, =usnouti= to fall asleep, mají -nu- vždy; hnul, pohnut, usnul.

D. vzor =vésti= to lead.

  Infinitive          vést=i=
  Imperative          =veď!=
  Present indicative  ved=u=    ved=eš=   ved=e=
                      ved=eme=  ved=ete=  ved=ou=
  Past participle     =vedl=       =-la=     =-lo=
                        =-li=      =-ly=     =-la=
  Passive participle  =veden=

The root and the infinitive and participle stem ends in d, or t, vedu,
pletu. The original infinitive in old Bohemian was vedti, pletti.

Slovesa tohoto časování:

=plésti= (pletu) to knit, to braid; =krásti= (kradu) to steal;
=kvésti= (kvetu) to bloom; =klásti= (kladu) to place, to put.


Pouze jeden vzor: =volati=, to call.

  Infinitive            =vola-ti=
  Imperative            =volej!=
  Present indicative    vol=ám=   vol=áš=   vol=á=
                        vol=áme=  vol=áte=  vol=ají=
  Past participle       =volal=      =-la=     =-lo=
                        =-li=        =-ly=     =-la=
  Passive participle    =volán=

Slovesa tohoto časování: =dělati=, to do, to make; =dávati= (dávám) to
be giving; =dáti= (dám) to give; =pískati=, to whistle; =lámati=, to
break; =hledati=, to look for, to search; =nechati=, to let, to leave;
=znáti=, to know. Many compound verbs originally from other groups come
into this conjugation, e. g. =slyšeti= slyším, but =slýchati= slýchám
use to hear; =moci=, mohu, to can, =přemáhati=, přemáhám, to overcome,
=krýti=, kryji, to cover, =přikrývati=, přikrývám, to cover up.


A. Vzor prositi, =to ask for=, to beg.

  Infinitive             =prosi-ti=
  Imperative             =pros!=
  Present indicative     pros=ím=    pros=íš=    pros=í=
                         pros=íme=   pros=íte=   pros=í=
  Past participle        =prosil=         =-la=      =-lo=
                            =-li=         =-ly=      =-la=
  Passive participle     =prošen=

Některá slovesa tohoto časování: =bydliti=, to live imp. bydli!
bydleme! =činiti=, imp. čiň! to do; =hoditi=, imp. hoď! passive hozen,
to throw; =kaziti= kaz! pass, kažen to spoil,; =praviti= prav! to say,
passive praveno; =pustiti= pusť! puštěn to let go, to loosen; =vařiti=
vař! vařeno, to cook; =zlobiti= to anger.

Verbs of this class with long root vowel, shorten this in imperative:
e. g. chváliti (chval!) to praise; vrátiti (vrať) passive vráceno to
return; páliti (pal) pass. páleno to fire, to burn.

B. vzor =držeti= to hold.

  Infinitive          =drže-ti=
  Imperative          =drž!=
  Infinitive          drž=ím=   drž=íš=   drž=í=
                      drž=íme=  drž=íte=  drž=í=
  Past participle     =držel=      =-la=     =-lo=
                         =-li=     =-ly=     =-la=
  Passive participle  =držen=

Slovesa této třídy: =hořeti=, to burn; =letěti=, to fly; =ležeti=,
to lay; =seděti=, to sit; =slyšeti=, to hear; =veleti=, to command;
=viděti=, to see.

C. vzor =uměti=, to know.

  Infinitive          =umě-ti=
  Imperative          =uměj!=
  Present indicative  um=ím=    um=íš=   um=í=
                      um=íme=   um=íte=  um=ějí=
  Past participle     =uměl=      =-la=    =-lo=
                        =-li=     =-ly=    =-la=
  Passive participle  =uměn=

Slovesa této třídy: =boleti=, to pain; =haněti=, to blame; =směti=, to
be allowed; zkoušeti, to try.

Some verbs have long root vowels in the root: =sázeti= to plant; sázej,
sázím, sázel, =házeti= to throw; =krájeti= to cut, =sháněti= to gather

Note that imperative is uměj! sázej! etc. and third person plur. umějí,
sázejí etc.--Note the difference from verbs in A. and B. in these forms.


A. vzor =milovati=, to love.

  Infinitive          =milova-ti=
  Imperative          =miluj!=
  Present indicative  miluj=i=     miluj=eš=   miluj=e=
                      miluj=eme=   miluj=ete=  miluj=í=
  Past participle     =miloval=         =-la=       =-lo=
                           =-ly=        =-ly=       =-la=
  Passive participle  =milován=

Some verbs of this conjugation: =budovati= to build; =kupovati= to buy;
=malovati= to paint; =budovati= to build.

B. vzor, =bíti=, to strike, to hit.

  Infinitive           =bíti=
  Imperative           =bij!=
  Present indicative   bij=i=     bij=eš=   bij=e=
                       bij=eme=   bij=ete=  bij=í=
  Past participle      =bil=         =-la=     =-lo=
                       =-li=         =-ly=     =-la=
  Passive participle   =bit=

Verbs of this declension: =krýti= to cover; =mýti= to wash; =píti= to
drink; =šíti= to sew; =žíti= to live.

Colloquially the people say for the first person: biju, miluju, and
for the third person bijou, milujou.

Exercise I.

Study the verb forms in the following sentences. Into what group does
each belong? Vary their tenses, moods and their number:

Jdeme do školy a neseme s sebou své knihy. Vy jdete, ale bohatí se
vezou. Housenka leze na strom, aby ožírala lupení. Nemohl jsem si
vzpomenouti, jak se jmenuješ. Kdo se nechceš mrzeti, uč se jazyk
držeti. Od severu vanul chladný vítr. Vytiskněte mi prosím tyto letáky
(leaflets). Zamkni a dej mi klíč! Padneš-li vstaň, učiníš-li chybu,
naprav ji. Rip Van Winkle usnul v horách a spal mnoho let. Na jaře
stromy budou kvésti. Děvčata pletla kabáty pro vojáky. Nesmíme krásti.
Neslyším, co pravíte. Slyšel jsi mne? Řekněte mi, prosím, kudy se
jde na trh. Večer budeme vařiti a po večeři se budeme učiti. Nechval
dne před večerem! Ve škole jsme slýchali, že práce jest základem
veškerého štěstí a nyní vidíme, že jest to pravda. Na noc se přikrýváme
přikrývkou. Smíme jíti na procházku? Nesmíte, jest zima! Na zimu
ptáci letí na jih. Hleď, abys konal svou práci čistě. Vidím, že máte
pravdu. Sedni si a dávej pozor. Ve škole budujeme svoji budoucnost.
Rád bych maloval, avšak nedovedu toho. Žijeme v Americe a bydlíme v
městě Chicagu. S bohem, žijte blaze! Lituji, že Vás nemohu navštíviti.
Děvče miluje pěkné šaty. Nebij slabších. Umyla jsi si ruce? Až stromy
vyrostou, potěší nás. Podej mi tu knihu; rád bych se na ni podíval.
Hoši vedou koně na pastvu.

Exercise II.

Write sentences in the present, past and future tense, using various
verbs given in this lesson.


The Conditional.--Podmiňovací způsob.

The Bohemian verb has no subjunctive mood. The Conditional or
indicative moods with proper conjunction express the condition, wish,
doubt or concession.

Conditional auxiliary.--Pomocné podmiňovací slůvko bych.

  =já bych=, I would                    =my bychom=, we would
  =ty bys=, you would                   =vy byste=, you would
  =on, ona, ono by=, he, she, it would  =oni, ony, ona by=, they would

(Bych, bys, is a survival of the ancient aorist of Old Bohemian).

The Conditional is compounded from the conditional auxiliary and past
participle. The participle agrees with its subject in gender and number
in the same way as in the past tense.


  =Já jsem psal=, I wrote (masc.)
  =Já bych psal=, I should write (masc.)
  =Já jsem psala=, I wrote (fem.)
  =Já bych psala=, I should write (fem.)
  =On by psal=, He would write
  Plur. =Oni by psali=, They would write (m.)
  =Ona by psala=, She would write
  Plur. =Ony by psaly=, They would write (f.)
  =Ty bys měl=, You would have (m.)
  =Ty bys měla=, You would have (fem.)

Hoch by pracoval. The boy would work. Dívka by pracovala. The girl
would work. Množ. čís. Hoši by pracovali. Dívky by pracovaly.

Conditional of the verb býti, to be.--Podmiňovací způsob slovesa býti.

  =Já bych byl=, I should be   =My bychom byli=, We should be
  =Ty bys byl=, You would be   =Vy byste byli=, You would be
  =On by byl=, He would be     =Oni by byli=, They would be
  =Ona by byla=, She would be  =Ony by byly=, They would be
  =Ono by bylo=, It would be   =Ona by byla=, They would be.

Kdybych, If I; kdybys, If you; kdyby, if; kdybychom, If we; kdybyste,
If you. (Kdy--when). Kdybych (kdy--bych).

Kdybys se učil, nebyl bys trestán. If you studied, you wouldn’t be

Neříkal bych to, kdybych to nevěděl. I shouldn’t say so, if I didn’t
know it. Kdybych, kdybys etc., introduce dependent conditional clauses.

Oral exercise:

Complete: Já bych byl ve škole, ty bys byl ve škole etc. Kdybych to
nevěděl.… Já bych nemluvila.…

Exercise I.

Translate into English:

Ovčák žene své stádo na pastvu. Co nemůžeš rozvázati, přetrhni. Nepři
se se staršími lidmi. Jezme a pijme a buďme veselí. Co nechceš aby ti
jiní činili, nečiň jiným. Růženka se probudila a usmála se. Kdybys
osla do Paříže vedl, koněm se nestane. Kdyby nepršelo, šli bychom si
hráti do zahrady. Rád bych to učinil, kdybych směl. Kdybys šetřil, měl
bys peníze. Kdybys lhal, nebudou tě lidé míti rádi. My bychom jedli
i chudou stravu, ale ani té nemáme. On by to neříkal, kdyby to jistě

Exercise II.

If I had money I would go to Washington. If he were a man he would
defend the weak. I should like to go with you but unfortunately (na
neštěstí) I have little time. If you would pay attention you would
succeed. If they hadn’t helped us we should never have finished.

Nepravidelná slovesa.--Irregular verbs.

The irregularity of the Bohemian verbs consists in changes in the
=root= when forming the various tenses. Nepravidelnost u českých sloves
se jeví ve změnách =kmene=. Nepravidelná slovesa jsou seřazena dle
koncovek v přítomném čase.

Infinitive, first person of the present indicative.--Imperative,
(2nd person singular, the imperative, stem) past participle and
passive participle are given. Wherever necessary on account of
further irregularities other persons of mentioned tenses or moods are
given. Where the passive of some verbs is not used except in derived
(compound) form, such derived form is substituted. Ex.: jeti, přejet.
The same is true of some imperative forms. Ex.: moci, pomoz!

  Infinitive       Pres. ind.          Imp.         Past part.  Pass. part.

  bráti, to take   beru, béřeš         beř! (ber!)  bral        brán
                  (bereš), béře
                  (bere), béřeme,
                  (bereme), béřete
                  (berete), berou

  čísti, to read   čtu,                čti, čtěme!  četl        čten

  jeti, to ride,   jedu,               jeď!         jel         přejet
        to go                                                   run over

  jíti, to go      jdu,                jdi!         šel, šla,
                                                    šlo, šli,
                                                    šly, šla

  lháti, to lie    lžu, lžeš, lžeme,   lži!         lhal        přelhán
                   lžou                                         deceived
                                                                by lies

  moci, to be able mohu, můžeš, může,  pomoz!       mohl        mocen
                   můžeme, můžete,     (help!)

  péci, to roast,  peku, pečeš, peče,  pec!         pekl        pečen
  to bake          pečeme, pečete,

  příti se, to     přu se              při se!      přel se     popřen
  dispute                                                       denied

  růsti, to grow   rostu,              (rosť!)      rostl

  (u)mříti, to     mru, mřeš, mře,     umři!        umřel
  die              mřeme, mřete, mrou

  hnáti, to drive  ženu,               žeň!         hnal        hnán

  míti, to have    mám                 měj!         měl

  říci, to say     řku, but other      rci, řekni!  řekl,       řečen
                   forms of                         vyřkl

  báti se, to      bojím se,           boj se!      bál se      obáván

  býti, to be      jsem, jsi, jest     buď!         byl
                   (není), jsme, jste,

  díti, to say     dím,                             děl

  jísti, to eat    jím, jíš, jí,       jez!         jedl        sněden
                   jíme, jíte, jedí

  spáti, to sleep  spím, (3. p. spí)   spi!         spal

  státi, to stand  stojím              stůj!        stál

  věděti, to know  vím, víš, ví,       věz!         věděl
                   víme, víte, vědí

  chtíti, to want  chci, chceš, chce,  chtěj!       chtěl       chtěn
                   chceme, chcete,

  psáti, to write  píši--3. p. píší    piš!         psal        psán

  smáti se, to     směji se            směj se!     smál se     vysmán
  laugh            3. p. smějí se

  tázati se, to    táži se--3. p.      taž se!      tázal se    tázán
  ask              táží se

Vděčnost k rodičům.

    Kdybych hodně zlata měl
    Na širokém statku,
    Všecko bych to dáti chtěl
    Za svou milou matku.

    Kdybych velkým pánem byl,
    Měl svět ve své moci,
    Prostým bych se šatem kryl,
    Bych jen přispěl otci.


Skloňování náměstek.--Declension of pronouns.

                       Singular                   Plural
  Nom. and Voc.   =Já=         I             =my=           us
  Object.         =mne, mě=    me            =nás=          us
  Possessive      =mne=        of me         =nás=       of us
  Dative          =mně, mi=    to me         =nám=       to us
  Local           =(o) mně=    (about) me    =nás=       in us
  Instrumental    =(se) mnou=  (with) me     =námi=    with us

                       Singular                   Plural
  Nom. and Voc.   =ty=         thou, or you  =vy=          you
  Objective       =tebe, tě=   you           =vás=         you
  Possessive      =tebe=       of you        =vás=      of you
  Dative          =tobě, ti=   to you        =vám=      to you
  Locative        =tobě=       about you     =vás=   about you
  Instrumental    =tebou=      with you      =vámi=   with you

Reflective pronoun--se, si--Vztažná náměstka--se, si.

  Já jsem =se řízl=, I cut myself.
  Ty jsi =se řízl=, you cut yourself.
  On =se řízl=, he cut himself.
  Vezmu =si= to. I’ll take it.
  Koupil jsem =si= to. I bought it for myself.
  Ona =si= hraje. She plays.
  My jsme =se= poranili. We hurt ourselves.
  Vy jste =se= poranili. You hurt yourselves.
  Oni =se= poranili. They hurt themselves.

=Si= is the dative case of =se= and is required after certain verbs.

The reflective =se=, =si= accompanies the so called =reflective verbs=.
It is invariable for all the three persons in the singular and plural.
=Se=, =si= is used very frequently in Bohemian and seldom has an
equivalent in English.--Ex.: Směji se, I laugh. My si hrajeme, We play.
Oni se perou, they fight. Co se stalo? What happened?

Reflexive sentences with =se=, =si= are often rendered into English
by the passive form of the verb. Sometimes the aux. get, become,
expresses =si=, =se=. Zde se prodává cukr. Sugar is sold here. Látka se
znečistila deštěm. The cloth =got= soiled by rain. Rozzlobil jsem se. I
became angry.

Ses; sis.

Následující zkratky se užívají v druhé osobě jednotného
čísla.--Following abbreviations are used in second person singular:

Instead of jsi se is used =ses=. Ty ses (jsi se) dobře učil. You have
studied well. Ty ses (jsi se) zmýlil. You have made an error.

Instead of jsi si is used =sis=. Ty sis (jsi si) to nepamatoval. You
didn’t remember it. Kdyby sis (jsi si) dal lepší pozor. If you paid
better attention. Chci, aby sis (jsi si) to pamatoval. I wish that you
remember it.

We hear in colloquial Bohemian já sem, instead of já jsem. My sme
instead of my jsme etc. This dropping of =j= in present indicative of
the verb býti is inadmissible in correct Bohemian.

Moreover: jsem--am, but sem, here, hither.

Declension of =se= for all three genders. Sing. and Plur.

  Nom. and Voc.    =se=
  Objective        =se, sebe=
  Possessive       =sebe=
  Dative           =sobě, si=
  Locative         =sobě=
  Instrumental     =sebou=

Reflexive pronoun (and its possessive form =svůj=, =svá=, =své=) refer
to the subject of the sentence or clause in which they stand.

Examples: Koupil jsem (já) knihu pro tebe. I bought the book for you.
Koupil jsem knihu pro sebe. I bought the book for myself. Pomyslil si.
He thought to himself. My se tu dřeme a on si tam leží v chládku. Here
we exert ourselves and he is lying there in the shade. Nemysli si to!
Don’t imagine that! Mluví o tobě. Mluví o sobě. He speaks of you. He
speaks of himself. Zná sám sebe. He knows himself. U samých dveří. At
the very door. (Sám, alone, self, very, used here to emphasize =sebe=).
To se rozumí samo sebou. That’s understood (by itself or on account of
its very nature).

=Mě=, =tě=, =mi=, =ti=, =si= are enclitics. They cannot be used at the
beginning of the sentence nor can they be employed after preposition.
Therefore ke mně, pro tebe, u sebe, v tobě etc. Mně, tobě, tebe, sebe,
are stronger forms. They are to be used at the beginning of sentences.

Mně štěstí přálo. Fortune smiled upon me.

Podmiňovací způsob účelu, úmyslu a povinnosti. Conditional of purpose,
intention and duty.

=Abych=, that I, or in order that I; =abys=, that you; =abychom=, that
we; =abyste=, that you; for third person =aby=.

Pracovali, =aby vydělávali peníze=. They worked =in order to make
money=. Přeji si, =abys přišel=. I wish =that you would come=. Žádal
mne, =abych to udělal=. He asked me to do it. The Bohemian conditional
of purpose may be translated by an infinitive.

=Měl bych=, I should, I ought; =měl bys, měl by; měli bychom=, we
should, we ought; =měli byste, měli by=.

=Rád bych četl tu knihu.= I should like to read that book. =Byl byste
tak laskav a půjčil mně ji?= Would you be so kind as to lend it to me?
=Zajisté, s radostí!= Certainly, with pleasure!

Exercise I.

Žádal jsem tě, abys mi pomohl. Starej se sám o sebe! Dám si podruhé
pozor. Jan přišel ke mně včera večer. Ukázal mi knihu, kterou dostal
od tebe. Mluvili jsme o tobě. Řekl, že byl s tebou na výletě. Já bych
si také přál, abys šel se mnou ven do přírody. Kdo sedí vedle tebe
ve škole? Kdo to o mně řekl? Neměl bys býti tak nepozorným. To ti
nemohu říci, neboť to nevím. Kdybych to věděl, rád bych ti to řekl.
On si koupil dům. Má celý dům pro sebe. Neměli byste píti vodu, když
jste uhřáti. Prosila mne, abych jí půjčil péro. Nemohu dnes přijít,
musím psáti úlohu. Nemůžeš-li přijíti dnes, přijď jistě zítra. Nelži!
Lidé nemilují těch, kteří lhou. Tento parní stroj žene veškeré naše
soustruhy (lathes). Děti se bály zůstati samy doma a babička jim řekla:
Nebojte se. Petr popřel, že byl včera v lese. Prosil jsem ho, aby byl
tak laskav a pomohl mi. Podívej se, jak ses zamazal. Opět sis nedal
pozor. Zbytečně sis ublížil. Kdyby ses přičinil, dobudeš úspěchu. Ty
bys vše dokázal, jen kdyby sis dal pozor.

Exercise II.

Change the above sentences (in Bohemian) into plural.

Exercise III.

Translate into Bohemian:

Come to me, my boy. I wish to tell you a few words. What do you want of
me? We can’t tell you that, because you would not help us. He thinks
a great deal of himself. Marie went with me to a picnic. Give me the
book. They live next door to us; they are our neighbors. They like us.
Did John tell you about me? I wish you to help me. They asked them
to return soon. I should have received the money yesterday. Do you
not know where we could find a good hotel? It is necessary to speak
Bohemian every day if we want to speak it correctly. Teach me how to
speak correctly and I will learn. I am going (budu) to study hard every
day. They were talking to one another while (zatím) washing their faces
and hands. I would do anything for you without hesitation. This coffee
is sold at 35 cents a pound. I wish I had time to go with you.

Oslové a hospodář.

Čeledín hospodářův velmi špatně nakládal se dvěma osly, kteří mu
byli svěřeni. Hospodář jednou prohlížel svůj chlév a vida, že oslové
nedbalostí líného pacholka zle se mají, příkře tomuto domlouval
a hrozil. “Nerač”, pravili oslové, “nerač býti hněviv, pane náš;
spokojeni jsme, vždyť jsme si již zvykli na našeho čeledína.” “I na vás
bych se hněval”, pravil hospodář, “pro mrav váš a obranu líného sluhy,
kdybych nevěděl, že jste oslové.”

(Zpracováno dle Zahradníka).


Skloňování náměstky třetí osoby. Declension of the personal pronoun of
the third person.


                Masculine      Neuter          Feminine

  Nom. & Voc.   =on=, he       =ono=, it       =ona=, she
  Obj.          =jej=,         =je=, it        =ji=,  her
                =ho=, him
  Poss.         =jeho=, ho                     =jí=
  Dat.          =jemu=, mu                     =jí=,
  Loc.          =(o) něm=                      =(o) ní=
  Instrumental  =jím=                          =jí=;


  Nom. & Voc.   =oni= (anim.)  =ona= (neuter)  =ony= (fem.)
                =ony= (inan.)
  Obj.                         =je=
  Poss.                        =jich=
  Dat.                         =jim=
  Loc.                         =(o) nich=
  Instrumental                 =jimi=.

With the exception of the first two cases the singular forms of the
masculine and neuter are the same, therefore they are grouped together.
In the feminine the objective case is “ji” (short i), in other cases
“jí” (long í). In the plural, in all cases but the first, all these
genders have the same forms. The forms =“jej, jeho, jemu”= are stronger
than =“ho, mu”= (enclitic forms). After prepositions =j= changes into
=ň= (=n= before =i= or =ě=).

=Example=: =u něho=, by him; =k němu=, to him; =s ním=, with him;
=proti ní=, against her; =pro ni=, for her; =pro ně=, for them; =s
nimi=, with them.

Podmiňovací způsob.--Conditional Mood.

Conjunctions =jestli=, =jestliže=, =zdali=, =pakli=, if is used with
the present forms. =Jestliže se přiznáte, odpustíme vám.=--If you
confess, we shall pardon you. =Zeptej se, zdali to přinesl.= Ask, if he
brought it. =Rád bych věděl, zdali to učiní.=--I should like to know if
he will do it. Instead of using conjunctions =jestli=, =zdali=, etc.
enclitic--li is appended to the verb to express conditions. Example:
=Víte-li=,--if you know, =máte-li=--if you have, =povím-li=--If I say.
=Měl, měli bychom=, etc. are used to express an obligation.

  =Měli bychom to udělat=--We ought to do it, we should do it.
  =On by se měl učit=--He ought to study, he should study.
  =Neměl by to říkat=--He ought not to say it.

=Bys, byste=, etc. are also used in polite demands usually followed by
=“prosím”=--if you please.

Example: =Řekl byste mně, prosím, kde jest váš otec?= Would you please
tell me where your father is?

=Nemohl byste nám, prosím, pomoci?=--Couldn’t you please help us?

Wishes. =Věta přací=, is introduced by =kéž= with conditional.

  =Kéž bych dosáhl svého cíle!=--May I reach my goal!
  =Kéž by nám bůh pomohl!=--May God help us!

=Minulý čas podmiňovacího způsobu--Past conditional= is formed by
addition =byl= or =býval=. Já bych vám =byl= pomohl. I should =have
helped= you. (Pomohl bych vám, I should help you). Kdybychom to bývali
věděli, nebyli bychom přišli. Had we known that we should not have come.

Note: Můj otec si přeje, =abys jej doprovázel=. My father wishes that
you =shall accompany him=.

Oral Exercise.

Complete in all three persons singular and plural:

  =Měl bych to koupiti= (I ought to buy it)
  =Mohla jsem to udělati= (I could have done it)
  =Nevím-li to= (If I don’t know it)
  =Smím si vzíti růži?= (May I take the rose)?

Exercise.--Translate into English:

Komu jsi odevzdal knihu? Dal jsem ji jemu. Dal jsem ji jí. Ptáte se,
zdali se rádi učíme. Ovšem, že se rádi učíme, neboť jest to prospěšné.
“Rád bych věděl, zdali sestra přijela,” řekl pan Kovář své matce.
Co myslíte, bude pršeti, čili nic? Kdož ví, bude-li dnes pršet.
Nedáte-li peníze, odejdu. Otec mi slíbil dollar, budu-li hodný. Vezmi
si to jablko! Kde je bratr? Matka šla s ním do zahrady. Já nesmím,
matka mi nedovolila. To nesmíš dělati! Karel IV. byl velikým a mocným
panovníkem, jím byly založeny důležité a památné budovy. Jednou s ním
vyjednávali poslové němečtí, aby jim dopřál té milosti a přestěhoval se
do Němec. Došel jsem k nim a promluvil jsem s nimi. Pozdravil jsem ji a
tázal jsem se jí, zdali by mi pomohla.

Exercise.--Translate into Bohemian:

Did he lend you (thee) any books? The postman brought them some
letters. Where did you meet her? He gave me some drawings for him.
Don’t go to her, for I am sure that she is not home. Did you hear my
words? Yes, we heard them. Some gentlemen came with him. They (the
soldiers) were sent to Europe. They (the ladies) worked with the Red
Cross hospital. We heard from them. Where did you see them? They shall
come to help them. Tell me all you know about him! I shall never do
anything against them, for (neboť) they (the men) are my friends. If
you wish to see the letter, here it is. We shall wait if we have time.
I should have waited for him had I had time. I should be very glad if
you went with me. Ask your friend if he will be here tomorrow. May I
speak to you? Ask him, if he knows it.


Stupňování přídavných jmen.--Comparison of Adjectives.

In the comparison of objects we use in Bohemian as well as in English
three different forms: =První stupeň=--Positive--=silný=--strong;
=druhý stupeň=--Comparative--=silnější=--stronger; =třetí

In Bohemian the comparative is normally formed by adding the
suffix--=ější= to the positive.

The superlative is always formed by adding the suffix =nej=--most--to
the comparative.

     I.           II.               III.
  pilný        pilnější          nejpilnější
  (diligent)   (more diligent)   (most diligent)
  severní      severnější        nejsevernější
  (northerly)  (more northerly)  (most northerly)

From what has been said on the nature of =ě=, it follows that the hard
stem consonant will be softened by the ending =ější=.

Before s, l, z, =ě= changes into =e=.

  moudrý (wise), moudřejší (wiser), nejmoudřejší (wisest)
  milý (dear),   milejší (dearer),  nejmilejší (dearest).

The comparative ending is often shortened; =“ej”= is left out and only
=“ší”= is added.

  chudý--chud(ěj)ší becomes chudší
  starý--star(ěj)ší becomes starší
  tvrdý--tvrd(ěj)ší becomes tvrdší

Since the letter =ě= softens the hard consonant, the abbreviated forms
make the following changes:

  vysoký (high), (“k” changes into “=š=”) vyšší (higher)
  snadný (easy), (“d” changes into “=z=”) snazší (easier)
  blízký (near), (“k” changes into “=ž=”) bližší (nearer)

Many adjectives ending in =-ký= replace this =-ký= in comparative by

  lehký (light), lehčí (lighter)
  hezký (nice),  hezčí (nicer)
  měkký (soft),  měkčí (softer)

Some comparatives take both forms:

  čistý (pure, clean)--čistší, or čistější (purer, cleaner)
  tmavý (dark)--tmavší, or tmavější (darker).

Irregular comparison:

  dobrý (good),  lepší (better)
  malý (small),  menší (smaller)
  dlouhý (long), delší (longer)
  veliký (big),  větší (bigger)
  zlý (bad),     horší (worse)

Superlative Absolute.

Superlative absolute is formed by the prefix =pře=, above all, most.

=Překrásný=, very beautiful, (Spanish or Italian bellissimo).

=Převeliký=, enormous, very large, (Spanish or Italian grandissimo).

=Přenešťastný=, most unhappy.

Prefix =na= decreases the quality of the adjective. Předpona =na=
zmenšuje vlastnost přídavného jména.

=Sladký= sweet, =nasládlý= little sweet, sweetish.

=Tvrdý= hard, =natvrdlý= somewhat hard, not altogether hard.

Podobně předpona při-, hloupý silly, přihlouplý, just little silly.

Skloňování a užívání komparativu.

All superlatives and comparatives are declined like adjective type

Čest jest dražší =života=. Honor is dearer than life; here “than life”
is expressed simply by the possessive case.

Ty jsi vyšší =než= já, ale Josef jest nejvyšší.--You are taller than I,
but Joseph is the tallest.

Measure (by how much comparative is greater than positive) is expressed

a)--instrumental: Můj dům jest =mnohem větší=. My house is a great deal

b)--with accusative prep. =o=, by. To jest =o pět liber těžší=. This is
heavier =by= five pounds.

  =než=, than
  =ze všech=, of all.

Oral Exercise:

Decline: těžší práce; nejmilejší hra.

Exercise I.

Soused jest bohatší otce, t. j.: Soused jest bohatší než otec. Hřích
jest horší smrti. Hřích jest horší než smrt. Nejlepší žák dostane
nejvyšší odměnu. Král poslal nejstaršího syna do světa. Jdi, můj
nejmilejší synu, a přiveď nejkrásnější nevěstu! V zimě jsou dny krátké
a noci dlouhé; letní dni jsou delší a noci jsou kratší zimních.
Kdo jest z vás nejvhodnější? New York jest největší město západní
polokoule. Kdo jest šťastnější a veselejší nežli spokojený člověk? On
jest ovšem bohat, ale jsou ještě bohatší lidé nežli on. Princ vešel do
překrásné zahrady. “O, já přenešťastný člověk”, bědoval Honza. O kolik
jsem starší, o tolik jsem moudřejší. Měl bysis dát mnohem lepší pozor.
Nejmocnějším ze všech králů českých byl Karel IV. Toto ovoce není úplně
zralé, jest dosud nahořklé. I natvrdlý chléb chutná, když měkkého není.

Největší lháři.

Největší dva lháři byli starostové Dolní a Horní Lhoty. Ten z Dolní
Lhoty, když s někým hovořil, říkal: “No vím, vím.” A nevěděl nic. Ten
druhý měl zvyk říkati: “Hm, nevím, nevím”, a věděl vždy všecko.

Z polského upravil N.

Exercise II.

Which is larger, a lake or a sea? The Rocky mountains are the highest
mountains in the United States. Give me something better. I know that
the dearest goods are often the cheapest because they give greater
value. Ignorance is our worst enemy. I went there with my best friend.
Jane was the oldest of six children. Your house is the oldest in the
town. Our house is more modern than yours. I am not so strong as
you. If I were you, I would turn it over in my mind. I should not be
surprised, if he were here immediately. I shall be very glad if you
will tell me what to read (co bych měl čísti).


The declension of the possessive pronoun. Sklonění přisvojovací

=můj, má, mé=--my, mine


             Masculine        Neuter       Fem.
  N. and V.  =můj=                 (moje)  =má= (moje)
  O.         =mého= (anim.),  =mé= (moje)  =mou= (moji)
             =můj= (inanim.)
  P.         =mého=                        =mé= (mojí)
  D.         =mému=                        =mé= (mojí)
  L.         =mém=                         =mé= (mojí)
  I.         =mým=                         =mou= (mojí)

The forms in brackets are older forms though they might be used as well
as the newer ones.


             Masculine           Neuter       Feminine
  N. and V.  =moji= (ani.)       =mé= (moje)  =má= (moje)
             =mé, moje= (inan.)
  O.         =mé=, (moje)        =mé= (moje)  =má= (moje)
  P.         =mých=
  D.         =mým=
  L.         =mých=
  I.         =mými=

The possessive pronoun, like the adjective, must agree with the noun it
modifies in gender, number and case.

=Tvůj=, =tvá=, =tvé= (thy, thine) your, yours, as well as the
reflexive possessive =svůj=, =svá=, =své=, are declined like =můj=,
=má=, =mé=.

The use of the reflexive possessive “svůj.”

=Svůj= is used when the subject is the possessor.

  =Jdu se svým bratrem.=   I go with my (own) brother.
  =Jdeš s mým bratrem.=    You go with my brother.
  =Jdeš se svým bratrem.=  You go with your (own) brother.
  =Nesu svou knihu.=       I am bringing my (own) book.
  =Neseš mou knihu.=       You are bringing my book.
  =(On) Nese svou knihu.=  He is bringing his own book.
  =Nese tvou knihu.=       He is bringing your book.
  =(On) Má svou hlavu.=    He has (he acts according to) his
                           own head (mind).

=Observe=: Vidím =tvého= bratra (anim.) Vidím =tvůj= klobouk (inanim.)
=Moji= bratři jsou zde (anim.) =Moje= kabáty jsou zde (inanim.)

Possessive pronouns of the third person: Přivlastňovací náměstky třetí

=Jeho= his, and its is not declined. Ex. =S jeho bratrem=, with his
brother, =O jeho bratrech=, about his brothers. =Vidím dítě a jeho
rodiče=, I see a child and its parents.

=Její=, her, hers, so declined like adjectives types =severní=.
Poss. and Loc. plural =jejích=, několik z jejích bratrů. Some of her
brothers. V jejích krásných zámcích. In her beautiful castles.

=Jejich=, theirs, for all three genders is not declined. =U jejich
domů=, at their houses. S jejich bratry. With their brothers.

Distinguish jejích of her. Poss. and Loc. plural =její= hers, and
=jejich= theirs.

Oral exercise:


Můj malý pes, tvůj starší bratr, jeho dobrá babička, její malé kotě,
jejich velká zahrada.

Exercise I.

Můj úkol se mi podařil. Učitel se těšil z mého úkolu. Dobrý dělník
těší se ze své práce. Nevěřím tvému slibu. Přijdu s jejími rodiči. U
jejích rodičů bývalo veselo. Hoch ztratil cestou do školy své knihy.
Odpusť mi, ztratil jsem tvé knihy. Tvoji přátelé jsou moji přátelé.
Jejich přátelé jsou bohatí. Zvířata cítí jako my, netrýzněte jich. Na
své zahradě zasázel jsem krásné květiny, těším se z nich. Každý na smrt
čeká a přece se jí leká. Syta-li myš, hořká jí mouka. Můj mladší bratr
má velkou rodinu. Pojďme tou nejbližší cestou! Pes jest nejvěrnější
zvíře. Aeroplan vzletěl do převeliké výšky.

Exercise II.

Complete the sentence by changing the pronouns and nouns in brackets
into their correct case forms.

Píši (mé péro, tvá tužka). Žák přečetl (tvá kniha, můj dopis, jeho
úloha). Miluje (svůj otec, jeho přítel). Rolník pracuje na (ve) (své
pole, svá zahrada). Litujete (váš přítel, chudý člověk). Tázal jsem se
o radu (tvůj bratr, jeho sestra, můj učitel). V (má) úloze nebylo tolik
chyb jako v (tvé), jako (jeho) (její).

Chytří ministři.

Byl jeden král a měl chytré ministry. Jednou chtěl král přivésti své
ministry do rozpaků (bring them in embarrassment) a dal pro každého
ministra zhotoviti novou lžíci a sice na loket (yard) dlouhou.

Když byly lžíce hotovy, dal král upraviti hostinu, pozval své ministry
a těšil se, jak budou jísti dlouhými lžícemi.

Ale oni to chytře vyvedli:

Každý ministr vzal svou lžíci, ale nepodával jídlo do svých úst, nýbrž
přes stůl svému sousedu, jako když matka krmí své dítě.

Králi se velice líbil důvtip jeho ministrů, i pochválil a odměnil je.

Z polského upravil N.


Comparison of adverbs. Stupňování příslovcí.

The comparison of the adverbs is formed regularly by the addition of
the suffix =-ji=, to the positive; the superlative is formed from the
comparative by prefixing =nej-=.

První stupeň--Positive

  rychle, quick
  krásně, beautifully

Druhý stupeň--Comparative

  rychle=ji=, quicker
  krásně=ji=, more beautifully

Třetí stupeň--Superlative

  =nej=krásně=ji=, most beautifully
  =nej=rychle=ji=, quickest

The following adverbs are compared irregularly:

  =dobře=, well     =lépe=, better
  =zle=, badly      =hůře=, worse
  =dlouho=, long    =déle=, longer
  =mnoho=, much     =více=, more
  =málo=, little    =méně=, less
  =brzy=, soon      =dříve=, sooner
  =daleko=, far     =dále= further
  =vysoko=, high    =výše=, higher
  =nízko=, low      =níže=, lower
  =draho=, dear     =dráže=, dearer
  =snadno=, easily  =snáze=, more easily

Declension of náš, váš, our, ours; your, yours:


           Masculine          Neuter              Feminine
  N. & V.  =náš=, our, ours,  =naše=, our, ours,  =naše= our
  O.       =našeho= (am.)     =naše=              =naši=
           =náš= (inan.)
  P.                          =našeho=            =naší=
  D.                          =našemu=            =naší=
  L.                          =našem=             =naší=
  I.                          =naším=             =naší=


  N. & V.  =naši=             =naše=              =naše=
  O.                          =naše=
  P.                          =našich=
  D.                          =našim=
  L.                          =našich=
  I.                          =našimi=

=Váš, vaše= se skloňuje jako =náš, naše=.

Oral exercise:

Decline: náš pěkný kůň, vaše malá sestra, jejich výborná práce.
Complete in all three persons, singular and plural:

  Má se dobře.
  Děláš to lépe.
  Přijdu brzy.
  Bydlel jsem daleko.
  Udělal bych to raději.

Exercise I.

Translate into English:

Čtvera věc jest vždy hojnější: naše léta, naše dluhy, naši nepřátelé a
naše chyby. Přijďte pro nás do našeho domu. Nevynášejte se zásluhami
svými. Bezpečněji krokem nežli skokem. Po dešti slunce nejjasněji
svítí. Svou chválu každý nejraději slýchá. Naše vlast jest nám drahou
matkou. Poslechněte naší rady. Poslouchejte své rodiče a važte si jich.
Hoch přišel s vašimi knihami, které jste mu půjčil. To se snáze řekne
než udělá. Pojď trochu blíže. Míč daleko odletěl. Kdo přišel z nás
nejdříve, hoši? On přišel se svými přáteli k našim rodičům.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

Where is our friend? He went to see his neighbor. Two of my brothers
went to war. I wish to buy a nice horse for my master. I seated myself
next to a large window. Go and call our guests to breakfast. He is a
rich man who can avail himself of all men’s faculties. You do your work
well, but he does it better. The night grew darker and darker: the
stars seemed to sink deeper in the sky. Can’t you come earlier? He is
waiting here long, but my mother is waiting much longer. The misfortune
came very quickly.

Exercise III.

In the following sentences (insert the adverb in its proper form).
=Change the adverb into the degree indicated.=

Kdo (brzy 2) přijde ten (brzy 2) mele. Poctivost trvá (dlouho 3). Která
kráva (mnoho 3) bučí: (málo 3) mléka dává. Když je (zle 3) je bůh
(blízko 3). Lépe je (mnoho 2) věděti, a (málo 2) mluviti. Na hostině
veselo, ale doma (dobře 3). Jeď trochu (rychle 2). Jest to vždy (snadno
2) říci než udělati. Pojď (blízko 2). Jdi (daleko 2). Čekám (dlouho 2)
než hodinu.

=Observe=: Čím dříve (the sooner) tím lépe (the better). Čím dále tím
hůře. Koupám se denně. I bathe daily.


OPAKOVÁNÍ O ČINNÉM RODĚ SLOVESA. Review of the active voice of the
Bohemian verb.

A.) Způsob oznamovací.--Indicative.


Číslo jednotné--Singular.

  Osoba   =Přítomný=  =Min.=           =Budoucí jedn.=  =Bud. slož.=
  Person   Present     Past             Simple future    Compound fut.

    1.    =Chválím=   =Chválil jsem=   =Pochválím=      =Budu chváliti=
          (I praise)  (I praised)      (I shall praise) (I shall be
    2.    =chválíš=   =chválil jsi=    =pochválíš=      =budeš chváliti=
    3.    =chválí=    =chválil=        =pochválí=       =bude chváliti=

Číslo množné--Plural.

  1.      =chválíme=  =chválili jsme=  =pochválíme=     =budeme chváliti=
  2.      =chválíte=  =chválili jste=  =pochválíte=     =budete chváliti=
  3.      =chválí=    =chválili=       =pochválí=       =budou chváliti=

B.) Způsob podmiňovací.--Conditional.

  Present            Past
  =Chválil bych=     =Byl bych chválil=
  (I should praise)  (I should have praised)
  =chválil bys=      =byl bys chválil=
  =chválil by=       =byl by chválil=
  =chválili bychom=  =byli bychom chválili=
  =chválili byste=   =byli byste chválili=
  =chválili by=      =byli by chválili=

C.) Způsob rozkazovací.--Imperative.

=Chval!= (praise thou!) =chvalme!= =chvalte!=

D.) Způsob neurčitý.--Infinitive.

=Chváliti=, to praise.

Exercise I.

Zodpovězte česky tyto otázky:

Jak končí v češtině neurčitý způsob?

Jaký jest rozdíl mezi neurčitým způsobem a minulým příčestím? (past

Jak se mění minulé příčestí dle rodu a čísla?

Jak se tvoří rozkazovací způsob, které koncovky jsou pro první a druhou
osobu množného čísla?

Jak se tvoří minulý čas? Jak se tvoří podmiňovací způsob?

Jak se tvoří jednoduchý a jak složený budoucí čas?

Časujte (conjugate) různá česká slovesa a tvořte věty v různých
způsobech a časech.

Impersonal verbs.--Neosobní slovesa.

Prší. It rains. Hřmí a blýská se. It thunders and lightens. Dnes jest
pěkně. It is nice today. Zítra bude pršet. It will rain tomorrow.


Náměstky ukazovací.--Demonstrative pronouns.

  =Ten=, =ta=, =to=,    this,
  =Onen=, =ona=, =ono=, that,
  =Ti=,  =ty=, =ta=,    those,
  =Oni=,  =ony=, =ona=, those.

=Ten= is used to point to near objects or persons, =onen= is used to
point to more distant objects or persons.

=Onen, ona, ono= is, however, replaced often by compounds =tamten,
tamta, tamto=. The invariable adverb =tam-= there, points in the

Sklonění náměstky ukazovací.

Číslo jednotné

      Rod mužský         střední                ženský
  N.  =ten, onen=,       =to, ono=              =ta, ona=,
  O.  =toho, onoho=,     =to, ono=,             =tu, onu=,
      (ten, onen, než.)
  P.  =toho, onoho=,                            =té, oné=,
  D.  =tomu, onomuv=,                           =té, oné=,
  L.  =tom, onom=,                              =té, oné=,
  I.  =tím, oním=.                              =tou, onou=.

Mužský a střední rod mají stejné tvary pro poslední čtyři pády.

Číslo množné

  N.  =ti, oni=,         =ta, ona=              =ty, ony=,
      (ty, ony, neživ.)
  O.  =ty, ony=,        (Pro všechny tři rody)  =ta, ona=,
  P.                     =těch, oněch=,
  D.                     =těm, oněm=,
  L.                     =těch, oněch=,
  I.                     =těmi, oněmi=.

=Tento jest sesíleno=, emphasized, =ten=, this one. Similarly =tato,
toto=, =tito, tyto, tato=. =-to= is simply added in all cases, =tohoto,
tomuto, tímto=, etc. Corresponding form is =tenhle, ten-hle=, hle look,
tenhle--look at this one. (French voici). =Tenhle, tahle, tohle, tihle,
tyhle, tahle.=

=Samý, -á, -é=, the same, declined like =dobrý=. =Takový, -á, -é=,
such, also declined like =dobrý=.

Tázací náměstky.--Interrogative pronouns.

=Kdo?= who? =co?= what? Declined in lesson XV. The case questions are
case forms of =kdo? co?=

=Který, -á, -é=, which, who, declined like =dobrý=. They are used for
both persons and things.

=Jaký, -á, -é=, of what kind, declined like =dobrý=.

=Který člověk?= which man--who? =Jaký člověk?= what kind of a man?

Přídavná jména neurčitá.--Indefinite adjectives.

=Zdráv, zdráva, zdrávo, zdrávi, zdrávy, zdráva=--healthy, similar in
meaning to =zdravý, -á, -é=.

The passive participle has the same ending as the indefinite adjective:
=zlomen, zlomena, zlomeno=, broken.

The indefinite adjective is little used in modern Bohemian, being
replaced by the definite type =dobrý=. It is sometimes used as
predicative adjective. Ex.: =Býti chud= (chudý), poor. =Býti vinen=, to
be guilty. =Býti nemocen=, to be sick.

Many of the indefinite pronouns are used as =nouns= or =adverbs= in
neuter form e. g. =Bylo veliké sucho=, there was a great drought.
=Obecné blaho=, common weal. =Obarvíme to na zeleno=, we shall paint it
green etc.

Oral exercise:

Decline: =Ten malý chlapec, tahle stará chaloupka, to malované vejce.=

I. Exercise.

Translate into English:

Ten nápad mi přišel vhod. Tím nápadem jsem se potěšil. Onen muž byl
raněn ve válce. Co tomu říkáte? Tomuhle jsme se podivili. Byl jsem sám
doma když přišla návštěva. Já sám byl jsem překvapen. Byli samý smích
(full of laughter), samá rozpustilost. To se rozumí samo sebou. Nechci
tyto hrušky, dejte mi raději tamhle ty. Tamty jsou nejlepší. Kdo bez
viny, ten vesel. Ústa plna a oči hladovy. Sklenice byla naplněna tím
nejlepším vínem.


Vztažné náměstky.--Relative pronouns.

Relative pronouns connect dependent clauses and refer to subjects
already named.

The interrogative pronouns, =kdo, co, který, jaký=, are used =as
relative pronouns=.

=Kdo to učinil?= Who did it?

Ten, =kdo= to učinil, chybil. He (the one) =who= did it, made a
mistake. =To=, co jste pravil, jsem slyšel. I have already heard
(=that= omit.) =what= you said.

=Jenž, jež, jež=, who, which; is an independent relative pronoun. It is
used only in written Bohemian, being otherwise replaced by =který=.

=Jenž= is declined in oblique cases (except in nominative) like =on,
ona, ono=, with suffix (enclitic) =ž=; ex.: =jehož, jemuž, jíž, jež,

After prepositions =j= changes into =ň, k němuž, s nímž= etc. (Whenever
the relative pronouns occur in the middle of a sentence they are
preceded by a comma).

Neurčité náměstky.--Indefinite pronouns.

Indefinite pronouns are composed words. They are formed:

A.)--with prefixes:

  =ně-=, =někdo=,       somebody,
  =něco=,               something,
  =některý=,            some,
  =několik=,            several,
  =ni-=, =nikdo=,       nobody,
  =nic=,                nothing,
  =leda-=, =ledakdo=,   any one,
  =ledacos=,            anything,
  =málo-=, =málokdo=,   few,
  =všeli-=, =všelicos=, many things.

They are all declined like =kdo, co=, the prefix being invariable,
=někoho=, of somebody, =ničemu=, to nothing, etc.

B.)--with suffixes:

  =-si=, =-s=, kdosi (kdos) somebody, cosi (cos) something,
  =-koliv=, =-kolivěk=, kdokoliv, kterýkoliv, whosoever,
  cokoliv, whatsoever.

Here the suffix is invariable: =s čímsi=, with something, =komukoliv=,
to whosoever, etc.

  =Každý=, =-á=, =-é=, everyone. Declined like =dobrý=.
  =žádný=, =-á=, =-é=, no, none.

Přisvojovací přídavná jména.--Possessive adjectives.

The Bohemian has a particular class of adjectives which describe the
nouns telling of their origin (possession).

  =Bratrův kabát=, brother’s coat,
  =bratrova teta=, brother’s aunt,
  =bratrovo přání=, brother’s wish.

Plural: =Bratrovy kabáty= (with animate nouns =bratrovi přátelé=)
=bratrovy tety, bratrova přání=.

Sestřin učitel sister’s teacher, sestřina učitelka sister’s lady
teacher, sestřino piano sister’s piano.--Plural: Sestřini učitelé,
sestřiny učitelky, sestřina piana.

The possessive adjectives are formed from nouns with suffixes:

  =-ův=, =-ova=, =-ovo=, in singular,
  =-ovi=, (=-ovy= inanimate), =-ovy=, =-ova=, to masculine nouns,

and with suffixes:

  =-in=, =-ina=, =-ino=,
  =-ini=, (=-iny= for inanimate), =-iny=, =-ina= to feminine nouns.

Declension of the Possessive Adjectives.


             Masculine          Neuter            Feminine
  N. and V.  bratr=ův=          bratr=ovo=   bratr=ova=
  O.         bratr=ova=         bratr=ovo=   bratr=ovu=
             (bratr=ův= inan.)
  P.                            bratr=ova=   bratr=ovy=
  D.                            bratr=ovu=   bratr=ově=
  L.                            bratr=ově=,  bratr=ově=
  I.                            bratr=ovým=  bratr=ovou=


  N. and V.  bratr=ovi=         bratr=ova=   bratr=ovy=
             (=-y= inan.)
  O.         bratr=ovy=         bratr=ovy=   bratr=ova=
  P.                            bratr=ových=
  D.                            bratr=ovým=
  L.                            bratr=ových=
  I.                            bratr=ovými=

Adjectives with the feminine ending are declined in the same way--in
equals =-ův-=, =-ov-=, =-ov-=. Ex.: =Sestřinou=, =sestřiny=,
=sestřiných=, etc. Only dative singular has =sestřině bratru=,
=sestřině zahradě=.

Exercise I.

Translate into English:

Za přítele si vol člověka, jenž tě v neštěstí neopustil, jehož věrnost
jsi zkusil a jemuž se můžeš vždy svěřiti. Nic není tak zlého, aby se
nemohlo obrátiti v něco dobrého. Jaký plat, takové dílo. Něco za něco,
nic za nic. Chudému se nedostává všeličeho, lakomci všeho. Ono pole
dobře rodí, po kterém hospodář chodí. Lípa, jíž krásou žádný jiný
domácí strom se nevyrovná, byla již starým Slovanům stromem posvátným.
Blázen není nikomu milý, bláznu však ledakdo. Ať (may) to učiní
kdokoliv a jakkoliv, budu spokojen. K čemu mi to povídáte? Nerudovy
básně vyznačují se srdečností. Nezapomenu matčina přání. Králova
zahrada plna byla krásných květin. Matčin svátek byl znamenitě oslaven.
Lodníci poslechli kapitánových rozkazů.

Letní odpoledne.

    Větřík skoro nedýchal
    a slunéčko hřálo,
    na záhonech v zahradě
    kvítí jak by spalo.

    Po obloze vlaštovky
    lítaly jak šípy,
    v úlech včely bzučely
    zpod košaté lípy.

    Ticho vše, jen pěnkava
    pípla někde v stromu
    a zarostlý vodojem
    šplouchal tiše k tomu.

    Nad vodou se rákosí
    zvolna kolébalo,
    nad ním tančil mušek roj
    a šídlo jim hrálo.

    Napřed hlasně, potom tíš
    tiše tak a spavě,--
    ó, jak se to usnulo
    v té vysoké trávě.


Slova zdrobnělá--Diminutives.

Derived words denoting a smaller object or a less degree of quality,
are diminutives. The Bohemian language abounds in diminutives of nouns
and adjectives. They serve, not to denote smaller objects, but they
frequently indicate affection, refinement, endearment. Ex.: =dítě=,
child, =děťátko= (baby) is not only little child but also dear little
child. This is especially true of diminutive adjectives. =Hezký= is
nice, =hezoučký= is delicately nice.

The diminutives are formed by the addition of suffixes. The stem of the
word sometimes suffers a slight change. Various suffixes may indicate
different degree of diminution.

Ex.: =Hoch=, boy; =hošík=, a small boy; =hošíček=, a very small boy.

=Malý=, small; =malinký=, very small; =malilinký=, very tiny (Spanish

The diminutive is of the same gender as the original noun. (Ending in
=-k= is masculine, in =-ka= feminine, in =-ko= neuter). The usual noun

  =-ík=,     =hřeb=, nail,           =hřebík=.
  =-íček=,   =bratr=, brother,       =bratříček=.
  =-ek=,     =dům=, house,           =domek=.
  =-eček=,   =děd=, grandfather,     =dědeček=.
  =-oušek=,  =stařec=, an old man,   =staroušek=.

  =-ka=,     =ryba=, fish,           =rybka=.
  =-ička=,   =teta=, aunt,           =tetička=.
  =-inka=,   =máma=, mother,         =maminka=.

  =-átko=,   =zvíře=, animal,        =zvířátko=.
  =-ko=,     =oko=, eye,             =očko=.
  =-íčko=,   =psaní=, letter,        =psaníčko=.
  =-élko=,   =křídlo=, wing,         =křidélko=.
  =-ečko=,   =kolo=, wheel,          =kolečko=.
  =-énko=,   =okno=, window,         =okénko=.

=Adjective diminutives.=


  =-ičký=,    =malý=, small,   =maličký=.
  =-inký=,    =celý=, whole,   =celinký=.
  =-ounký=,   =hezký=, nice,   =hezounký=.
  =-oučký=,   =bílý=, white,   =běloučký=.

Exercise I.

Form diminutives from given words and use them in sentences:

A.) =-les=, (forest); =chlap=, (fellow); =víno=, (wine); =kus=,
(piece); =kniha=, (book); =list=, (leaf); =duše=, (soul); =vejce=,
(egg); =křídlo=, (wing); =chvíle=, (moment); =ryba=, (fish); =zub=,
(tooth); =žába=, (frog); =znamení=, (sign); =pták=, (bird).

B.) =-krátký=, (short); =útlý=, (tender); =hebký=, (delicate, fine);
=hezký=, (pretty); =zelený=, (green); =bílý=, (white); =starý=, (old);
=milý=, (dear).

Exercise II.

Co jest malounké, to je milounké. Jeníček jest u dědečka. Šel tam se
strýčkem. Mařenko, zdvihni to pírko a zrnéčko, říkala babička své
vnučce. Přineste mi skleničku limonády a kousek koláče. Koupíme hlávku
zelí a párek holoubátek. Pověz mi, dušinko, co se ti stalo. Chaloupka
byla čisťounká jako klícka.

Exercise III.

Review of Pronouns.

Sedlák i selka žili ve své chaloupce. Má dobrá vílo, dej nám dar.
Není mým úmyslem dáti vám něco. V naší chaloupce jsou stará kamna.
Kdy jsi mluvil se svým učitelem? Vypůjčil jsem si nůž od tvého otce.
Zavolej svého bratra a mou sestru! Dej mi hrušku a jdi svou cestou! V
mé úloze nebylo tolik chyb jako v tvé úloze. Hoch přišel do školy se
svou matkou. Můj bratr jest mladší než jste vy. On má rád mého bratra a
svého bratra. Voják vytasil svůj meč a probodl mého služebného. Jejich
přítel nám přinesl motýla, kterého chytil na výletě. Dejte pozor na své
věci i na naše. Ten, jenž to řekl, lhal. Cos hrozného se přihodilo.
Čemu ses smál? Ať mluvíš s kýmkoliv, jednej vždy důstojně. Tenhle pán
jest tentýž člověk, o kterém jsem ti již povídal.

Exercise IV.

What is the meaning of all this? None are all evil. None spoke to him.
The cares of today are seldom the cares of tomorrow. This is the boy
whom I recommended. I have done all I could. From whom do you suppose
is this letter? It was a cloudy night. Each of us should do his best.

Osel a ryby.

Osel šel v létě kolem potoka a dostal žízeň. I sehnul se a pil. A tu
uviděl ve vodě mnoho ryb a rybiček, jak vesele plovaly k němu. Nemohl
se udržeti a zeptal se jich:

“Co pak tu ve vodě děláte? Není vám tam zima? Či vy jdete se na mne

Ryby neřekly ani slovíčka. Podívaly se jedna na druhou, daly se do
velikého smíchu a zmizely v hlubinách.

Oslovi neodpovídej! Usměj se a jdi domů!

Jan Karafiat.



          =1 jeden, jedna, jedno=
          =2 dva, dvě, dvě=
          =3 tři=
          =4 čtyři=
          =5 pět=
          =6 šest=
          =7 sedm=
          =8 osm=
          =9 devět=
         =10 deset=
         =11 jedenáct=
         =12 dvanáct=
         =13 třináct=
         =14 čtrnáct=
         =15 patnáct=
         =16 šestnáct=
         =17 sedmnáct=
         =18 osmnáct=
         =19 devatenáct=
         =20 dvacet=

         =30 třicet=
         =40 čtyřicet=
         =50 padesát=
         =60 šedesát=
         =70 sedmdesát=
         =80 osmdesát=
         =90 devadesát=
        =100 sto=
      =1,000 tisíc=
  =1,000,000 milion=

All the other numerals are compounded:

   =21 dvacet jeden=
   =22 dvacet dva=
   =23 dvacet tři=
   =34 třicet čtyři=
   =45 čtyřicet pět=
   =56 padesát šest etc.=
  =101 sto jeden=
  =105 sto pět=
  =117 sto sedmnáct=
  =128 sto dvacet osm=
  =145 sto čtyřicet pět=
  =256 dvě stě padesát šest=
  =1784 tisíc sedm set osmdesát čtyři=

Numerals =jeden, dva, tři, čtyři= are adjectives, they agree with the
noun like an adjective. =Tři hoši, dvě dívky.=

Numeral =pět= and the following are nouns; they are followed by the
partitive possessive plural, =pět hochů, deset tužek, šest hodin=, etc.

Declension of Numerals.--Sklonění číslovek.

=Jeden, jedna, jedno= is declined like =ten, ta, to=, viz. lesson XXIX.

Declension =dva, dvě= (=dvě= for feminine and neuter), =tři=, =čtyři=,

  N., V. & O.  =dva, dvě=  =tři=    =čtyři=    =pět=
  P.           =dvou=      =tří=    =čtyř=     =pěti=
  D.           =dvěma=     =třem=   =čtyřem=   =pěti=
  L.           =dvou=      =třech=  =čtyřech=  =pěti=
  I.           =dvěma=     =třemi=  =čtyřmi=   =pěti=

Like =dva= is declined =oba=, both.

Like =pět= are declined all the other numerals, ending in =t=. They
simply add =-i= in all oblique cases.

=Sto= is declined like =slovo=; =tisíc= like =meč=, =milion= like

In compound numerals both parts are declined: =s dvaceti dvěma, k
třiceti třem=.

Číslovky řadové.--Ordinal numerals.

Číslovky řadové odpovídají na otázku =kolikátý=? The ordinal numerals
answer the question which one of the serie?

  =první, -í, -í=  first    )  declined like =severní=.
  =třetí, -í, -í=  third    )
  =prvý, -á, -é=   first    }
  =druhý, -á, -é=  second   }
  =čtvrtý, -á, -é= fourth   } declined like =dobrý=
  =pátý, -á, -é=   fifth    }
  =šestý, -á, -é=  sixth    }

The ordinals =6-20= are formed by adding =-ý, -á, -é=, according to
gender. Ex.: =7 sedm, sedmý=, seventh, etc. They are all definite
adjectives and are declined like =dobrý=.

  20, =dvacet; dvacátý=, 20th;
  10, =deset; desátý=,   tenth;
  =třicátý=,             30th;
  =čtyřicátý=,           40th;
  =padesátý=,            50th;
  =šedesátý=,            60th;
  =sedmdesátý=,          70th;
  =osmdesátý=,           80th;
  =devadesátý=,          90th;
  =stý=,                 hundredth;
  =tisící=,              1000th;
  =miliontý=,            millionth.

All the numerals are compounded, =dvacátý druhý=, 22nd, =tři sta
patnáctý=, 315th, etc.

Měl bych etc. is followed by the infinitive.

Měl bych si koupiti nový kabát. I should buy a new coat for myself.
Měli byste přinésti knihy. You ought to bring books.

Mohl bych to učiniti. I could do it.

Kdybych mohl tak udělat, udělám to. If I should be able to do so I
shall do it.

Oral Exercise.


  Učím se, abych vynikl.
  Učíš se etc.…
  Měl bych se lépe učiti…
  Přeji si, abych byl zdráv.

Cvičení (Exercise I.)

U obou rukou jest deset prstů. Vezmi to oběma rukama. Bylo jí přes
(over, more than) devadesát let, když umřela. On jest asi (about)
čtyřicet pět roků stár. Myslím, že jsem o tři léta a deset měsíců
mladší než ty. Pavouk (spider) má osm noh. Obě tato místa jsou zabrána
(taken). Moucha má dvě křídla. Kolik křídel má včela? Cukr jest dnes
o cent lacinější na libře. Za čtrnáct dní budeme mít vánoce. Tato
vása (vase) stála (cost) přes dvanáct dolarů. Zavolej ty dva hochy.
Ti tři hoši jsou zde, přejí si s vámi mluvit. Můj otec má osmnáct set
dolarů ročně. Kolik jest to měsíčně? To jest stopadesát dolarů měsíčně.
Zhotovím to ve dvou dnech. Člověk má pět smyslů.

Karel IV. založil universitu v Praze. Hleď, abys byl ve škole prvním. V
patnáctém století byly husitské války. Opakuj po každém pátém cvičení.
Čtvrtého července jest národní svátek. Když jsem přišel ke třetímu
domu, našel jsem, co jsem hledal. Na kolikáté stránce jsme četli včera?
Dnes budeme čísti na padesáté šesté stránce. Kolik jest pět a dvanáct?
Kolik jest dvacet bez (minus) dvou? Jsou dvě hodiny a dvacet tři
minuty. Přijdu za pět minut.



½ půl, polovina; ⅛, osmina; ¼, čtvrt čtvrtina.

All the remaining fractions are formed by the suffix =-ina= (feminine
suffix) to the cardinal numbers. They are all declined like =ryba=.
Ex.: =¼ čtvrtina=.

=Půl= and =čtvrt= are used when speaking of measure:

=Půl hodiny=, half an hour; =půl bušlu=, half a bushel; =čtvrt libry=,
a quarter pound etc.

In calculations we say ⅜ =tři osminy=, ⅞ =7 osmin=, ¾ =tři čtvrtiny=

Násobné číslovky.--Multiplicative numerals.

=Dvojí=, twofold; =trojí=, threefold; =obojí=, of both; =čtverý, -á,
-é=, fourfold; =paterý=, fivefold.

Adverbs: =dvojnásob=, =dvojnásobně=, doubly, =trojnásobně= triply etc;
=poprvé= the first time, =po druhé= the second time, =po třetí= the
third time.

Adjectives: =jednoduchý= single, =dvojitý= double, =trojitý= triple
etc. =Jednou= once, =dvakrát= twice, =třikráte= three times, =kráte=

Examples: =Dvojí práce.= Double work. =Jsme lidé jedné víry.= We are
people of one belief. =Byl dvojnásob zaplacen.= He was doubly (twofold)
paid. =Trojí přání.= Triple (threefold) wish. =Dvojí řada.= A double
row. =Jednoduchá přikrývka.= Simple (undoubled) cover. =Trojí výpočet=
threefold reckoning. =Třikráte počítali.= They counted three times.
=Jest to po druhé, co jsi to udělal.= This is the second time you have
done it.

Neurčité číslovky.--Indefinite numerals.

=Mnoho= many; =málo= few; =několik= several. These three are followed
by the possessive: =Mnoho peněz, málo chleba, několik lidí.=

=Kolik?= How many (or how much). =Tolik= so many, so much.

=Všechen, všechna, všechno=, all. =Všechen= lid (všichni lidé), all the.

In giving dates possessive case is used. =Druhého května.= Second of
May. Stalo se to roku tisícího osmistého dvacátého, 1820. Neodvislost
byla prohlášena čtvrtého července roku tisícího sedmistého sedmdesátého
šestého (or roku tisíc sedm set sedmdesátého šestého). Independence was
declared 1776. (Shorter form is also used: válka vypukla v roce tisíc
=devět set čtrnáct= or =devatenáct set čtrnáct=. The war broke out in
the year 1914).

=Čas.= Time. =Kolik jest hodin?= What time is it? =Jsou tři hodiny.= It
is three o’clock. =Jest čtvrt na pět.= It is 4:15. =Jest půl desáté.=
It is 9:30. =Jsou tři čtvrtě na dvanáct.= It is 11:45.

=Rok=, also =léto= (summer), year.

=Stáří= age. =Kolik jest ti let?= =Kolik jest ti roků?= =Jak jsi stár?=
How old are you? =Jest mi osmnáct let.= I am 18 years old.

=Karel IV., Karel čtvrtý=, Charles the Fourth. =Kol dvou tisíc mužů=,
about two thousand men.

Cvičení I.

Žáci chodívají po dvou. Tužky se prodávají po pěti centech. Kolik
máš bratrů? Chicago jest asi šestkráte větší než Praha. Mnoho lidí
mnoho ví. Máme čtvero ročních počasí. Dvě půle (poloviny) činí celek.
Rozdělil jablko na tři díly, udělal z něho třetiny. Palec jest
dvanáctina či dvanáctý díl střevíce. Nikdo nemůže klamati všechny lidi
pořád. Dejte mi několik hrušek. Kolik si jich přejete? Ať se to již
podruhé nestane! To je jednoduchá věc; zastavím se pro vás.

Cvičení II.

Vypište dole udaná čísla slovy, dbejte, aby číslovky byly v správném
pádu: Stalo se to 28. července 1914. Karel Havlíček, český spisovatel,
narodil se 31. října, 1821 a zemřel 29. července 1856. Přijďte k nám v
pondělí 12. srpna. Jeden dům 2 pánů nestrpí. Duha stkví se 7 barvami.
Sedlák má 4 koně.


In previous lessons the active voice of the Bohemian in the indicative
and conditional moods was treated. Before taking up the passive
forms, we shall study the two =aspects= (=významy=) of the Bohemian
verb, namely the =perfective= and =imperfective=.--=Slovesa dokonavá a

The perfective aspect denotes: a) that the action has been =quite
completed=: =stal= jsem se: I have become; =usekl jsem= I have cut
off; or b) that the action will be definitely completed in the future:
=stanu se= I’ll become, =useknu= I shall cut off, =koupím= I shall buy.

The perfective verbs have no present tense, but they have a present
form which, however, has a future signification and is called the
=simple future=, =jednoduchý budoucí čas=. Most of the perfective verbs
are formed from the imperfective by the addition of prefixes. Ex.:
=nésti= to carry, =nesu= I carry, =donésti= carry to, =donesu= I shall
carry to or I shall deliver. =Donesl jsem= I have delivered. Therefore
the simple future is formed by giving a suitable prefix to the present
form of the verb.

The imperfect verbs (nedokonavá slovesa) express an action: a) either
continuing (durative verbs, trvalá slovesa); =nesu= I am carrying,
=mluvím= I am talking (best rendered into English by progressive form),
or b) a repeating action (iterative verb, opakovací sloveso) =nosím=,
I use to carry, =čítám=, I use to read, =čítal jsem=, I used to read.
The repetition of an action is made more marked by the introduction of
the syllable (vložka, infix) =vá= or =v= before final personal ending;
=nosím= I use to carry, =nosívám= I use to carry, from time to time,
=chodívám= I am in the habit of walking.

The distinction between the perfective, imperfective, durative and
iterative verbs is very important. A verb may be made to assume either
aspect, perfective, durative or iterative: =zavolám= I shall call up,
=volám= I am calling, =volávám= I use to call, I am in the habit of
calling. By employing the proper form the Bohemian verb expresses the
very fine shades of thought with extreme vividness: Example: =psáti=,
to write. =Budu psáti dopis=, I shall be writing a letter (and might
not complete it). =Napíši psaní= means I’ll write and finish the
letter. =Psal jsem=, I wrote. =Napsal jsem=, I have written. =Dopsal
jsem=, I have finished writing. =Rozepsal jsem se=, I have started
to write at length. We shall take up this variation of meaning and
of value of the Bohemian verb by studying the verbal prefixes. These
prefixes, most of which are also prepositions, see the lesson XV. for
their meaning as prepositions, are employed also in building nouns.
Ex.: =mluva= speech; =úmluva= oral agreement; =rozmluva= conversation;
=pomluva= calumny (evil speech). A thorough study of the prefixes
therefore will enable us to understand very large classes of words and
also their possible variations in meaning. As an example of what the
Bohemian verb is capable to express, let us take up derivations of the
verb =jíti=, to go.

  =do=jíti       to go to a place, that is to reach some place,
                 to make an errand.
  =na=jíti       to come to a thing, to find it.
  =nade=jíti     to gain in walk, to get ahead, to head off,
                 make a short cut.
  =obe=jíti      to go around.
  =ode=jíti      to go away, to leave.
  =po=jíti       to go to destruction, to perish.
  =pře=jíti      pass over, to pass by.
  =při=jíti      to go to, that is to come.
  =pro=jíti      to go through, to pass through, also to make a walk.
  =roze=jíti se  to go apart, that is to disperse, to part.
  =u=jíti        to escape, to cover a stretch of road.
  =ve=jíti       to go in, that is to enter.
  =vy=jíti       to go out, to come out.
  =vze=jíti      to come up, to sprout.
  =za=jíti       to go down, to set, to go out of way, disappear.

=Došel= jsem brzy do města, neboť jsem si =nadešel= hezký kus cesty.
Sotva jsem =ušel= kus cesty, =našel= jsem tobolku. Když jsem =přišel=
do města, odevzdal jsem ji na úřadě. Myslil jsem: =Odejdu= odsud a
=projdu= seb na zdravém vzduchu. =Rozejděte= se v pokoji. =Nevejdu=
do vašeho domu. =Obešel jsem= náměstí a =přešel= jsem most. Slunce
=zašlo=. Letos obilí pěkně =vzešlo=.

Verbal prepositional prefixes.--Předložkové předpony.

=Do= implies the accomplishment of an action, the carrying out of it to
the end. Examples: =dočísti=, to read through; =donésti=, to deliver;
dorůsti, to grow to maturity; dodati, to deliver, to furnish; dokonati,
to finish, to end.

=Na= a) denotes an action upon something. Ex.: =naložiti=, to put a
load on; =namazati= (máslo), to spread, to grease (butter); =natírati=,
to paint, to rub, to put on a coat of paint, or ointment;

b) signifies an abundance of action or achievement: =Navařiti=, to cook
a whole lot; =napíti= se, to drink; =natlouci někomu=, to give somebody
a sound thrashing, to fall over somebody; =napadnouti=, to attack
somebody; =nashromážditi=, to gather in abundance; =nasmáti se=, to
have a good laugh.

=Nad= denotes an action in above direction.

=Nadepsati=, to head (a letter); =nadsazovati=, to exaggerate;
=nadužiti=, to abuse (overuse).

=O,= also =ob-, obe-=, expresses a motion around.

=Ohlédnouti se=, to look around; =ohlásiti=, to make known; =ohnouti=,
to bend; =opevniti=, to fortify, (to make secure all around);
=opotřebovati=, to wear out by use; =oprášiti=, to dust off.

=Od, ode=, denotes separation.

=Odnésti=, to carry away; =odraziti=, to rebound; =zahnati= to repel;
=odeslati=, to send away; =odvolati=, to recall; =odepsati=, to answer
in writing; =odmítnouti=, to refuse; =odkrojiti=, to cut off.

=Po= intensifies and makes personal the verb action. (Prefix =po=
shortens the stem vowel). =Dáti=, give; =podati=, to reach, to hand;
=psáti=, to write; =popsati=, to cover with writing, to describe;
=milovati=, to love; =pomilovati=, to caress.


Review of the Declensions.--Opakování skloňování.

For this purpose the various types of declensions are grouped according
to the cases.

The nominative and the Objective (Accusative) case.


The nominative case.

          Singular                  Plural.
  |Adjectives| Nouns |      Animate      |      Inanimate     |
  |& pronouns|       |                   |                    |
  | Dobrý    | bratr | dobří    | bratři | šumné    | lesy    |
  | starší   | strom | starší   | synové | starší   | stromy  |
  | můj      | meč   | moji     | holubi | moje     | domy    |
  | náš      | stroj | naši     | hoši   | naše     | stroje  |
  | ten      | les   | ti       | ptáci  | ty       | lány    |
  | bratrův  | otec  | bratrovi | koně   | bratrovy | šaty    |

Personal pronouns =já, ty, on, my, vy oni, ony=.

Objective Case.

                    Singular                      Plural.
  |       Animate      |     Inanimate   |        Animate     |
  | dobrého  | bratra  | dobrý   | chléb | dobré    | bratry  |
  | staršího | koně    | starší  | strom | starší   | kupce   |
  | mého     | kupce   | můj     | stroj | mé, moje | stromy  |
  | našeho   | učitele | náš     | dům   | naše     | syny    |
  | toho     | orla    | jeho    | kabát | ty       | stroje  |
  | bratrova | otce    | bratrův | nůž   | bratrovy | holuby  |

Personal pronouns =mne, mě, nás, jej, jeho, ho, je.=


                    Singular                         Plural.
  |      Nominative    |      Objective     |Nominative equals Obj.|
  | dobrá     | sestra | dobrou    | sestru | dobré     |  sestry  |
  | starší    | dáma   | starší    | dámu   | starší    |  dámy    |
  | moje, má  | matka  | moji, mou | matku  | moje, mé  |  dcery   |
  | naše      | louka  | naši      | louku  | naše      |  ruce    |
  | ta        | mouka  | tu        | kost   | ty        |  nohy    |
  | bratrova  | dcera  | bratrovu  | dceru  | bratrovy  |  tužky   |

Personal pronoun: =ona, ony, ji, je=.

=Její=, hers is declined like =starší=.

=Jeho=, his undeclined.


             Singular                 Plural.
  | Nominative and Objective |   Nom. equals Obj.  |
  | dobré      | maso        | bratrova  | košťata |
  | siné       | moře        | dobrá     | masa    |
  | mé, moje   | pole        | starší    | děti    |
  | naše       | kuře        | má, moje  | pole    |
  | to         | hříbě       | naše      | kuřata  |
  | bratrovo   | koště       | ta        | hříbata |

Personal pronoun =ona, ona, je=.

What are the uses of the nominative and objective cases (Lesson XV.)

What prepositions are used with the objective case (Lesson XVI.)

Exercise I.

What class of nouns does each type represent; distinguish between soft
and hard declension. Give several nouns of each class and use them in
sentences with adjectives and pronouns in the nominative and objective

=Note=: that in plural the nominative and the objective cases are
equal in inanimate masculine, in feminine and neuter declensions.
In singular the nominative equals the objective case in masculine
inanimate and in neuter declensions.

Exercise II.

Determine the case in following sentences and also determine whether
the verb is perfective, iterative or durative:

On mi činí překážky v mém podniku. Válčící mocnosti smluvily mír.
Nechci vám vyčítati vaše chyby. Řádný občan poslouchá zákonů i hájí je.
Musím šetřiti potravinami, neboť zbytečné maření jich jest zločinem.
Hvězda hvězdu nezastíní. Dočkej času, jako husa klasu. Na podzim se
dny krátí a noci dlouží. Kdo hledá, nalézá. Na venkově jsme chodívali
denně do lesa. Sbírávali jsme tam houby, jahody a maliny. Slíbiti a
dáti je dvojí. Sedni si a uč se. Dočetli jsme se v novinách o novém
vítězství spojenců. Kdybys to ihned odmítnul, neměl bys dalších obtíží.
V této knize jest popsána veliká válka. Koupili jsme pytel bramborů.
Váš přítel jest muž jemných mravů a důkladného vzdělání. Nalož si toto
břemeno na záda a odnes je. Podej mi tu hůl. Neodmítej pomoci, ale také
jí nenadužívej. Kdybys byl dokonal svou práci včas, dostal bys plnou
odměnu. To, co jsem řekl, neodvolám. Dostali jsme za úlohu, abychom
popsali výstavu.

Exercise III.

Make sentences using verbs given in this lesson.


Předložkové předpony.--Prepositional prefixes.

=Pod=--under, denotes an underneath movement

=Podseknouti=, to undercut; =podlehnouti=, to succumb, to yield (to
fall under somebody’s sway); =podplatiti=, to bribe; =podepsati=, to
sign (to write one’s name to a document); =podporovati=, to support;
=podtrhnouti=, to underline.

=Pro=--denotes an action carried thru.

=Hráti=, to play; =prohráti=, to lose in play or game; =buditi=,
to wake; =probuditi=, to awaken; =proniknouti=, to pierce thru, to
penetrate; =prohlásiti=, to proclaim.

=Pře=--denotes carrying of an action over or across, denotes also a

=Přeskočiti=, to leap over; =překrojiti=, to cut in two (across a
thing); =přendati=, to change the place of something, to transport;
=převzíti=, to take over, to take possession of; =převrhnouti=, to tip
over, to overturn; =přešíti=, to sew over, resew; =předělati=, to do a
thing over.

=Před= signifies before.

=Předložiti=, to lay before, to submit; =předplatiti=, to subscribe
(to pay in advance); =představiti= (literally to place before), to

=Při= signifies to effect a motion towards us or to some object.

=Přiblížiti se=, to draw near; =přinésti=, to bring, to carry, to
deliver; (=nésti=, to carry); =přijíti=, to come; (=jíti= to go).

=Roz= denotes: a) expansion or separation; b) intensity of an action.

a) =Rozbiti=, to break, to smash to pieces; (=bíti=, to beat);
=roztrhnouti=, to tear apart; =roznésti=, to carry around; =rozlíti=,
to spill;

b) =rozzlobiti=, to make someone angry (to anger someone); =rozpáliti=,
to heat up; =rozveseliti=, to make somebody merry.

=S, se= denotes: a) an assembling action; b) also a downward movement.

a) =spřáteliti=, to make friends; =snésti dohromady=, to bring
together, to collect, but also =snésti=, to endure, to bear; =svolati=,
to call together.

b)--=spadnouti=, to fall down; =shořeti=, to burn down; =shasnouti=, to

=Sou= signifies together.

=Souhlasiti=, to agree (=hlásiti=, to announce); =souviseti=, to hang
together, to be connected with.

=U= denotes: a) ability. =Unésti=, to be able to carry; =udržeti=, to
be able to hold.

b)--thoroughness, completion. =Umýti=, to wash, to clean; =uvařiti=, to
cook; =upadnouti=, to fall; =umořiti=, to wear to death; =uzlobiti se=,
to anger to death; =utrmáceti=, tire out.

=V, ve= denotes an inward motion.

=Vzlétnouti=, to fly; =vzbuditi=, to wake up; =vzkřísiti=, to
resurrect; =vzmu-= to force into; =vsaditi=, to plant, to stake.

=Vy= denotes: a) an outward motion (out); b) an upward motion.

a)--=Vyhoditi=, to throw out; =vynajíti=, to find out, to invent;
=vylétnouti=, to fly out; =vymlouvati= (to talk out of trouble), to
excuse, persuade; =vyprati=, to wash out; =vypustiti=, to let out;
=vyráběti= (=robiti= to work), to manufacture, to produce;

b)--=vyrůsti=, to grow up, =vyskočiti=, to jump up.

=Vz= denotes an upward motion.

=Vzlétnouti=, to fly up; =vzbuditi=, to wake up; =vzkřísiti=, to
resurrect; =vzmužiti=, to force into; =vsaditi=, to plant, to stake, to

=Z= gives a sense of thoroughness to the verb.

=Zhynouti=, to perish; =změřiti= (to measure up), to survey; =zničiti=,
to destroy.

=Za= implies going beyond the mark.

=Zablouditi=, to go astray; =zahoditi=, to throw away; =zabrániti=, to
hinder, to prevent; =zatočiti=, to turn around.


Possessive case.

   Masculine and Neuter
  dobrého      | bratra
  cizího       | lesa
  mého         | kupce
  jeho, jejího | stroje
  našeho       | jablka
  toho         | kuřete
  bratrova     | pole

  dobré      | ryby
  starší     | růže
  mé         | řeči
  naší       | země
  tvé        |
  bratrovy   |
  jeho       |

  Plural of all three genders.
  dobrých      | bratrů
  cizích       | lesů
  mých         | kupců
  našich       | strojů
  těch         | ryb
  bratrových   | slov
  těch         | růží
               | řečí
               | polí

Personal pronouns:

=Mne, tebe, nás, vás, jeho, ho, jí (ní), jich.=

What are the uses of the possessive case?

What are the prepositions governing the possessive case?


Form sentences containing nouns, adjectives and pronouns in the
possessive case.

=Pozor!=--Čech spíše řekne a napíše: Bratrův kabát, místo kabát
bratra. Babiččina truhla, místo truhla babičky. Farmářův dům, místo
dům farmáře. Avšak: Kabát =mého= bratra; truhla =vaší= babičky; dům
=každého farmáře=.

Avšak z neživotných podstatných jmen se přivlastňovací adjektiva
nedělají, proto: Víko truhly, ostří nože, krásná ozdoba domu etc.

Exercise II.

Matka vyprala prádlo a uvařila večeři. Pravdu nikdo nezničí. Vzmužme
se! V Americe se vyrábí mnoho strojů. Děti zabloudily v lese. Přibliž
se a ukaž se mi! President prohlásil, že Amerika bude bojovati za
demokracii, dokud nezvítězí. Byl jsem představen svým bratrem oné
dámě. Kdybyste si předplatil tento časopis, učinil byste dobře. Kdybys
nehrál, neprohrál bys. Dům shořel do základů.

Exercise III.

Make sentences using verbs given in this lesson.


A verb may take two or even three prefixes to have its sense further

  sledovati, to follow
  =ná=|sledovati, to follow closely after;
  =pro=|=ná=sledovati, to pursue;
  =na=|pro|=ná=sledovati se, to pursue till one is weary of it;

  jíti, to go
  =na=|jíti, to find (to come to a thing);
  =vy=|=na=|jíti, to invent (to find out a thing).

The purpose of the list of prefixes is to show the student the
relationship of the verb family and to enable him to understand better
the meaning and use of the composite verbs. By paying attention to the
origin and relationship the student will soon acquire feeling for the
spirit of the language and will have no difficulty in understanding
thousands of new verbs.


The Bohemian has a special participle to express the passive voice.
=Trpné příčestí=--passive participle.

This passive participle varies like the past (active) participle
according to the gender and number of its subject. It ends in most
cases in =-n= (seldom in =-t=) for the masculine, in =-na= (=-ta=) for
the feminine, and =-no= (=-to=) in the neuter in the singular number,
and in =-ni= (-=ti=), for masculine, =-ny= (=-ty=) for feminine, =-na=
(=-ta=) for neuter in the plural number.

All the tenses and moods of the passive voice are compounded from the
corresponding form of the auxiliary verb =to be=, =býti=, and the
passive participle.

Časování slovesa chváliti v trpném rodě.

Conjugation of the verb to praise in the passive voice.

=Trpný přechodník=--Passive participle, =chválen, -a, -o; ni, -ny, -a=.

=Neurčitý způsob=, Infinitive, =býti chválen=, to be praised.

Oznamovací způsob.--Indicative mood.

  Přít. čas. Present tense.  Min. čas. Past tense.  Bud. čas. Fut. tense.

  Jsem chválen               Byl jsem chválen       Budu chválen
  (I am praised)             (I was praised)        (I shall be praised)
  jsi chválen                byl jsi chválen        budeš chválen
  jest chválen               byl chválen            bude chválen
  Jsme chváleni              Byli jsme chváleni     Budeme chváleni
  jste chváleni              byli jste chváleni     budete chváleni
  jsou chváleni.             byli chváleni.         budou chváleni.

Rozkazovací způsob.--Imperative mood.

=Buď chválen!= Be praised! (thou). =Buďme chváleni! Buďte chváleni!=

Podmiňovací způsob.--Conditional mood.

  Přítomný čas. Present time.  Minulý čas. Past tense.

  Byl bych chválen             Byl bych byl chválen
  (I should be praised)        (I should have been praised).
  byl bys chválen              byl bys byl chválen
  byl by chválen               byl by byl chválen
  byli bychom chváleni         byli bychom byli chváleni
  byli byste chváleni          byli byste byli chváleni
  byli by chváleni             byli by byli chváleni.

The above are masculine forms. For the feminine add in the singular
=-a=, and in the plural exchange the final =-i= for =-y=; for the
neuter =-o=, in the plural =-a=.


  Žáci jsou chválen=i=.
  Žák jest chválen.
  Žákyně jsou chválen=y=.
  Žákyně jest chválen=a=.
  Zvířata jsou zkrocen=a=.
  Zvíře jest zkrocen=o= (tamed).

Inanimate masculine subjects require the participle with =-y=.

  Kameny ležely.
  Byly položeny.
  Hoši leželi.
  Byli poraněni.

Notice the agreement of final =-i= and =-y= in noun and participle

In lesson XXI. which contains the table of the Bohemian verb, the
passive participle of various divisions is given. In order to
facilitate the study of the passive forms of the Bohemian verbs are
regrouped below according to the formation of their passive participles.

  Group A.) In verbs of this group the passive participle is formed
  from the imperative by adding the suffix =-en= (=-ěn=).

  First conjugation     I. sub. | nésti          nes        nes=en=
  Third conjugation     I. sub. | chváliti       chval      chvál=en=
                                 (Here the stem vowel is lengthened as
                                  in infinitive).
                       II. sub. | haněti         haň        han=ěn=
                      III. sub. | trpěti         trp        trp=ěn=

  B.) In verbs of this group the passive participle is formed by
  replacing the infinitive ending =-ti= by =-n=.

  First  conjugation   III. sub. | bráti                        brán
  Second conjugation             | volati                       volán
  Fourth conjugation     I. sub. | milovati                     milován

  C.) In verbs of this group the passive participle ends in
  =-t= which is added to the first person singular of the
  present indicative.

                                 | minouti         tisknu       minut
                                 | minouti         minu         tisknut

  D.) Here belong irregular verbs, e. g.:

  (=Tisknut= is a new form, the older form is =tištěn=).

                                 | bíti to beat                 bit
                                 | péci to bake                 pečen

Exercise I.

Conjugate in passive voice (follow the diagram of chváliti):

=Milovati= to love, =volati= to call, =učiti= to teach, =platiti= to
pay (placen), =nositi= to carry (nošen).


Dative and locative case.

       Dative                      Locative

   Masculine and Neuter        Masculine and Neuter

  hustému  |  lesu            v hustém  |  lese
  staršímu |  bratru          o starším |  bratru
  mému     |  bratrovi        mém       |  bratru
  mému     |  slovu           našem     |  slovu, slově
  našemu   |  kupci           tom       |  kupci
  tomu     |  stroji          bratrově  |  poli
  bratrovu |  kuřeti          sestřině  |  kuřeti

Personal pronoun dative and locative singular =mně=, =mi=; =tobě=,
=ti=; =sobě=, =si=; =jemu=, =mu=; =jí=.

Dative and locative feminine.

  dobré    | rybě
  starší   | růži
  mé       | kosti
  naší     | paní
  té       |
  bratrově |

Plural of all three genders.

          Locative                         Dative

  dobrých    | bratrech, bratřích   dobrým    | bratrům
  starších   | lesích               starším   | kupcům
  mých       | kupcích              mým       | lesům
  našich     | strojích             našim     | strojům
  těch       | slovech              těm       | slovům
  bratrových | rybách               bratrovým | rybám
  červených  | růžích               červeným  | růžím
  bílých     | kostech              bílým     | kostem
  žitných    | polích               žitným    | polím
  mladých    | kuřatech             mladým    | kuřatům

Personal pronoun dative plural: =nám, vám, jim=.

Locative plural: =nás, vás, jich=.

Exercise I.

What are the uses of the dative and the locative case?

What are the prepositions with the dative and locative cases?

Exercise II.

Ne každému štěstí slouží. Moudrý nepodléhá náhodě. Čemu se učíte?
Důvěřujte svým přátelům. Těžko pravdě se protiviti. Komu jste to
donesl? Bláznu i dřevěný peníz dobrý. Jsme věrni své vlasti. On nám
není roven. Nemluvte špatně o nepřítomných lidech. Sousedé leželi si
ve vlasích. Komu není s hůry dáno, v apatyce nekoupí. Nevím, co ve mně
vidí. My o slavíku a on o růžích.


Z trpného příčestí jsou tvořena přídavná jména a podstatná jména

=Hoch byl pochválen.= The boy was praised. =Pochválený hoch.= The
praised boy. =Matka jest milována.= The mother is loved. =Milovaná
matko!= Beloved mother! =Okno bylo rozbito.= The window was broken.
=Rozbité okno.= The broken window.

When the possessive participle is used as an adjective, it takes the
regular adjectives ending. (=ý, á, é= in singular, =í, é, á= in plural).

Čiňte rozdíl mezi trpným příčestím a přídavným jménem; toto má dlouhé
koncovky, prvé má krátké!

Z minulého (činného) příčestí taktéž se tvoří přídavná jména podobným

=Spadl=, fell; =spadlý list=, fallen leaf; =uzrál=, ripened; =uzrálé
ovoce=, ripe fruit.

Podstatná jména slovesná.--Verbal nouns.

Přidáním -í (In English they end in =-ing=).

=Psán=, written; =psaní=, writing; =chválen=, praised; =chválení=,
praising. =Vaše psaní jest nečitelné.= Your writing is illegible.
=Přílišné chválení škodí.= Too much of praising harms.

Skladba trpného rodu.--Passive voice syntax.

Brutus zabil Caesara. Brutus killed Caesar. Caesar byl zabit Brutem.
Caesar was killed by Brutus.

In changing an active statement into a passive, the subject of the
active verb becomes object of the passive verb and vice versa. The
object of the passive verb, the cause or instrument of the action is in
Bohemian in the instrumental case. In English the instrumentality is
denoted by the preposition =by=.

Exercise I.

Vítězové her olympijských byli odměňováni olivovými věnci. Byli jsme
pozváni k zábavě. Pozvaní hosté byli uvítáni. Nepřátelé byli poraženi a
zahnáni na útěk. Umdlení dělníci odpočívali. Ten dům bude zbořen a na
jeho místě bude postaven nádherný hotel. Kup novou sklenici na místě
té rozbité. Na podzim jest země pokryta spadlým listím. Zločinec byl
odsouzen pro zločin zabití. Přílišné mluvení každému škodí. Dostal jsem
dobrou známku z kreslení. Lhaním se nevylžeš. I okoralý chléb je v
nouzi dobrý.


The instrumental case.

  Masculine and neuter.
  Singular               Plural all genders.

  dobrým     | bratrem   dobrými    | bratry
  hustším    | lesem     hustými    | lesy
  mým        | kupcem    mými       | kupci
  naším      | strojem   našimi     | stroji
  tím        | slovem    těmi       | poli
  bratrovým  | kuřetem   bratrovými | rybami
  cizím      | polem     cizími     | zeměmi
             |           krásnými   | řečmi
             |           úlisnými   | slovy
             |           našimi     | kuřaty

  dobrou     | rybou
  starší     | zemí
  mou        | řečí
  naší       | lodí
  tou        | houbou
  bratrovou  | matkou

Osobní náměstky v sedmém pádě, =mnou, tebou, sebou, jím, jí, námi vámi,

Exercise II.

Chyba člověkem vládne. Hlad nedá se slovem utišiti. Štěstí námi kolem
točí a hrá. Málokdo bývá spokojen se svým osudem. Nechlub se tím, co
nemáš. Zahrada voněla příjemnou vůní. Chlapec se chvěl strachem. Z
laciné koupě se radovali. Doufáme a spoléháme na vlastní síly. Hádají
se--nevědí o čem. Honza se s dobrou potázal. Kdo pravdu zastává,
vítězem zůstává. Matka uvařila večeři. Večeře jest uvařena. Knihovna
bude otevřena. Když dobře vykonáte svou práci, budete pochváleni. Hoch
napsal úlohu. Jeho úloha jest již napsána. Až bude tvá napsána, přines
mi ji. Bylo nám oznámeno, abychom si přišli pro svůj plat. Ta nová
sklenice jest rozbita. Kdo ji rozbil?


Přechodníky. (Gerunds, transgressives).

Přechodníky jsou slovesné tvary spojující vlastnosti přídavných jmén
se slovesem. Smysl přechodníku musí býti vždy doplněn jiným slovesem,
zvaným =slovesem řídícím=.

Ex.: =Hledě= z okna, =obdivoval= jsem krásnou krajinu. (While looking
out of the window I admired the beautiful landscape).

=Hledě= (=já=) describes the pronoun =já=--(adjective function); it
describes also a state of being--(verbal function); its sense is
completed by another verb--=obdivoval jsem=. =Obdivoval jsem--sloveso

Přechodníky jako přídavná jména mění se dle rodu i čísla a sice mají
dva tvary v jednotném čísle pro rod mužský =hledě= pro rod ženský a
střední =hledíc=, a jeden tvar pro množné číslo =hledíce= (pro všechny

Přechodníky jako slovesa rozlišují dobu a děje a mají dva tvary časové.

Tvary přítomné.

  Sing. hledě (masc.) hledíc (fem. and neut.) looking
  Plur. hledíce

Tvary minulé.

  Sing. hleděv (masc.), hleděvši (fem. and neut.) having been looking,
  Plur. hleděvše
        pohleděv, having looked, (sloveso perfektní).

K vůli lepšímu přehledu a zapamatování si roztřídíme přechodníky dle
podobnosti tvoření (podobně jako trpné příčestí). Přítomný přechodník
tvoří se z rozkazovacího způsobu, minulý z kmene infinitivního.

                               I. třída.

  Neurč. zp.  Rozkaz.           Přechodníky
  umě=ti=    | uměj   | umě=je=    uměj=íc=     uměj=íce=
             |        | umě=v=     umě=vši=     umě=vše=
  drže=ti=   | drž    | drž=e=     drž=íc=      drž=íce=
             |        | drž=ev=    drž=evši=    drž=evše=
  prosi=ti=  | pros   | pros=e=    pros=íc=     pros=íce=
             |        | pros=iv=   pros=ivši=   pros=ivše=
  pí=ti=     | pij    | pij=e=     pij=íc=      pij=íce=
             |        | pi=v=      pi=vši=      pi=vše=

                              II. třída.

  vola=ti=   | volej  | vol=aje=   vol=ajíc=    vol=ajíce=
             |        | vol=av=    vol=avši=    vol=avše=

                             III. třída.

  nés=ti=    | nes    | nes=a=     nes=ouc=     nes=ouce=
             |        | nes        nes=ši=      nes=še=
  minou=ti=  | miň    | min=a=     min=ouc=     min=ouce=
             |        | min=uv=    min=uvši=    min=uvše=
  tisknou=ti=| tiskni | tiskn=a=   tiskn=ouc=   tiskn=ouce=
             |        | tiskn=uv=  tiskn=uvši=  tiskn=uvše=

                              IV. třída.

  milova=ti= | miluj  | miluj=e=   miluj=íc=    miluj=íce=
             |        | milo=vav=  milo=vavši=  milo=vavše=

Z přítomného přechodníku ženského rodu tvoří se přídavná jména příponou
=-í= (sklonění dle vzoru severní.) Milující žena, loving wife.

Vazby přechodníku.--Syntax with gerunds.

I. Přechodník přítomný =neukončených= (imperfective) sloves (Lesson
XXXIV.) znamená současnost (coincidence) děje se slovesem řídícím:

Hledě z okna, obdivuji. While looking out of the window I admire.
Hledě z okna, obdivoval jsem. While looking out of the window I admired.

II. Přechodník přítomný ukončených (perfective) sloves značí obvykle
budoucnost (předcházení futurity precedence) děje před slovesem řídícím:

=Vytáhnouce do pole, zaženeme nepřítele.= Taking the field we shall
chase away the enemy.

III. Přechodník minulý neukončených sloves naznačuje minulost děje
současně se slovesem řídícím:

=Hleděv z okna obdivoval jsem.= Having been looking out of the window I

IV. Přechodník minulý ukončených sloves naznačuje minulost děje před
slovesem řídícím:

=Pohlédnuv z okna, uviděl jsem.= Having looked out of the window I have

=Vytáhnuvše do pole, zaženeme nepřítele.= Upon our having taken to the
field we shall drive away the enemy.

Přechodníky zkracují věty.

=Hledě z okna obdivuji= se rovná: Hledím z okna a obdivuji.

=Hledě z okna obdivoval jsem= se rovná: Hleděl jsem z okna a obdivoval.

=Vytáhnouce do pole zaženeme nepřítele= se rovná: =Když= vytáhneme do
pole, zaženeme nepřítele.

=Naučiv se úloze, šel jsem do školy= rovná se: =Když= jsem se naučil
úloze, šel jsem do školy.

Přechodníkem krátíme takové věty, kde podmět obou dějů jest týž. Při
krácení smysl vět nesmí býti změněn. Při krácení spojka (conjunction)
se vypustí.

Přechodníků se užívá jen ve spisovné řeči. Ve staré češtině byly tyto
tvary více užívány.


Jsa hladov, lev přepadá i stáda a osady lidské. Svíce lidem sloužíc
sama se stravuje. Skřivánek vyletěv do mraku, zajásal v krásné písni.
Uloživši své dítky ke spaní, matka dokončila svou práci. Vykoupavše se,
šli jsme se nasnídat. Hledajíce houby, procházíme se lesem. Příroda
sama ukončivši a uzpůsobivši Čechy ve zvláštní celek, předustanovila
tím hlavní ráz historie české. (Palacký) Byl to hrozný pohled na
zápasící nepřátele.



Příslovce místa.--Adverbs of place.

(Opakujte o příslovcích úlohu XVIII.)

Tyto rozdělíme dle toho, určují-li místo (position), nebo =směr=
(direction). (V angličtině těchto rozdílů není).

  =Kde?= where?
  =kam?= where to?
  =zde, tu=, here;
  =sem=, here;
  =nikde=, nowhere;
  =tam=, there;
  =všude=, everywhere;
  =někam=, somewhere;
  =jinde=, somewhere else;
  =nikam=, nowhere;
  =domů=, home;
  =doma=, at home;
  =jinam=, somewhere else;
  =nahoru=, up;
  =dolů=, down;
  =v levo=, to the left;
  =v pravo=, to the right;
  =nazpět=, back.

=Odkud?= from where; =odjinud= from somewhere else; =odněkud= from
somewhere; =odnikud= from nowhere; =odevšad= from everywhere; =zdola=
from below; =shora= from the top; =tudy= this way; =jinudy= the other

Příslovce času.--Adverbs of time.

=Dnes= today; =zítra= tomorrow; =včera= yesterday; =předevčírem=, day
before yesterday; =pozítří= day after tomorrow; =vždy= always; =nikdy=
never; =někdy= sometimes; =často= often; =zřídka= seldom; =teď, nyní=
now; =jindy= at other time; =onehdy= the other day; =brzy= soon; =hned=
right away; =časně= early; =pozdě= late; =pořád, stále, ustavičně=
constantly; =nejprve= at first; =potom= afterwards.

Příslovce způsobu.--Adverbs of manner.

=Jak?= how, as; =tak= this way; =nijak= in no way; =všelijak, ledajak=
in various ways; =mnoho=, great deal; =málo= little; =rád= gladly;
=málem= almost; =příliš= too much; =skoro= almost; =velice, velmi=
great deal; =zvolna= slowly; =zčerstva= quickly; =tím způsobem= in this
manner, in this way; =Proto= therefore, for that reason; =jak?= how? in
question; =jak as=, so, as soon as, in description; =tak= so, in such
way. =Jak se uzdravil, odešel.= As soon as he got well he left. =Tak
jako on=, as well as he.


Studujte význam příslovců v následujících větách:

Kdy jste přišel? Přišel jsem právě teď (nyní). Nejprve půjdeme do
školy a potom si budeme hráti. Dnes jest čtvrtek, zítra pátek. Včera
jsme přijeli, pozítří odjedeme. Přijďte brzo! Půjdeme hned. Dobrý
člověk jest stále ochoten konati dobro. Jak to mám udělati? Dělejte to
tak. To rád udělám. Odevšad se hrnuli nepřátelé. Jsem příliš umdlena.
Vy jste příliš laskava. Málem by byl upadl. Jest mi skoro dvacet let.
Odkud jsi přišel? Odnikud mi nepřichází pomoc. Jdi nazpět a přines
peníze. Kde jsi? Jsem zde. Kam jdeš? Jdu tam, odkud tys přišel.
Pokoj je v pravo, ložnice v levo. Nemohl jsem to nikde najíti. Nikam
nepůjdeš. Jedeme dolů do města. Přijďte nahoru. Jest to tak, jak jsem
řekl. Dělej svou práci pořádně a ne ledajak.

Cvičení II. Studujte pády a slovesné tvary v následujících větách.

Není pamětníka takové zimy. Mnoho psů zajícova smrt. Jenom člověk pevné
vůle přemáhá překážky. Milý příteli, buď dobré mysli. Národ chopil
se zbraní, aby uhájil svých svobod. Lepší hrst jistoty, nežli pytel
naděje. Kde jich mnoho velí, tam se mysli dělí. Host a ryba třetího dne
páchne. Buďte dbalí svých povinností. Škoda krásy, kde rozumu není.
Štěstí o berle se vleče, a neštěstí lítá na křídlech. Bylo to loni o
vánocích. Po ovoci jejich poznáte je. Syn nosí šaty po otci. Slepička
po zrnečku klove. Trváme pevně na svých právech. Přítel příteli hrad
staví, nepřítel nepříteli rakev teše. Pohané modlám se klaněli. Však
není ještě všem dnům večer. Skromnost by ti lépe slušela než prázdná
pýcha. Nouze naučí práci. Truhlář rozumí svému řemeslu.



=Souřadné spojky.=--Coordinate Conjunctions.

A.) Spojky spojující věty a části věty (phrases.)

  a   | and           =Pán a sluha.= The master and the servant.
  i   | and also      =Vy i já tam půjdeme.= You and I also will go there.
  též | as well, too  =Ona to též řekla.= She, too, said it.

=Ani.=--In negative sentences instead of =i= comes =ani=, nor neither.
=Vy ani já tam nepůjdeme.= You nor I shall go there. =Ani vy ani já.=
Neither you nor I. =Vy i já tam půjdeme.= You and I shall go there.

  =také= }  also             =My to také víme.= We also know it.
  =též=  }

  =či, čili, nebo, anebo=,   =Vy či já.= You or I.

  =buď=, whether,
  =buď--anebo=, either or.   =Buďto pracujte, anebo odejděte.=
                              Either work or leave.

  =pak=      } then          =Nejprve práci, pak (potom) plat.=
  =potom=    } latter,       First work, then pay.
  =posléze=    finally.      =Posléze jsme přišli k jeskyni.=
                             Finally we came to a cave.

=Brzo--brzo=, soon--soon (then). =Brzy on, brzy já.= Soon he, soon I.
=Netoliko--nýbrž, netoliko--avšak.= Not only--but also.--=Netoliko
Poláci, nýbrž i Čechové žádají samostatnost.= Not only the Poles but
also the Bohemians demand independence.


  =ale=   } but               =Ale= may be placed first in sentence, not
  =avšak= }                   =avšak=. =Já pracoval, ale bratr odpočíval.=
                              I worked, but my brother rested.

  =přece=, yet, nevertheless  =Malá jehlička, přece píchnutí bolí.=
                              Though the needle be small, nevertheless
                              its sting pains.

  =než=, but                  =Je hodný, než má zlé rádce.=
                              He is good but has bad advisers.

  =dříve než=, before,        =Zavolejte mne, dříve než odejdete.= Call me
  =než= than;                 before you leave. =Lépe než ty.= Better than
  =raději než=, rather than   you.

  ne--nýbrž, not--but         =Ne vy, nýbrž on bude potrestán.= Not you but
                              he will be punished.

  =sice=, or else             =Zaplaťte, sice vás zažaluji.= Pay or I’ll
  (as a matter of fact)       sue you. =Vy sice nevyhovujete, ale zkusím
                              vás ještě jednou.= As a matter of fact you do
                              not come up to the expectation but I’ll try
                              you once more.


  =neboť= }  because          =Přines to, neboť (vždyť) toho potřebuji.=
          }  for              Bring it, for I need it.
  =vždyť= |  hence


  =proto=  } therefore,  =Lžete, proto vám nevěříme.= You lie therefore
  =pročež= } for that    we don’t believe you. =Nepsal mi, proto, pročež,
  =tudíž=  } reason,     (tudíž), (tedy) jsem nečekal.= He didn’t write
  =tedy=   } so          therefore (so) I did not wait.

Distinguish proto therefore, and protože because, since.--=Protože= se
neučíte, =proto= propadnete. Because you don’t study, therefore you
will fail.

Spojky podřadné.--Subordinate Conjunctions.

  =že=, that             =Divím se, že vy to nevíte.= I am surprised that
                         you don’t know it.

  =protože=  |           =Protože, poněvadž, ježto byla malá úroda, vše
  =poněvadž= | because,  jest drahé.= Since the crop was small everything
  =ježto=    | since     is dear.

=By=, =aby=, that, in order. In English, it is frequently rendered by
infinitive. =Řekni, aby přišel.= Tell him to come. =Oznamuji to, aby to
věděl.= I announce it in order that he may know it.

  =ač=, =ačkoliv=, although.    =Ač se mi to nepodařilo.= Although I did
                                not succeed.

  =jestli=, =jestliže -li,= if. =Jestli to nevíte, povím vám to.= If you
                                don’t know it, I’ll tell you that.

Před spojkami =ale=, =že=, =když=, =kdy=, =kdyby=, =poněvadž=, =zdali=,
=jestli=, =jestliže=, =až=, =ačkoliv=, jsou-li uprostřed věty, děláme
čárku (comma).


Zaměňte spojky jinými s podobným významem a pozorujte, zda smysl věty
byl změněn:

Viděl jsem i uvěřil jsem. Ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo. Litera
zabíjí, ale duch oživuje. Mračí se, avšak pršeti nebude. Není nám
život krátký dán, než my jej krátíme. Neprosím, nýbrž práva svého
žádám. Neboj se, vždyť jsem s tebou. Ne vše doma máš, proto také lidí
potřebuješ. Ráda kočka ryby jí, však do vody se jí nechce. Jednou ranou
dub nepadne, proto v práci vytrvej. Poslechni, sice budeš potrestán.
Jelikož jsi lenoch, nemají tě lidé rádi.


    Kdo zazpívá si vesele
    a koho život těší,
    ten zdráv nám budiž, přátelé,
    neb on se neprohřeší.

    On písní sobě uleví,
    i když ho něco tíží,
    a pánu bohu nekřivdí
    a lidem neublíží.

    U rajské brány, přátelé,
    tam svatý Petr stojí
    a smutné i ty veselé
    se duše kolem rojí.

    Z těch smutných mnohou zastaví
    a její hříchy čítá;
    však duši, kterou těšil svět,
    hned z dálky k ráji vitá.

J. V. Sládek



=Krátké a dlouhé samohlásky=: =a, e, i, o, u, y; á, é, í, ó,= (ó velmi
řídké), =ú, ů, ý.=--Dělejte čárku nad písmenou, která má dlouhý zvuk.
=Ú= se píše na začátku, ů uprostřed a na konci slov. (Při ohýbání ů se
mění v o).

=Měkké a tvrdé souhlásky=: ž, š, č, ď, ť, ň, ř, j, jsou měkké
souhlásky, po nichž se píše vždy i, neb í.

=h=, =ch=, =k=, =d=, =t=, =n=, =r= jsou tvrdé souhlásky, po nichž se
píše y neb =ý=.

=Výjimky.=--Slova cizího původu (většinou vzatá z latiny neb řečtiny),
zachovávají totéž y neb i, jaké mají v angličtině, do které byly též
převzaty: Ex.: =cylindr=, =orient=, =technika=, =diamant=, =Kristus=,
=Richard= etc.

Měkké slabiky:

Místo =ďi=, =ťi=, =ňi= píšeme =di=, =ti=, =ni=; =mě=, =bě=, =pě=, =vě=,
=dě=, =tě=, =ně=.

Pozor na =mě= a =mně=!

=Mně= nebo mi jest dative, nebo locative náměstky já.

=Mě= jest objective neb possessive náměstky =Já=. Podobně =Tě=.

=Mně= se vyskytuje ve slovech, kde jiné odvozeniny mají =mn=:
=upřímný=, =upřímně=.--=Mně= jest řídké.

=Mě=--město, měřiti, jmění etc.

=Obojetné souhlásky: B, p, l, m, s, v, z.= Uvnitř slov se po nich píše
i neb í, vyjma v následujících slovech a odvozeninách, které mají y neb

=po b=: =býti=, to be (=aby=, =bych=, =byl=, =kdyby=, =odbýti=, =byt=,
=obyvatel=, =nábytek=, =zbytečný=, =starobylý= etc.) =bystrý,=
sharp, smart. bylina plant, (býlí weeds) =kobyla= mare, (=kobylka=
grasshopper), =býk= bull, =obyčej= habit.

=po l=: =lysý= bare, =mlýn= mill (mlynář), =slyšeti= to hear (vyslýchati,
slyšení), =polykati= to swallow (vzlykati), =blýskati se= to lighten,
=lýtko= (calf of foot), =lýko= bast, =plyn= gas (plynouti, plýtvati,

=Po m=: my we; =myš= mouse; =hmyz= insect; =mýti= to wash (mýdlo,
mydlář, mydlina). =mýliti= se to err; (omyl, zmýlená); =mysl= mind
(smysl, úmysl, důmysl, průmysl, myslivec, lehkomyslný); =odmykati=
unlock (zamykati, smýkati, smyčec).

=Po p=: =pysk=, lip; =pytel= bag (pytlák); =kopyto= hoof; pýcha
haughtiness (pyšný, přepych); =třpyt= luster, shine (třpytiti se);
=zpytovati= to investigate (přírodozpyt); =pykati= to rue, repent;
=pýřiti= se to blush.

=Po s=: =syn= son (zlosyn, synovec); =sytý= full, satisfied (sytiti to
feed); =sýr= cheese (syreček, syrovátka); =syčeti= to hiss; =sypati= to
strew; =osýchati= to dry (vysýchati).

=Po v=: prefix =vy-= (vyskočiti, výnos etc.); =vy,= you; =vysoký= high
(povýšiti, výšina); =výskati= to yell; =žvýkati= to chew; =výti= to
howl; =zvyk= habit (zvykati, obvyklý, povyk).

=Po z=: =brzy= soon; =jazyk= tongue; =nazývati= to name.

U většiny případů, kde ve spisovné češtině jest =ý=, obecně
se říká ej. =Být=--=bejt=; =pýcha=--=pejcha=; =nový=--=novej=;
=starý=--=starej= etc. (Avšak =zejtra=--=zítra=, =nožejček=--=nožíček=

Konečné tvrdé y jest u tvrdých sklonění jmén rodu ženského, středního
a neživotné bytosti rodu mužského. =Ryby=, =školy=, =sudy=. (Též v
objektivním a instrumentálním pádě v tvrdém sklonění životné bytosti
rodu mužského).

Přídavná jména trojvýchodná končí v mužském rodě na =ý=. E. g.: Starý,
vysoký, nový.

Toto =ý= se mění v množném čísle, pro životnou bytost v =í= (=starší=
lidé), =vysocí= (pánové), =noví= (žáci).

Minulé příčestí sloves a trpný přechodník končí na y v množném čísle u
ženského a středního rodu a u neživé bytosti mužského rodu.

Stromy byly veliké. Dobře rostly. Stromy byly zničeny. Kachny plovaly.
Byly chyceny.

Ale pro mužský rod a životnou bytost v množném čísle: Hoši běželi.
Vojáci bojovali.

Vidíme, jak tvrdé y následují jedno po druhém. Totéž platí i o měkkém i
v mužském rodě živé bytosti. Hoši přišli. Byli pozváni.

U sloves v přítomném čase =nikdy= se nevyskytuje na konci =y= neb =ý=,
tedy umí, nosí, ví etc.

Začáteční velké písmeno.


a) na počátku věty;

b) u jmen vlastních: =Karel=, =Čechy=, =Chicago=, =Amerika=.

c) u titulů knih: =Palackého Dějiny národu českého; Vrchlického Legenda
o sv. Prokopu.=

d) titulové náměstky: =Vy příteli=, =Vám=, =Vás=, =Ty=, =Tebe etc.=
=Já= (I) se píše v češtině s malým j.

(U jmen přídavných a příslovcí rozlišujeme od angličtiny: =mluvíme
česky=, we speak Bohemian).

e) V českých básních počínají se řádky malou písmenou.--Výjimku tvoří
počátky nových vět.


Tvoření slov.--Formation of words.

Vyjma velice malé procento cizích slov, čeština jest jednolitý jazyk,
projevující velikou příbuznost slov.

Slovo se tvoří pomocí předpon (prefixes), přípon (suffixes), a zřídka
pomocí vpon (infixes, ex. -nou-, klesati, klesnouti).


Tyto studovali jsme při slovesech v cvičení 34. a 35. (slovesa
perfektivní). Ze sloves perfektivních--právě jako z jiných
sloves--tvoří se podstatná a přídavná jména, která ovšem podrží
předponu původního slovesa a tím i jeho smysl.

Příklady: hledati, to look for.--Nahlédnouti to look in, rozhlédnouti
se to look around, prohlédnouti to look through, to search.

Podstatná a přídavná jména, odvozená z původního slovesa: hlídka watch,
hlídač watchman, hledání the searching, hledaný sought for, desired.
(Hledaný člověk, sought for, desired person).

Podstatná a přídavná jména, z odvozených sloves: prohlídka, inspection;
náhled, opinion (mental look into the affair); rozhled, view, survey;
prohlídka, inspection; nahlížení, looking in; rozhlížení, looking
around (observation)--rozhlédnutí, looking around (momentous);
prohlédnutý, searched.

Nová podstatná a přídavná jména jsou tvořena příponami ke kmenu
slovesnému, nebo ke kmenu podstatných a přídavných jmen. Pro velikou
rozmanitost jen nejdůležitější budou uvedena.

Přípony podstatných jmen.--Noun suffixes.

=-stvo=, =-ství--pán= noble, =panstvo= nobility, =panství= estate,
=křesťan= Christian, =křesťanstvo= Christendom, =křesťanství=

=-í--list= leaf, =listí= all the leaves taken together, =uhel= coal,

=-(i)č--bíti= to beat, =bič= whip; =nositi= to carry, =nosič= carrier;
=rýti= to dig, =rýč= spade.

=-inec--host= guest, =hostinec= inn; =chudobný= poor, =chudobinec=

=-ina--cizí= foreign, =cizina= foreign country.

=-ice--led= ice, =lednice= ice house; =kruh= circle, =kružnice=
circular outline.

=-iště--trh= market, =tržiště= market place; =oheň= fire, =ohniště=
fire place.

=-árna--káva=, coffee, =kavárna= coffeehouse; =lék= medicine, drug,
=lékárna= drugstore; =kovati= to forge, =kovárna= the forge.

=-ství--malíř= painter, =malířství= painting occupation; =rytíř=
knight, =rytířství= knighthood.

Předpony označující muže, neb zaměstnání mužů (masculine occupation).

=-isko--dobrý= good, =dobrotisko= good fellow.

=-ík--obuv= footwear, =obuvník= shoemaker; =zlato= gold, =zlatník=

=-ín--čeleď= servant people, =čeledín= man servant, =voj= army, =vojín=

=-íř--uhel= coal, =uhlíř= coal seller, charcoal burner; =malovati= to
paint, =malíř= painter.

=-ař--péci=, to bake =pekař=, =psáti= to write, =písař= writer, copyist.

=-ář--mýdlo= soap, =mydlář= soap maker; =řezati= to cut, to carve,
=řezbář= carver.

=-ák--hloupý= silly, =hlupák= silly fellow; =město= city, =měšťák= city

=-áč--vous= beard, =vousáč= bearded man.

Přípony označující buď zaměstnání ženy, neb manželský stav s mužem
uvedeného zaměstnání.

=-ka--malíř=, =malířka=, =uhlíř=, =uhlířka=, =mydlář=, =mydlářka=,
=Čech=, =Češka=,=učitel=, teacher, =učitelka=, =lékař= physician,

=-ice--holub= pigeon, =holubice=; =lev= lion, =lvice= lioness,
=obuvník=, shoemaker, =obuvnice=, shoemaker’s wife, =sklepník= waiter,
=sklepnice= waitress.

=-yně= (=kyně=)--=otrok=, slave, =otrokyně= woman slave; =bůh=, god,
=bohyně= goddess, =žák popél=, =žákyně=, =umělec=, =umělkyně=.

=-í--pán= mister, =paní= mistress.

=-ová--mistr= (master), =mistrová=, pak u jmén =Novák=, =Nováková= etc.

Pozorujte, že některé přípony krátí kmenovou souhlásku: =sázeti= to
set, =sazeč= typesetter, =síla= strength, =silák= strong fellow.

Přípony jmen přídavných.--Adjective suffixes.

=ivý=, (=-avý=)--=červ= worm, =červivý= worm-eaten; =láska= love,
=laskavý= kind.

=-livý--trvání=--duration, =trvanlivý= durable; =zdání= appearance,
=zdánlivý= apparent.

=-ovitý--suk= knot, =sukovitý= knotty; =kousek= little piece,
=kouskovitý= consisting of little pieces.

=-ný--moc= power, =mocný= powerful; =práce= work, =pracný=, made by
great work (effort).

=-ěný--naznačuje= původ (origin)--=dřevo= wood, =dřevěný= of wood;
=sklo= glass, =skleněný= made of glass.

=-ní= (naznačuje původ místní, locality)--=sever= north, =severní=
northern; =jih= south, =jižní= southern.

=-vý--hra= play, =hravý= playful; =krev= blood, =krvavý= bloody.

=-itý=, =atý=, =-natý--les= forest, =lesnatý= covered by forests;
=hlas= voice, =hlasitý= loud.

=-ký=, =-ský--pán= lord, =panský= lordly; =bůh= god, =božský= godlike.

=-í--ryba= fish, =rybí= of the fish, =rybí tělo= body of the fish, etc.

Následuje-li přípona =-ní= neb =-ný=, =n=, obdržíme zdvojené =nn: den
day denní= daily; =čin= act, =činný= active.

Přípona =-ký= po =k= dává zdvojené =k=: =měknouti=, =měkký=.

Přípony sloves.--Verb suffixes.

=-iti--barva= paint, =barviti= to paint, =soud= tribunal, =souditi= to

=-ovati--chyba= mistake, =chybovati= to make mistakes, =dík= thank,
=děkovati= to thank.

=-ěti--šedivý= gray, =šedivěti= to be getting gray.

=-ati--zelený= green, =zelenati= to be getting green, to show the green
color, =hloub= (=hloubka=) depth, =hloubati= to think deeply, to ponder.

=-outi--žlutý= yellow, =žloutnouti= to be getting yellow, =starý= old,
=stárnouti= to be getting old.

The last three suffixes =ěti=, =ati= and =outi= form the so called
inchoative verbs expressing a beginning and growing of an action.

Minulý a trpný přechodník mění se v přídavné jméno přidáním =-ý= pro
mužský rod j. č. a dloužením koncovky v ostatních rodech a v množném

=Směl=, was allowed, =smělý=, =-á=, =-é= audacious. =Zlomen=,
=zlomený=. =Stárnouti=, to be getting old; =sestárlý=, one who became
(grew) old.

Tvoření příslovců z přídavných jmen, viz úlohu XVIII.

Slovesa složená.

Mnoho slov povstalo spojením dvou slovních pojmů: =zlo=, wrong;
=čin=, deed; =zločin=, crime; =oko=, eye; =mžení= (=mihnutí=),
twinkle; =okamžení=, an instant twinkle; =ostrý=, sharp; =vtip= wit;
=ostrovtip=, sharpmindedness, cleverness; =sněhobílý=, snow-white;
=krátkozraký=, shortsighted.

Slovesné příbuzenství.--Kinship of words.

Pro studenta češtiny jest velice důležité, by si uvědomil příbuznost
a vznik slov, neboť jen tak vnikne rychle v bohatství a krásy jazyka.
Každé slovo jest součástí veliké slovní rodiny; seznamujíce se s vaším
slovem seznamte se s ostatními členy rodiny. Hledejte, jak, z čeho
slovo povstalo a jaká jiná slova mohou býti z něho odvozena.

Příklad slovního příbuzenství:

=Seděti=, to sit; =poseděti si=, to sit for a while; =vyseděti=,
to hatch; =odseděti=, to sit in prison to the end of the sentence;
=sedati=, =sedávati=, to use to sit; =zasedati=, to sit parlament
or similar body; =předseda=, president; =neposeda=, one who can not
keep quiet; =zasedací síň=, chamber of sitting; =sedlák=, a farmer
(settler); =selka=, farmer’s wife; =sedlačiti=, to farm; =usedlost=,
farming place; =sedlo=, saddle; =sedlář=, saddler; =usedlý=, settled
down; =osada=, village (settlement); =sad=, orchard; =sídlo=, settling
place; =sázeti=, to plant, a z tohoto slovesa nová řada slov se dá


Čtěte připojené články a studujte slova a) jak jsou odvozena, b) která
slova se z nich odvoditi dají.


Jara skokem přibývalo. Lidé pracovali již v polích, nahoře na stráni
vyhřívali se hadi a ještěrky, že se jich děti, jdouce na podzámecký
vrch hledat fialek a konvalinek, vždy lekly. Ale babička jim říkala,
aby se nebály, že do svatého Jiří žádné zvíře není jedovaté, že se může
vzíti do ruky. “Ale potom”, dokládala, “když slunce už je vysoko, potom
je v nich jed.”

Na louce za splavem rozkvétalo buličí oko, pryskyřník, na stráni
modraly se podlíšky a zlatově leskly se petrklíče. Děti sbíraly mladé
lupínky do polévky, přinášely housátkům kopřivy a babička, kdykoli šla
do chléva, slibovala strace, že už co nejdřív půjde na pastvu.

Stromy úprkem obalovaly se listem, komáři vesele hráli ve vzduchu,
skřivánek vznášel se vysoko v povětří. Děti ho slyšely, ale málokdy
malého zpěváčka viděly. Také žežulku poslouchávaly a křičely do lesa:
“Žežulko, pověz nám, jak dlouho budeme živy?” Někdy zakukala, ale někdy
se Adélka na ni zlobila, že schválně nechce zakukati. Chlapci učili
Adélku otloukati vrbové píšťalky; když pak jí píšťalka nepískala,
dávali vinu, že při otloukání nedobře říkala.

Božena Němcová.

  =had=, snake
  =ještěrka=, lizard
  =fialka=, violet
  =konvalinka=, lily of the valley
  =buličí oko=, butter cup
  =pryskyřník=, ranunculus
  =petrklíč=, primrose
  =kopřiva=, nettle
  =skřivánek=, lark
  =žežulka=, cuckoo

Lidská radost.

    Hoj, ta lidská radost,
    ptáček neposeda:
    každou chvilku sobě
    jinou haluz hledá.

    Což pak té haluzce,
    vzpomínka jí zbyla,
    o kterou ta radost
    jednou zavadila.--

    Hůře ale srdci,
    opuštěné sněti,
    kam po celý život
    radost nepřiletí.

J. Pokorný-Pikulík.

Translate following fables into idiomatic Bohemian:

The trumpeter taken prisoner.

A trumpeter marched into battle in the =van= of the army and put
courage into his comrades by his =warlike tunes=. Being captured by
the enemy, he begged for his life, and said: “Don’t put me to death; I
have killed no one; indeed I have no weapons but carry with me only my
trumpet here”. But his =captors= replied: “That is only the more reason
why we should take your life; for, though you do not fight yourself,
you =stir up others to fight=.”

  =trumpeter=, trubač
  =van=, předvoj
  =warlike melodies=, válečné melodie
  =captor=, ten, kdo někoho zajal
  =stir up=, povzbuzovati
  =others to fight=, jiné k boji

The Fox and the Grapes.

A hungry fox saw some fine bunches of grapes hanging from a vine that
was trained along a high =trellis=, and did his best to reach them by
jumping as high as he could into the air. But it was all in vain for
they were just out of reach: so =he gave up jumping=, and walked away
with an air of dignity and unconcern, remarking: “=I thought those
grapes were ripe=, but I see now they are quite sour.”

  =trellis=, mřížka
  =he gave up trying=, přestal zkoušet
  =thought those grapes were ripe=, myslel, že ty hrozny jsou zralé
  =fox=, liška (ta feminine).

The Hunter and the Woodman.

A hunter was searching in the forest for the =track= of a lion, and
=catching sight= presently of a woodman engaged in felling a tree, he
went up to him and asked him if he had noticed a lion’s =footprints=
anywhere about, or if he knew where his =den= was. The woodman
answered: “If you will come with me, I will show you the lion himself.”
The hunter turned pale with fear, and his teeth =chattered= as he
replied: “Oh, =I’m not looking for the lion, thanks=, but only for his

  =hunter=, honec
  =woodman=, drvoštěp
  =tracks=, stopy
  =catching sight=, zahlédnuv
  =footprints=, stopy
  =den=, jeskyně, doupě
  =chattered=, cvakaly
  =Oh, I’m not looking for the lion, thanks.= O, já nehledám lva, díky.

Diogenes the Wise Man.

At Corinth, in Greece, there lived a very wise man whose name was
Diogenes. Men came from all parts of the land to see him and hear him

But =wise= as he was, he had some very =queer ways=. He did not believe
that any man ought to have more things than he really needed; and he
said that no man needed much. And so he did not live in a house, but
slept in a =tub= or =barrel=, which he rolled about from place to
place. He spent his days sitting in the sun, and saying wise things to
those who were around him.

At noon one day, Diogenes was seen walking through the streets with
lighted lantern, and looking all round as if in search of something.

“Why do you carry a lantern when the sun is shining?” some one said.

“I am looking for an honest man”, answered Diogenes.

When =Alexander the Great= went to Corinth, all the foremost men in the
city came out to see him and to praise him. But Diogenes did not come;
and he was the only man for whose opinions Alexander cared.

And so, since the wise man would not come to see the king, the king
went to see the wise man. He found Diogenes, lying on the ground by his
tub. He was =enjoying the heat and the light of the sun=.

When he saw the king and a great many people coming, he sat up and
looked at Alexander. Alexander greeted him and said: “Diogenes, I have
heard a great deal about your wisdom. Is there anything that I can do
for you?”

“Yes,” said Diogenes. “You can stand a little on one side, so as not to
keep the sunshine from me.”

This answer was so different from what he expected, that the king was
much surprised. But it =did not make him angry=; it only =made him
admire= the strange man all the more. When he turned to ride back, he
said to his officers:

“Say what you will; if I were not Alexander, I would like to be

  =Corinth=, Korint
  =wise=, moudrý
  =queer ways=, divné způsoby
  =in a tub=, ve škopku
  =honest man=, poctivý člověk
  =in a barrel=, v sudu
  =spent his days=, trávil dny
  =lantern=, lampa
  =enjoying the heat and the light of the sun=, těšil se teplu a
      slunečnímu světlu
  =did not make him angry=, nerozhněvalo ho
  =made him admire=, vzbudilo jeho obdiv
  =I would like to be Diogenes=, rád bych byl Diogenem
  =Alexander the Great=, Alexander Veliký

The Fox and the Crow.

A crow was sitting on a branch of a tree with a piece of cheese in her
beak when a fox observed her and set his wits to work to =discover some
way of getting the cheese=.

Coming and standing under the tree he looked up and said: “=What a
noble bird= I see above me! Her beauty is without =equal=, the =hue of
her plumage exquisite=. If only her voice is as sweet as her looks are
fair, she ought without doubt to be queen of the birds.” The crow was
=hugely flattered= by this, and just to show the fox that she could
sing she gave a loud crow. Down came the cheese, of course, and the
fox, =snatching it up=, said: “You have a voice, madam, I see: =what
you want is wits=.”

  =to discover some way of getting the cheese=, aby vynašla, jakým
      způsobem by se zmocnila sýra.
  =What a noble bird=, jaký to vzácný pták
  =without equal=, nemá sobě rovné
  =the hue=, barva
  =of her plumage is exquisite=, jejího peří jest nádherná
  =hugely flattered=, jíž bylo nesmírně polichoceno
  =snatching it up=, uchvátivši jej
  =I see: What you want is wits.= Vidím, čeho se ti nedostává, jest důvtip.

The Crow and the Pitcher.

A thirsty crow found a pitcher with some water in it, but so little
was there that, try as she might, she could not reach it with her
=beak=, and it seemed =as though she would die of thirst= within sight
of the remedy. At last she =hit upon a clever plan=. She began dropping
=pebbles= into the pitcher, and with each pebble the water rose a
little higher until at last it =reached the brim=, and the knowing bird
was enabled to =quench her thirst=:

=Necessity is the mother of invention.=

  =as though she would die of thirst=, jako by měla zahynouti žízní
  =crow=, vrána
  =pitcher=, džbánek
  =beak=, zobák
  =hit upon a clever plan=, připadla na chytrý nápad
  =pebbles=, oblázky
  =reached the brim=, dosáhla okraje
  =quench her thirst=, uhasiti žízeň
  =necessity=, potřeba, nouze
  =invention=, vynález


Transcriber’s Note: the errata have been corrected as part of the
process of producing this e-text (as has the spelling of the above
heading, printed as “ERATA”).

  Page 23--third line from the top, “sestra” (not setra).
    ”  36--lesson X, second line, “jména” (not jmena).
    ”  37--third line, “many í are neuter” (not i).
    ”  40--sixth line, “péro” (not pero).
           seventh line, “pérem” (not perem).
    ”  43--twenty second line, “English perfect” (not English perject).
    ”  49--fifth line from the bottom, “pro svého bratra” (not pro mého
    ”  51--second line from the top, “I go to my brother” (not to the
           sixteenth line from the bottom, “above the mountain” (not
           above the mountains).
    ”  52--fifteenth line from the bottom, “bylo strašné! na dvéře” (not
           bylo strašně na dveře).
    ”  55--fourteenth line from the bottom, “kůrka” (not kurka).
    ”  58--in story “Kyselé hrozny”, first two letters in second and third
           lines are missing, read “chut” (not ut), and “marně” (not
    ”  61--third line from the top dative dualis ruka and noha is rukám,
           nohám (not rukoum, nohoum).

Few minor errors in punctuation the kind reader will correct himself.




Bohatý kupec měl dva syny. Starší z nich byl otcovým miláčkem a otec
hodlal mu odkázati všecko své jmění. Matka litovala mladšího syna a
prosila muže, aby synům neříkal, dokud nebude nutno, jak je rozdělil,
neboť doufala, že se jí podaří nějak je porovnati. Kupec jí poslechl a
neprozradil svého pořízení.

Kdysi matka seděla u okna a plakala. Přišel k ní soused a tázal se,
proč pláče. Ona odpověděla: “Jak nemám plakati? Oba synové jsou
stejní, a otec chce jednomu odkázati všecko a druhému ničeho. Prosila
jsem muže, aby neodhaloval synům svého rozhodnutí, dokud bych si
nevymyslila, jak mladšímu pomoci. Ale vlastních peněz nemám, nevím
tedy, jak bych se domohla pomoci.”

Soused odvětil: “Lehká je rada tvé starosti. Pojď, pověz synům, že
starší dostane vše a mladší ničeho, a oni se porovnají.”

Mladší syn, jak uslyšel, že nebude míti žádného majetku, odešel do
ciziny, pilně se tam učil a vzdělal se ve vědách i v řemeslech. Starší
však zůstal doma, žil s otcem a neučil se ničemu, protože věděl, že
bude bohat.

Když otec umřel, starší syn, ničeho neuměje, protrávil všecko jmění
své, kdežto mladší, vyučiv se v cizině vydělávati, brzy zbohatl.

                                             Z čítanky Lva N. Tolstého.


Za týden po Dušičkách, když babička děti budila, oznamovala jim, že
přijel svatý Martin na bílém koni. Děti rychle vyskočily z postelí,
běžely k oknu, a hle, všude bílo! Na stráni po zeleném listu ani
památky, ani na vrbách u řeky, na olších u potoka. V lese zelenaly se
toliko jedle a smrky, ale jejich větve ohýbaly se pod tíží sněhu. Na
jeřábu, který stál blízko stavení a na němž visely vrcholíky zmrzlých
plodů, seděla vrána, a drůbež na dvoře stála tiše a dívala se s
podivením na tu novotu. Jenom vrabci skákali vesele po záspi sbírajíce,
čeho jim tam slepice nechaly. Kočka, vracejíc se s lovu, oklepávala při
každém kroku tlapy a rychle pospíchala na pícku. Ale psi, zarousaní po
kolena, vesele se proháněli ve sněhu.

“Sníh, sníh, to je dobře, budeme jezditi na saních!” zavýskly si děti,
vítajíce zimu, která jim přinášela nové radosti. Svatý Martin jim
přinesl dobré rohlíky, a po svatém Martině nastaly dračky. Děti měly
ovšem přástvy radši, mělyť při nich více svobody. Když zasedly dračky v
kuchyni okolo dlouhého stolu, a na stole se octla vysoká hromada peří,
jako závěj sněhu, odháněla babička Adélku a chlapce ustavičně od stolu.
Přihodilo se totiž jednou, že Jan, jsa puštěn mezi dračky, upadl do té
hromady. Jaký to byl poprask, snadno si můžeme pomysliti.

                                                        Božena Němcová.

  =Dušičky=--All Souls’ day.
  =Jeřáb=--mountain ash.


Byla tichá noc. Měsíček svítil jako rybí oko. Od lesa k farmě přicházel
trpaslík. Měl dlouhé vousy a červenou čepici. Přišel až na farmu.
Všichni tvrdě spali. Trpaslík všechno prohledával.

Co tak chodil, uviděl ve hnízdě vejce. Myslil si asi, že je to soudek
vína. S radostí utíkal k lesu. Pověděl to svým kamarádům. Hned se
trpaslíci vydali na farmu. Našli si to vajíčko na hnízdě. Naložili si
je na vozík a tlačili jej k lesu. Tam měli nádherný palác. Ale nemohli
vozík s vajíčkem utlačit.

Co dělat? Radili se. Potom se uradili, že soudek rozbijí a víno vypijí.
Hned si přinesli svá kladiva a tloukli do soudku. To bylo nějakých ran.
Celí se zapotili. Ale soudeček nepovolil. Tak se uradili, že shodí
soudek na zem a pojedou domů. Kdo ví, co to vlastně je! Aby se jim
ještě zle nevedlo.

Vyskočili na vůz, strčili do soudečku. Vajíčko spadlo s vozu, skořápka
bílá praskla. Z vajíčka vyskočilo kuřátko a volalo “pipipi.”

Trpaslíci se ulekli a rozběhli se na všechny strany. Ale kuřátko rovnou
zpět na farmu.

  =Trpaslík=, dwarf.
  =Skořápka=, shell.


    Víš, co je sníh?
    Tam na nebeském luhu
    se pampelišky v zdobnou pojí stuhu.
    Když odkvetou, tu v jejich hebké pýří
    pro radost fouká andělíčků sbor,
    a juž to vzduchem víří
    a halí pláně, pole, srázy hor--
    a sedí na římsách i na větvích

                          Jar. Vrchlický.

  =římsa=--window sill
  =srázy hor=--bluffs.


Radúz, královský princ slovenské země pod Tatrami, vyjel si se starým
sluhou Radovidem na lov. Zabrali se do hlubokého hvozdu, a panic, žena
se za krásným jelenem, odtrhl se od svého průvodčího a zabloudil v
lese. Darmo volal, darmo troubil na lesní roh, nikdo se mu neozýval.
Šel tedy na zdařbůh, kam ho oči vedly a nohy nesly.

Pojednou octl se na jakési stezce a spatřil proti sobě kráčeti muže
chudobně oděného, nesoucího v ruce pádnou sekyru a na rameni otep
dříví. Požádal ho, aby mu ukázal cestu z lesa, a neznámý ochotně se mu
nabídl, že jej vyvede až na mýtinu, od které již bude moci sám jíti.

Šli, a Radúz se otázal svého průvodčího, jak se jmenuje.

“Vratko mi říkají”, odvětil tázaný.

“A čím se živíš?” zeptal se dále princ.

“Nu, rubám dřeva v lese a mám také políčko, které mne pomáhá živiti.”

“A kolik asi denně vyděláš?”

“To, pane, dost,” dí Vratko. “Tři plné groše.”

“A to ti stačí, abys se uživil?”

“Tři groše denně utráceti?” podivil se Vratko. “Kam bych se poděl!
Nikoli, jeden živí mne, druhý půjčuji na úrok a třetí vracím.”

“Jak to myslíš?” otázal se Radúz. “Nerozumím dobře.”

“Pane”, pravil Vratko, “to je tak: mám doma starého otce, ten mne
vychoval, jemu tedy nyní vracím. Pak je tu synek můj, má radost! Nuž,
tomu půjčuji. Až budu stár a sláb, pak bude vraceti mi on, jak nyní
otci já. Zbývá tedy třetí groš--nu, z toho žijeme.”

Líbila se panici řeč poctivého dřevorubce. Vyňal tři zlaté peníze a
podávaje je Vratkovi pravil: “Ten vezmi pro otce, ten pro sebe a tento
pro syna!”

  =groš=, shilling.

                                                      Dle Julia Zeyera.


    Mlha padá, bude krásný den!
    Zlatý září v zralých hroznů kráse
    pavučinami, hle usmívá se
    jako mudřec v sny své zapředen.
    Slední zbytky květů luk a niv
    plny perel patří v azur čistý,
    les je žíhán, různým ohněm hoří,
    kaštan mědí, dříny amethisty.
    Zdá se, všecko že jest jako dřív,
    řeka v mlze zátoka jak v moři,
    kostelík jak maják na předhoří
    svítí v dálku, vše plá v barev strži,
    a přec vše již zima v spárech drží.
    Mlha padá, bude krásný den!

                      Jaroslav Vrchlický.


Jednou z jara oral farmář u lesa. Najednou přiběhne z lesa medvěd.
Bručí, zuby cení, povídá: “Farmáři, rozluč se se světem. Sním tě a
tvého koně taky.”

“Slituj se, medvěde”, prosil farmář. “Mám ženu a malé děti. Když jim
pole nezorám, budou bez chleba.”

Medvěd svolil: “Dobrá, doorej, já počkám.”

Odešel medvěd stranou a lehl si pod vůz u cesty. Farmář oral, neoral a
díval se po medvědovi. Slzy mu tekly, bál se smrti.

Běžela kolem liška. Ptala se: “Proč pláčeš, farmáři?”

Farmář povídá: “Jak nemám plakati? Tam pod vozem medvěd na mne čeká.”
Liška hodila chlupatým ocasem a šeptala mu: “Co mi dáš? Já tě od
medvěda vysvobodím.”

“Ach liško, lištičko! Dva páry kuřat ti dám, když to provedeš.”

Liška odběhla a začala v lese hvízdati. Potom štěkala jako psi. Medvěd
se ulekl a povídá: “Farmáři, co to tam v lese hvízdá?”

Ale liška přiběhla zpátky a šeptala farmářovi: “Řekni, že jsou to
lovci. V lese zvěř loví.”

Jak uslyšel medvěd o lovcích, lekl se ještě více. Prosil farmáře:
“Polož mne rychle na vůz. Až se lovci zeptají, co na voze leží, řekni:
pařez.” Farmář to udělal.

Liška přišla k vozu. Ptala se silným hlasem: “Farmáři, co máš na voze?”

“Pařez, milý lovče.”

“Když je to pařez, tak si jej přivaž.”

Medvěd strachem zavřel oči. Zašeptal: “Rychle mne přivaž.” Farmář
přivázal medvěda provazem.

A liška zase povídá: “Co máš, farmáři, na voze?”

“Pařez, milý lovče, pařez. Vidíš, že je uvázaný”, povídal farmář. Smál

“Když je to pařez, proč do něj není sekyra zaseknuta? Co je to za pařez
bez sekyry?”

Medvěd zase zašeptal: “Zasekni do mne sekyru. Ale maloučko!”

Tu farmář popadl sekyru. Rozpřáhl se a vší silou bác! Medvěda zabil.

A lišce dal potom tři páry kuřat za to, že mu od medvěda pomohla.

  =Medvěd=, bear;
  =pařez=, stump.


Za starých časů bývalo posvícení v Praze slaveno vždy o sv. Martině a
nikoli o sv. Václavě, jak se koná již od časů husitských. Proč kdysi
bylo zavedeno posvícení Martinské, o tom vypravuje se tato pověst.

Kdysi vyjel si český kníže Oldřich loviti do lesů křivoklátských,
kdež však se odloučil od své družiny a zmátl si cestu v hustém lese.
Troubení jeho přivolalo uhlíře z nedaleké osady, kde právě slavili
posvícení. Uhlíř vyvedl knížete, jehož neznal, z lesa a pozval ho do
své chatrče na husu. Kníže, jenž se vydával za knížecího komorníka
Janka, přijal pozvání uhlířovo a poživ husy posvícenské a pobaviv se
v chatrči jeho, pozval ho, aby ho v Praze na hradě navštívil. Uhlíř
to slíbil za tou výminkou, že mu tam pan Janek dá též upéci husu.
Potom vyvedl knížete z lesů. Kníže sešel se svou družinou a vesele jí
vyprávěl, co se mu přihodilo.

V den sv. Martina dostavil se uhlíř skutečně na hrad Pražský a poptával
se po panu Jankovi. Dvořané, jsouce již na příchod jeho připraveni,
uvedli jej ke knížeti, s nímž užaslý uhlíř potom stoloval a na huse
si pochutnal. Na památku tohoto vysvobození svého z lesa a srdečné
pohostinnosti českých uhlířů ustanovil kníže Oldřich, aby Pražané
každého roku slavili den sv. Martina pečenou husou, a z toho ustanovení
mělo počátek posvícení Martinské.

  =posvícení=--festival of the saint of the local church, celebrated by
             feasting like our Thanksgiving day.
  =uhlíř=--charcoal burner.
  =pečená husa=--roast goose (takes place of our turkey).

                                                          Josef Svátek.


    Skřivánek vylít’ do mraku a jásá,
    a s lemu šedých oblaků
    na svět, jenž plný zázraků,
    déšť zpěvných perel střásá.

    A každý tón jak ze zlata jen zvoní,
    a zem’ poslouchá dojata
    a tuší v ňadrech poupata,
    a čerstvou should be hlínou voní.

                        Jar. Vrchlický.

  =jásati=--to exult, to triumph.
  =zpěvné perly=--the pearls of song.


Žaponec vyniká neobyčejnou láskou ke květinám a stromům. Má však jiný
vkus než my; miluje stromečky zakrslé, uměle znetvořené, na příklad
borovičky, jejichž větve skoro by mohly býti těžítky na psaní. Pro
pestré záhony našeho kvítí nemá smyslu; toliko kopretiny a kosatce,
těšící se zvláštní zálibě jeho, jsou vítány v jeho zahrádkách. Podobně
neváže si květin ve veliké kytice jako my; tři--čtyři květy kopretinové
nebo větévka třešňová v malé váze jsou jeho světnici dostatečnou
ozdobou. Růží v zahradách žaponských skoro ani neuvidíme, ale za to
různé stromy, pěstované ovšem ne pro ovoce, nýbrž pro květ.

Mezi stromy pak pravým miláčkem žaponského lidu jest “sákura”, divoká
třešeň. Básníci ji opěvují, z každého obrazu, z každého díla uměleckého
usmívá se na nás, všecky jiné stromy, jež časné jaro probudilo k
životu, ustupují před ní.

Slunce ukazuje svoji nejusměvavější tvář, sákura rozkvétá. Rozpuklá
její poupata dotýkají se Tokia jako proutek čarodějův; odevšad zaléhá
radostný smích, tepna velkoměstkého života bije prudce i rychle,
zábava millionů vlní se vzduchem a čtyřnásobný klepot špalíčků i
dřeváků--pokud a kde ulice jsou dlážděny--připomíná hukot jarní, sněhem
rozvodněné bystřiny skalní. Nepřehledné, nekonečné davy lidu, na
tisíce malých vozíčků, dvoukolek, tažených obratnými běhouny lidskými,
vše dnes v několika proudech valí se hlavními ulicemi k výletním
místům--dívati se na květy.

Časopisy přinášejí obšírné zprávy o stavu květů v té neb oné končině,
jako jinde ohlašují se důležité zvěsti s bojiště. Dnes, že již odkvétá
v Uyeno, zítra, že asi právě z rána rozvije se na březích Sumidy. A lid
od nejchudšího k nejbohatšímu spěchá s místa na místo, po léta a vždy
v stejném nadšení obdivuje se svým mazlíčkům třešňovým, veselí se pod
jejich korunami, přirovnává květné bohatství posledních let a odnáší si
koupené větévky domů. Nejchudší opatří si alespoň malou haluzku za dva,
tři haléře--snad pro starou matku nebo chorého otce.

Za svého pobytu v Tokiu dal jsem se o slavnosti sákury zachvátiti
všeobecným nadšením a ujížděl jsem na dvoukolce do Uyenského parku.
Tu zahlédl jsem ve víru lidstva, valícího se stejným směrem se mnou,
zuboženou postavu slepce, jenž píšťalkou dovolával se soucitu davů
mimo proudících. Bezděky věnoval jsem mu pozornost, bylať to jediná
smutná tvář v nesčetných zástupech radujícího se lidu. Tu hnala se
kolem tlupa mladíků šaškovitě maskovaných a jeden z nich v nevázané
rozpustilosti vtiskl za smíchu soudruhů rozkvetlou, větvičku třešňovou
v ruku slepcovu. Stařec se ulekl, ale chytl pevně a ohmatával ji ve
zjevné nedůvěře po listech i květech--a pojednou rozlila se jeho tupou,
zuboženou lící záře, úsměv krátkého štěstí, způsobený odleskem květu!
Taková tedy jest tvá moc, čarodějná sákuro!

Vozík můj uháněl dále, a mně bezděky připadla myšlenka: Jak šťasten
jest národ květům se kořící a jak šťastny jsou květy, jež působí lidem
tolik blaženosti!


                                                           E. St. Vráz.


Stará myš povídala: “Svolejme schůzi. Poraďme se, co dělat. Musíme se
přece bránit. Nebo nás kočky všecky zabijou.”

Stalo se. Schůze byla v noci v komoře. Přišlo na ni asi patnáct šedých
myšek. Zasedly ke stolu. Starý myšák byl předsedou. Byl to moudrý
myšák. Nikdy ho kočky nechytily. Uměl utíkat.

Mladá myška zapisovala.

“Ctěný předsedo,” hlásila se jedna myška o slovo. Dostala je.

“Ctěné sestry a bratři! Tak nemůžeme dále žít,” začala myška.

“Pravda! Pravda!” volali všichni.

“Musíme se bránit před zlým kocourem!”

“Svatá pravda!”

“Ale jak se bránit? Kocour je silný, my slabé. Utéci? Jeden kocourův
skok jako deset našich. A potom: kočky jsou falešné. Ani nevíme, už nás
drží. Umějí číhat. Jak se máme bránit?”

Nikdo nevěděl, jak se bránit.

Tu starý myšák otevřel knihu. Podíval se do ní. Hledal moudrou radu.
Potom řekl:

“Ctěné sestry a bratři. Moje rada se vám bude líbit.”

“Poslechněte předsedu. Ví moudrou radu!” volaly myši.

Starý myšák nakroutil si vousy. A začal:

“Co uděláme? Uvážeme kocourovi zvoneček na krk. Zvoneček bude zvonit. A
my poznáme, že kocour jde. Lehko pak utečeme. To je moje rada!”

“Dobře! Výborně!” volaly myšky.

“Náš předseda je moudrý pán. To je to: umí v knihách čísti.”

Potom návrh odhlasovaly. A přijaly.

“Nyní musíme jednoho zvolit--řekl starý myšák--kdo zavěsí zvoneček
kocourovi na krk.”

“Tak, tak, to musíme,” kývaly všechny myšky.

“Sestry, mne nevolte. Mám slabý zrak,” povídala stará myška--babička.

“Ani mne nevolte. Zlomila jsem si nedávno zub na kosti. Nemohu se
bránit,” řekla jiná.

“Mně otekla ústa. Nevolte mne.” Tak se vymlouvala třetí.

Čtvrtá povídala: “Mám slabé srdce.”

Pátá myška si odřela koleno. Nemůže prý ani chodit. Šestá a sedmá
se krčily pod stůl. Aby je vidět nebylo. Osmá, že taky nemůže. Ani
nedořekla, proč.

Kde se vzal, tu se vzal, byl tady Hájkův černý macek. Běhal po střeše.
Potom se šel podívat do komory. Velikým skokem padl mezi myšky.
Zapištěly strachy. Hned byly v děrách. Štěstí jim přálo. Ani jedinou
macek nechytil.

Ale schůze byla zkažena. Nemohly se poradit. A tak také nemohly mackovi
zvonek na krk zavěsit.


Komár přilétl ke lvu a pravil: “Myslíš, že jsi silnější než já? Jak
pak by ne? Jakou pak ty máš sílu? Drápeš svými drápy, koušeš svými
zuby, to dovedou ženy s mužíky také. Jsem tebe silnější; chceš-li, dej
se v zápas se mnou!” Komár zatroubil k boji a začal lva štípati do
holých tváří a nozder. Lev se bil tlapami do tváří, a drápy se škrábal;
rozedral si do krve celou tvář a klesl únavou. Komár zabručel radostně
a ulétl. Na to se zamotal do pavučiny a pavouk mu začal krev ssáti. I
pravil komár: “Silné zvíře jsem přemohl a hle! teď mne bídný pavouk

                                                         L. N. Tolstoj.


Byl jeden kovář. “Hm”, povídá, “já jsem nikdy žádné Bídy neviděl.
Říkají: je Bída na světě; půjdu a Bídy si vyhledám.” Sebral se a
šel--hledat Bídy.

Potkal krejčího. “Pozdrav Pán Bůh!”--“Dejž to Pán Bůh!”--“Kam
jdeš?”--“Hleď, bratře! pořád říkají, že je na světě Bída, a já jsem
nikdy žádné Bídy neviděl; jdu ji tedy hledat.”--“Dobře, půjdeme spolu.
Mně se taky dobře vede a neznám Bídy, půjdeme a vyhledáme ji.”

Tedy šli a přišli do lesa, do hustého tmavého lesa, a našli malou
pěšinku. Šli pořád po té uzounké pěšince, až přišli k nějakému velikému
stavení. Byla noc a neměli se kde ukrýti. “Půjdeme tuhle do toho
stavení.” Vešli tam; nenašli v něm nikoho, bylo tam pusto a děsno.
Sedli si a čekali. Hle, tu přichází vysoká osoba ženská, hubená, křivá,
jednooká. “Aha!” povídá, “mám tu hosti. Pěkně vítám!”--“Děkujeme pěkně,
babičko, přišli jsme k tobě sem na nocleh.”--“Nu dobře; budu míti co
večeřeti!” Ti dva se ulekli.

Tedy baba šla, přinesla velikou náruč dříví, narovnala do peci a
zatopila. Potom přišla k nim, vzala jednoho, toho krejčího, a zařízla
ho, vsadila do peci a pekla. Kovář seděl a myslil si: Co dělat? Jak se
mi povede?--Ona pak vytáhla pečeni a večeřela. Kovář hledí do peci a
povídá: “Babičko, já jsem kovář”.--“Co umíš dělat?--kovat?”--“Ano, já
všecko umím”.--“Tedy mi ukovej oko”.--“Dobře,” povídá kovář; “máš-li tu
nějaký provaz? Bude potřeba tebe svázat, nebo ty se nedáš, abych ti oko

Babice šla a přinesla dva provazy, jeden tenký, druhý tlustý. Tedy on
ji svázal tím tenčím provazem. “Nuže, babičko, převal se na zemi!” Ona
se převalila a provaz přetrhla.--“Tak nic není, babičko!” povídá; “ten
provaz se nehodí.” Potom vzal ten tlustý provaz a dobře ji svázal. “Teď
se, babičko, převal!” Tedy ona se převalila a nepřetrhla provazu. On
potom vzal šídlo, rozpálil je, nasadil jí je na oko, na to zdravé, vzal
sekyru a obuchem uhodil na šídlo. Tu ona, jak se převalila, přetrhla
provaz a posadila se na prahu. “Ha, padouchu! nyní mi neujdeš!” On
viděl, že opět není dobře; i usedl a přemýšlel, co dělat. Potom přišly
s pastvy ovce; ona je vehnala do svého stavení na noc. Také kovář tam
zůstal přes noc.

Ráno stařena vypouštěla ovce na pastvu. Kovář vzal kožich a obrátil jej
na ruby, potom jej tak oblekl a přilezl k ní po čtyřech jako ovce. Ona
pouštěla pořád po jedné; chytla každou za záda a vyhodila ji ven. V tom
on také přilezl, a ona ho také popadla za záda a vyhodila. Jakmile byl
venku, vstal a povídá: “S Pánem Bohem, Bído! Zakusil jsem od tebe zlého
dosti; teď už mi ničeho neuděláš!” A ona řekla: “Počkej, však ještě
zkusíš, ještě’s mi neušel!”

Kovář šel opět do lesa tou úzkou pěšinkou. Tu spatřil ve stromě sekyrku
se zlatou rukovětí i chtěl si ji vzíti. Ale jakmile se jí chopil, ruka
mu na ní uvázla, a nikterak se nemohl odtrhnouti. Co dělat? V tom
se ohlédl za sebe a vidí, kterak Bída se žene k němu i volá: “Hleď,
padouchu, neušel jsi mi!” Kovář vytáhl nůž, který měl v kapse, uřezal
si ruku a ušel.

Přišel do své vesnice, ukazoval ruku a říkal, že nyní už viděl Bídu.
“Hle,” povídá, “podívejte se, jak vypadá: já jsem pozbyl ruky, a mého
soudruha dokonce snědla.”

                                                           K. J. Erben.

  =obrátit na ruby=--to turn over.
  =padouch=--villain, knave.
  =dokonce=--quite, even.


Že se děje dnes jízda po železnici mezi Prahou a Vídní, čtenář ví.
Že se ta jízda někdy započala, čtenář alespoň tuší. Nu, já jsem toho
pamětníkem: započala se, zcela jistě započala! A to na podzim roku
1845, což však jest už věc vedlejší.

Pamatuji se na to jako dnes, totiž ne na první jízdu, ale na rozprávku
o ní. Sešli se k nám na táčky denní, milí navštěvovatelé naši: předně
pan Hartmann, bývalý úředník vrchnostenský, potom písař u pražského
místodržitelství. To byl ten, který nosil Rubšova ‘Palečka’ k nám a
vzal mě kdysi v neděli po prvé s sebou do českého divadla. Pán Bůh
račiž muži tomu, jinak dobráku, milostivě odpustiti, že zasil do mé
duše to české símě! Dále pan Fiškandl, rovněž dřívější “pan Franc” a
potom písař denní, pokládaný za výtečného krasopisce. Miloval jsem ho,
mívalť výtečný muž často pro mne nějaký grošák v kapse. Naučil mě tím
mlsati--zaplať mu to Pán Bůh!

A když viděl vejíti oba pány, také pan Šercl, soused náš z téhož domu
“u dvou slunců”, vstoupil k nám a s ním přišla též jeho choť, oba v
pěkných zástěrách bílých. Bylť pan Šercl hospodský, vedle toho pak i
měšťan a ostrostřelec.

Pan Hartmann vypravoval--dle doslechu--o včerejší první jízdě z
Vídně do Prahy. Jak prý bylo všude kolem nádraží lidstva “ač černo;
k umačkání, k umačkání!” Jak přihlučel vlak s dvěma mašinami napřed
a shromáždění křičeli: “Hoch! Vivat!” Jak pak zase kdosi vstoupil na
mašinu, zatočil kloboukem a zvolal: “Za deset hodin uvidím zase Vídeň!”
A parostroj si hvízdl a už letěl, aby dal ve Vídni zprávu, že první
vlak šťastně sem dojel. Telegrafu totiž tenkrát ještě nebylo.

Chvilku bylo ticho. “A jak pak to jde? Kdo to táhne nebo tlačí?” ptal
se konečně můj otec.

“Nikdo. To táhne pára!”

“Pára.…” Hluboké ticho. Přemýšlení o té páře. Vrtění hlavou.

Paní Šerclová si vzdychla. “I vždyť on nás Pán Bůh nějak ztrestá!”

“I však ono je v tom přece jenom něco.…” zase můj otec. “Za deset hodin
… vždyť by to žádná voj nebo náprava nebo kolo ani nevydrželo!”

“Všechno je ze železa!” na to pan Hartmann. “To asi je peněz, to je
peněz!” bědoval pan Šercl. “Kdyby to dali raději chudým!”

“A co se zkazí polí!--U Pardubic je samé dobré pole!” dodal Fiškandl.

“Jaktěživ mne k tomu nikdo nedostane, abych si tam sedla!” zaříkala se
moje maminka.

A chudinka dostála slovu. Ale mne nejvíce zajímal ten člověk, který
stojí na stroji, točí kloboukem a volá: “Za deset hodin.…” Od té doby
jsem měl utkvělou představu, že každý řidič lokomotivy točí kloboukem.
A podnes, kdykoli spatřím vlak, dívám se hned na lokomotivu a jejího
vůdce. Ale klobouk tam nezatočil ještě žádný.

                                                            Jan Neruda.


Pohádka ze západní Rusi.

Byl jeden chudý člověk, neměl ani žádného nářadí hospodářského ani
dobytka, ale dětí měl hromadu. Přišlo jaro, a on neměl čím orati. Lidé
jeli s pluhem a s dobytkem, a on jde s motykou. Potkal dvě panny, a ty
panny byly jedna Štěstí a druhá Neštěstí. Tázaly se ho: “Kam, člověče,
jdeš?” A on odpověděl: “Mé zlaté panenky, mám takové neštěstí: lidé
jedou s dobytkem, a já jdu s motykou; nemám, čím děti vyživiti.”--Tedy
ty dvě panny spolu promluvily a řekly: “Darujme mu něco.” A Štěstí
řeklo: “Když je tvůj, tedy mu něco daruj.” Neštěstí mu darovalo deset
rublů a řeklo: “Jdi domů a kup sobě vola.”

On tedy přišel domů a schoval ty peníze do hrnce, v kterém byl popel.
Druhého dne přišla tam sousedka, kmotra bohatá, a řekla: “Nemáte trochu
popelu? Mám prádlo velmi špinavé.” “Stojí tamhle v hrnci, vezmi si,”
řekla žena toho chudého člověka.--Když sedlák přišel domů, ohlížel
se po hrnci s penězi a nevida ho, dal se do ženy, kam dala peníze s
hrncem. Žena se zaříkala, že o penězích nevěděla, a řekla, že ten
hrnek vzala kmotra sousedka. Sedlák hned běžel k sousedce a prosil,
aby mu vrátila peníze, ale nadarmo. A když si stěžoval u pána, dostal
za odpověď: “Žádných peněz jsi neměl, ale chceš jich neprávě na ní
dobýti.” Tak přišel sedlák o peníze.

Plakal ubožák, vzal motyku a šel znova, a tu potká opět ty dvě panny.
Nepoznal jich, ale ony ho poznaly a tázaly se ho jako prve, a on jim
také tak odpověděl, jako dříve. Neštěstí mu darovalo dvacet rublů.
Sedlák přišel domů a peníze schoval na humně v plevách. Druhého dne
přišla táž sousedka vypůjčit si plev telatům, a žena toho chuďasa dala
jí plevy nevědouc, že jsou v nich peníze. Potom přišel sedlák domů a
sháněl se po plevách. Žena mu pověděla, že si je odnesla sousedka. Šel
tedy k ní a prosil, šel k pánovi a žaloval, ale všude ho odbyli.

Co měl dělat? Ponaříkal si a šel zas kopat. Na cestě potkal zas ty dvě
panny a všecko jim pověděl, co a jak bylo. “Vidíš,” řeklo Neštěstí
své sestře, “mé dary mu neprospívají; vezmi si ty jej a daruj mu
něco.” Štěstí mu darovalo dva groše a řeklo: “Jdi k řece Němnu, budou
tam loviti ryby, a ničeho nebudou moci uloviti. Popros jich, aby na
tvé štěstí zatáhli sítě.” Sedlák tak učinil, šel k Němnu a poprosil
rybářův, aby zatáhli na jeho štěstí. Rybáři poslechli a vylovili tolik
ryb, že ani nevěděli, kam s nimi. Divili se tomu a tázali se sedláka:
“Co ti za to dáme?” On odpověděl: “Prodejte mi jich za dva groše.”
Prodali mu za dva groše jednu rybičku a druhou mu přidali darem. On je
vzal, donesl je domů a dal ženě, aby je uvařila. Žena i děti měly z
rybiček velikou radost, neuvařily jich tedy, nýbrž nechaly tak.

V tom jel tou vesnicí nějaký smutný pán. Sedlák byl právě před vraty
a z ničehož nic dal se do smíchu. Pán se ho otázal: “Proč se směješ?”
“Inu, mám doma takovou rybičku, kdo se na ni podívá, každý se směje.”
Tomu smutnému pánovi velmi se zachtělo té rybičky, i dal za ni tomu
sedlákovi koně, voly a tolik obilí, co ho sedlák jen chtěl. A tak
nalezl sedlák štěstí své dvěma groši.

                                                   Karel Jaromír Erben.

  =pleva (vy)=--chaff.


Jednoho dne vrazil Jan Proškův na Starém Bělidle do světnice s křikem:
“Děti, děti, pojďte se podívat, babička snesla s půdy kolovrat!”--“Je
to jaký div?” kárala matka děti, vidouc, že se všecky ženou ze
dveří. Ovšem, div to nebyl žádný, ale matka nepomněla, jaké radosti
přistěhovaly se s babiččiným kolovrátkem do sednice. S kolovrátkem
přišly přástevnice, a s nimi krásné pohádky a veselé písně. Děti
poslouchaly ovšem také rády, když matka jala se líčiti život ve Vídni,
a leckterá přástevnice si povzdychla: “Je to asi krása v takovém
městě!” Ale nade všechno jim všem bylo milé, když babička začala
povídati pohádky o princeznách se zlatými hvězdami na čele, o rytířích
a princích, zakletých ve lvy a psy, nebo docela v kameny, o oříškách,
v nichž byly složeny celé drahé obleky, o zlatých zámcích a mořích, na
jichž dnu přebývají vodní panny.

Matka netušila, když se Barunka někdy při pletení zamyslila a oknem
ven dívala na holé stráně a zasněžené údolíčko, že tam vidí rajskou
zahradu, palác z drahého kamení, ptactvo ohnivých barev, paní, jimž
zlaté vlasy s hlavy splývají, a zamrzlá řeka že se jí proměnila v
modravé, vlnící se moře, na jehož vlnách houpaly se krásné víly v
perlových lasturách. Sultanovi, který chrápal, natažen jsa na podlaze,
nesnilo se o cti, kterou mu chlapci časem prokazovali, majíce ho v
zamyšlení za nějakého zakletého prince.

A jak milo bylo v sednici, když se setmělo! Vorša zavřela okenice, v
kamnech praskaly smolné otýpky, doprostřed sednice postavil se vysoký,
dřevěný svícen, do železných ramen jeho zastrčily se plápolající louče,
a kolem dokola rozestavily se lavice a stoličky přástevnicím, pro něž
mimo to babička uchystala ošatku křížal a švestek--na poslinku. S jakou
dychtivostí čekaly děti, brzy-li klapnou dvéře u síně a přástevnice
se ukáží! Neboť o přástkách babička nezačala dříve povídati, až se
přadleny sešly.

                                                        Božena Němcová.

  =kolovrat=--spinning wheel.
  =přástky=--spinning season.


“-- -- tedy: to, o čem se ve větě mluví, jmenuje se podmět; a to, co se
předmětu přisuzuje, co se o podmětu ve větě vykládá, povídá, jmenuje se
přísudek, čili, jak se dříve říkávalo, výrok. Aby věta byla větou, čili
slovy vyjádřenou myšlenkou, musí míti podmět i výrok.”

“Na příklad: Venku prší!”, přerušila tátu-učitele desítiletá Sylva,
“podmět je zde ‘venku’ a přísudek ‘prší’.”

“Počkej, počkej, dítě. Příklad je špatně volen. Uslyšíte později o
větách, v nichž na první pohled se zdá, že podmětu není, rozeberete-li
je však pozorně, poznáte, že podmět je skryt v přísudku, je zamlčen, a
takovou větou je ‘venku prší.’ Ptáte-li se po podmětu, Jiřinko, zeptej

Jiřina, osmiletá bělounká a plavovlasá, protrhla se z nějakého snění,
vyvalila trochu své chrpové oči a otvírajíc ústa polykala vzduch jako
ryba, když se octne na vzduchu.

“Jiřina lapá andělíčky, táto”, poznamenala Sylva.

“Ale Muflíčku”, zahrozil Jiřině táta, “jak může vůbec někdo být živ na
světě, kdo se neumí zeptat po podmětu! To se mi ještě nestalo! Což pak
jsi všecko zapomněla?”

Muflíček přestal lapat andělíčky, zachytil pravou ručkou pramének vlasů
a popotahoval je se zuřivou vážností.

“Aziku”, obrátil se učitel k Sylvě, “zeptej se ty.”

“Po předmětu se ptáme slovem: kdo,” rozhodla vážně Aza, “tedy: kdo

Jiřina vyprskla smíchem.

“Kdo prší?” opětovala trochu nerozhodně Sylva.

“Co prší?” vytrumfla Jiřina.

“Nu, ‘kdo’ nebo ‘co’--” bránila se Sylva.

“Co--co”, dorážela Jiřina.

“A proč tedy ‘co’, Muflíčku?”

“Protože se nemluví tady o žádné osobě a protože by to nemělo smyslu”,
podporovala Jiřina své mínění vítězně.

“Nu, dobře, ale dovedeš-li také otázku zodpověděti, Jiřinko?”

“Déšť prší.”

“Ale také liják”, sebrala se nyní zase Sylva k útoku.

“Dobře, Aziku, velmi dobře”, posilnil ji táta.

“A také listí prší”, pokračovala Sylva.

“Vidíš tedy, co vše může být tady podmětem podle tvého odpovídání,
Jiřinko. A to je nesprávné. Odpovíš-li patřičně, musí přijíti jen
jeden podmět a ten musí býti určitý. Ve větě: ‘Venku prší’ je podmětem
slovíčko ono! Ono venku prší. Ale naše řeč hledí vždy k tomu, aby se
vyjadřovala co nejkratšeji, co nejpřesněji. Proto ponechává podmět
‘ono’ jako zbytečný, poněvadž obsažen je v přísudku ‘prší’.”

“Je skryt”, rozhodla Sylva.

“Dobře. Skryt. Ale o tom později. Muflíčku, pověz mi jinou větu.”

“Kočka žere trávu”, proslovil Muflíček.

“Ale kočka přece nežere trávu”, zachmuřil se táta.

“Žere”, řekla vážně Jiřina.

“Žere”, dotvrdila Sylva. “My ji viděly.”

“Pro boha vás prosím, kdy, kde?”

“Naproti v zahradě u paní domky”, vyprávěla Jiřina.

“Dnes odpoledne”, prohlásila Sylva.

“Paní ‘domka’ (zkráceno z ‘domácí’) měla naproti přes ulici domek se
zahrádkou, několik psů a šest koček.”

“Snad jste ji viděly, kterak kousla do trávy, ale aby ji žrala--”

“Ano, žrala. Byla to Mausi. Mausi, víš, to je ta stará kočka
pruhovaná, která má useknutý ocas. Žrala trávu. Kousala, žvýkala a
polykala. My ji viděly. Paní domka přišla, chytila ji, chovala ji a
dala jí hubičku na nos”, vykládala Sylva.

“Ano, žrala. My jsme zrovna šily na terasse pannám šaty. Kdybys viděl,
táto, co jsem ušila dnes Bonifacii! Víš, šaty do společnosti. Když
totiž pojede na návštěvu. Z červeného sametu, dole krajka, kolem krku
krajky a do vlasů jsem jí udělala korunku z černých perel”, povídala
Jiřina se zápalem.

“Ale z blízka se na to podívati nesmíš, táto”, smála se Sylva. “Víš,
Muflíček dělá stehy jako prsty.”

“Je to pro večerní osvětlení”, bránila se Jiřina. A dále Sylvě
vyčítala: “Ostatně vám byla moje práce dosti dobrou: přišla jste pěkně
s prosíkem ke mně, abych vám půjčila šaty pro starou paní. Rozsuď
sám, táto: stará paní chtěla jít na křtiny, křtili totiž toho malého
mouřenínka, kteréhos nám včera přinesl. A stará paní neměla co vzít na
sebe a já jí darovala ty fialové šaty, a ty jsem také sama šila, tam jí
velké stehy nevadily.”

“Ale já vám za to půjčila k hostině pět trpaslíků a kočího Jana”,
odplácela Sylva.

“Jana jsem nemohla posadit na kozlík, nemá cylindru, a moje Bonifacie
jako slušná dáma nemůže se posadit do vozu, jehož kočí vyhlíží jako
opilec”, odsekla Jiřina.

“Děti, dost”, rozhodl táta. “Vraťme se k mluvnici. Tedy ta vaše věta
‘Kočka žere trávu’, Jiřinko, kde je tu podmět?”


“Poněvadž se o ní mluví”, řekla bez vyzvání Sylva.

“A čím jest ten podmět vyjádřen, Aziku?”


“Počkej, dítě. Ptám se totiž, co je to za slovo ‘kočka’.”

“Zvíře čtvernohé”, odpovídala sebevědomě Sylva.

“Azo, tulipáne! Máme mluvnici, ne přírodopis. Dej pozor. Vidíš mezi
lidmi: ten je dělník, ten je voják, ten je úředník. Všichni jsou lidmi.
Jde-li dělník do své dílny, je tam buď dohlížitelem, buď tovaryšem, buď
učedníkem. Voják stojí na cvičení mezi jinými vojáky a jest tam buď
prostým, buď desátníkem, buď důstojníkem. Úředník jde do kanceláře a
je tam oficiálem, kontrolorem nebo dvorním radou. A zrovna tak je to i
se slovy. Jsou podstatná jména, přídavná, slovesa, číslovky; jakmile,
řekněme, takové podstatné jméno přijde mezi jiná slova, přijde do věty,
ihned jest tam něčím. Buď podmětem, buď přísudkem, přívlastkem, určením
místa, atd. A ptáme-li se, čím jest podmět vyjádřen, chceme-li věděti,
čím takové slovo jest, jeli samotno, bez ohledu na větu. Náš pan
domka (domácí) jest ve své kanceláři magistrátním radou. Tedy takovým
podmětem. Zeptá-li se někdo:--Kdo je to ten magistrátní rada?--odpoví
se mu: pan doktor Schwartz. Tedy pro nás je náš domka doktorem
Schwartzem, v kanceláři, mezi jinými úředníky, je magistrátním radou.”

“Náš domka byl dneska odpoledne u nás,” vpadla Jiřina tátovi do řeči.

“A co chtěl?”

“Přišel se podívat na tvůj portrét od pana Kupky.”

“A líbil se mu?”

“Nu, říkal, že je dobrý. Ale litoval, že tě pan Kupka maloval v tvojí
staré modré bluze. Že prý jsi si měl vzít frak aspoň a nějaký řetěz k
hodinkám na vestu”, usmívala se Jiřina.

“A potom přišla paní domácí a také se jí obraz líbil”, pokračovala
Sylva. “Na to se podívala na Rubensovu paní, na tu s tím kožichem
a povídala, že je to ein leichtsinniges Frauenzimmer” (lehkomyslná
žena--frivolous woman).

“A pan domácí vypravoval, že byli včera v opeře ‘Carmen’, a že hned v
prvním jednání přišlo na ně spaní a že musili odejít. Tak šli prý do
hospody a byli tam až přes dvanáct hodin”, sdělovala Jiřina.

“Nu, vraťme se zase k mluvnici. Máme-li tedy větu ‘Kočka žere trávu’
a víme-li, že ‘kočka’ je v té větě podmětem a ptáme-li se, čím jest
podmět vyjádřen, jaká bude odpověď, Muflíčku?”

Muflíček díval se do šumícího plynového světla lampy. Místo odpovědi
zívl lině a pohodlně.


“Podmět je vyjádřen podstatným jménem, poněvadž ‘kočka’ je jméno
zvířete. A jména osob, věcí, zvířat, vlastností jsou jména podstatná”,
odpovídala široce, jak bylo už jejím zvykem, věděla-li co, Sylva.

“Dobře. A ty Muflíčku, pověz ještě jednu větu.”

“Jsem ospalá”, zívla znovu Jiřina.

“Co je podmětem v té větě, kterou jsi řekla?”

Jiřina přemýšlela. Náhle se vzchopila: “Víš, kde asi bude ten Janův
cylindr? Jistě pod pianem. Jan ho ztratil, když chtěl předehnat svým
fiakrem můj rychlovlak. Vlezu tam, ale až zítra. Jsem dnes už ospalá..”

                                                          J. S. Machar.

  =magistrátní rada=--higher city official


Před lety, když ještě “černé doly” rozkládaly se až za Lísky, živil se
v Podlesí v polozbořené chatrči chudý koštišťář. Byl vdovec. Žena mu
před několika lety zemřela a zanechala ubožáku šest holátek, samých
“nedorůstat.” Toliko nejstarší klučík chodíval s tatíkem do březin na
proutí, pomáhal mu robit košťata a roznášel je s ním do kraje. Ale
byly časy zlé, tuze zlé. Sedlák sám neměl do úst co podat, chodil na
robotu a pole vlastní nechával ležet úhorem. Každý den vracel se chuďas
koštišťář domů s košťaty bez groše a bez chleba s nejstarším klučíkem
a pět hrdélek bědovalo vždy před chatou, že zase jim tatíček ničeho

“Zle je, děti, zle; ale bude lépe, uvidíte, že bude,” těšíval tatík
holátka a slze mu při tom kanuly tvářemi; myslíval si, proč také těch
šest tvorečků mu Pán Bůh nevzal se ženou. A děti, chudinky, kůru se
stromů hladem ohryzovaly.

Když nemohl to koštišťář již slyšeti, ani se na to dívati, vyšel ven do
hlubokého lesa, kde byla největší houšť a kde byly břízy tlusté jako
klády a vysoké jako duby na Křivoklátsku.

“Smrt si musím udělat,” bědoval usoužený muž a rozhlížel se po
větvích, kde nejlépe by si ta hlava jeho odpočinula. “Nic nemá chudý
na světě, a proto není ho tu zapotřebí,” povídal a dal se do hlasitého
pláče, protože si vzpomněl na děti.

A když tak usedavě plakal, octl se před ním z nenadání jakýs dědoušek s
holí. Vlasy měl bělounké, jak když napadne první sníh.

“Naříkáš si, naříkáš?” pravil dědoušek hlasem soustrastným a usmíval se.

“Arciže naříkám milý stařečku”, řekl koštišťář.

“A proč pak si naříkáš?” zeptal se stařeček.

“Inu, šest dětí mám, sedmý jsem sám, kolikátý den nejedli jsme již a
děti kůru ohryzují se stromů. Nemohu je uživit a dívat se na to také
nemohu a proto jsem šel do lesa, abych se tu oběsil.”

“Proto jen? Ty blázínku! Nevíš, že duši chtěls dát ďáblovi?” usmál se
zase dědoušek, sáhl pod dlouhý šerkový kabát, ze spoda duhy vytáhl
dudy a podal je koštišťáři. “Na, tyhle dudy si vem, a bude-li se tobě
a dětem tvým chtít jíst, zahrej na ně a uvidíš, že bude po hladu. A na
oběšení po druhé nepomýšlej. Nedobře by se ti mohlo vést.”

A nedořekl ještě ani dědoušek, a jen březovím zasvištělo po něm lupení.

Za chvilku vzpamatoval se koštišťář a kdyby byl nedržel v rukou dudy,
opravdové dudy, nebyl by ani uvěřil, že mluvil s jakýmsi stařečkem.

Ale dlouho se nerozmýšlel, běžel do chatrče a když zas děti uviděl, byl
rád, že je živ a že se neoběsil.

“Po hladu je, děti, už!” řekl uplakaným holátkům a sotva to řekl, již
zvučely dudy a z dud vyběhl klučík a vynášel jídla nejrozmanitější,
pokud koštišťář hrál.

A děti jedly hltavě, co jen jim ústa stačila, protože třetí den neměly
už chudinky ničeho. Když se nasytily, pomodlil se starý s dětmi za
neznámého dobrodince.

Nechodil více do březin na proutí, ani nepletl koštišťata a ani je
nerozvážel s nejstarším klučíkem po kraji a přál si jen, aby tak žena
jeho byla nyní živa, protože málo dobrého chudinka za života zakusila.

Štěstí na světě netrvá však dlouho; ale dobře, že netrvá, sice bych byl
již se svou pohádkou u konce a takhle vám ještě něco povím.

Lidé si povšimli, že nechodí již koštišťář z Podlesí na proutí a že
neplete koštišťata, ledacos si povídali, a děti samy se chlubily, že
jim tatík dudy z lesa přinesl a že kdykoli zadudá, kluk vyběhne z nich
a rozdává jídel, co hrdlo jen ráčí.

Mnozí nepřáli koštišťáři dobrý čas a ošemetní jazykové pověděli králi,
jenž nedaleko bydlel na zámku, o dudách zázračných.

Chytrák král poslal si pro milého koštišťáře, poručil, aby dudy s sebou
vzal, a když přišel dudák na zámek, a král si dudy prohlédl, podával mu
za ně tři sta tolarů. Chtěj nechtěj musil je ubohý dát, aby si krále
nerozhněval. “Tři sta tolarů mi do smrti dostačí, král dobře si mne
bude pamatovat a někdy to může dětem posloužit,” myslil si koštišťář a
hleděl se potěšiti. Ale přepočítal se.

Stříbrňáků ubývalo dnem; co měli v chatrči dudy, zvykli si na dobré
časy, a tolárky se brzo rozkutálely.

Za nějaký čas usadila se u nich zase stará bída a děti, chudáci,
plakaly, že tatík prodal dudy králi. A zase, ubožátka, hryzly kůru se

“Hlupec jsem byl, že jinam jsme neodešli, kde by se byl král o nás
nedověděl,” naříkal si koštišťář a šel do zámku ku králi; ale ani
nepustili ho tam, před vrata vystrčili otrhance.

Ze zámku pustil se rovnou cestou opět do lesa, kde byla největší houšť
a kde byly břízy tlusté jako klády a vysoké jako duby na Křivoklátsku.

Dědeček již tam čekal, seděl na mechu a usmíval se.

“Tys tu zas?” podivil se staroušek. “Vždyť jsem to věděl, že nebudeš
dudy dlouho mít. Kams je dal?”

“Poslal si pro mne král, milý dědoušku, a já chtěj nechtěj musil mu
je nechati. Dal mi za ně tři sta tolarů; ale víš, že stříbrňáky jsou
kulovaté a že se brzo rozkutálejí. U nás je zase zle, jako onehdy, když
jsem se šel oběsit. Děti opět ohryzují kůru se stromů a já, abych to
neviděl a neslyšel, odešel jsem do lesa.”

“A dobře jsi přišel. Jiné dudy ti dám, tyhle,” povídal dědeček, a
opravdu vytáhl ze spoda šerkového kabátu nové dudy, na vlas těm prvním
podobné. “Zas na ně hrej a uvidíš, že se ti opět dobře povede. Ale
chytrák musíš být, chytřejší než ten král lakomec. Po třetí bych ti už

A nedopověděl ještě ani stařeček a již březovím zašustilo po něm jen

Koštišťář prohlédl si dudy a poděkoval ihned Pánu Bohu, že ho z nouze

A sotva že k chaloupce došel, zase začal na dudy hrát, a šest dětí
beželo mu naproti úprkem, že tatík má zase dudy a že už nebudou muset
trpět hlad a hlady kůru se stromů ohryzovat.

Opět vyběhl klučík ze zázračných dud, neroznášel však, co jen hrdlo
ráčilo, ale bičíkem řeménkovým šlehal do dětí, že se všecky rozutekly
chudinky, kam jen kdo mohl. Tatík hodil rozmrzen dudami do mechu a
zlobil se, že stařeček si ještě z něho v chudobě udělal smích. Sedl
si na práh před chatrč a přemýšlel, co počíti. A když tak přemýšlel,
napadlo ho, co řekl mu dědeček, aby byl chytřejší než ten král lakomec,
vstal, vzal kabát, zdvihl dudy, uschoval je opatrně pod kabát a šel ku
králi do zámku.

Dětem řekl, že se brzo vrátí a že jim přinese jíst, co budou chtít.

V zámku se zrovna chystali k veliké hostině. Král rozeslal na všecky
strany posly s listy zvacími a služebnictvo nevědělo, čeho se dříve
chopit. Dokořán byly otevřeny komnaty královské, čistili je a
upravovali v hodovní síň.

Nikdo si ve spěchu ani nevšiml chudého muže. A koštišťář neotálel,
vekradl se nepozorovaně až do nejposlednějších pokojů, jež obýval sám
král a kde visely dudy na pozlaceném hřebíku dveří.

Ani vidu nebylo tu po nikom, král na jeleny vyjel do lesů a
dvořenínové s komorníky s ním.

Hbitě vyňal koštišťář dudy, jež měl schované pod kabátem, opatrně se
rozhlédl, zdali ho někdo nevidí a tyhle za ony prodané pověsil na
hřebík pozlacený a zase tak nepozorovaně vyplížil se ze zámku.

Třetí den bylo již plno panstva v sídle královském a ještě síla nových
a nových hostí přijíždělo do dvora, že místa nebylo ani pro povozy.

S vlídnou tváří uvítal všecky hostitel a když zasedli za stoly,
na nichž stříbrem a zlatem leskly se talíře, pro dudy zašel král
do komnaty své--nepověděl o nich ještě velmožům--a když vrátil
se a zadudal, klučík vyběhl z nich, ale neroznášel jídla drahá,
nejvzácnější, co hrdlo jen ráčí, jen kmital se po stole a do tváří
a přes ruce šlehal velmože, že rozutíkali se všichni z hodovní síně
do dvora a kočím poroučeli zapřáhat, že okamžitě odjedou. A opravdu
tryskem odjížděly kočáry ze dvora králova a páni v nich spílali
vladaři, že podvedl je a vydal posměchu všeobecnému a zařekli se, že
nebudou ho mít déle za krále.

Král mrštil dudami o mramorovou dlažbu, že na stero kusů se rozletěly;
ale nejhůře vedlo se při tom dvořenínům.

Také pro koštišťáře poslal; ale poslové vraceli se jeden za druhým s
nepořízenou, že stopy není prý po něm v Podlesí, a sami za to propadli
pokutě, že nepřivedli chudáka.

Ale panstvo opravdu od té doby krále neposlouchalo, jiného si zvolili a
lakomce ze zámku vyhnali.

Koštišťáři dobře se vedlo však i s dětmi. Odstěhoval se odtud hluboko
do lesů a nezakusil již ani po celý život, čemu lidé nouze říkají.

O divotvorných dudách od těch dob nikdo neslyšel, já také ne, a proto
nemohu vám více povědět. Bezpochyby že zůstaly v rodu koštišťářově.

                                                Václav Beneš Třebízský.


V okolí města Vlašimě u městečka Louňovic vypínají se vedle sebe
dva vrchy, oba “Blaník” řečené. S menšího z nich, s Malého Blaníka,
probělávají se rozvaliny kaple zrušené za císaře Josefa II.; vyšší,
Velký Blaník, nad 600 m vysoký, je báječná ta hora, o níž sobě
vypravují staří, mladí, v okolí i dál, kterou znají všude po českých

Háv tmavého lesa splývá od temene po všech bocích homolového Blaníka,
jenž vážně, až zachmuřeně shlíží na krajinu od světa odlehlou, na její
chlumy a pláně málo úrodné. Široko daleko je patrno jeho témě a v okolí
často k němu pátravě vzhlížejí. Věštíť, chmurami zahaleno jsouc, zlé
povětří, promodrává-li se však jasně, slibuje jistý čas.

Na temeni Blaníka viděti ve stínu buků a jiného stromoví pradávné,
kamenné hradby, většinou sesuté. Po dřevěném hradě, někdy majetku
českých králů, jehož chránili a jenž se stal památným v dějinách zápasu
mezi Václavem IV. a bratrem jeho Zikmundem, není dnes ani památky. Ale
pod hradbami v hoře samé dřímají ozbrojení rytíři, “svatováclavské
vojsko”, dřímají a čekají, až nastane den, kdy bude potřeba jejich
pomoci, až budou do boje povoláni.

Pod skalnatým vrcholem Blaníka, ve východním svahu je skála v podobě
lomeného oblouku. Tam je vchod do hory, tam se také prýští pramen, z
něhož blaničtí rytíři své koně napájejí, když za čas jednou za jasné
měsíčné noci vyjíždějí na palouk mezi lesy pod horou, aby se tu oddali
rytířským hrám. Za takové noci zaléhá do okolí temné dunění, stlumený
rachot bubnův i polnice hlas. K ránu zase vše rázem utichne, rytířstvo,
koňstvo, vše zanikne ve skalné bráně a zmizí v tajemném lůně hory. Jen
na palouce zůstává památka po nočním, jízdeckém reji: přečetné stopy
koňských kopyt.

Než do skalnatých sklepení, kde dřímá svatováclavské vojsko, vkročil
také již nejeden člověk. Tak jednou dívka jakási žala trávu pod
Blaníkem. Najednou se jí zjevil rytíř a vybídl ji, aby s ním šla,
poklidit v hoře. Dívka se nebála a šla. Brána do hory byla otevřena;
v klenutých skalních síních stáli osedlaní koně řadou u žlabů, rytíři
pak seděli za stoly a majíce tvář na stůl položenu, byli pohrouženi ve

Jak se dívka rozhledla, začala zametati. Práce jí kvapem ubývalo a
za chvilku všecko poklidila. Tak se jí zdálo. Vymetši sebrala smetí
do klína a vyšla volně z hory. Nikdo jí nezastavil, nikdo na ni
nepromluvil, nikdo se nezbudil. Když přišla domů, ptali se jí, kde
tak dlouho byla. Divila se a pověděla, že přichází jako jindy tou
chvílí. Užasla, když jí řekli, touže chvílí naposled před rokem s trávy
přišla, že byla celý rok pryč. I pověděla, kde se ocitla, a tu všichni
srozuměli, proč jí rok uplynul chvilkou. Třetího dne však byla dívka

Tak jako ji, neznámý rytíř pozval si také kováře z Louňovic do hory,
aby tam okoval koně. Kovář šel a když okoval, dali mu do pytle smetí,
které ze zlosti před horou vysypal. Doma pak se dověděl, že ho již
oplakali, poněvadž zmizel beze stopy a celý rok nebylo po něm ani
potuchy. I pověděl, co se s ním dělo, a když pak pytel protřásal,
vypadly z pytle tři dukáty. Teď teprve viděl, že chybil. Ihned běžel
zpátky ku blanické bráně, kde smetí vysypal. Ale nadarmo. Nebylo tam
ani smetí, ani dukátů.--Ještě o jiných vypravují, kteří se podobně
dostali mezi blanické rytíře, nemajíce o tom zdání. Ale tomu již dávno.

Blaník zamčen, vážně, až zachmuřeně shlíží na osamělou, od světa
odlehlou krajinu, a jako by trud teskné dumy na něm a všude kol
spočíval. Svatováclavské vojsko spí. Ještě není čas, aby vstalo. To
bude ve chvíli největšího nebezpečenství naší vlasti, až v ní bude
tolik nepřátel, že by celé království roznesli na kopytech svých koní.
Tenkráte budou viděna znamení: uschnou vrcholy stromů v blanickém lese,
na temeni hory se zazelená starý, uschlý dub a pramen u skály rozvodní
se tak, že bystřicí se povalí dolů.

A tu se Blaník otevře a rytíři vytáhnou do boje, vedeni sv. Václavem,
jenž se zjeví na bílém koni. I nastane boj tak zuřivý, že krev proudem
poteče od Strahova až po kamenný Karlův most, a v tom boji potře sv.
Václav mečem, sv. Prokop pak berlou všechny nepřátele naší vlasti.

Tak pověst o blanických rytířích, jež utěšovala naše předky za
smutných, těžkých dob a jež jest ohlasem vroucí lásky k vlasti a pevné
důvěry v lepší budoucnost.

                                                         Alois Jirásek.


Morava byla bez panovníka.

A nezemřel jí, v bojích nepadl, aniž jinak zahynul. Ale zmizel beze
stopy, že nebylo po něm ani slechu ani dechu. Podvečer ještě meškal
král Svatopluk v ležení svého vojska s pány a zemany, pak odebral se do
svého stanu.

Okolo půl noci vyšel ven, to stráž viděla, vsedl na koně a jel tiše
spícím táborem. Nikdo si ho nevšiml; stráže pak stojící na kraji
ležení, poznavše ho nevzkřikly na něj, nýbrž uctivě pustily ho ven,
ačkoliv jim bylo divno, nač král v ten pozdní čas vyjíždí za tábor.
Hleděly za ním, až zanikl v půlnočních temnostech.

Nikdo netušil, že již dlouho neměl klidu a spokojenosti ve vší své
slávě a moci, jak tížilo ho svědomí proto, že se zle opíral sv.
Methoději, velikému dobrodinci moravské země a všeho českého lidu,
že rušil jeho řády i svatý, slovanský obřad. Kletba světcova nedala
Svatoplukovi spáti. Vzpamatovav se sám nad sebou, zkroušeně přemítal
v bezesných nocích, jak by se kál, jak by usmířil boha. Až té noci se
rozhodl, že nechá všeho, že opustí své vojsko, dvůr i sluhy, poklady
kovu i vzácné zbraně, že se vzdá vší moci a slávy.

Jel a jel pustou nocí, až dojel na jedno místo na stráni hory Záboru,
kde se všude černaly rozlehlé hvozdy, a kde před tím tři poustevníci s
jeho podporou vystavěli kostel.

V tom černém lese, v odlehlém, ukrytém místě probodl mečem svého koně,
meč pak zahrabal. Bezbranný bral se neschůdným lesem, až za ranního
svítání došel k těm poustevníkům. Tenkráte nevěděli, ani netušili, kdo
je; ale přijali ho, a Svatopluk oblečen v roucho poustevničí.

I zůstal po léta nepoznán, až teprve před svou smrtí pověděl a se
vyznal, kdo je a proč sem přišel.

Zatím, když tak beze stopy zmizel, pomýšleli na Moravě voliti jiného
panovníka. I hledali, kdo by stolce byl nejhodnější. Tenkráte žil na
Přerovsku na hradě Chropini zeman, pán rozlehlých statků, muž bohatý, u
pánů, zemanů velmi vážený, od lidu milovaný. Vládlť na svých statcích
lidsky a maje dar ducha, soudil moudře a spravedlivě.

I řekli si páni zemané: “Nač jinde vladaře hledati, když ho máme mezi
sebou?” A tak zvolili chropiňského pána, všichni jednostejně, bez
různic a sporů; volbu jejich chválili po vší zemi a radovali se z
nového krále.

Ten, aby poznal všecky končiny své říše, objížděl zemi; všude ho vítali
s mnohým plesáním a velikou slávou, ať jel na poledne končinami, kde
réva zrála, ať jel úrodnou Hanou, plnou božího požehnání, ať na půlnoc
i východ dolinami mezi lesnatými kopci. Všude se mu chtěli zachovati, a
páni a zemané předháněli se, aby získali si jeho přízeň, lahodili mu,
lichotili, radovánky strojili a hlučné hody.

Když pak se vrátil na chropiňský hrad, nic ho tu již netěšilo, ani
oddaná příchylnost jeho něžné paní. Stýskalo se mu po hlučných
zábavách. I strojil hody a zval hojné hosti. Páni zemané v bohatých
sukních, v čapkách s volavčím peřím, v drahých šubách a krznech, s
lesklými šavlemi a meči při bitých, lesklých pásech sjížděli se na
krásných koních pestrých pokrovů ze všech končin země, že jim sotva
stačily městečko i hrad.

Tam slaveny bohaté hody, veliké veselí, ne jednou, ne dvakrát. Přes
tu chvíli se sjíždělo panstvo, besedovalo, hodovalo s vladařem a pilo.
Když se večer vracel dělný lid s pole, hřmělo na chropiňském hradě
veselí. Zvučely poháry, struny a zpěvy při záři pochodní a svěcí. A
když lid, pospav po lopotné práci, záhy z rána se zase bral na pole do
díla, bývalo na hradě ještě hlučno a veselo.

I hleděli vážně ke královu sídlu, starostlivě mluvili, jaká to správa,
co z toho bude, mluvili o tom, jak s povýšenosti přišla chropiňskému
pánu pýcha, jak zhrdl, jak je slávou zmámen, jak myslí, že jen jemu
samému slunce svítí.

A pokaždé vzpomínali předobré paní králové. Z té duše jí litovali, co
zkouší, jak těžko vše nese dobrotivá paní, jak se straní pustých těch

Lid se nadarmo nestaral. Králi již nestačilo vlastní bohatství; proto
jal se ukládati nové a veliké daně, úředníci jeho nesměli nikomu
vyhověti a tiskli všechny, i chudé.

Lid počal krále nenáviděti, naříkal naň a klel mu. Jen o královně se
smýšlení neměnilo. Ba ještě s větším pohnutím si o paní mluvili, jak
za ně u krále prosí, oroduje, aby jich tak neutahoval. Pravdu mluvili;
žádný však neviděl slz, jež králová v samotě proplakala v hořkém pláči,
jak králi z úzkosti o něho a z lásky srdečné mírně domlouvala, jak se
král na ni osopoval, jak hrubě odbyta se sklopenou hlavou vycházela z
jeho komnaty, div neklopýtla, jak se jí tmělo v očích hanbou a slzami.

Až jednou král, když opět uložil novou berni a králová zase za lid
prosila, rozvzteklen vytrhl na ni meč a hnal se po ní tak prudce, že
div vyklouzla ze dveří.

V tom divokém hněvu poručil vojínům, aby ji té chvíle, hned z hradu
vyvedli, že jí nechce míti na očích. Když pak vyhledl oknem ku bráně a
spatřil ubohou paní, pojat byl na novo takovým vztekem, že vyraziv z
komnaty za ní se hnal s dobytým mečem.

Králová ho ještě v čas zahledla. Ve smrtelné úzkosti hledala nějakého
útočiště. Ale nikde nebylo ochrany, nikde záštity. Jenom lán
dozrávajícího ječmene stál u cesty, lán širý a požehnaný, jenž se na
slunci svítil krásně bělavý záblesky klasů i jejich ostin.

V ráz pohnula se hladina žírného lánu: klasy se rozhoupaly, rozvlnily,
a nad nimi se míhala zlatá královnina kštice. Ubohá prchala ječmenem,
až najednou v něm zapadla, zmizela jako ve zlaté tůni. A již se obilí
zavřelo, tišilo, a nehnutě stálo moře klasů zlatě se svítíc a skrývajíc
nešťastnou paní královým zrakům.

Vesnické ženy ji pak našly a vedle ní děťátko, jež se jí tu narodilo.
Odnesly je do vsi a tam je pečlivě ošetřovaly a dítěti, královu synu,
daly jméno Ječmínek na památku toho, že se narodil v ječmeni.

Ale král, jakmile se dověděl o tom útulku, dal manželku i syna odvésti
kamsi daleko; kam, nikdo nezvěděl. Než co sešlo s očí, nesešlo z
mysli. Často se mihla králi usoužená tvář milostné paní jeho, často
si vzpomněl na svého synka. To nejčastěji, když nabaživ se pusté
rozkoše, bloudil samotou. Pak pojala ho taková tesknota, taková touha,
až posléze vyslal posly, aby mu hned zase přivedli ženu i dítě. Ale
poslové se vrátili na chropiňský hrad sami a vyděšeni oznamovali, že
paní králová i králevic zmizeli z toho úkrytu a že nikdo neví, kam se

Král ustrnuv, zaleknut, rozkázal ztracených hledati. I chvátali
Chropiňští, z Přerova, z okolí a všichni ochotně rádi, neboť šli pro
milou královnu. Také král vyjel s družinou pátrat po své rodině. Jel
tam, onam, neminul žádného zákoutí, projížděl krajem, projížděl horami,
po dědinách se sháněl, po hradech se vyptával, sliboval, i po lesích
hledal a slujích, než všude marně jako všichni.

Tak dojel posléze do širého tmavého hvozdu (na hoře Záboru) a tu
shledl u jeskyně starého poustevníka, zarostlého bílými vousy. Ihned se
ho dychtivě vyptával, neví-li o jeho paní, neví-li o synu Ječmínkovi.
I pokročil poustevník a stanuv proti chropiňskému pánu, přísně se mu
díval do očí a přísně jako soudce a prorocky k němu promluvil:

“Pro viny své nejsi hoden své manželky ani svého syna. Věz, že ho
nenajdeš, ani uvidíš. Ale on přijde. A jako ty jsi byl metlou moravské
země, bude on její spásou. A jako tobě klnou, budou jemu žehnati, neboť
on, až bude Morava nejvíce nepřáteli sklíčena, moravský lid osvobodí. A
bude požehnaně vládnouti král Ječmínek v osvobozené vlasti. Ty pak jdi
a čiň pokání!”

Sklíčen, zoufaje si král vrátil se na svůj hrad. Již cítil svou vinu.
Pálila ho, a se svědomím mučila ho touha po manželce a synu. Jako mrak
chodil chropiňským hradem. Lidem se vyhýbal, samoty hledal, až najednou
zase si nazval hostí a dvořanů na hýřivé hody. Chtěl jimi umlčeti
svědomí, chtěl zkonejšiti palčivou touhu. Ale cizí, veselý ryk a zpěv
ho neutěšily. Na ráz nechal bohatého stolu, nechal hostí a těkal v noci
síněmi, nádvořím, až zoufaje si skočil do hradní, bezedné studně.

Poustevníkova věštba o synu chropiňského pána roznesla se jako větrem
po vší moravské zemi a dědila se po všechny vědy s pokolení na
pokolení. Lid nepřestal čekati krále Ječmínka. V chropiňském zámku měli
stůl a pokoje pro něj stále uchystány, aby ho důstojně pohostili.

A když nešel, hledali ho Chropiňští, z Přerova města, Žalkovští i jinde
v přerovském kraji. Každým rokem shromažďovali se a shromažďují po
městech a dědinách a v zástupu se zbraní v ruce táhnou dědinami, poli
a lesem a hledají žádaného, touženého krále Ječmínka, naději v lepší

       *       *       *       *       *

Když bývalo za roboty hrubě zle, lid se utěšoval tou věštbou o lepší
budoucnosti. Za císaře Josefa, za něhož poddaným značně uvolněno, zdálo
se lidu, že slíbená doba nastává. Proto nechtěl uvěřiti a nevěřil, že
císař Josef umřel. Po dědinách si vypravovali, že ušel jen před pány
dílu jeho nepřejícími a že v přestrojení mešká mezi lidem, dědiny
obchází i utěšuje. A lid mu říkal zase Ječmínek a bájil o něm, že nosí
dlouhý kabát, modravé nohavice do bot vždy se lesknoucích, třeba bylo
bláta po kolena. Přes ten oblek má modravý plášť. Když v něm kráčí,
nikdo ho nevidí, leda ten, který chce, aby ho viděl.

Na besedu přicházívá večer zavřenými dveřmi, posedí za stolem,
pohovoří a zase tak zmizí, jak přišel. Podá-li mu kdo chleba, aby si
ukrojil, neukrojí; dokud má ten plášť na sobě, nejí a nepije, a kdyby
pršelo, jen se lilo, zůstává ten plášť suchý, jako by na něj ani

Za doby těžké roboty obcházely asi uvědomělejší osobnosti dědiny a
tajně utěšovaly lid a povzbuzovaly, že robotu a platy přestanou, že
přijde čas úplné svobody. Vrchnosti stíhaly takové osoby a proto
nařízeny byly prohlídky po všem panství. Dály se dvakráte za rok, vždy
v noci stejnou dobou, ať si pršelo jak pršelo. Písaři kancelářští,
myslivci a mládenci myslivečtí, drábi a vrátný rozešli se po dvou
po osadách, přibrali si místní úřad a konali prohlídku dům od domu.
Hledali Ječmínka; kdyby na něj padli a on se jim vydřel a utíkal, měli
ho zastřeliti. Ale nepodařilo se jim nikdy Ječmínka nalézti.

                                                         Alois Jirásek.


Byl jeden král a byl tak rozumný, že i všem živočichům rozuměl,
co si povídali. A poslouchejte, jak se tomu naučil. Přišla k němu
nějaká stará babička, přinesla mu v košíku hada a povídá, aby si ho
dal ustrojiti; když ho sní, že bude všemu rozuměti, co které zvíře
v povětří, na zemi a ve vodě mluví. Tomu králi se to líbilo, že
bude uměti, co nikdo neumí, dobře babičce zaplatil a hned poručil
sloužícímu, aby mu tu rybu k obědu připravil. “Ale”, prý, “ať jí ani na
jazyk nevezmeš, sice mi to svou hlavou zaplatíš!”

Jiříkovi, tomu sloužícímu, bylo divno, proč mu to král tak tuze
zapověděl. “Jak živ jsem takové ryby neviděl”, povídá sám sobě; “vypadá
zrovna jako had! A jaký by to byl kuchař, aby ani neokusil, co strojí?”
Když to bylo upečeno, vzal kouštíček na jazyk a pochutnával. V tom
slyší kolem uší něco bzučeti: “Nám taky něco, nám taky něco!” Jiřík
se ohlíží, co to? a nevidí než několik much, co v kuchyni lítaly. Tu
zas někdo na ulici šiplavě volá: “Kam pak, kam pak?” A tenčí hlasy
odpovídají: “Do mlynářova ječmene, do mlynářova ječmene!” Jiřík koukne
oknem a vidí housera s hejnem hus. “Aha!” povídá, “taková to ryba?”
Už věděl, co je. Čerstvě vstrčil ještě jeden drobet do úst a pak hada
donesl králi jako by nic.

Po obědě král poručil Jiříkovi, aby mu osedlal koně, že se chce
projeti po zelené louce, a on aby ho doprovázel. Král jel napřed
a Jiřík za ním. Když jeli po zelené louce, Jiříkův kůň poskočil a
zařehtal: “Hohoho, bratře! mně je tak lehko, že bych chtěl přes hory
skákati!”--“Což je o to”, povídá druhý; “já bych taky rád skákal,
ale na mně sedí starý; skočím-li, svalí se na zem jako měch a srazí
vaz.”--“Ať si srazí, co z toho?” řekl Jiříkův kůň; “místo starého
budeš nositi mladého.” Jiřík se té rozmluvě zasmál, ale jen tak po
tichu, aby král nevěděl. Ale král taky dobře rozuměl, co si koníci
povídali, ohlídl se a vida, že se Jiřík směje, ptá se: “Čemu se
směješ?”--“Ničemu, královská Jasnosti! Jen mi tak něco připadlo”,
omlouval se Jiřík. Starý král však už ho měl v podezření a koňům už
taky nedůvěřoval, obrátil a zas domů.

Když přijeli do zámku, král poručil Jiříkovi, aby mu nalil do sklenice
vína. “Ale tvá hlava za to”, povídá, “jestliže nedoleješ anebo
přeleješ!” Jiřík vzal konvici s vínem a leje. V tom přiletěli oknem dva
ptáčkové; jeden druhého honil a ten, co utíkal, měl tři zlaté vlasy v
zobáčku. “Dej mi je”, povídá ten jeden, “však jsou moje!”

“Nedám, moje jsou! Já jsem si je zdvihl.”

“Ale já jsem je viděl, jak upadly, když se zlatovlasá panna česala.
Dej mi aspoň dva.”--“Ani jednoho!”--Tu ten druhý ptáček za ním a ty dva
zlaté vlasy pochytil. Když se tak o ně letmo tahali, zůstalo každému v
zobáčku po jednom, třetí zlatý vlas upadl na zem, jen to zazvonilo. V
tom se Jiřík po něm ohlédl a přelil. “Propadl jsi život!” vykřikl král;
“ale chci s tebou milostivě naložiti, když té zlatovlasé panny dobudeš
a přivedeš mi ji za manželku.”

Co měl Jiřík dělat? Chtěl-li svůj život zachovati, musil pro pannu,
ačkoliv ani nevěděl, kde jí hledati. Osedlal si koně a jel kudy tudy.
Přijel k černému lesu a tu pod lesem u cesty hořel keř; zapálili jej
pasáci. Pod keřem byl mravenčí kopec, jiskry na něj padaly, a mravenci
se svými bílými vajíčky sem tam utíkali. “Oh, pomoz, Jiříku, pomoz!”
volali žalostně, “uhoříme a naši mladí ve vajíčkách.”--On tu hned s
koně dolů, keř uťal a oheň uhasil. “Až budeš toho potřebovati, vzpomeň
si na nás, a taky ti pomůžeme.”

Potom jel tím lesem a přijel k vysoké jedli. Na vrchu na jedli bylo
krkavčí hnízdo a dole na zemi pištěla dvě krkavčata a naříkala. “Otec
a matka nám uletěli; máme si samy potravy hledati a my ubohá písklata
ještě lítati neumíme. Och, pomoz, Jiříku, pomoz! nasyť nás, sic umřeme
hlady.”--Jiřík se dlouho nerozmýšlel, skočil s koně a vrazil mu do
boka meč, aby krkavčata měla co žráti. “Až budeš toho potřebovati”,
krákorala vesele, “vzpomeň si na nás, a taky ti pomůžeme!”

Potom dál už musil Jiřík pěšky. Šel dlouho, dlouho lesem a když
konečně z lesa vycházel, viděl před sebou daleké, široké moře. Na
břehu kraj moře dva rybáři spolu se hádali. Chytili velikou rybu do
sítě a každý chtěl ji míti sobě sám. “Má je síť, má ryba!”--A druhý
na to: “Málo by ti tvoje síť byla platna, kdyby mé lodi a mé pomoci
nebylo.”--“Až po druhé zas takovou chytíme, bude tvá.”--“Ne tak! Ty
na druhou počkej a tuhle mi dej.”--“Já vás porovnám”, povídá Jiřík;
“prodejte mi tu rybu, dobře vám ji zaplatím, a o peníze se rozdělte na
polovic.” I dal jim všecky peníze, co měl od krále na cestu, nic si
nenechal. Rybáři byli rádi, že tak dobře prodali, a Jiřík pustil rybu
zase do moře. Vesele zašpláchala vodou, pohrouzila se a pak nedaleko
břehu ještě jednou vystrčila hlavu: “Až mne, Jiříku, budeš potřebovati,
vzpomeň si na mne, odsloužím se ti.” A po té zmizela. “Kam jdeš?”
ptali se rybáři Jiříka.--“Jdu svému pánu, starému králi, pro nevěstu,
pro zlatovlasou pannu, a nevím ani, kde jí hledati.”--“Och, o té ti
dobře můžeme pověděti”, řekl rybář; “je to Zlatovláska, dcera králova
z křišťálového zámku tamhle na tom ostrově. Každý den ráno, když se
rozednívá, rozčesává si zlaté vlasy; jde záře od nich po nebi i po
moři. Chceš-li, sami tě tam na ten ostrov dovezeme, proto, že’s nás
tak dobře porovnal. Měj se však na pozoru, abys pravou pannu vybral:
dvanáct je panen dcer královských, ale jen jedna má zlaté vlasy.”

Když byl Jiřík na tom ostrově, šel do křišťálového zámku prosit krále,
aby svou zlatovlasou dceru jeho panu králi dal za manželku.--“Dám”,
řekl král, “ale musíš jí vysloužiti; musíš za tři dny tři práce
vykonati, co ti uložím, každý den jednu. Zatím si do zejtřka můžeš
odpočinouti.”--Druhý den ráno povídá mu král: “Má Zlatovláska měla
tkanici zlatých perel; tkanice se přetrhla a perly vysypaly se do
vysoké trávy na zelené louce. Ty perly musíš posbírati, aby ani
jedna nechybovala.”--Jiřík šel na tu louku, byla daleká a široká,
klekl do trávy a hledal. Hledal, hledal od rána do poledne, ale
ani perličky neviděl. “Och, kdyby tu byli moji mravenci, ti by
mi mohli pomoci!”--“Však tu jsme, abychom ti pomohli”, řekli
mravenci; kde se vzali, tu se vzali, ale kolem něho se jen hemžilo.
“Co potřebuješ?”--“Mám perly posbírati na té louce a nevidím ani
jedné!”--“Maličko jen počkej, my je za tě posbíráme.” A netrvalo
dlouho, snesli mu z trávy hromádku perel; nepotřeboval než na tkanici
navlíkati. A potom, když už tu tkanici zavazoval, přikulhal se
ještě jeden mraveneček; byl chromý, noha mu tehdáž uhořela, když u
nich hořelo, a křičel: “Počkej, Jiříku! nezavazuj, nesu ještě jednu

Když Jiřík ty perly králi přinesl, král je přepočítal, ani jedna
nechybovala. “Dobře’s udělal svou věc”, povídá; “zejtra ti dám jinou
práci!”--Ráno Jiřík přišel a král jemu řekl: “Má Zlatohlávka koupala se
v moři a ztratila tam zlatý prsten; ten mi najdeš a přineseš.”--Jiřík
šel k moři a chodil smuten po břehu; moře bylo čisté, ale tak
hluboké, že nemohl ani dna dohlédnouti, a což teprve na dně vyhledati
prsten!--“Och, kdyby tu byla má zlatá ryba, ta by mi mohla pomoci!”--V
tom se něco v moři zablesklo a z hlubiny na povrch vody vyplynula zlatá
ryba: “Však tu jsem, abych ti pomohla; co potřebuješ?”--“Mám v moři
najíti zlatý prsten a nevidím ani dna”.--“Teď právě potkala jsem štiku
rybu, nesla zlatý prsten na ploutvi. Maličko jen počkej, já ti jej
přinesu.” A netrvalo dlouho, vrátila se z hlubiny a přinesla mu štiku i
s prstenem.

Král Jiříka zase pochválil, že dobře svou věc udělal; a potom ráno
mu třetí práci uložil: “Chceš-li, abych svou Zlatovlásku tvému králi
dal za manželku, musíš jí přinésti mrtvé i živé vody; budeť jí
potřeba.”--Jiřík nevěda, kam se pro tu vodu má obrátiti, šel na zdař
bůh, kudy tudy, kam ho nohy nesly, až přišel do černého lesa. “Och,
kdyby tu byli moji krkavci, snad by mi pomohli.”--Tu mu nad hlavou
cosi zašustělo a kde se vzali tu se vzali dva krkavci: “Však tu jsme,
abychom ti pomohli. Co chceš?”--“Mám přinésti mrtvé a živé vody a
nevím, kde jí hledati.”--“O té my dobře víme. Maličko jen počkej, my
ti ji přineseme.” A za chvilku přinesli Jiříkovi každý jednu lahvici
plnou vody; v jedné lahvici byla živá voda, v druhé mrtvá. Jiřík byl
rád, že se mu tak poštěstilo, a pospíchal už k zámku. Kraj lesa viděl
od jedle k jedli rozpjatou pavučinu, uprostřed pavučiny seděl veliký
pavouk a cucal mouchu. Jiřík vzal lahvici s mrtvou vodou, postříkal
pavouka, a pavouk svalil se na zem jako zralá višně, byl mrtev. Potom
postříkl mouchu z druhé tykvice živou vodou a moucha začala sebou
házeti, vyškrabala se z pavučiny ven a pak do povětří. “Tvé štěstí,
Jiříku, že’s mne vzkřísil”, bzučela mu kolem uší, “však beze mne sotva
bys uhodl, která ze dvanácti je Zlatovláska.”

Když král viděl, že Jiřík tu třetí věc taky dokázal, řekl, že mu
zlatovlasou dceru dá. “Ale”, prý, “musíš si ji sám vybrati.”--Potom
ho zavedl do veliké síně; tam uprostřed byl kulatý stůl a kolem stolu
sedělo dvanáct krásných panen, jedna jako druhá; ale každá měla na
hlavě loktušku dlouhou až po zem, bílou jako sníh, tak že nic nebylo
viděti, jaké má která vlasy.--“Tuhle jsou mé dcery”, povídá král;
“uhodneš-li, která z nich je Zlatovláska, získal jsi ji a můžeš ji
hned s sebou odvésti; pakli neuhodneš, není ti souzena, musíš odejíti
bez ní.”--Jiřík byl v největší úzkosti, nevěděl, co si počíti.--V tom
zašeptalo mu cosi do ucha: “Bz--bz! jdi okolo stolu, já ti povím, která
to je!” Byla to moucha, co ji vzkřísil Jiřík živou vodou. “Tahle panna
to není--ta taky ne--ta taky ne--tahle je Zlatovláska.”--“Uhodl’s!”
řekl král a ta panna taky hned vstala od stolu, odhrnula loktušku
a zlaté vlasy plynuly jí hustými prameny s hlavy až po zem, a bylo
od nich tak jasno, jako když ráno slunečko vyjde, až Jiříkovi oči

Potom král dal na cestu své dceři, jak sluší a patří, výpravu a Jiřík
odvezl ji svému pánu za nevěstu. Starému králi se oči jiskřily a
poskakoval radostí, když Zlatovlásku viděl, a hned poručil, aby se
děly přípravy k svatbě. “Chtěl jsem tě sice dáti oběsiti pro tvou
neposlušnost, aby tě krkavci snědli”, povídá Jiříkovi; “ale že’s mi
tak dobře posloužil, dám ti jen sekerou hlavu sraziti a pak tě dám
počestně pochovati.”--Když Jiříka odpravili, Zlatovláska prosila
starého krále, aby jí toho mrtvého služebníka daroval, a král nemohl
toho své zlatovlasé nevěstě odepříti. Potom ona srovnala hlavu Jiříkovu
k tělu, pokropila ho mrtvou vodou a tělo srostlo s hlavou tak, že po
ráně ani památky nezůstalo; pak ho pokropila živou vodou a Jiřík zase
vstal, jako by se byl znovu narodil, čerstvý jako jelen a mladost jen
se mu ze tváří svítila. “Och, jak jsem to tvrdě spal!” povídá Jiřík a
mnul si oči.--“Ba věru tvrdě jsi spal”, řekla Zlatovláska, “a kdyby mne
nebývalo, na věky věkův byl bys se neprobudil!”

Když starý král viděl, že Jiřík zas ožil a že je mladší a krásnější než
prve byl, rád by byl taky ještě zas omládl. Hned poručil, aby ho taky
sťali a pak tou vodou pokropili. Sťali ho a kropili živou vodou pořád,
až ji všecku vykropili; ale hlava nijak k tělu nepřirůstala; potom
teprve začali mrtvou vodou kropiti, a v tom okamžení přirostla; ale
král byl zase mrtev, proto že už neměli živé vody, aby ho vzkřísili.
A poněvadž království bez krále nemohlo býti a nikoho tak rozumného
neměli, aby všem živočichům rozuměl jako Jiřík, udělali Jiříka králem a
Zlatovlásku královnou.

                                                           K. J. Erben.


Byl jeden člověk velice chudobný na světě. Narodil se mu chlapeček, ale
nikdo nechtěl mu jíti za kmotra, že byl tuze chudobný. Otec si povídá:
“Milý bože, tak jsem chudobný, že mi nikdo nechce posloužiti v této
věci; vezmu si chlapce, půjdu a koho potkám, toho naptám za kmotra a
nepotkám-li nikoho, kostelník mi přece snad poslouží”.

Šel a potkal Smrt, ale on nevěděl, co je za osobu; byla pěkná ženská,
jako jiná ženská. Ptal ji za kmotřičku. Ona se nevymlouvala a hned ho
přivítala kmocháčkem, vzala chlapce na ruce a nesla ho do kostela.
Kloučka okřtili, jak patří.

Jak šli z kostela, kmotr vzal kmotru do hospody a chtěl ji trochu
uctíti jakožto kmotřičku. Ale ona mu povídala: “Kmocháčku, nechte si
toho, ale pojďte se mnou do mého stánku.”

Vzala ho s sebou do své světnice a tam bylo velice pěkně. Potom ho
vedla do velikých sklepův a těmi sklepy šli až pod zem v temnosti
limbu. Tam hořely svíčky: malé, hrubé, prostřední--trojího druhu; a
které ještě nehořely, ty byly velice veliké.

Kmotra praví kmotrovi: “Hleďte, kmocháčku, tu mám každého člověka věk.”
Kmotr se na to dívá, najde tam velice malou svíčičku u samé země a
ptá se jí: “Ale, kmotřičko, prosím vás, čí pak je ta malá svíčka u té
země?” Ona mu povídá: “To je vaše! Jak ta svíčka kterákoli shoří, já
musím pro toho člověka jíti.” On jí povídá: “Kmotřičko, prosím vás,
ještě mi přidejte.” Ona mu praví: “Kmocháčku, toho já udělati nemohu!”
Potom šla a tomu chlapcovi co ho okřtili, rozžehla novou svíci velikou.

Zatím co kmotra neviděla, kmotr vzal si též novou velikou svíci,
zažehl ji a přiložil tam, kde ta jeho maličká svíce dohořívala. Kmotra
se naň ohledla a pravila: “Kmotříčku, toho jste mi neměl dělati. Ale
když jste si už přidal, tož jste si přidal a máte. Pojďme odsud ven a
půjdeme ke kmotřence.”

Vzala nějaký dar a šla s kmotrem i s dítětem ke kmotře. Přišla a
položila kmotře chasníčka na lůžko a vyptávala se, jak jí je a kde ji
co bolí. Kmotřička si jí žalovala a kmotr poslal pro nějaké pivo a
chtěl ji jako kmotru uctíti ve své chalupě, aby jí mohl vděk ukázati.
Pili a hodovali spolem. Potom kmotra povídá kmotrovi: “Kmocháčku, tak
jste chudobni, že vám nikdo nechtěl v té věci posloužiti, až já, ale
nic nedbejte, budete mne míti památkou! Já budu choditi po hodných
lidech a budu mořiti, a vy budete léčiti a hojiti. Já vám ty léky
všecky povím, já je všecky znám, a vám každý rád dobře zaplatí.”

Stalo se. Kmotr chodil po nemocných, kde kmotřenka mořila, a každému
pomohl. Tu byl najednou taký vznešený lékař z něho.

Umíral jeden kníže, skonával, ale přece ještě mu poslali pro toho
lékaře. On přišel, začal ho mastí mazati a své prášky mu dávati--a
pomohl. Když ho uzdravil, dobře mu zaplatili, ani se neptali, co jsou

Potom Smrt pravila kmotrovi: “Kmocháčku, budoucně pozorujte na to: komu
já budu státi v nohách, tomu každému pomůžete; ale komu budu státi v
hlavách, tomu již nepomáhejte!”

Umíral zase jeden hrabě. Zase poslali pro toho lékaře. Lékař přijde,
Smrt stojí v hlavách za lůžkem. Lékař křičí: “Už je zle, ale pokusíme
se o to!” Zavolal sluhy a kázal lůžko zatočiti nohama ke Smrti a začal
nemocného mazati mastí a prášky mu dávati do úst a pomohl mu. Hrabě mu
zaplatil, co mohl unésti, ani se neptal, co je dlužen, byl rád, že ho

Smrt, jak se s ním sešla, povídala mu: “Kmocháčku, když se vám to zase
tak stane, více mi toho nedělejte. Třeba jste mu pomohli, ale jenom na
chvilku; já ho přece musím odevzdati, kam patří.”

Kmocháčkovi to tak trvalo několik roků--již byl velice stár. Ale do
posledka již se mrzel a sám Smrti ptal, aby ho vzala. Smrt ho nemohla
vzíti, protože si sám přidal svíci dlouhou; musil čekati, až mu dohoří.

Jednou jel ještě k jednomu nemocnému, aby ho uzdravil. Pomohl mu.
Potom se mu Smrt zjevila a vezla se s ním v kočáře. Začala ho lechtati
a šustla ho zelenou ratolestí pod krk, on se jí svalil do klína a
odespal smrtelným spánkem. Smrt ho uložila v kočáře a utekla pryč. Tu
najdou lékaře mrtvého v kočáře ležeti a zavezli ho domů. Celé město a
všecky osady želely. “Škoda toho lékaře, jaký to byl dobrý lékař! Dobře
pomáhal, takého lékaře již nebude!”

Syn jednou šel do kostela a kmotřička se s ním potkala. Ptala se ho:
“Synu milý, jak se máš?”--On jí pravil: “Už to všelijak; dokud mám,
co mi tatíček nahospodařili, dobře je se mnou; ale potom, Pán Bůh ví,
jak se mnou bude.”--Kmotřička povídala: “Inu, synu můj, neboj se nic,
já jsem tvá křestná matka; co tatíček tvůj měl, k tomu já jsem mu
pomohla a i tobě výživu dám. Půjdeš k jednomu lékaři za učně a ty budeš
chytřejší než on, jenom se pěkně chovej.” Potom ho pomastila mastí po
spáncích a zavedla k lékaři.

Lékař nevěděl, co je za paní a jakého synka mu do učení vede. Paní
přikazovala synkovi, aby se pěkně choval, a lékaře žádala, aby ho dobře
učil a k dobrému stavu přivedl. Potom se s ním rozloučila a odešla.

Lékař a chasník šli spolem zeliny sbírat a tomu učni každá ta zelinka
křičela, jaký lék nese, a učeň sbíral. Lékař také sbíral, ale nevěděl
žádné zeliny, jaký lék která nese. Zeliny učňovy pomohly v každé
nemoci. Lékař pravil učňovi: “Ty jsi chytřejší než já; nebo kdo
přichází ke mně, já žádnému nevystihnu a ty od každé nemoci znáš
zeliny, jak to víš? Ty slyšíš zeliny, každá zelina tobě křičí, jaký lék
nese, a já neslyším žádné zeliny. Víš co, buďme spolem; já tobě složím
svůj list doktorský a budu u tebe nejmenším pomocníkem a chci s tebou
býti až do smrti.”

Chasník léčil a hojil šťastně, až mu v limbu svíce dohořela.

  =limbo=--underworld, Hades.

                                                    Beneš Method Kulda.


=Abbreviations=: s. (substantive) noun; m. masculine; f. feminine, n.
neuter; a. adjective, ad. adverb; the verb is shown by the English
infinite prefix to. Other parts of speech are readily recognized by the
English translation.

With the nouns plural forms are given (either in full or only the
ending is shown); this will indicate to what declension the noun
belongs. With the adjectives the various gender endings are indicated.
Of verbs the infinitive, first person singular of the indicative, past
and passive participle and imperative, are given.


  =a=, and

  =aby=, in order that

  =ač=, =ačkoli=, =although=

  =alespoň=, at least, anyhow

  =ale=, but

  =anděl=, s. m., (=andělé=), angel

  =anglický=, =-á=, =-é=, a., English

  =ani=, not at all;
    =ani-ani=, neither-nor

  =ano=, yes

  =asi=, about

  =aspoň=, at least

  =avšak=, but

  =arci=, of course

  =arci=, arch, =arcibiskup=, archbishop, =arcikníže=, archduke

  =až=, up to, before


  =badati=, badám, badal jsem, badej, investigate

  =bál= (=bály=), s. m., ball, dance

  =balvan= (=balvany=), s. m., boulder

  =barva=, (vy) s. f., color, dye

  =báseň= (=básně=), s. m., a poem

  =básník=, (básníci) s. m., poet

  =baviti se=, to amuse, to enjoy

  =bažiti=, =bažím=, =bažil=, to desire

  =bažina=, s. f., swamp

  =bez=, without

  =bezpečí=, (s. m.) security

  =běžeti=, to run;
    =běžím=, =běžel=, =běž!=

  =bída=, s. f., distress

  =bílý=, =-á=, =-é=, a., white

  =bláto=, s. n., (=bláta=), mud, slush

  =bledý=, =-á=, =-é=, a., pale

  =blesk=, s. m., (=blesky=), lightning

  =blízký=, =-á=, =-é=, a., near

  =blíže=, nearer

  =blízko=, near

  =blýskati se=, to lighten, to flash
    (=blýská se=, =blýskalo se=)

  =bodati=, bodám, bodal, bodni, to stab, to pierce

  =bohatý=, =-á=, =-é=, a., rich

  =boj= (=boje=), s. m., fight

  =bojovati=, to fight;
    (=bojuji=, =bojoval=, =bojován=, =bojuj!=)

  =bok=, boky, s. m., side, hip

  =bohyně=, s. f., (=bohyně=), goddess

  =bolest=, s. f., (=bolesti=), pain

  =bouřka=, s. f., (=bouřky=), storm

  =brambor=, s. m., (=brambory=), potato

  =bráti=, =to take=;
    (beru, bral, brán, ber!)

  =bratr=, s. m., (=bratři=), brother

  =břeh=, s. m., (=břehy=), shore

  =březen=, =s.= =m.=, =March=

  =brzo= (=brzy=), soon

  =bůh=, =s.= =m.= (=bozi=), =God=

  =buchta=, s. f., (=buchty=) coffee cake

  =býti=, to be,
    (jsem, byl, buď!)

  =bydleti=, =to live=, =to reside=
    bydlím, bydlel, obydleno, bydli!

  =bývalý=, =-á=, =-é=, a., former, late, past


  =celý=, =-á=, =-é=, a., whole, entire

  =cena=, s. f., (=ceny=), the value, the prize

  =cent=, s. m., (=centy=), penny, cent

  =cesta=, s. f., (=cesty=) a journey, the way

  =cestovati=, to travel
    (=cestuji=, =cestoval=, =cestuj!=)

  =cihla=, s. f., (=cihly=) the brick

  =církev=, s. f., (=církve=) the church (relig. society)

  =císař=, s. m., (=císaři=) the emperor

  =císařský=, =-á=, =-é=, =a.=, imperial

  =cit=, s. m., (=city=), feeling

  =citlivý=, =-á=, =-é=, =a.=, feeling, sensible, perceptible, tender

  =cizina=, s. f., (=ciziny=), foreign land

  =cizí=, =-í=, a., foreign

  =cizinec=, s. m., (=cizinci=) a foreigner, a stranger

  =co?=, what?

  =ctíti=, to honor
    (=ctím=, =ctil=, =ctěn=, =cti!=)

  =cukr=, s. m., (=cukry=), sugar

  =cvičiti=, (cvičím, cvičil, cvič), to instruct, to train


  =čarodějník=, m. (=ci=), sorcerer

  =čas=, s. m., (=časy=), time, weather

  =časný=, =-á=, =-é=, a., early

  =časový=, =-á=, =-é=, a., suitable to the times

  =část=, s. f., (=části=), a part

  =částečně=, partly

  =často=, frequently

  =čerstvý=, =-á=, =-é=, a., fresh

  =Čech=, s. m., (=Češi=), a Bohemian, a Czech

  =Čechy=, n. pl. f., Bohemia

  =český=, =-á=, =-é=, a., Bohemian

  =červen=, s. m., June

  =červenec=, s. m., July

  =červený=, =-á=, =-é=, a., red

  =čest=, s. f., (=cti=), honor

  =četný=, =-á=, =-é=, a., numerous

  =čili=, or

  =činiti=, to make, to do
    (=činím=, =činil=, =činěn=, =čiň!=)

  =čí?= of what? of whose?

  =čipera=, (čiperný) smart fellow

  =čísti=, to read
    (=čtu=, =četl=, =čten=, =čti!=)

  =čistý=, =-á=, =-é=, a., clean, pure

  =člověk=, s. m., (=lidé=), a man (human being)

  =čtvrt=, s. f., (=čtvrti=), a quarter, a city district

  =čtyři= (or =čtyry=), four

  =čtenář=, reader


  =daleký=, =-á=, =-é=, a., remote

  =dáti=, to give,
    (=dám=, =dal=, =dán=, =dej!=)

  =dar=, n. m. (=dary=), gift

  =dávati=, to give,
    (=dávám=, =dával=, =dáván=, =dávej!=)

  =dcera=, s. f., (=dcery=), daughter

  =dech=, s. f., (=dechy=), breath

  =dědic=, s. m., (=dědicové=), heir

  =dědictví=, s. n., (=dědictví=), inheritance

  =děj=, děje, event, dějepis, history

  =den=, s. m., (=dni=), day

  =denní=, =-í=, a., daily

  =denně=, daily (=adv.=)

  =děkovati=, to thank
    (=děkuji=, =děkoval=, =děkuj!=)

  =deset=, ten

  =deska=, s. f., (=desky=), board

  =dělati=, to work; (=dělám=, =dělal=, =dělán=, =dělej!=)

  =dělník=, n. m. (=dělníci=), working-man

  =děvče=, n. p. (=děvčata=), girl

  =dílna=, s. f., (=dílny=), shop

  =dítě=, s. n., (=děti=), child

  =divadlo=, s. n., (=divadla=), theater

  =divák= (ci) s. m., spectator

  =dívati se=, to look

  =dirka=, s. f., (=dirky=) hole

  =diviti se=, to be astonished
    (=divím se=, =divil se=, =div se!=)

  =dívka=, s. f., (=dívky=) a girl, a maiden

  =divný=, =-á=, =-é=, a., queer

  =divoký=, =-á=, =-é=, a., wild

  =dlaň=, s. f., (=dlaně=), the palm

  =dle=, according to

  =dlouhý=, =-á=, =-é=, a., long

  =dlouze=, at length

  =dluh=, s. m., (=dluhy=), the debt

  =dnes=, today

  =dno=, s. n., (=dna=), bottom

  =do=, into, to, until

  =doba=, s. f., (=doby=), period, time

  =dobrák=, s. m., (=dobráci=), good man, good fellow

  =dobrý=, =-á=, =-é=, a., good

  =dobročinný=, charitable

  =dobrodruh= (zi) s. m., adventurer

  =docela=, entirely

  =dohoniti=, (=dohoním=, =dohonil=, =dohoň=), to over take

  =dolní=, =-í=, a., lower

  =domácí=, =-í=, a., native;
    (=domácí pán=, landlord)

  =domek=, s. m., (=domky=), cottage, small house

  =domov=, s. m., (=domovy=), home

  =doma=, at home

  =dosáhnouti=, to reach,
    (=dosahuji=, =dosáhl=, =dosažen=,=dosáhni!=)

  =dostati=, to receive
    (=dostávám=, =dostal=, =dostaň!=)

  =dosti=, sufficiently

  =dosud=, up to the time

  =dováděti=, (dovádím, dováděl, dováděj), to frolick, to play lively

  =dovésti=, to be able or capable, to know;
    (=dovedu=, =dovedl=, =doveď!=)

  =dovoliti=, (dovoluji, dovolil, dovol), to allow

  =doufati=, to hope
    (=doufám=, =doufal=, =doufej!=)

  =drahý=, =-á=, =-é=, a., dear

  =dříve=, sooner, before

  =druhý=, =-á=, =-é=, second, other

  =drzý=, =-á=, =-é=, a., impudent

  =duben=, s. m., April

  =duch=, (=duchové=), s. m., spirit

  =důležitý=, =-á=, =-é=, a., important

  =dům=, s. m., (=domy=), house

  =důvěra=, s. f., (=důvěry=), confidence

  =důvěrný=, =-á=, =-é=, a., confidential, intimate

  =důvtipnost=, s. f., (=důvtipnosti=) wit

  =dva=, =dvě=, two

  =dvacet=, twenty

  =dvacet čtyři=, twenty four

  =dvakrát=, twice

  =dvéře=, s. pl. n., door

  =dvůr=, s. m., (=dvory=), court

  =dýchati=, to breathe, to respire
    (=dýchám=, =dýchal=, =dýchán=, =dýchej!=)

  =dým=, s. m., (=dýmy=) the smoke

  =dynamit=, s. m., dynamite

  =dýmka=, s. f., (=dýmky=), a smoke pipe

  =džbán=, s. m., (=džbány=), pitcher


  =elektřina=, (=ny=), n. f., electricity

  =elektrický=, =-á=, =-é=, electric

  =Evropa=, s. f., Europe

  =Evropan=, s. m., (=Evropani=), a European


  =farář=, s. m., (=faráři=), parson

  =fiala=, s. f., (=fialy=), violet

  =Francie=, s. f., France

  =Francouz=, s. m., Frenchman

  =francouzský=, =-á=, =-é=, =a.=, =French=


  =had=, s. m., (=hadi=), snake

  =hádka=, s. m., (=hádky=), quarrel

  =háj=, s. m., (=háje=), grove

  =hájiti=, to defend
    (hájím, hájil, hájen, haj!)

  =haněti=, to blame
    (haním, haněl, haněn, haň!)

  =hasiti=, to quench
    (hasím, hasil, hašen, has!)

  =hasič=, (=či=) s. m., fireman

  =hezký=, =-á=, =-é=, a., nice, pretty

  =hlad=, s. m., hunger

  =hladový=, =-á=, =-é=, a., hungry

  =hlasitě=, loudly

  =hlasitý=, =-á=, =-é=, a., loud

  =hlava=, s. f., (=hlavy=), head

  =hledati=, to seek, to look for
    (=hledám=, =hledal=, =hledán=, =hledej!=)

  =hleděti=, to see, to take care
    (=hledím=, =hleděl=, =hleď!=)

  =hluboký=, =-á=, =-é=, a., deep

  =hmota=, s. f., (=ty=), matter

  =hnědý=, =-á=, =-é=, a., brown

  =hněv=, s. m., (=vy=), anger

  =hojně=, ad., richly, abundantly

  =honiti=, to chase
    (=honím=, =honil=, =honěn=, =hoň=!)

  =hnáti=, to drive
    (=ženu=, =hnal=, =hnán=, =žeň!=)

  =hned=, at once

  =hodina=, s. f., (=hodiny=), hour;
    pl. =hodiny=, clock

  =hodný=, =-á=, =-é=, =a.=, good

  =hodnost=, s. f., (=hodnosti=), value, dignity

  =hoch=, s. m., (=hoši=), boy

  =holub=, s. m., (=holubi=), pigeon

  =holoubě=, s. m., (=holoubata=), young =pigeon=, =squab=

  =hora=, s. f., (=hory=), mountain

  =horký=, =-á=, =-é=, a., hot

  =horní=, a., upper

  =horník=, (=ci=) s. m., miner

  =horský=, =-á=, =-é=, a., mountainous

  =hořeti=, to burn
    (=hořím=, =hořel=, =hoří!=)

  =hořký=, =-á=, =-é=, a., bitter

  =hospodský=, s. m., (=hospodští=), innkeeper, tavernkeeper

  =hospoda=, s. f., (=hospody=), inn, tavern, saloon

  =hospodář=, (=ři=) s. m., farmer, proprietor

  =hospodařiti=, to keep a farm, to keep house

  =hrabati=, to rake
    (hrabu, hrabal, hrabán, hrab!)

  =hovořiti=, to speak, to talk
    (=hovořím=, =hovořil=, =hovořeno=,=hovoř!=)

  =hrabě=, s. m., (=hrabata=), a count

  =hrad=, s. m., (=hrady=), castle, fort, citadel

  =hrášek=, s. m., (=hrášky=), pea

  =hráti=, to play (upon some instrument)
    (=hraji=, =hrál=, =hrán=, =hraj!=)

  =hráti si=, to play (in some game)

  =hrdina=, s. m., (=hrdinové=) a hero

  =hrozen=, s. m., (=hrozny=), grape

  =hrozný=, =-á=, =-é=, a., terrible

  =hrst=, s. f., (=hrsti=), a handful

  =hruška=, s. f., (=hrušky=), pear

  =hrůza= (=zy=), s. f., fright, terror

  =hříbě=, s. n., (=hříbata=), colt

  =hřích=, s. m., (=hříchy=), sin

  =hřmíti=, to thunder
    (hřmím, hřměl, hřmi!)

  =hubička= (=ky=), s. f., kiss

  =hubiti=, to destroy
    (hubím, hubil, huben, zahub!)

  =husa=, s. f., (=husy=), goose

  =hustý=, =-á=, =-é=, a., thick

  =hvězda=, s. f., (=hvězdy=), star

  =hvízdati=, to whistle
    (=hvízdám=, =hvízdal=, =hvízdej!=)

  =hyzditi=, deface, disfigure
    (=hyzdím=, =hyzdil=, =hyžděn=, =hyzdi!=)


  =chladný=, =-á=, =-é=, a., cold

  =chlapec=, s. m., (=chlapci=), boy

  =chléb=, s. m., (=chleby=), bread

  =chlubiti se=, to boast
    (=chlubím se=, =chlubil se=, =chlub se!=)

  =choditi=, to walk
    (=chodím=, =chodil=, =choď!=)

  =chodník=, s. m., (=chodníky=), sidewalk

  =chrám=, s. m., (=chrámy=), the church (building)

  =chrániti=, to protect
    (chráním, chránil, chráněn, chraň!)

  =chrpový=, =-á=, =-é=, a., colored like cornflower (=chrpa=)

  =chtíti=, to want
    (=chci=, =chtěl=, =chtěn=, =chtěj!=)

  =chudý=, =-á=, =-é=, a., poor

  =chudší=, =-í=, (comp. of a., poor) poorer

  =chuť=, s. f., (=chuti=), taste

  =chváliti=, to praise
    (=chválím=, =chválil=, =chválen=, =chval!=)

  =chvilka=, s. f., (=chvilky=), moment

  =chvěti se=, to shiver, to tremble
    (=chvěji se=, =chvěl se=, =chvěj se!=)

  =chytati=, to catch
    (=chytám=, =chytal=, =chytán=, =chytej!=)

  =chytiti=, to capture
    (=chytám=, =chytil=, =chycen=, =chyť!=)

  =chytrý=, =-á=, =-é=, a., wise


  =i=, and, also

  =Indián=, s. m., (Indiáni), Indian

  =inu=, oh!

  =inženýr=, s. m., (=inženýři=), engineer


  =já=, I

  =jablko=, s. n., (=jablka=), apple

  =jablíčko=, s. n., (=jablíčka=), little apple, (diminutive)

  =jak?=, how

  =jako=, like, as

  =jakýs=, =-ás=, =-és=, a., some kind of

  =Jan=, s. m., (=Janové=), John

  =jaro=, s. n., (=jara=), the spring

  =jarní=, =-í=, a., spring

  =jazyk=, s. m., (=jazyky=), tongue, language

  =jednání=, s. n., (=jednání=), action

  =jeden=, =-dna=, =-dno=, one

  =jednou=, =once=, =once upon a time=

  =jemný=, =-á=, =-é=, a., tender

  =jen=, =jenom=, only

  =jenž=, =jež=, =jež=, which

  =jeptiška=, s. f., (=jeptišky=), a nun

  =ještě=, yet, still

  =jezero=, s. n., (=jezera=), lake

  =jeviti se=, to appear, to become visible
    (=jevím se=, =jevil se=, =zjeven=, =zjev= se!)

  =jídlo=, s. n., (=jídla=), meal, food

  =jih=, s. m., South

  =jinak=, otherwise

  =jinoch=, s. m., (=jinoši=), a young man

  =jiný=, =-á=, =-é=, a., other, another

  =Jíra=, s. m., nick name for George (Jiří)

  =jistě=, sure (adv.)

  =jísti=, to eat
    (=jím=, =jedl=, =sněden=, =jez!=)

  =jistý=, =-á=, =-é=, a., a certain, sure, true

  =jíti=, to go
    (=jdu=, =šel=, =jdi!=)

  =jitro=, =s.= =n.= (=jitra=), =dawn=, =morning=

  =již=, already

  =jízda=, s. f., (=jízdy=), ride, drive

  =jižní=, =-í=, a., southern, southerly

  =jméno=, s. n., (=jména=), a name

  =jmenovati=, to call, to appoint
    (=jmenuji=, =jmenoval=, =jmenován=, =jmenuj!=)

  =jmenovitě=, especially

  =jmění=, =s.= =n.= (=jmění=), =riches=

  =Josef=, s. m., (=Josefové=), Joseph

  =Josífek=, s. m., (=Josífkové=), diminutive of Josef (Joseph)


  =K=, =ke=, =ku=, to, towards

  =kabát=, s. m., (=kabáty=), coat

  =kacíř=, s. m., (=kacíři=), a heretic

  =kaliti=, to cloud, to trouble, to temper (steel, ocel)

  =kam?=, =where?= =whither?=

  =kámen=, s. m., (=kameny=), a stone

  =kamna=, s. n., pl., stove

  =kanár=, s. m., (=kanáři=), a canary

  =Karel=, s. m., Charles

  =káva=, s. f., (kávy), coffee

  =kázati=, to preach
    (káži, kázal, kázán, kaž!)

  =každý=, =-á=, =-é=, a., each, everybody

  =kde?=, =where?=

  =kdo?=, =who?=

  =kdy?=, when? at what time?

  =kdysi=, one day

  =když=, when, as

  =klamati=, to deceive
    (klamu, (mám) klamal, klamán, klamej!)

  =klášter=, s. m., (=kláštery=), a monastery

  =klesati=, to sink
    (=klesám=, =klesal=, =klesej!=)

  =kletba=, s. f., (=kletby=), a =curse=, =ban=

  =klíč=, s. m., (=klíče=), a key

  =klid=, s. m., peace

  =klih=, =s.= =m.=, =glue=

  =klobása=, s. f., (=klobásy=), sausage

  =klobouk=, s. m., (=klobouky=), hat

  =kolo=, kola, s. n., wheel

  =kmotr=, s. m., (=kmotři=), godfather

  =kněz=, s. m., (=kněží=), priest

  =kniha=, s. f., (=knihy=), book

  =knihovna=, s. f., (=knihovny=), library

  =kníže=, s. m., (=knížata=), a prince, duke

  =kopřiva=, (vy), s. f., nettle

  =kocour=, s. m., (=kocouři=), tom cat

  =kocourek=, (dimin. of kocour) s. m., (=kocourkové=), little male cat

  =kočka=, s. f., (=kočky=), cat

  =koláč=, s. m., (=koláče=), cooky, cake

  =konec=, s. m., (=konce=), the end

  =konečně=, ad., finally

  =konev=, s. f., (=konve=), tank, pot

  =kosa=, (=sy=), s. f., =scythe=

  =kořen=, (ny), s. m., root

  =koření=, (koření), s. n., spices

  =koš=, s. m., (=koše=), basket

  =kost=, s. f., (=kosti=), bone

  =kostel=, s. m., (=kostely=), church

  =kouleti=, to roll
    (=koulím=, =koulel=, =koulen=, =koulej=)

  =koupati se=, =to bathe=
    (=koupám=, =koupa=l, =koupán=, =koupej=!)

  =koupiti=, to buy
    (=koupím=, =koupil=, =koupen=, =kup!=)

  =kousek=, s. m., (=kousky=), piece, lump

  =kout=, s. m., (=kouty=), a corner

  =kouzelník=, (=ci=), =s.= =m.=, =sorcerer=

  =kouzelnice=, (=ce=), =s.= =f.=, =sorceress=

  =kouzlo=, (=la=), s. n., witchcraft

  =kožešina=, (ny), s. f., fur

  =kovář=, s. m., (=kováři=), blacksmith

  =koza=, s. f., (=kozy=), goat

  =kraj=, s. m., (=kraje=), an edge, border, country

  =krájeti=, to cut, to slice
    (=krájím=, =krájel=, =krájen=, =krájej!=)

  =krajina=, s. f., (=krajiny=), landscape

  =král=, s. m., (=králové=), king

  =královna=, s. f., (=královny=), queen

  =krám=, s. m., (=krámy=), store

  =krása=, s. f., (=krásy=), beauty

  =krásný=, =-á=, =-é=, a., beautiful

  =krátce=, shortly (adv.)

  =krev=, s. f., (=krve=), blood

  =kresliti=, to draw
    (=kreslím=, =kreslil=, =kreslen=, =kresli!=)

  =křesťan=, s. m., (=křesťané=), a Christian

  =křivý=, =-á=, =-é=, a., crooked

  =kříž=, (=že=), s. m., cross

  =kroj=, s. m., (=kroje=), a dress

  =krok=, s. m., (=kroky=), a step

  =kruh=, s. m., (=kruhy=), a ring, circle

  =krutý=, =-á=, =-é=, a., cruel, fierce

  =krýti=, to cover
    (=kryji=, =kryl=, =kryt=, =kryj!=)

  =kterak=, how?

  =který=, =-á= =-é=, a., =which=, =what=

  =ku= (or =k=), to, towards

  =kuchařka=, s. f., (=kuchařky=), a cook (woman)

  =kuchyně=, (or =kuchyň=) s. f., (=kuchyně=), kitchen

  =kůň=, s. m., (=koně=), horse

  =kupec=, s. m., (=kupci=), merchant

  =kupovati=, to buy
    (=kupuji=, =kupoval=, =kupován=, =kupuj!=)

  =kůže=, (=že=), s. f., leather

  =kuře=, s. n., (=kuřata=), chicken

  =kus=, s. m., (=kusy=), piece

  =kvésti=, to bloom, to blossom
    (=kvetu=, =kvetl=, =kveť!=)

  =květen=, s. m., (=květny=), May

  =květina=, s. f., (=květiny=), flower

  =kyselý=, =-á=, =-é=, a., sour

  =kyselina=, (ny), acid

  =kýta=, s. f., (=kýty=), leg


  =labuť= (=ti=), swan

  =lahodný=, =-á=, =-é=, a., lovely, delicious

  =lahůdka=, (=ky=), s. f., delicacy

  =lákati=, to tempt, to allure
    (=lákám=, =lákal=, =lákán=, =lákej!=)

  =lampa=, s. f., (=lampy=) lamp

  =láska=, s. f., (=lásky=) love

  =laskavý=, =-á=, =-é=, a., kind

  =laškovati=, to play, to dally,
    (=laškuji=, =laškoval=, =laškuj!=)

  =lechtati=, to tickle
    (lechtám, lechtal, lechtán, lechtej!)

  =lavice=, s. f., (=lavice=) bench

  =ledacos=, anything

  =leden=, s. m., January

  =lehký=, =-á=, =-é=, light (in weight)

  =lékař=, s. m., (=lékaři=) doctor (physician)

  =lenoch=, s. m., (=lenoši=) lazy man

  =len=, (=lny=) s. m., flax

  =lepší=, =-í=, a., better

  =lesk=, (sky) s. m., lustre, brightness

  =les=, s. m., (=lesy=) forest

  =léto=, s. m., (=léta=) summer, year

  =letní=, =-í=, a., summer

  =letěti=, to fly
    (=letím=, =letěl=, =leť!=)

  =letec= (=tci=), s. m., flyer

  =létati=, to fly
    (=létám=, =létal=, =létej!=)

  =lev=, s. m., (=lvi=) lion

  =ležeti=, to lie
    (=ležím=, =ležel=, =lež!=)

  =lézti=, to crawl
    (lezu, lezl, lez!)

  =levý=, =-á=, =-é=, a., left

  =lhář=, s. m., (=lháři=) liar

  =Lhota=, s. f., (=Lhoty=), name of many villages in Bohemia

  =lhostejný=, =-á=, =-é=, a., indifferent, careless

  =líbezný=, =-á=, =-é=, a., delightful

  =libra=, s. f., (=libry=) pound

  =lid= (or =lidí=, =lidi=) people

  =lidstvo=, s. n., (=lidstva=), mankind

  =lidský=, =-á=, =-é=, a., human

  =liják=, s. m., (=lijáky=) rainstorm

  =lípa=, (py) lindentree, basswood

  =lýko=, (=ka=), bast

  =liška=, s. f., (=lišky=) fox

  =list=, s. m., (=listy=) leaf

  =listopad=, s. m., November

  =líčiti=, to paint, to describe
    (líčím, líčil, líčen, lič!)

  =líti=, to pour
    (=liji=, =lil=, =lit=, =lij!=)

  =lítost=, s. f., (=lítosti=) sorrow, grief

  =litovati=, to pity

  =litovati=, (někoho) to regret, to pity

  =loď=, s. f., (=lodi=), ship, boat

  =loket=, s. m., (=lokte=) yard

  =loket=, s. m., (=lokty=) elbow

  =lovec=, s. m., (=lovci=) hunter

  =lože=, s. n., (=lože=) bed

  =ložnice=, s. f., (=ložnice=) bedroom

  =lžíce=, s. f., (=lžíce=) spoon


  =malý=, =-á=, =-é=, a., little, small

  =máma=, s. f., (=mámy=) mother (colloquial)

  =marně=, in vain

  =masíčko=, s. n., (=masíčka=) diminutive of =maso= (meat)

  =maso=, s. n., (=masa=) meat

  =mapa=, (=py=) s. f., map

  =marnivost=, (=ti=) s. f., vanity

  =másti=, to confuse, to mix
    (matu, matl, zmaten, mať!)

  =mluvka= (=mluvkové=), prattler

  =mlýn=, (ny) s. m., mill

  =Matěj=, s. m., Matthew

  =matka=, s. f., (=matky=), mother

  =meč=, s. m., (=meče=), sword

  =měkký=, =-á=, =-é=, a., soft

  =měřiti=, to measure
    (=měřím=, =měřil=, =měřen=, =měř!=)

  =měšťan=, s. m., (=měšťané=) the citizen

  =město=, s. n., (=města=) city

  =městský=, =-á=, =-é=, a., urban, of the city

  =mezi=, among, between

  =mezitím=, meanwhile

  =miláček=, s. m., (=miláčkové=) pet

  =milý=, =-á=, =-é=, a., dear

  =milenka=, s. f., (=milenky=), sweetheart

  =milostivě= ad., mercifully, graciously

  =milovati=, to love,
    (miluji, miloval, milován, miluj!)

  =ministr=, s. m., (=ministři=) minister (executive head; a government

  =míniti=, to say, to mean
    (míním, mínil, míněn)

  =mír=, s. m., (=míry=) peace

  =míra=, s. f., (=míry=) measure

  =mísník=, s. m., (=mísníky=) cupboard

  =místo=, s. n., (=místa=) place, spot

  =místo=, prep., instead

  =míti=, to have
    (=mám=, =měl=, =měj!=)

  =mladík=, s. m., (=mladíci=) youth

  =mladý=, =-á=, =-é=, a., young

  =mladší=, =-í=, a., younger

  =mluviti=, to talk, to speak
    (=mluvím=, =mluvil=, =mluven=, =mluv!=)

  =mluvnice=, s. f., (=mluvnice=) grammar

  =mnich=, s. m., (=mniši=) a monk

  =mnoho=, much, a great deal, many

  =moci=, to be able
    (mohu, mohl, moz!)

  =modrý=, =-á=, =-é=, a., blue

  =modřina=, s. f., (=modřiny=) blue spot caused by blows, bruise

  =moře=, s. n., (=moře=) sea, ocean

  =moudrý=, =-á=, =-é=, a., wise

  =moudřejší=, =-í=, a., wiser

  =mozek=, s. n., (=mozky=) the brain

  =možný=, =-á=, =-é=, a., possible

  =mrak=, s. m., (=mraky=), a cloud

  =mračiti se=, to get cloudy, to frown, to darken

  (=mračím se=, =I frown=, =mračil=, =zamračen=,

  =mrhati=, to waste

  =mrtvý=, =-á=, =-é=, a., dead

  =mýliti se=, to err, to make mistake

  =mýliti= (=někoho=), to confuse
    (=mýlím=, =mýlil=, =zmýlen=, =myl!=)

  =myslitel=, (=é=) s. m., thinker

  =můj=, =má=, =mé=, (or můj, moje, moji), my, mine

  =musiti=, to be compelled, to must
    (=musím=, =musil=)

  =muzika=, s. f., (=muziky=) music

  =muž=, s. m., (=muži=) a man

  =my=, we

  =mysl=, s. f., (=mysli=), mind

  =myšlenka=, s. f., (=myšlenky=) a thought

  =myš=, s. f., (=myši=), mouse

  =myška= or =myšička= (diminutive of myš) a little mouse

  =mzda=, (=dy=), s. f., wages


  =na=, upon, on

  =nabírati=, to fill up, to scoop
    (=nabírám=, =nabíral=, =nabírán=, =nabírej!=)

  =nabýti=, to gain, to obtain
    (=nabývám=, =nabyl=, =nabyt=, =nabuď!=)

  =náčelník=, (=ci=), s. m., leader

  =načíti=, to begin, to start
    (=načínám=, =načínal načínán=, =načni!=)

  =nad=, above

  =nadace=, (nadace), s. f., endowment

  =nádhera=, (=ry=), s. f., luxury

  =nadchnouti=, to inspire with enthusiasm
    (=nadchnu=, =nadchnul=, =nadšen=, =nadchni!=)

  =naděje=, s. f., (=naděje=), hope

  =nádherný=, =-á=, =-é=, a., splendid

  =nadšený=, =-á=, =-é=, a., enthusiastic

  =náhoda=, s. f., (=náhody=), accident, chance

  =nacházeti=, to find
    (=nacházím=, =našel=, =nalezen=, =nacházej!=)

  =nádraží=, s. n., (=nádraží=), depot, station

  =ňadro=, s. n., (=ňadra=), bosom

  =nadutec=, (=tci=), s. m., snob

  =náhoda=, (=dy=), s. f., chance, accident

  =náklad=, s. n., (=náklady=), the load, cargo, freight

  =náklonnost=, (=ti=), s. m., inclination, attachment

  =náhle=, ad., suddenly

  =náměstí=, s. n., (=náměstí=), a square, place

  =nápad=, s. m., (=nápady=), idea, fancy

  =naproti=, opposite to

  =národ=, s. m., (=národy=), people, nation

  =národnost=, s. f., (=národnosti=), nationality

  =národovec=, s. m., (=národovci=), patriot

  =nastati=, to begin, to commence
    (=nastávám=, =nastal=, =nastaň!=)

  =náš=, =naše=, our, ours

  =nauka=, s. f., (=nauky=), doctrine

  =navštíviti=, to visit
    (=navštěvuji=, =navštívil=, =navštíven=, =navštiv!=)

  =ne=, not

  =nebe=, s. n., (=nebesa=), heaven

  =nebo=, or

  =neboť=, since, as, because

  =něco=, something

  =nedaleko=, not far from

  =nehet=, s. m., (=nehty=), fingernail

  =nechati=, to leave, to permit
    (=nechám=, =nechal=, =nech!=)

  =nejlepší=, =-í=, a., the best

  =někde=, somewhere

  =někdo=, some one

  =někdy=, sometimes, once

  =několik=, some, few

  =některý=, some

  =nemíti=, not to have

  =Němec=, s. m., (=Němci=), a German

  =neočekávaný=, =-á=, =-é=, a., unexpected

  =nepřítel=, s. m., (=nepřátelé=), enemy

  =nešťastný=, =-á=, =-é=, a., unhappy

  =nésti=, to carry
    (=nesu=, =nesl=, =nesen=, =nes!=)

  =nestejný=, =-á=, =-é=, a., uneven

  =neštěstí=, s. m., (=neštěstí=), misfortune

  =nevědomost=, s. f., (=nevědomosti=), ignorance

  =nevěsta=, s. f., (=nevěsty=), bride

  =než=, than

  =neznámý=, =-á=, =-é=, a., unknown

  =nic=, nothing

  =ničiti=, to destroy, to annihilate

  =nikde=, nowhere

  =nikdo=, nobody

  =nikdy=, never

  =nízký=, =-á=, =-é=, a., low, humble

  =nyní=, at present, now

  =noc=, s. f., (=noci=), night

  =noční=, =-í=, =-í=, a., nightly

  =noha=, s. f., (=nohy=), foot

  =nositi=, to bear, to carry
    (=nosím=, =nosil=, =nošen=, =nos!=)

  =nově=, newly

  =noviny=, s. f., pl., newspaper

  =nový=, =-á=, =-é=, a., new

  =nu=, well

  =nůž=, s. m., (=nože=), knife


  =o=, about

  =oba=, both

  =obec=, s. f., (=obce=), community

  =obecenstvo=, s. n., (=obecenstva=), the public

  =oběd=, s. m., (=obědy=), dinner

  =oběť=, (=ti=), s. f., sacrifice

  =objetí=, s. n., (=objetí=), an embrace

  =oblak=, s. m., (=oblaky=), a cloud

  =obličej=, s. m., (=obličeje=), face

  =obchod=, (dy), s. m., trade, commerce, business

  =obchodník=, (ci), s. m., merchant

  =obraz=, s. m., (=obrazy=), picture

  =obyčej=, s. m., (=obyčeje=), a custom

  =obyvatel=, s. m., (=obyvatelé=), inhabitant

  =očekávati=, to expect
    (=očekávám=, =očekával=, =očekáván=, =očekávej!=)

  =od=, from

  =oddělení=, s. n., (=oddělení=), division, section

  =odcházeti=, to go away
    (=odcházím=, =odcházel=, =odcházej!=)

  =odhadovati=, to appraise, to assess
    (odhaduji, odhadoval, odhadován, odhaduj!)

  =odpírati=, to resist, to object
    (=odpírám=, =odpíral=, =odpírán=, =odpírej!=)

  =odplata=, s. f., (=odplaty=), reward

  =odplatiti=, to repay, to recompense
    (=odplatím=, =odplatil=, =odplacen=, =odplať!=)

  =odkázati=, to will
    (odkazuji, odkázal, odkázán, odkazuj!)

  =odpovídati=, to rest
    (=odpovídám=, =odpovídal=, =odpovídej!=)

  =odměna=, s. f., (=odměny=), reward

  =odpoledne=, afternoon

  =odpustiti=, to forgive, to excuse
    (odpustím, odpustil, odpuštěn, odpusť!)

  =odpověděti=, to respond, to answer

  =odstraniti=, to remove
    (odstraňuji, odstranil, odstranil, odstraň!)

  =ochotný=, =-á=, =-é=, a., willing

  =ochutnávati=, to taste
    (=ochutnávám=, =ochutnal=, =ochutnáván=, =ochutnej=!)

  =ohromný=, =-á=, =-é=, a., immense, huge

  =odkliditi=, to clear away
    (odklízím, odklízel, odklizen, odkliď!)

  =odnésti=, to carry away, to take away
    (odnáším, odnesl, odnesen, odnes!)

  =okamžení=, s. n., (=okamžení=), instant, moment

  =okno=, s. n., (=okna=), window

  =okraj=, (=je=) s. m., =edge=

  =oko=, s. n., (=oči=), eye

  =okolo=, around

  =olej=, s. m., (oleje), oil

  =on=, =ona=, =ono=, (=oni=, =ony=, =ona=), he, she, it (they)
    =onen=, =ona=, =ono=, that

  =opera=, s. f., (=opery=), opera

  =opravdový=, =-á=, =-é=, a., real

  =opustiti=, to desert

  =omluva=, (=vy=) s. f., excuse, apology

  =opustiti=, to leave
    (=opustím=, =opustil=, =opuštěn=, =opusť!=)

  =osada=, (=dy=) s. f., settlement, village

  =oseti=, to seed, to plant
    (osívám, osíval, oseto, osej!)

  =osloviti=, to accost, to address
    (oslovuji, oslovil, osloven, oslov!)

  =orati=, to plow
    (orám, oral, orán, orej!)

  =osel=, s. m., (=osli=), donkey

  =ospalý=, =-á=, =-é=, =a.=, =sleepy=, =drowsy=

  =ostatní=, =-í=, a., remaining

  =ostuda=, (=dy=), s. f., =shame=, =disgrace=

  =otec=, s. m., (=otcové=), father

  =otéci=, to swell (as in disease)
    (otéká, oteklo, otečeno)

  =otrok=, (=ci=) s. m., slave

  =otroctví=, s. n., slavery

  =otcův=, =-ova=, =-ova=, a., =father’s=

  =otevříti=, to open
    (otvírám, otevřel, otevřen, otevři!)

  =ovoce=, s. n., (=ovoce=), fruit

  =oženiti se=, to marry
    (ožením, oženil, oženěn, ožeň!)


  =padesát=, fifty

  =padati=, to fall
    (=padám=, =padal=, =padni!=)

  =padělati=, to forge, to imitate
    (padělám, padělal, padělán, padělej!)

  =pak=, then

  =palác=, s. m., (=paláce=), palace

  =páliti=, to burn
    (=pálím=, =pálil=, =pálen=, =pal!=)

  =památný=, =-á=, =-é=, a., memorial, memorable

  =pamatovati si=, to remember
    (pamatuji, pamatoval, pamatováno, pamatuj!)

  =paprsek=, (=sky=) s. m., ray

  =pán=, s. m., (=páni=), gentleman
    (pane! Sir!)

  =paní=, s. f., (=paní=), lady, madame

  =pamatovati=, remember
    (=pamatuji=, =pamatoval=, =pamatuj!=)

  =pamětník=, s. m., (=pamětníci=), =contemporary witness=

  =panovati=, to rule
    (panuji, panoval, panován, panuj!)

  =panovník=, s. m., (=panovníci=), ruler

  =pára=, s. f., (=páry=), steam

  =párati=, to rip
    (=pářu=, =páral=, =párán=, =párej!=)

  =park=, s. m., (=parky=), park

  =parostroj=, s. m., (=parostroje=), =the steam engine=

  =pata=, s. f., (=paty=), heel

  =patřiti=, (někomu) to belong
    (patřím, patřil, patři!)

  =patřiti=, (na něco), to gage upon

  =pátý=, =-á=, =-é=, fifth

  =pavouk=, s. m., (=pavouci=), spider

  =pavouček=, diminutive of =pavouk= s. m., (=pavoučkové=), a little spider

  =pec=, s. f., (=pece=), baker’s oven
    (=peku=, =pekl=, =pečen=, =pec!=)

  =péci=, to bake
    (=peku=, =pekl=, =pečen=, =pec!=)

  =pekař=, s. m., (=pekaři=), baker

  =peklo=, s. n., (=pekla=), hell

  =pěkný=, =-á=, =-é=, a., fine, handsome

  =peníz=, s. m., (=peníze=), coin (money)

  =péra=, s. n., (=péra=), pen, feather

  =peřina=, s. f., (=peřiny=), feather bed

  =pes=, s. m., (=psi=), dog

  =pecka=, (=ky=) s. m., stone in fruit, seed

  =pěst=, s. f., (=pěsti=), fist

  =Petr=, s. m., Peter

  =piano=, s. n., (=piana=), piano

  =pícka=, (diminutive of pec), s. f.
    (=pícky=), a little oven

  =písek=, s. m., (=písky=), sand

  =píti=, to drink
    (=piji=, =pil=, =pit=, =pij!=)

  =pivo=, s. n., (=piva=), beer

  =plášť=, s. m., (=pláště=), mantle

  =plniti=, to fill
    (plním, plnil, plněn, plň!)

  =plný=, =-á=, =-é=, a., full

  =plouti=, to sail
    (=pluji=, =plul=, =pluj!=)

  =po=, after

  =počet=, s. m., (=počty=), number, calculation

  =pocta=, s. f., (=pocty=), honor

  =podařiti se=, to succeed
    (=podařím=, =podařil=, =podařen=, =podař!=, =podařilo se mi to udělat=)

  =pod=, under

  =poddaný=, =-á=, =-é=, a., subject

  =podezřelý=, =-á=, =-é=, a., =suspicious=

  =podlaha=, s. f., (=podlahy=), floor

  =podmět=, s. m., (=podměty=), the subject

  =podoba=, s. f., (=podoby=), a likeness

  =podzimní=, =-í=, a., autumnal

  =pohádka=, s. f., (=pohádky=), story, fairy tale

  =pohan=, s. m., (=pohani= or =pohané=), pagan, heathen

  =pohrdati=, to despise

  =pochutnati si=, to enjoy in eating
    (=pochutnávám si=, =pochutnal=, =pochutnej!=)

  =pohrdati=, to scorn, to disdain
    (pohrdám, pohrdal, pohrdán, pohrdej!)

  =pokoj=, s. m., (=pokoje=), room, peace

  =pole=, s. n., (=pole=), field

  =poledne=, s. n., (=poledne=), noon

  =polokoule=, s. f., (=polokoule=), hemisphere

  =ploditi=, =to produce=, =to bear=, =to generate=
    (=plodím=, =plodil=, =plozen=)

  =položiti=, to lay, to place
    (=pokládám=, =položil=, =položen=, =polož!=)

  =pomoci=, to help
    (=pomáhám=, =pomáhal=, =pomoz!=)

  =pomoc=, s. f., (=pomoci=), the help

  =pomysliti=, to think
    (pomýšlím, pomýšlel, pomýšlen, pomysli!)

  =poněvadž=, because

  =porážka=, s. f., (=porážky=) a defeat

  =poraniti=, to hurt
    (poraním, poranil, poraněn, poraň!)

  =porovnati=, to compare
    (=porovnávám=, =porovnal=, =porovnán=, =porovnej!=)

  =pohroziti=, to threaten

  =poslati=, to send
    (=posílám=, =poslal=, =poslán=, =pošli!=)

  =poslední=, =-í=, a., the last

  =postel=, s. f., (=postele=), the bed

  =posud=, =still=

  =potají=, secretly

  =pokrok=, (=ky=) s. m., progress, advancement

  =potkati=, (or =potkávati=) to meet
    (=potkávám=, =potkal=, =potkán=, =potkej!=)

  =potom=, afterwards

  =potřeba=, s. f. (=potřeby=), the need

  =potřebovati=, to need, to stand in need of

  =poměr=, s. m., ratio, proportion

  =poměry=, (pl.), circumstances, conditions

  =pomsta=, (ty) s. f., vengeance

  =popud=, (dy) s. m., impulse, motive

  =potopa=, (py) s. f., flood, deluge

  =potutelný=, =-á=, =-é=, a., malicious, scornful

  =poupě=, s. n., (=poupata=), bud

  =povaha=, s. f., (=povahy=), character

  =pověra=, s. f., (=pověry=), superstition

  =povolati=, to call
    (=povolám=, =povolal=, =povolán=, =povolej!=)

  =povstati=, to rise up
    (=povstávám=, =povstal=, =povstaň!=)

  =povrch=, (=chy=) s. m., surface

  =pozdě=;, late; =později=, later

  =pozdrav=, s. m., (=pozdravy=), the salute, greeting

  =pozdraviti=, to greet, to salute
    (=pozdravuji=, =pozdravil=, =pozdraven=, =pozdrav!=)
    (=pozdrav tě Bůh!= God bless you!)

  =poznati=, to recognize
    (=poznávám=, =poznal=, =poznán=, =poznej!=)

  =pozorně=, carefully

  =pozvání=, s. n., (=pozvání=), a summons, invitation

  =pro=, for

  =práce=, s. f., (=práce=), the work

  =pracovati=, to work
    (=pracuji=, =pracoval=, =pracován=, =pracuj!=)

  =práh=, s. m., (=prahy=), threshold

  =Praha=, s. f., Prague

  =prach=, s. m., (=prachy=), dust, gun powder

  =prachová peřina=, downy bed

  =Praha=, s. f., Prague

  =pramen=, s. m., (=prameny=), a spring, source

  =prapor=, s. m., (=prapory=), the flag, colors

  =pravda=, s. f., (=pravdy=), the truth

  =pravdomluvný=, =-á=, =-é=, a., veracious, honest

  =právě=, just

  =praviti=, to say
    (=pravím=, =pravil=, =praven=, =prav!=)

  =pravý=, =-á=, =-é=, a., right

  =před=, before, in front of

  =předek=, (dkové) s. m., ancestor

  =předehnati=, to overcome in race

  =přece=, still, anyway

  =představení=, (ní) s. n., performance, presentment

  =představiti si=, to imagine, to fancy

  =přednáška=, s. f., (=přednášky=), lecture

  =předně=, first

  =přední=, -í, in front, one of the first

  =překvapení=, s. n., (=překvapení=), the surprise

  =přehryznouti=, to bite across, to gnaw
    (=přehryznu=, =přehryzl=, =přehryznut=, =should be přehryzej=)

  =překážet=, to hinder, to obstruct
    (=překážím=, =překážel=, =překážej!=)

  =překlad=, (dy) s. m., translation

  =přeložiti=, to translate
    (=překládám=, =přeložil=, =přeložen=, =přelož!=)

  =přerušiti=, to interrupt
    (=přerušuji=, =přerušil=, =přerušen=, =přeruš!=)

  =přes=, over, across

  =princ=, s. m., (=princové=), the prince

  =princezna=, s. f., (=princezny=), the princess

  =první=, =-í=, =-í=, a., the first

  =při=, at

  =příčina=, s. f., (=příčiny=), a cause

  =příčiti se=, to be offensive, repugnant

  =přihoditi se=, to happen
    (=přiházím=, =přihodil=)

  =přicházeti=, to come
    (=přicházím=, =přicházel=, =přijď!=)

  =příjem=, n. m. (=příjmy=), the revenue, receipt

  =přijímati=, to receive
    (=přijímám=, =přijímal=, =přijímán=, =přijímej!=)

  =příklad=, s. m., (=příklady=), example

  =příkop=, (=py=) s. m., ditch, trench

  =příliš=, too

  =přílišný=, =-á=, =-é=, excessive

  =přímý=, direct, frank, open

  =přiměřený=, =-á=, =-é=, a., corresponding, suitable

  =přinésti=, to bring
    (=přinesu=, =přinesl=, =přinesen=, =přines!=)

  =příprava=, s. f., (=přípravy=), the preparation

  =příprava=, (=vy=) s. f., preparation

  =příroda=, s. f., (=přírody=), the nature

  =přítel=, s. m., (=přátelé=), friend

  =přísudek=, s. m., (=přísudky=), the predicate

  =přisuzovati=, to award, to adjudge
    (=přisuzuji=, =přisuzoval=, =přisuzován=, =přisuzuj!=)

  =přítelkyně=, s. f., (=přítelkyně=), lady friend

  =přítomný=, =-á=, =-é=, a., present

  =přivázati=, to tie to, to fasten

  =přivésti=, to bring
    (=přivádím=, =přivedl=, =přiveden=, =přiveď!=)

  =přívětivý=, =-á=, =-é=, a., friendly, kind

  =přívětivý=, =-á=, =-é=, a., friendly follower, partisan

  =příznivý=, =-á=, =-é=, a., favorable

  =pro=, for

  =probuditi se=, to awake
    (=probouzím=, =probudil=, =probuzen=, =probuď!=)

  =proč?=, why?, what for?

  =prodati=, to sell
    (=prodávám=, =prodal=, =prodán=, =prodej!=)

  =prodej=, s. m., (=prodeje=), the sale

  =prosinec=, s. m., (=prosince=), December

  =prositi=, to beg, to ask for a favor
    (=prosím=, =prosil=, =prošen=, =pros!=)

  =proslulý=, =-á=, =-é=, a., celebrated

  =prostý=, =-á=, =-é=, a., simple

  =prospěti=, to be of benefit, to be useful
    (=prospívám=, =prospěl=, =prospěj!=)

  =prospěti v něčem=, to be proficient

  =prostředek=, s. m., (=prostředky=), the middle

  =proti=, against, opposite to

  =protože=, because

  =provaz=, s. m., (=provazy=), rope

  =pruhovaný=, =-á=, =-é=, a., striped

  =psáti=, to write
    (=píši=, =psal=, =psán=, =piš!=)

  =ptáče=, s. m., (=ptáčata=), young bird

  =pták=, s. m., (=ptáci=), bird

  =ptáti se=, to ask, inquire
    (=ptám se=, =ptal se=, =ptej se!=)

  =půda=, s. f., (=půdy=), the earth, the ground

  =půl=, half

  =půlnoc=, s. f., (=půlnoci=), midnight

  =pustiti=, release, let go
    (=pouštím=, =pustil=, =puštěn=, =pusť!=)

  =pustý=, =-á=, =-é=, a., deserted

  =pyšný=, =-á=, =-é=, a., proud


  =ráčiti=, to please, to condescend
    (=ráčím=, =ráčil=, =rač!=)

  =řáditi=, to rage, to act with fury

  =řaditi=, to range, to arrange

  =rád=, =-a=, =-o=, a., glad, gladly, willingly;
    =míti rád=, to like

  =rada=, s. f., (rady), advise, council

  =rádce=, s. m., (rádcové), adviser

  =radost=, s. f., (=radosti=), joy

  =ráj=, s. m., (=ráje=), paradise

  =rakev=, s. f., (=rakve=), coffin

  =Rakousko=, s. n., Austria

  =rána=, s. f., (=rány=), a wound, a blow

  =raniti=, to wound
    (=raním=, =ranil=, =raněn=, =raň!=)

  =ranní=, =-í=, a., of morning

  =rej=, (=je=) s. m., dance, fancy drill

  =ráno=, s. n., (=rána=), the morning

  =réva=, s. f., (=révy=), grape vine

  =řemeslo=, (=la=) s. n., trade, craft

  =řešiti=, to solve
    =(řeším=, =řešil=, =řešeno=, =řeš!=)

  =řezba=, (by) s. f., carving

  =říci,=, to say, to tell
    (=říkám=, =říkal=, =řečeno=, =říkej!=)

  =ročně=, yearly, every year

  =rodiče=, s. m., (=rodiče=), parents

  =rod=, (=dy=) s. m., birth, origin, gender, family

  =rodina=, s. f., (=rodiny=), family

  =rok=, s. m., (=roky=), year

  =roucho=, s. n., (=roucha=), robe, gown, vestment

  =rovně=, straight

  =rovněž=, also, as well

  =rovný=, =-á=, =-é=, a., straight, even, equal

  =rozděliti=, to divide
    (=rozděluji=, =rozdělil=, =rozdělen=, =rozděl!=)

  =rozdíl=, s. m., (=rozdíly=), difference

  =rozebrat=, to take to pieces, to analyze
    (=rozebírám=, =rozebral=, =rozebírán=, =rozebírej!=)

  =rozhled=, (=dy=) s. m., view, outlook

  =rozepře=, s. f., (=rozepře=), a quarrel

  =rozházeti=, to scatter
    (=rozházím=, =rozházel=, =rozházen=, =rozházej!=)

  =rozjímání=, s. n., (=rozjímání=), meditation

  =rozkaz=, s. m., (=rozkazy=), order

  =rozkoš=, (=še=) s. m., pleasure, rapture, bliss

  =rozmluva=, s. f., (=rozmluvy=), conversation, talk

  =rozmrzelý=, =-á=, =-é=, a., morose, ill humored

  =rozpak=, s. m., (=rozpaky=), embarrassment

  =rozprávka=, s. f., (=rozprávky=), talk, discourse

  =rozšířiti=, to extend, to spread
    (=rozšiřuji=, =rozšířil=, =rozšířen=, =rozšiř!=)

  =roztrhati=, to tear, to tatter
    (=roztrhám=, =roztrhal=, =roztrhán=, =roztrhej!=)

  =rozuměti=, to understand
    (=rozumím=, =rozuměl=, =rozuměn=, =rozuměj!=)

  =ruda=, (=dy=) s. f., ore

  =ruka=, s. f., (=ruky,= dual =ruce=), hand

  =růsti=, to grow
    (=rostu, rostl=)

  =různice=, (=nice=), s. f., quarrel, disagreement

  =různý=, =-á=, =-é=, a., various

  =růže=, s. f., (=růže=), a rose

  =růžový=, =-á=, =-é=, a., rose colored, pink, rose

  =ryba=, s. f., (=ryby=), fish

  =rým=, s. m., rhyme

  =rytina= (=ny=), s. f., engraving

  =rytíř=, s. m., (=rytíři=), a knight


  =řád=, s. m., (=řády=), order, rule, system

  =řada=, s f. (=řady=), rank, line, file

  =řeč=, s. f., (=řeči=), language, speech

  =řeka=, s. f., (=řeky=), river

  =řemeslo=, s. n., (=řemesla=), trade

  =říci=, to say
    (=říkám=, =řekl=, =řečen=, =rci!=)

  =říditi=, to guide, to manage
    (=řídím=, =řídil=, =řízen=, =řiď!=)

  =říjen=, s. m., (=říjny=), October

  =říše=, s. f., (=říše=), an empire

  =říznouti se=, to cut one’s self
    (=říznu=, =řízl=, =říznut=, =řízni!=)

  =řváti=, to howl
    (=řvu=, =řval=, =řván=, =řvi!=)


  =s=, =se=, with

  =sad= (=dy=), s. m., orchard, garden, park

  =sám=, =sama=, =samo=, himself, alone

  =samouk= (=ci=), s. m., self educated man

  =samotný=, =-á=, =-é=, a., alone

  =sázeti=, to plant
    (=sázím=, =sázel=, =sázen=, =saď!=)

  =sbor=, (=ry=) s. m., assembly

  =sdružení=, s. n., (=sdružení=), association, alliance

  =seděti=, to sit
    (=sedím=, =seděl=, =seď!=)

  =sedlák=, s. m., (=sedláci=), farmer

  =sehnouti se=, to bend down
    (=shýbám se=, =sehnul se=, =sehni se!=)

  =sejíti se=, to come together
    (=scházím se=, =sešel se=, =sejdi se!=)

  =sejmouti=, to take off
    (=snímám=, =sňal=, =sňat=, =sejmi!=)

  =sem=, hither, over here

  =semeno=, s. n., (=semena=), the seed

  =sen=, s. m., (=sny=), the dream

  =sestra=, s. f., (=sestry=), sister

  =setník=, (=ci=) s. m., captain

  =sever=, s. m., (=severy=), north

  =severní=, =-í=, a., northerly, northern

  =shoda=, (=dy=) s. m., agreement

  =shodovati se=, to agree
    (=shoduji=, =shodoval=, =dohodnuto=, =shodni!=)

  =shluk=, (=ky=) s. m., concourse, crowd

  =schopný=, =-á=, =-é=, a., able, suitable

  =schovati=, to hide
    (=schovávám=, =schoval=, =schován=, =schovej!=)

  =schůze=, s. f., (=schůze=), meeting

  =shromáždění=, s. n., (=shromáždění=), meeting, assemblage

  =sice=, although

  =sirotek= (=sirotci=), s. m., an orphan

  =sídlo=, s. n., (=sídla=), seat, residence

  =síla=, s. f., (=síly=), the strength

  =silně=, strongly

  =silný=, =-á=, =-é=, a., strong

  =símě=, s. n., (=semena=), the seed

  =skákati=, to jump
    (=skáči=, =skákal=, =skákej!=)

  =skála=, s. f., (skály) a., rock

  =skalnatý=, =-á=, =-é=, a., rocky
    (=Skalnaté Hory=, Rocky Mountains)

  =skládati=, to compose
    (=skládám=, =skládal=, =skládán=, =skládej!=)

  =sklenice=, s. f., (=sklenice=) drinking glass

  =sklo=, s. n., (=skla=) glass

  =skočiti=, to jump
    (=skočím=, =skočil=, =skoč!=)

  =skromný=, =-á=, =-é=, a., modest

  =skrýti=, to hide
    (=skrývám=, =skrýval=, =skrýván=, =skrývej!=)

  =skrytý=, =-á=, =-é=, hidden

  =skutek=, s. m., (=skutky=) a deed, act

  =skutečnost=, s. f., (=skutečnosti=) reality, actuality

  =skutečný=, =-á=, =-é=, a., real

  =skvost=, (sty) jewel

  =slabika=, s. f., (=slabiky=) syllable

  =slabý=, =-á=, =-é=, a., feeble

  =sladký=, =-á=, =-é=, a., sweet

  =sláma=, s. f., (=slámy=) straw

  =slamník=, s. m., (=slamníky=) mattress

  =sláva=, s. f., (=slávy=) the glory

  =slaviti=, to celebrate
    (=slavím=, =slavil=, =slaven=, =slav!=)

  =slavný=, =-á=, =-é=, a., celebrated

  =slepec=, s. m., (=slepci=) a blind man

  =slepice=, s. f., (=slepice=) hen

  =slepý=, =-á=, =-é=, a., blind

  =slibovati=, to promise
    (=slibuji=, =sliboval=, =slibován=, =slibuj!=)

  =sličný=, =-á=, =-é=, a., beautiful, lovely

  =slza=, (zy) s. f., tear

  =sloužiti=, to serve
    (=sloužím=, =sloužil=, =sloužen=, =služ!=)

  =Slovan=, s. m., (=Slovani= or =Slované=) Slav

  =slovo=, s. n., (=slova=) word

  =slunce=, s. n., (=slunce=) sun

  =sluha=, s. m., (=sluhové=) servant

  =slušeti=, (něco) to fit, become,
    (=sluší=, =slušelo=)

  =slušný=, =-á=, =-é= reasonable, suitable

  =služba=, s. f., (=služby=) service, employment

  =slyšeti=, to hear
    (=slyším=, =slyšel=, =slyšen=, =slyš!=)

  =smáti se=, to laugh
    (=směji se=, =smál se=, =směj se!=)

  =směr=, s. m., (=směry=) direction, tendency

  =směšný=, =-á=, =-é=, a., ridiculous

  =smělý=, =-á=, =-é=, a., bold

  =směti=, to be allowed, permitted
    (=smím=, =směl=, =směj!=)

  =smilovati se=, to have mercy
    (=smiluji se=, =smiloval se=, =smiluj se!=)

  =smlouva=, (vy) s. f., agreement

  =smích=, s. m., (=smíchy=) laughter

  =smrt=, s. f., (=smrti=) death

  =smutek=, s. m., (=smutky=) grief, affliction

  =smutný=, =-á=, =-é=, sad, melancholy

  =smysl=, s. m., (=smysly=) sense

  =smýšleti=, to think, to mean

  =smyslný=, =-á=, =-é=, a., sensual

  =snadný=, =-á=, =-é=, a., easy

  =snaha=, s. f., (=snahy=), effort, endeavor

  =sněm=, s. m., (=sněmy=) congress

  =snídaně=, s. f., (=snídaně=) breakfast

  =sníh=, s. m., (=sněhy=) snow

  =snísti=, to devour, to eat up
    (=sním=, =snědl=, =sněden=, =sněz!=)

  =sníti=, to dream
    (=sním=, =snil=, =sněn=, =sni!=)

  =snoubenec=, s. m., (=snoubenci=) a betrothed

  =sok=, s. m., (=soci=) rival

  =sokyně=, s. f., (=sokyně=) woman rival

  =soud=, s. m., (=soudy=) court, trial

  =soudruh=, s. m., (=soudruzi=) comrade

  =souhlas=, s. m., (=souhlasy=) accord, consent

  =souhláska=, s. f., (=souhlásky=) consonant

  =soused=, s. m., (=sousedi=) neighbor

  =souvěký=, =-á=, =-é=, a., contemporary

  =spáliti=, to burn
    (=spálím=, =spálil=, =spálen=, =spal!=)

  =spáti=, to sleep
    (=spím=, =spal=, =spi!=)

  =spis=, s. m., (=spisy=) writing

  =spisovatel=, s. m., (=spisovatelé=) author

  =spojený=, =-á=, =-é=, a., united;
    =Spojené Státy=, United States

  =spodní=, =-í=, a., lower, under

  =srdce=, s. n., (=srdce=) heart

  =srdíčko=, s. n., (=srdíčka=) heart (diminut.)

  =srpen=, s. m., (=srpny=) August

  =stále=, continually

  =stálý=, =-á=, =-é=, a., constant

  =starosta=, s. m., (=starostové=) president, mayor of the town

  =starší=, =-í=, a., older

  =starý=, =-á=, =-é=, a., old

  =stát=, s. m., (=státy=) state

  =statek=, s. m., big farm, estate

  =státi=, to stand
    (=stojím=, =stál=, =stůj!=)

  =státi= (něco), to cost, to be worth

  =státi se něčím=, to become something
    (=stávám se=, =stal se=, =staň se!=)

  =stav=, s. m., (=stavy=) stand, rank

  =stavba=, s. f., (=stavby=) a building

  =sten=, (=steny=) s. m., groan

  =stéblo=, s. n., (=stébla=) a stalk

  =stěhovati se=, to move
    (=stěhuji se=, =stěhoval se=, =stěhuj se!=)

  =stěna= (=ny=), s. f., wall

  =stihnouti= (=něco=), to reach, to attain something
    (=stihnu=, =stihlo=, =stihni!=)

  =stočený=, =-á=, =-é=, a., curled up

  =století=, s. n., (=století=) a century

  =stoupnouti si=, to step
    (=stoupnu=, =stoupl=, =stoupni si!=)

  =strava= (=vy=) s. f., board, fare

  =strast= (=sti=), s. f., grief, woe

  =strach=, s. m., (=strachy=) fear

  =strana=, s. f., (=strany=) side, party

  =strašný=, =-á=, =-é=, a., horrible

  =stráž= (=že=) s. f., guard

  =strčiti=, to push, to thrust

  =střed= (=dy=) s. m., middle, center

  =strom=, s. m., (=stromy=) a tree

  =stručně=, briefly

  =struna=, s. f., (=struny=) a string

  =střevíček=, s. m., (=střevíčky=) a slipper

  =stříleti=, to shoot
    (=střílím=, =střílel=, =střílen=, =střílej!=)

  =stůl=, s. m., (=stoly=) a table

  =svaliti=, to roll down
    (=svalím=, =svalil=, =svalen=, =sval!=)

  =suchý=, =-á=, =-é=, a., dry

  =suše=, dryly

  =svatý=, =-á=, =-é=, a., holy

  =svět=, s. m., (=světy=) world

  =světlo=, s. m., (=světla=) light

  =světnice=, s. m., (=světnice=) room

  =svítiti=, to shine
    (=svítím=, =svítil=, =svícen=, =sviť!=)

  =svoboda=, s. f., (=svobody=) liberty, freedom

  =svobodný=, =-á=, =-é=, a., free (unmarried)

  =svornost= (=ti=) s. f., concord, harmony

  =syn=, s. m., son


  =šat=, s. m., (=šaty=), dress

  =šero= (=ra=), s. n., dusk

  =šerý=, =-á=, =-é=, a., gray

  =škoda=, s. f., (=škody=), damage, pity

  =škoda=, (=dy=), s. f., damage, loss

  =škola=, s. f., (=školy=), school

  =šlechta=, s. f., (=šlechty=), nobility

  =šlechtic=, s. m., (=šlechtici=), nobleman

  =špatný=, =-á=, =-é=, a., bad

  =špatně=, bad (adv.)

  =špička=, s. f., (=špičky=), point, tip, toe

  =šťastný=, =-á=, =-é=, a., happy

  =štědrý=, =-á=, =-é=, a., bountiful,
    =štědry večer=, Christmas day

  =štěstí=, s. n., (=štěstí=), happiness, fortune

  =štíhlý=, =-á=, =-é=, a., slender

  =šup!=, hop!


  =táčky=, s. (only plural), the visit

  =táhnouti=, to draw
    (=táhnu=, =táhl=, =tažen=, =táhni!=)

  =tajný=, =-á=, =-é=, a., secret

  =tak=, so

  =také=, (or =taky=), also

  =takový=, =-á=, =-é=, a., such

  =takže=, so that

  =tam=, there

  =tamto=, yonder, over there

  =tancovati=, to dance
    (=tancuji=, =tancoval=, =tancuj!=)

  =tázati se=, to ask, to question
    (=táži se=, =tázal se=, =tázán=, =taž se!=)

  =táta=, s. m., (=tátové=), father

  =teď=, now

  =téci=, to run, to flow, to pour
    (=teku=, =tekl=, =tec!=)

  =tekutina= (=ny=), s. f., liquid

  =tělo=, s. n., (=těla=), body

  =telegram=, s. m., (=telegramy=), telegram

  =ten=, =ta=, =to=, this, that, it

  =tento=, =tato=, =toto=, this

  =terč= s. m., (=terče=), target

  =teta=, s. f., (=tety=), aunt

  =též=, also

  =ticho=, s. n., (=ticha=), silence

  =tichý=, =-á=, =-é=, a., quiet, calm, silent

  =tisíc=, s. m., (=tisíce=), thousand

  =tisknouti=, to press, to squeeze, to print
    (=tisknu=, =tiskl=, =tištěn=, =tiskni!=)

  =titul= s. m., (=ly=), title

  =tíž=, s. f., (=tíže=), heavy load, heaviness, weight, difficulty

  =tlačiti=, to press
    (=tlačím=, =tlačil=, =tlač!=)

  =tobolka=, s. f., (=tobolky=), pocket-book

  =touha=, s. f., (=touhy=), desire, longing

  =továrna=, s. f., (=ny=), factory

  =trápiti=, to torment, to torture
    (=trápím=, =trápil=, =trápen=, =trap!=)

  =trest=, s. m., (=tresty=), punishment

  =trochu=, some, a little

  =trouba=, s. f., (=-by=), oven, trumpet

  =trůn=, s. m., (=trůny=), throne

  =tři=, three

  =tu=, here

  =tucet=, s. m., (=tucty=), dozen

  =tudíž=, thence

  =tupiti=, to blame, to slander
    (=tupím=, =tupil=, =tupěn=, =tup!=)

  =tušiti=, to have a presentiment, to anticipate, to guess
    (=tuším=, =tušil=, =tušen=, =tuš!=)

  =tužka=, s. f., (=tužky=) pencil

  =tvář=, s. f., (=tváře=) face

  =tvrdý=, =-á=, =-é=, a., hard

  =tvůj=, =-á=, =-é=, thy, thine, your

  =ty=, you, thou

  =týrati=, to abuse, to maltreat


  =u=, at, by

  =ubohý=, =-á=, =-é=, a., poor, pitiful

  =uctíti=, to treat, to honor
    (=uctím=, =uctil=, =uctěn=, =ucti!=)

  =účastniti se=, to participate, to take a part in,
    (=účastním se=, =účastnil se=, =účastněn=, =účastni se!=)

  =učenec=, s. m., (=učenci=) scholar, learned man

  =učiniti=, to do, to make
    (=učiním=, =učinil=, =učiněn=, =učiň!=)

  =učitel=, s. m., (=učitelé=) teacher, instructor

  =učiti=, to teach
    (=učím=, =učil=, =učen=, =uč!=)

  =učiti se=, to study, to learn
    (=učím se=, =učil se=, =uč se!=)

  =úchvatný=, =-á=, =-é=, a., ravishing

  =udatný=, =-á=, =-é=, a., brave

  =udělati=, to do, to make
    (=udělám=, =udělal=, =udělán=, =udělej!=)

  =ukázati=, to show
    (=ukazuji=, =ukázal=, =ukázán=, =ukaž!=)

  =ukazovati=, to point out, to show
    (=ukazuji=, =ukazoval=, =ukázán=, =ukazuj!=)

  =úkryt= (=ty=), s. m., cover, hiding place

  =ukousnouti=, to bite off,
    (=ukousnu=, =ukousl=, =ukousnut=, =ukousni!=)

  =uleknouti se=, to be frightened,
    (=uleknu se=, =ulekl=, =ulekni se!=)

  =ulice=, s. f., (=ulice=) street

  =úloha=, s. f., (=úlohy=) lesson

  =umačkati=, to crush to death
    (=umačkám=, =umačkal=, =umačkán=, =umačkej!=)

  =umělec=, s. m., (=umělci=) an artist

  =umění=, s. n., (=umění=) art

  =uměti=, to know, to be capable of doing
    (=umím=, =uměl=, =uměj!=)

  =umírati=, to die
    (=umírám=, =umíral=, =umírej!=)

  =upadnouti=, to fall
    (=upadnu=, =upadl=, =upadni!=)

  =úpadek= (=dky=), s. m., failure, bankruptcy

  =upřímný=, =-á=, =-é=, a., sincere, frank

  =úroda= (=dy=), s. f., crop, harvest

  =urážka=, s. f., (=urážky=) offense, injury

  =úředník=, s. m., (=úředníci=) officer, officeholder

  =uschovati=, to hide
    (=uschovám=, =uschoval=, =uschován=, =uschovej!=)

  =uslyšeti=, to hear
    (=uslyším=, =uslyšel=, =uslyšen=, =uslyš!=)

  =usmáti se=, to smile,
    (=usměji se=, =usmál se=, =usměj se!=)

  =úsměv=, s. m., (=úsměvy=) a smile

  =uštěpačný=, =-á=, =-é=, scoffing, sneering

  =utéci=, to run away,
    (=uteku=, =utekl=, =utec!=)

  =útrata=, s. f., expense, outlay

  =útěk=, s. m., (=útěky=) flight

  =útok=, s. m., (=útoky=) attack, assault

  =utrpení= (=ní=), s. n., suffering, affliction

  =uviděti=, to spy some one, to see, to find out,
    (=uvidím=, =uviděl=, =uviděn!=)

  =úvod=, s. m., (=úvody=), introduction

  =uzda= (=dy=), s. f., bridle

  =úžas= (=sy=), s. m., astonishment

  =užívati=, to use
    (=užívám=, =užíval=, =užíván=, =užívej!=)


  =v=, =ve=, in


  =válka=, s. f., (=války=), war

  =Vánoce=, pl., Christmas

  =vařiti=, to cook
    (=vařím=, =vařil=, =vařen=, =vař!=)

  =váha= (=hy=), s. f., weight, scales

  =varhany=, s. f., (plural) organ

  =Váš=, =Vaše=, =Vaše=, your, yours

  =vášeň=, s. f., (=vášně=), passion

  =vážně=, ad., gravely, solemnly

  =vavřín=, s. m., (=vavříny=), laurel

  =věc=, s. f., (=věci=), thing

  =večer=, s. m., (=večery=), evening

  =večerní=, =-í=, a., evening

  =večeře=, s. f., (=večeře=), supper

  =večeřeti=, to sup
    (=večeřím=, =večeřel=, =večeř!=)

  =věčnost=, s. f., (=věčnosti=), eternity

  =věčný=, =-á=, =-é=, a., eternal

  =věda=, s. f., (=vědy=), science

  =věděti=, to know
    (=vím=, =věděl=, =věz!=)

  =vědomě=, ad., knowingly

  =vedlejší=, =-í=, =-í=, a., next, adjoining

  =vedle=, next to, beside, on the side

  =vedoucí=, =-í=, a., leading

  =vejce=, s. n., (=vejce=), egg

  =vejíti=, to step in
    (=vejdu=, =vešel=, =vejdi!=)

  =věk=, s. m., (=věky=), age, period

  =věnec=, s. m., (=nce=), wreath, garland

  =veleti=, to command
    (=velím=, =velel=, =velen=, =vel!=)

  =velký=, =-á=, =-é=, a., big, large, great

  =velice=, very

  =ven=, out

  =venku=, outside, outdoor

  =věrný=, =-á=, =-é=, a., true, faithful

  =veselka svatba=, wedding

  =vesele=, merrily

  =veselý=, =-á=, =-é=, a., merry, joyful

  =vesměs=, altogether

  =Vesna=, s. f., (Vesny), Spring

  =vésti=,, to lead
    (=vedu=, =vedl=, =veden=, =veď!=)

  =věta=, s. f., (=věty=), sentence

  =větev=, s. f., (=větve=), branch

  =vézti=, to haul
    (=vezu=, =vezl=, =vezen=, =vez!=)

  =věž=, s. f., (=věže=), tower

  =více=, more

  =viděti=, to see
    (=vidím=, =viděl=, =viděn=, =viz!=)

  =Vídeň=, s. f., (=Vídně=), Vienna

  =víko= (=ka=), s. n., lid, cover

  =vila= (=ly=), s. f., country mansion

  =víla= (=ly=), s. f., fairy

  =vina=, s. f., (=viny=), fault, blame

  =vinný=, =-á=, =-é=, a., guilty, culpable

  =víno=, s. n., (=vína=), wine

  =viseti=, to hang
    (=visím=, =visel!=)

  =vítěz= (=tězové=), s. m., victor

  =vítězství= (=ví=), s. n., victory

  =vlas=, s. m., (=vlasy=), hair

  =vlast=, s. f., (=vlasti=), fatherland

  =vlastenec=, s. m., (=vlastenci=), patriot

  =vlastnost=, s. f., (=vlastnosti=), quality, property

  =vlídný=, =-á=, =-é=, a., kind

  =vlk=, s. m., (=vlci=), a wolf

  =vlna=, s. f., (=vlny=), a wave, wool

  =vnuk=, =vnouče=, s. n., (=vnoučata=), grandchild

  =voda=, s. f., (=vody=), water

  =voják=, s. m., (=vojáci=), soldier

  =volati=, to call
    (=volám=, =volal=, =volán=, =volej!=)

  =volba=, s. f., (=volby=) election

  =voliti=, to elect, to choose, to select
    (=volím=, =volil=, =volen=, =vol!=)

  =volnost= (=sti=), s. f., freedom

  =vrata=, pl. n., gate

  =vrátiti=, to return
    (=vrátím=, =vrátil=, =vrácen=, =vrať!=)

  =vrch=, s. n., (=vrchy=), a hill, a height

  =vrchní=, =-í=, a., upper

  =vrtěti=, to stir, to churn
    (=vrtím=, =vrtěl=, =vrť!=)

  =vstáti=, to stand up, to rise
    (=vstávám=, =vstal=, =vstaň!=)

  =však=, but, well

  =všady=, =všudy=, ad., everywhere

  =všecek=, =všecka=, =všecko=, all, everything

  =všední= (=í=), a., common, every day

  =všechen=, =všechna=, =všechno=, all, everything

  =vteřina= (=ny=), s. f., second

  =vůbec=, in general

  =vůle=, s. f., (=vůle=), the will

  =vůz=, s. m., (=vozy=), wagon

  =vy=, you

  =vydělati=, (or =vydělávati=) to earn,
    (=vydělám=, =vydělal=, =vydělán=, =vydělej!=)

  =vyhnati=, to expel, to drive out
    (=vyženu=, =vyhnal=, =vyhnán=, =vyžeň!=)

  =výcvik= (=ky=), s. m., training, instruction

  =výbuch= (=chy=), s. m., explosion

  =východ=, s. m., (=východy=), east, outlet

  =východní=, =-í=, easterly, eastern

  =vyjádřiti=, to express, to utter
    (=vyjadřuji=, =vyjádřil=, =vyjádřen=, =vyjádři!=)

  =vyjeti=, to ride out
    (=vyjedu=, =vyjel=, =vyjet=, =vyjeď!=)

  =vykonati=, to do, to perform
    (=vykonám=, =vykonal=, =vykonán=, =vykonej!=)

  =výkon= (=ny=), s. m., function, act, performance

  =výkop=, s. m., (=výkopy=) the dugout

  =výlet=, s. m., (=výlety=), outing, picnic

  =výnosný=, =-á=, =-é=, a., productive, fertile

  =vypravovati=, to narrate, to tell

  =výrok=, s. m., (=výroky=), the statement, utterance, predicate

  =vysoký=, =-á=, =-é=, a., high

  =vysoce=, highly

  =vytékati=, to flow out
    (=vytékám=, =vytékal=, =vytékej!=)

  =výtečný=, =-á=, =-é=, a., eminent, excellent

  =výtka= (=ky=), s. f., censure, blame

  =vývoj= (=je=), s. m., evolution, development

  =vždy=, always

  =vzchopiti se=, to get up, to arise

  =vznik= (=ky=), s. m., origin, source

  =vzdychati=, to sigh

  =vzdor=, (=ry=), s. m., spite, defiance

  =vzíti=, to take

  =vztek= (=ky=), s. m., rage, anger

  =vždyť=, interjection, since, well


  =z=, =ze=, from, out, of

  =za=, behind, after, during, for

  =zabíti=, to kill
    (=zabíjím=, =zabíjel=, =zabit=, =zabij!=)

  =začínati=, to begin

  =záda=, pl. n., back

  =zadní=, =-í=, a., rear

  =zaházeti=, to throw away, to reject

  =zahrada=, s. f., (zahrady), garden

  =zahradník=, s. m., (zahradníci), gardener

  =záhy=, soon

  =zaklepati=, to rap

  =záchvat= (=ty=), s. m., (z nemoci), attack, (=z radosti=) ecstasy

  =zájem= (=my=), s. m., interest

  =zákon= (=ny=), s. m., law

  =zámek=, s. m., (=zámky=), lock, castle

  =zárodek= (=dky=), s. m., germ, origin

  =zápas= (=sy=), s. m., struggle, fight

  =západ=, s. m., (=západy=), west, sunset

  =západní=, =-í=, a., westerly

  =zapadati=, to set

  =zapískati=, to whistle

  =započíti=, to begin
    (=započnu=, =započal=, =započat=, =započni!=)

  =zasíti=, to sow

  =zase=, again

  =zasednouti=, to sit to

  =zasnoubení=, s. n., (zasnoubení), betrothal

  =zástup=, s. m., (=zástupy=), a band, throng

  =závist=, s. f., (=závisti=), jealousy, envy

  =zástěra=, s. f., (=zástěry=), apron

  =zatočiti=, to turn, to twist

  =zboží=, s. n., (=zboží=), goods

  =zbraň=, s. f., (=zbraně=), weapon, arm

  =zcela=, entirely

  =zde=, here

  =zdraví=, s. n., (=zdraví=), health

  =zdraviti=, to greet

  =zelený=, =-á=, =-é=, a., green

  =zelí=, s. n., (=zelí=), cabbage

  =zelenina= (=ny=), s. f., greens, vegetables

  =země=, s. f., (=země=), land, earth

  =zhotoviti=, to make
    (=zhotovuji=, =zhotovil=, =zhotoven=, =zhotov!=)

  =zima=, s. f., (=zimy=), winter, cold

  =zimní=, =-í=, a., winter, wintry

  =zjistiti=, to ascertain

  =změna= (=ny=), s. f., change

  =zvon= (=ny=), s. m., bell

  =zvyk=, s. m., (=zvyky=), the habit, custom usage

  =zlato=, s. n., (=zlata=), gold

  =zlatý=, =-á=, =-é=, a., golden

  =znáti=, to know
    (=znám=, =znal=, =znán=, =znej!=)

  =zpívati=, to sing
    (=zpívám=, =zpíval=, =zpíván=, =zpívej!=)

  =zralý=, =-á=, =-é=, a., ripe

  =zrcadlo=, s. n., (=zrcadla=), looking glass, mirror

  =ztratiti=, to lose
    (=ztratím=, =ztratil=, =ztracen=, =ztrať!=)

  =zvyk=, s. m., (=zvyky=), habit, custom


  =žába=, s. f., (=žáby=), frog

  =žádost=, (=ti=), s. f., demand, desire

  =žasnouti=, to be astonished, to wonder
    (=žasnu=, =žasl=, =žasni!=)

  =žalář= (=ře=), s. m., prison

  =žal=, s. m., (=žaly=), sorrow, grief

  =že=, that

  =žert= (=ty=), s. m., joke, jest

  =železnice=, s. f., (=železnice=), railroad, railway

  =žíti=, to live
    (=žiji=, =žil=, =žit=, =žij!=)

  =život=, s. m., (=životy=), life

  =živý=, =-á=, =-é=, a., living



  Absolute, superlative, Lesson XXV, 79-80

  Active voice of the Bohemian verb, review of, Lesson XXVIII, 85-86

  Adjective, Lesson V, 24

  Adjective, comparison of, Lesson XXV, 78-79

  Adjectives, declension of, Lesson XII, 40-42

  Adjectives, definite, plural, declension of, Lesson XIII, 42

  Adjectives, indefinite, Lesson XXIX, 87

  Adjectives, possessive, declension of, Lesson XXX, 88

  Adjectives, soft declension of, exceptions in declensions, Lesson
  XX, 60-62

  Adverbs, Lesson XVIII, 57

  Adverbs, Lesson XXXIX, 111-112

  Adverbs, comparison of, Lesson XXVII, 83-84


  Bohemian verb, review of the active voice, Lesson XXVIII, 85-86


  Case forms, review of, possessive case, Lesson XXXV, 102

  Case questions, Lesson XV, 47

  Cases, the use of individual, Lesson XV, 48-49

  Comparison of adjectives, Lesson XXV, 78-79

  Comparison of Adverbs, Lesson XXVII, 83-84

  Conditional, the, Lesson XXII, 70-71

  Conditional mood, Lesson XXIV, 77

  Conditional of purpose, intention and duty, Lesson XXIII, 76

  Conjunctions, Lesson XL, 112-114

  Consonants having different pronounciation in Bohemian and in English,
  Lesson II, 16-18


  Dative case, Lesson V, 24

  Days of week, definitions, Lesson X, 36

  Declensions, exceptions in, soft declension of adjectives, Lesson
  XX, 60-62

  Declension, hard, masculine animate, Lesson VII, 28-29

  Declension, hard, masculine inanimate, Lesson VIII, 31-32

  Declension of adjectives, Lesson XII, 40-42

  Declension of definite adjectives, plural, Lesson XIII, 42

  Declension of feminine nouns ending in -a, Lesson IX, 34

  Declension of neuter nouns ending in -o, Lesson XI, 38

  Declension of possessive adjectives, Lesson XXX, 88

  Declension of the personal pronoun of third person, Lesson XXIV, 76

  Declension of pronouns, Lesson XXIII, 73

  Declension of the possessive pronoun, Lesson XXVI, 81

  Declensions, review of, Lesson XXXVI, 105

  Declension, soft, feminine gender, Lesson XVIII, 56

  Declension, soft, masculine animate and inanimate imperative, Lesson
  XVII, 53-54

  Declensions, soft, neuter gender, Lesson XIX, 58-60

  Definite adjectives, plural, declension, Lesson XIII, 42

  Definitions, days of week, Lesson X, 36

  Demonstrative pronouns, Lesson XXIX, 86-87

  Diminutives, Lesson XXXI, 90-91

  Division into four groups, the verb, Lesson XXI, 65-70


  Errata, 124

  Exceptions in declensions, soft declension of adjectives, Lesson
  XX, 60-62


  Feminine gender, soft declension, Lesson XVIII, 56

  Feminine nouns ending in -a, declension, Lesson IX, 34

  Formation of words, Lesson XLII, 116

  Fractions, Lesson XXXIII, 94

  Future tense, verb, Lesson IX, 34


  Gender, feminine, soft declension, Lesson XVIII, 56

  Gender, neuter, soft declensions, Lesson XIX, 58-60

  Gerunds, Lesson XXXVIII, 108-110


  Hard declension, masculine animate, Lesson VII, 28-29

  Hard declension, masculine inanimate, Lesson VIII, 31-32


  Indefinite adjectives, Lesson XXIX, 87

  Indefinite numerals, Lesson XXXIII, 94-95

  Individual cases, the use of, Lesson XV, 48-49

  Instrumental and locative cases, Lesson VI, 26

  Interrogative pronouns, Lesson XXIX, 87

  Irregular verbs, Lesson VIII, 32

  Irregular verbs, Lesson XXII, 72-73


  Lesson XXXVII, 106-108

  Locative and instrumental cases, Lesson VI, 26


  Masculine animate and inanimate imperative, soft declension, Lesson
  XVII, 53-54

  Masculine animate, hard declension, Lesson VII, 28-29

  Masculine inanimate, hard declension, Lesson VIII, 31-32

  Mood, conditional, Lesson XXIV, 77


  Neuter gender, soft declensions, Lesson XIX, 58-60

  Neuter nouns ending in -o, declensions, Lesson XI, 38

  Nominative, objective and possessive case, 18-21

  Nouns, feminine, declension of, ending in -a, Lesson IX, 34

  Nouns, neuter, ending in -o, declensions, Lesson XI, 38

  Numerals, Lesson XXXII, 92-94

  Numerals, indefinite, Lesson XXXIII, 94-95


  Orthographical rules, Lesson XLI, 114-116


  Passive voice, Lesson XXXVI, 103-105

  Perfective Bohemian verb, Lesson XXXIV, 95-96

  Personal pronoun of third person, declension of, Lesson XXIV, 76

  Phonetics, Review of, Lesson V, 23

  Phonetics, vowels, consonants, accents, Lesson I, 14

  Possessive adjectives, declension of, Lesson XXX, 88

  Possessive case, review of case forms, Lesson XXXV, 102

  Possessive pronouns, Lesson XIV, 44-45

  Possessive pronouns, declension of, Lesson XXVI, 81

  Possessive pronouns of third person, Lesson XXVI, 82

  Possessive reflexive “svůj”, use of, Lesson XXVI, 82

  Preface, 5-7

  Prefixes, prepositional, Lesson XXXV, 100-101

  Prepositional prefixes, Lesson XXXV, 100-101

  Prepositions, their use with different cases, Lesson XVI, 49-52

  Pronouns, Lesson IV, 22

  Pronouns, declension of, Lesson XXIII, 73

  Pronouns, demonstrative, Lesson XXIX, 86-87

  Pronoun, interrogative, Lesson XXIX, 87

  Pronoun, personal, the declension of, third person, Lesson XXIV, 76

  Pronouns possessive, Lesson XIV, 44-45

  Pronoun, possessive, declension of, Lesson XXVI, 81

  Pronouns, possessive, of third person, Lesson XXVI, 82

  Pronouns, reflexive, Lesson XIV, 44-45

  Pronouns, reflexive, Lesson XXIII, 73-75

  Pronouns, review of, Lesson XXXI, 91

  Purpose, intention and duty, conditional of, Lesson XXIII, 76


  Reflexive possessive “svůj”, use of, Lesson XXVI, 82

  Reflexive pronouns, Lesson XIV, 44-45

  Reflexive pronouns, Lesson XXIII, 73-75

  Review of case forms, possessive case, Lesson XXXV, 102

  Review of declensions, Lesson XXXVI, 105

  Review of phonetics, Lesson V, 23

  Review of pronouns, Lesson XXXI, 91

  Review of active voice of the Bohemian verb, Lesson XXVIII, 85-86

  Rules, orthographical, Lesson XLI, 114-116


  Semivowels, Lesson IV, 21

  Slav nations and their languages, 7-13

  Soft declension, feminine gender, Lesson XVIII, 56

  Soft declension, masculine animate and inanimate imperative, Lesson
  XVII, 53-54

  Soft declensions, neuter gender, Lesson XIX, 58-60

  Superlative Absolute, Lesson XXV, 79-80


  Third person, possessive pronouns of, Lesson XXVI, 82

  Translations, Lesson XLII, 120-124


  Use of reflexive possessive “svůj”, Lesson XXVI, 82

  Use of the individual cases, Lesson XV, 48-49


  Verbs, Lesson I, 15

  Verb, Bohemian, perfective, Lesson XXXIV, 95-96

  Verb, Bohemian, review of the active voice, Lesson XXVIII, 85-86

  Verb, future tense, Lesson IX, 34

  Verbs, irregular, Lesson VIII, 32

  Verbs, irregular, Lesson XXII, 72-73

  Verb, the, division into four groups, Lesson XXI, 65-70

  Vocative case, Lesson VII, 28

  Voice, passive, Lesson XXXVI, 103-105


  Words, formation of, Lesson XLII, 116


  ACCENT: p. 15;
    on words with prepositions, p. 52;
    consonants, p. 14, 16, 21;
    hard and soft, p. 23;
    softening of consonants, p. 26, 29, 30;
    vowels, long and short, p. 14, 23, 24;
    semivowels, p. 21.

  ADJECTIVES: declension of definite, p. 41, 42;
    declension of soft adjectives, p. 62;
    possessive, p. 88, 89;
    indefinite, p. 87;
    comparison of, p. 78, 79;
    adjective suffixes, p. 118.

  ADVERBS: p. 57;
    comparison of, p. 83.

  ARTICLE: p. 15.

  CASES: nominative, p. 16, 18;
    review, p. 98, 99;
    objective, p. 16;
    possessive, p. 19;
    dative, p. 24 and review p. 105, 106;
    locative, p. 26 and review p. 105, 106;
    vocative, p. 28;
    instrumental, p. 26, 27 and review p. 107, 108;
    case questions, p. 47;
    use of cases, p. 48.

  CONJUNCTIONS: p. 112, 113.

  DECLENSIONS: Hard--masculine animate, p. 28, 29;
    masculine inanimate, p. 31, 32;
    feminine nouns ending in a, p. 34;
    of neuter nouns ending in o, p. 38;
    Soft--masculine animate, p. 53;
    masculine inanimate, p. 54;
    feminine nouns ending in a soft consonant, p. 56;
    of neuter, p. 58, 59;
    of adjectives, p. 41, 42;
    of pronouns, p. 73;
    of reflexive pronouns, p. 74;
    of personal pronoun of the third person, p. 76;
    of possessive pronoun, p. 81;
    of possessive adjective, p. 88;
    exceptions, p. 60, 61;
    declension and use of comparative degree, p. 80.

  DEFINITIONS: p. 36, 49.


  FORMATION OF WORDS: p. 116-120.

  GERUNDS: p. 108-110.

  MOODS: Imperative, p. 54, 66;
    conditional, p. 70, 75, 77, 85;
    indicative, p. 85;
    indicative passive, p. 103;
    imperative passive, p. 104;
    conditional passive, p. 104.

  NOUNS: Gender, p. 20, 22, 36;
    number, p. 36;
    being, p. 37.

  NUMERALS: p. 92;
    ordinals, p. 93;
    fractions, p. 94;
    multiplicative, p. 94;
    indefinite numerals, p. 94.


  PARTICIPLES: past, p. 30, 45, 66;
    passive, p. 103.

  PHONETICS: p. 14, 16, 21, 23, 26;
    alphabet, p. 21;
    diphthongs, p. 23.

  PREFIXES: prepositional verbal prefixes, p. 97, 100, 101;
    noun prefixes, p. 117, 118.

  PREPOSITIONS: p. 49, 51.

  PRONOUNS: p. 22, 44, 45;
    demonstrative, p. 86;
    indefinite, p. 88;
    interrogative, p. 86;
    personal, p. 73, 76;
    possessive (declension of), p. 81;
    use of possessive, p. 82;
    reflexive, p. 74, 88;
    relative, p. 87.

  READING Exercises:
    p. 18, 20, 25, 28, 36, 38, 40, 43, 44, 47, 52, 55, 58, 64, 76, 89,
    91, 114 and 125 to 166.

  SUFFIXES: noun suffixes, p. 117, 118;
    adjective, p. 118;
    verbal, p. 119.

  VERBS: Conjugation--first, p. 66, 67;
    second, p. 68;
    third, p. 68, 69;
    fourth, p. 69;
    tenses--present, p. 15, 17, 19, 27, 41, 65, 67, 85;
    past, p. 30, 85;
    future, p. 34, 85;
    voice--active (review), p. 85;
    compound verbs, p. 43;
    impersonal, p. 86;
    perfect, p. 96;
    irregular, p. 32, 45, 72, 73;
    moods--imperative, p. 54, 66;
    conditional, p. 70, 75, 77, 85;
    indicative, p. 85;
    participle--infinitive, p. 30, 65, 66, 85.

  VOICE: active, p. 85;
    passive, p. 103-105.


  Dělený výdělek                             127-128

  Divotvorné dudy                            146-150

  Hodina z české mluvnice                    142-146

  Jarní                                          131

  Jitro v září                                   129

  Komár a lev                                    135

  Král Ječmínek                              153-158

  Myší schůze                                134-135

  Nestejné dědictví                              125

  O blanických rytířích                      151-153

  O hloupém medvědovi                        129-130

  Pohádka o bídě jednooké                    135-136

  Pražské posvícení                          130-131

  Přástky                                        141

  Přišla zima                                    126

  Slavnost třešňového květu v Japonsku       132-133

  Smrt kmotřička                             164-165

  Sníh                                           127

  Štěstí a neštěstí                          139-140

  Trpaslíci a vejce                          126-127

  Ze staré Prahy                             137-138

  Zlatovláska                                158-162

*** End of this Doctrine Publishing Corporation Digital Book "Bohemian Grammar" ***

Doctrine Publishing Corporation provides digitized public domain materials.
Public domain books belong to the public and we are merely their custodians.
This effort is time consuming and expensive, so in order to keep providing
this resource, we have taken steps to prevent abuse by commercial parties,
including placing technical restrictions on automated querying.

We also ask that you:

+ Make non-commercial use of the files We designed Doctrine Publishing
Corporation's ISYS search for use by individuals, and we request that you
use these files for personal, non-commercial purposes.

+ Refrain from automated querying Do not send automated queries of any sort
to Doctrine Publishing's system: If you are conducting research on machine
translation, optical character recognition or other areas where access to a
large amount of text is helpful, please contact us. We encourage the use of
public domain materials for these purposes and may be able to help.

+ Keep it legal -  Whatever your use, remember that you are responsible for
ensuring that what you are doing is legal. Do not assume that just because
we believe a book is in the public domain for users in the United States,
that the work is also in the public domain for users in other countries.
Whether a book is still in copyright varies from country to country, and we
can't offer guidance on whether any specific use of any specific book is
allowed. Please do not assume that a book's appearance in Doctrine Publishing
ISYS search  means it can be used in any manner anywhere in the world.
Copyright infringement liability can be quite severe.

About ISYS® Search Software
Established in 1988, ISYS Search Software is a global supplier of enterprise
search solutions for business and government.  The company's award-winning
software suite offers a broad range of search, navigation and discovery
solutions for desktop search, intranet search, SharePoint search and embedded
search applications.  ISYS has been deployed by thousands of organizations
operating in a variety of industries, including government, legal, law
enforcement, financial services, healthcare and recruitment.